Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zemský ráj to znovu na pohled

19.10.2012  |  zdroj: EKONOM  |  184× přečteno      vytisknout článek

sanaceObnova krajiny po těžbě uhlí spolkla už téměř 60 miliard korun, dvě třetiny platil stát.

Co si navařil, to férově konzumuje. Jiří Kašpar, který už více než 30 let organizuje rekultivační práce v povrchových dolech na Mostecku, si před časem postavil rodinný dům přímo na bývalé výsypce. "Mám pod sebou 15 metrů uměle sypané zeminy, ale všechno je normální, nic nepraská," pochvaluje si šéf odboru rekultivací ve Vršanské uhelné. Podobné je to i s dalšími rekultivacemi v severozápadních Čechách či na Ostravsku: oko návštěvníka už ani nemá šanci rozeznat, zda zelená plocha před ním je novou, již zrekultivovanou krajinou, nebo původním terénem. Malebný, podzimně zbarvený kopec s hipodromem na vrcholu - někdejší velebudická výsypka - jako by stál u jižního okraje Mostu od nepaměti. A stejně přirozeně působí třeba i golfové hřiště Lipiny u Karviné, které bylo ještě nedávno rozryto havarijními skrývkami.

Zato rozpočty předních těžařských firem - chomutovsko-bílinských Severočeských dolů, mosteckého Czech Coalu, ostravského OKD a Sokolovské uhelné - a především státní kasa na rekultivace asi jen tak nezapomenou. Týdeník Ekonom spočítal, že jen od roku 1993, kdy vstoupil v platnost zákon přikazující těžařům ukládat peníze na pozdější sanaci zničené krajiny, bylo do rekultivací investováno přibližně 60 miliard korun. Zhruba dvě třetiny z toho zaplatil stát, protože řada škod byla způsobena ještě před rokem 1989 a před privatizací dolů. Mimochodem, erár stojí i za firemními náklady Severočeských dolů, protože jejich majitelem je polostátní energetický gigant ČEZ.

Problém je, že ani experti nedokážou jasně říci, jestli oněch 60 miliard korun bylo vynaloženo efektivně, nebo ne. Není totiž pochyb o tom, že se z kdysi relativně laciné, převážně zalesňovací obnovy krajiny stal v posledním desetiletí velký byznys. Stavějí se jezera, tvarují se plážové břehy i jachetní přístavy a modelují se rekreační areály včetně golfových hřišť - a to i tam, kde by si příroda možná poradila časem sama. O vyhazování peněz mluví například ekolog a někdejší předák Strany zelených Martin Bursík. "Miliardy jsou utápěny na přesuny zemní hmoty, na rekultivace, o kterých rozhoduje Hospodářská a sociální rada Ústecka či Karlovarského kraje. O konkrétních rekultivacích rozhodují dokonce stavební firmy, které se poté na nich podílejí," uvedl Bursík před časem.

Místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt zase v březnu 2011 kritizoval, když ministerstvo financí vyčlenilo půl miliardy korun na sanaci "ujíždějících" svahů pod zámkem Jezeří. "Pouze se odtěžují části svahů a odvážejí pryč. Jde o jeden z mnoha tunelů na peníze," prohlásil Buřt. Někdejší premiér Mirek Topolánek dokonce věří spekulaci, že peníze určené ze zákona na rekultivaci kdysi posloužily managementu Mostecké uhelné společnosti k privatizaci firmy. "Mohlo by být velmi zajímavé se zeptat dnešních majitelů z Czech Coalu jako nástupců Mostecké uhelné, jak mají zabezpečeny peníze na rekultivaci lomu ČSA," podotkl.

Týdeník Ekonom se na to zeptal již zmíněného Jiřího Kašpara. Ten už dnes sice v rámci Czech Coalu nemá na starost rekultivace v lomu ČSA, ale v době privatizace měl pod palcem celou Mosteckou uhelnou. "Nevěřte tomu, že se za tyto prostředky něco schová. Papírově ty peníze nezmizely," říká.

