Pohoří a národní parky Srbska

Zlatibor, pohoří zlatých lesů, se s vámi podělí o své léčivé klima, jezera a louky, lyžařské terény a místy pro bruslení. V zlatiborské vesnici Sirogojno byl otevřen etnologický park, zajímavý pletařskou expozicí, kde můžete vidět po generace předávanou pletařskou a přadečskou původní zručnost. Parní lokomotiva vás ze Zlatiboru poveze podél 13,5 km dlouhého pohoří Šargan, skrz 90 tunelů, přeš množství vijaduktů a mostů do Mokre Gore, kde můžete z otevřeného vagónu v pravý čas spatřit překrásné svítání.

Pohoří Tara, kromě svých vrchů, krasových jeskyní, kaňonů a peřejí, skrývá i podivuhodný kaňon řeky Drini. Svoji zvědavost při objevování přírody z ptačí perspektivy můžete uspokojit návštěvou vrcholů Zlatar, Goliji, Staré hory, Goču, Brezovici a Divčibarama. Všechny vám nabídnou možnost si neomezeně užívat výhledu na pole, lesy, potoky a řeky. Při troše štěstí spatříte i orly a jeleny.

Kopaonik

Kopaonik je největší horský masív v Srbsku, táhne se od severozápadu k jihovýchodu v délce 80 km a zasahuje na území Kosova. Ve střední části dosahuje šířky 40 km. Nejvyšší část Kopaoniku se nazývá Ravni Kopaonik, kde se nachází i nejvyšší vrchol pohoří Pančičev (2 017 m). Kopaonik má subalpské klima. Díky 200 slunečním dnům se také nazývá "pohoří slunce". Chladný a těžký vzduch se drží v okolních dolinách a kotlinách, takže zimní teploty nejsou příliš nízké, průměrná teplota byla naměřena 3,7^oC. Sníh padá od konce listopadu a drží se až do května. Pohoří získalo jméno díky rudnému bohatství, které se zde od pradávna těžilo. Pro své přírodní bohatství byl Kopaonik vyhlášen roku 1981 národním parkem. Ze zajímavých živočichů zde žije orel, sokol, lesní sova, horský skřivan, výr, divoká kočka, srna a další. Rostou zde husté jedlové a smrkové lesy smíšené s buky. Z vrcholků pohoří je překrásný výhled na pohoří Šar (Kosovo), Komova a Staré pohoří. V bezprostřední blízkosti Kopaonika se nachází lázně Jošanička, Lukovska, Kuršumlijska a o něco dále lázně Vrnjačka, Mataruška a Sijarinske lázně s bohatými termálními prameny. Na samotném Kopaoniku vyvěrají minerální prameny radioaktivní vody, pramen Krčmar ve výšce 1 700 m a Marine vody ve výšce 1 950 m. Historický význam pohoří jako centrum srbského středověkého osídlení dokazují zbytky městských tvrzí, hornických vesnic, kostely a kláštery (Gradac, Pavlica, Studenica, Žiča, Sopoćani) , jako i sídla srbských vládců.

Tara

Tara je jedním z nejlepších pohoří západního Srbska. Je pokryto hustými lesy, naleznete zde rozlehlé louky, rokle a jeskyně. Pohoří dosahuje výšky 1 000 - 1 200 m. Klimatické podmínky jsou vhodné pro léčbu astmatu, anémie a bronchitidy. Národní park Tara je bohatý na faunu a flóru, kromě množství vzácných bylin, zde žijí medvědi, divoké kozy, tetřevi a orli. Lesy, kaňony a říční břehy skrývají pozůstatky prehistorické, antické, římské a byzantské kultury. Klášter Rača z 13. století se nachází u Perućcu a Rastištu, což jsou srbské středověké oblasti. Jedinečné jsou staré sruby, které leží na březích řeky Drine. Drina s jezerem u Perućca je významná množstvím druhů ryb.

Zlatibor

Zlatibor se nachází v jihozápadní části Srbska a dosahuje výšky 700 - 1 500 m, nejvyššími vrcholy jsou Tornik (1 496 m) a Čigota (1 422 m). Pohoří má kontinentální a středomořské klima, naleznete zde borovicové, jedlové a smrkové lesy, louky plné bylin, řeky a potoky. Příjemné je velké množství slunečných dnů. Pohořím protékají řeky Crni Rzav, Veliki Rzav, Sušica a potoky plné různých druhů ryb. Na Zlatiboru naleznete dvě velká jezera, větší jezero je u Ribnici, na řece Crni Rzav.

Ramsarská oblast

Na seznamu UNESCO se nachází i Ramsarská oblast, kde jsou vyhlášeny speciální přírodní rezervace, mezi které patří Obedské bažiny, Ludaško jezero a Carská bažina - Starý Begej.

Ludaško jezero

Jezero má rozlohu 387 ha, délku 4 km a nachází se na rozhraní dvou přírodních geografických celků: Subotičko-horgoške peščare a Srednje bačke - 12 km západně od města Subotice. Různorodost okolní přírody skýtá domov velkému množství rozličných rostlin a živočichů. Nejkrásnější přírodní bohatství naleznete u ústí řeky Kireša, kde se shlukují různé druhy ptactva. Okolní vlhké lučiny i samotné jezero jsou místem, kde se rozmnožují obojživelníci jako například malý a velký čolek, barská žába, zelené žáby a chráněná barská kornjača. Charakteristickou rybou jezera je zlatý karas, dále zde žije 20 druhů ryb. Ze savců se zde můžete setkat se zajícem, srnou, divokým prasetem a vydrou. Archeologické nálezy objevily na březích jezera pozůstatky nejstaršího osídlení v této oblasti.

Starý Begej - Carská bažina

Carská bažina leží mezi městy Bělehrad, Nový Sad a Zrenjanina. Místo tvoří množství lesů, řek, kanálů, jezer, bažin a meandrů Starého Begeja. Rostlinstvo je charakteristické pro tuto bažinnou oblast a některé druhy se vyskytují pouze zde. Ze zajímavých živočichů žijí v těchto místech čápi, orli a kormoráni, kteří zde loví ryby a mají svá hnízdiště, dále divoká prasata, srny, lišky, zajíci, ježci, lasičky a mnoho dalších. Ve vodách Starého Begeja žije na 24 druhů ryb. Na seznam UNESCO se Starý Begej zapsal hlavně díky 240 druhů ptactva žijícího v celé oblasti. V okolí Mužije i Titela byly nalezeny stopy po raném osídlení člověkem. Historie kraje je spojena také s hunským vůdcem Atilou (Boží bič), se kterým se pojí i legendy o vzniku jména Carské bažiny. Na pohled poklidný kraj skrývá bujnou historii národů, které Carskou bažinou procházeli nebo se v ní usídlili, od Bulharů, Rumunů a Turků po Maďary a Srby.

Fotografiena: http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/evropa/srbsko/pohori-a-narodni-parky/

ZDROJ: www.hedvabnasetzka.cz

Obedské bažiny

Tyto močály a lesy se nachází u řeky Sávy v blízkosti Bělehradu. Jedná se o jednu z nejstarších přírodních památek na světě, byla vyhlášena roku 1874. Naleznete zde okolo třiceti vodních, bažinných, lesních a lučních společenství. Bohatství zdejší flóry a fauny nabízí okolo 220 druhů ptáků, 50 druhů savců, 13 druhů obojživelníků, 11druhů plazů, 16 druhů ryb, 500 druhů rostlin a 50 druhů mechů.