Niklové doly na Nové Kaledonii by se mohly zazelenat

Niklové doly na francouzském souostroví Nová Kaledonie v Tichém oceánu jsou obvykle synonymem znečišťování. Avšak díky rostlinám schopným nasávat kovy z půdy a uchovávat je v listech by zde mohla vzniknout "zelená" chemie. Na svazích gigantického niklového ložiska v Koniambo na severu souostroví je totiž oplocená parcela plantáže, která ukrývá laboratoře pro chemii inspirovanou přírodou a ekologické inovace (ChimEco).

Podnik spadá pod Státní ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) a v jeho čele stojí Claude Grisonová. Tato mezinárodně uznávaná chemička a profesorka na univerzitě v jihofrancouzském Montpellier dohlíží na růst endemických rostlin s mimořádnými vlastnostmi, které mohou posloužit chemii odpovídající udržitelnému rozvoji.

"Ty rostliny se uzpůsobily svému prostředí. Mimořádně intenzivně akumulují kovy, které získávají v půdě a pak je skladují v nadzemních částech (listech). Dělají fytoextrakci," cituje agentura AFP Grisonovou. Ta se svým týmem vyvinula postup, který umožňuje využívat staré listy (stelivo) z těchto rostlin a měnit je v v ekologické chemické katalyzátory.

Katalyzátory urychlující reakci se široce využívají v kosmetickém a potravinářském průmyslu a ve farmacii a chemii. Chemická politika Evropské unie (REACH), která prosazuje bezpečnost výroby a využívání chemických látek v průmyslu, prodlužuje seznam zakázaných kovů, které jsou přítomny v tradičních katalyzátorech.

"To vysvětluje silný zájem, jaký naše práce vyvolává mezi průmyslníky, kteří hledají alternativy. Tyto biologické katalyzátory jsou navíc účinnější než ty klasické," zdůrazňuje Grisonová. S výzkumem začala v roce 2004 na rostlinách akumulujících zinek v departementu Gard na jihovýchodě Francie. Pak se zaměřila na Novou Kaledonii, která se ukázala být zvláště příhodnou půdou z hlediska geologického potenciálu.

Na experimentální parcele v Koniambo byl zvolen keř Grevillea exul exul, který se využívá pro obnovení vegetace na půdě dolů a který akumuluje hořčík.

Nová Kaledonie je druhou největší světovou zásobárnou niklu po Austrálii a před Brazílií a Ruskem. Nikl byl na tomto souostroví objeven v roce 1864 a první závod na jeho zpracování tam začal fungovat v roce 1879. Dnes, kdy tisíce hektarů zdevastovala těžba, je cílem programu zaštítěného CNRS půdu znovu osadit vegetací a využít rostliny pro zelenou chemii.

Inženýr Cyril Poullain s podporou Kaledonského agronomického ústavu sleduje plantáže, z nichž tři se nacházejí na dolech pobočky SLN francouzské skupiny Eramet, která je na Nové Kaledonii největším soukromým zaměstnavatelem.

"Měřím průměr, výšku a rozpětí rostlin a sleduji jejich úhyn. Cílem je určit nejlepší hnojivo pro jejich růst a obsah kovů," vysvětluje Poullain. Partneři, průmyslníci, SLN a Koniambo Nickel, kterou ze 49 procent vlastní švýcarská společnost Glencore a z 51 procent Kanakové ze Severní provincie Nové Kaledonie, poskytují pozemky, dodávají rostliny a přispívají k údržbě parcel.