Jako důkaz průhlednosti Kašpar popisuje systém fungující už 20 let, kdy těžařská firma má plán sanací svého těžebního území, z něhož je vypočtena celková cena budoucí rekultivace. Cifra se pak dělí počtem tun uhlí zbývajících do skončení těžby, a vyjde částka, kterou podnik musí povinně uložit do rezervního fondu. V případě Czech Coalu se podle Kašpara jedná o desítky korun na tunu. Z fondu pak podnik může čerpat jen na konkrétní projekty schválené Státním báňským úřadem. Na konci je vyúčtování a opětovná zpráva o investici báňskému úřadu.

V případě těžebních firem není pravděpodobné, že by si neohlídaly, aby za rekultivace nedaly více, než musejí. Tohle riziko však hrozí u dotací od státu, který na těžební rekultivace vyčlenil celkem 37,8 miliardy korun (a jiné další ekologické zátěže sanuje případ od případu). Právě kvůli hrozbě zbytečného rozhazování byl před časem zastaven tendr na obří ekozakázku, kdy ministerstvo financí považovalo za sumu nutnou k likvidaci zátěží po průmyslových podnicích 100 miliard korun, zatímco ekologové tipovali pouhých 40 miliard.

O dotacích na sanaci těžby rozhodla vláda natřikrát. V roce 2002 kabinet Miloše Zemana vyčlenil částku 15 miliard korun na revitalizaci krajiny v Ústeckém a později i Karlovarském kraji. Dalších 20 miliard pak kabinet vyčlenil na stejný účel pro Moravskoslezský kraj, což bylo v roce 2009 rozšířeno o jednu miliardu i na škody po těžbě ropy a plynu v Jihomoravském kraji. Posledním krokem pak bylo rozhodnutí vlády uvolnit 1,8 miliardy korun na revitalizaci po těžbě na Kladensku.

Dnes jsou tyto prostředky už téměř vyčerpány. Žádat o ně mohly na ministerstvu financí a na ministerstvu průmyslu a obchodu kromě těžebních firem i obce či kraje. Z výročních zpráv těžebních firem vyplývá, že třeba Czech Coal investoval do sanace škod během posledních 20 let 3,43 miliardy korun, zatímco stát 0,8 miliardy. V Sokolovské úhelné byl poměr firemních a státních nákladů vyrovnanější, zhruba půl na půl, a podobné to bylo v ostravské OKD. Velká část státních peněz ovšem mířila i na revitalizaci území mimo doly.

Šéfrekultivátor Vršanské uhelné Jiří Kašpar připouští, že rekultivace vnějších i vnitřních výsypek lomů včetně napouštění jezer do zbytkových jam dnes probíhá mnohem sofistikovaněji než dříve. Pryč je doba, kdy se po urovnání terénu prakticky jen zalesňovalo nebo vznikala nová pole - dnes je hitem rekreační využití a módou je i takzvaná sukcese čili ponechání prostoru přírodnímu, byť pomalejšímu vývoji. Kdo se nechá zlákat nabídkou společnosti Czech Coal a vyrazí na takzvané uhelné safari, spatří to na vlastní oči. Z vyhlídky nad lomem Vršany je vidět jak 30 let staré a klasicky zalesněné návrší vnější výsypky Malé Březno, tak i mladší, přirozeně tvarované kopečky s mokřady a rybníčky na vnitřní výsypce.

"S tím územím si hrajeme, aby se terén vlnil, ptactvo mohlo sedět na kopečcích a mělo výhled. To jsou nové prvky, které se dříve rozhodně nedělaly," líčí Kašpar. Zdůrazňuje však, že sukcesi lze provádět jen na malém území. "Malý čtyřhektarový kamenolom zaroste snadno, ovšem v tisícihektarovém velkolomu by sukcese trvala staletí. Tak dlouho nikdo z okolních obyvatel čekat nechce," upozorňuje. Rekultivovaná území se každým rokem zvětšují o desítky metrů, a jakmile proběhne kolaudace, Czech Coal "nové" pozemky vyměňuje za jiné plochy užitečné pro další těžbu.

Budoucí finesa rekultivací - jezero ve zbytkové jámě - ještě ve Vršanech vidět není, vznikne totiž za zhruba 20 let přesně v místě dnešní vyhlídky. O jak technicky a finančně náročnou akci se jedná, je už dnes vidět například v bývalém hnědouhelném dole Medard na Sokolovsku, kde se Sokolovská uhelná právě potýká s úpravami břehů a napouštěním budoucího jezera. Větší část z nákladů ve výši půldruhé miliardy přitom uhradí stát. "Ohře se dlouhodobě potýká s problémem sinic. A pokud se budeme chtít vyhnout tomu, aby jich byl plný i Medard, bude muset být napouštění řízené podle momentální kvality vody v řece. Kromě toho budou do napouštěné vody v první fázi řízeně přimíchávány důlní vody, které mají nižší pH, a dokážou tak zamezit šíření sinic," přibližuje složitý a nákladný vznik nové rekreační zóny technický ředitel Sokolovské uhelné Jiří Popperl.

Kozlík pro ptáky a Marťany

Obří částku 660 milionů korun si vyžádá i vodní rekultivační projekt Kozinec poblíž Karviné. Území o rozloze 170 hektarů s osmihektarovou vodní plochou vzniklou poklesem půdy po hlubinné těžbě tam na rozdíl od Sokolovska plně financují těžaři čili společnost OKD.

Jak týdeníku Ekonom řekl ředitel pro rozvoj revíru Radim Tabášek, v jižní části jezera vzniká po dohodě s nedalekou obcí Doubrava rekreační rybářský areál s různými poloostrovy, zatímco na severu v souladu s přáním ochranářů zůstane přírodní břeh se stromy. "Tohle je jediná oblast v Moravskoslezském kraji, kde narůstá počet druhů ptáků," vysvětluje Tabášek a hned připomíná třešničku na dortu celého projektu: uprostřed jezera má vzniknout umělý ostrov ve tvaru kozlíka. "Aby tady bylo něco vidět i z letadla," vysvětluje Tabášek s úsměvem účel stavby.

Jan Wasniewski, který projekt řídí, ovšem zdůrazňuje, že nejprve si dno jezera ještě musí "sednout", zhruba o tři metry - o šest metrů už terén během šesti let trvajících prací klesl. "Někdy roku 2015 vytyčíme plochu a břehy Kozlíka a budeme ho po dva roky sypat z nákladních aut," popisuje Wasniewski plány s tím, že největší problém kupodivu nejsou peníze, ale nedostatek kvalitní zeminy. "Bereme ji proto z výkopů, které provádějí různé jiné firmy z naší skupiny OKD," uzavírá.

Přehlédneme-li však "území nikoho" v trojúhelníku mezi Ostravou, Havířovem a Karvinou, kde jsou dobývací prostory hlubinných dolů OKD, zdá se být Kozinec jen kapkou v moři již hotových či čekajících rekultivací. Projíždět tudy po kolejích takzvané báňské dráhy znamená de facto navštívit muzeum tuzemských rekultivačních pokusů. Zahlédnout lze jak jednoduše zalesněné haldy ze 60. let, tak třeba nedávno zcela proměněný terén někdejšího Svojsíkova údolí, které se stalo kopcem. "Samosebou by šlo haldy a prolákliny ponechat zcela ladem, příroda by si s nimi poradila. Ale trvalo by to neúnosně dlouho a plochu bychom nemohli využívat," obhajuje ředitel Tabášek nákladné rekultivační akce.

Jiří Kašpar z Czech Coalu ovšem tvrdí, že rekultivace jsou a mohou být velmi levné. "Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek vždycky říkal, že rekultivace jsou dražší než těžba uhlí a že je kvůli tomu uhlí drahé. To ale není vůbec pravda," namítá. Jako příklad uvádí, že z metru čtverečního povrchového dolu, kde je 30 metrů vysoká sluj, lze vytěžit 30 tun uhlí neboli tři desetitunové náklaďáky. Proti tomu rekultivace metru čtverečního obnáší jen navézt deponovanou ornici a vysázet jeden až dva stromky. "Přeprava skrývky na výsypky se nepočítá, to je součást nákladů těžby," zdůrazňuje.

To hlavní zbude na firmy

Rekultivace, při nichž se kvůli budoucímu rekreačnímu využití musí už dopředu složitě modelovat terén, dražší nepochybně jsou. Přesto není pravda, že sanačním firmám jde jen o to, aby pustily státu žilou. Při úpravě lomu Ležáky čili prostoru pod bývalým historickým městem Most, totiž existovala varianta, že by se zbytková jáma nezatopila vodou, ale zasypala zeminou z nedaleké vnější výsypky. Rekultivace by se prodražila z "jezerních" 2,5 miliardy korun na více než desetinásobek. Transport zeminy by trval 40 let a teprve pak by se znovu muselo rekultivovat území po rozebrané výsypce. Navzdory spekulacím o rekultivační lobby však tento návrh neprošel.

Na druhou stranu, v případě sanace někdejšího lomu Benedikt jihovýchodně od Mostu se rekultivační práce značně prodražily, protože musely proběhnout dvakrát. "Poprvé v 70. letech vzniklo obří rekreační jezero, jenže se ukázalo, že nekvalitně provedená úprava dna propouští vodu. V 90. letech tedy došlo k vypuštění, ke změně terénu a ke vzniku dvou menších jezírek," říká Růžena Martínková ze společnosti Czech Coal. Ani v případě Benediktu dnes ovšem návštěvník Mostu nepozná, že v malebně zalesněné dolině s koupalištěm pod Liščím vrchem pracovalo v 60. letech velkorypadlo.

Není pochyb o tom, že 60 miliard korun věnovaných od roku 1994 na sanaci těžbou postižených oblastí je na tváři krajiny vidět. Jenže plně zrekultivována je zatím jen přibližně třetina území, na němž čtyři hlavní české těžařské firmy dobývají uhlí. Znamená to, že rekultivace by si teoreticky měly vyžádat ještě dalších asi 120 miliard korun. Ty už ovšem budou muset těžařské firmy hradit ze svých povinných odvodů, protože půjde převážně o nové zátěže.

Prakticky je tedy možné, že dosavadní nákladnost sanací klesne. Což by byla jasná odpověď, jak to v polistopadové dvacetiletce bylo s rekultivační efektivitou.

(Fotogalerii k tématu najdete na www.ekonom.cz nebo ve vydání pro iPad.)

AUTOR: Jan Štětka

Největší rekultivace

Podkrušnohorská jezera
Most: 2,5 mld. Kč - z toho 360 mil. Kč stála doprava vody z Nechranické nádrže na Ohři
Medard (Sokolov): 1,5 mld. Kč

Ostravská jezera
Darkovské moře: 63 mil. Kč

Rekreační areály
Velebudická výsypka Most: Hipodrom, střelnice a golfové hřiště, největší rekultivace v zemi
1 mld. Kč
Benedikt Most: 500 mil. Kč
Kozinec u Karviné: 600 mil. Kč

Průmyslové zóny
Horní Suchá u Karviné: 373 mil. Kč

Cyklostezky
Březno u Chomutova: 7 milionů Kč

Golfová hřiště
Lipiny u Karviné: 63 mil. Kč
Golf Sokolov: 43 mil. Kč

120 mld. Kč
Takové jsou teoretické náklady na sanaci území, které doposud neprošlo rekultivací.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
NANO IRON, s.r.o.Inisoft s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist