Besedy o energetice na pražských školách odstartovaly v říjnu

Dá se zajistit dostatek energie pro 7 miliard obyvatel Země, aniž bychom zničili životní prostředí? Navíc když 1,3 miliardy lidí na připojení k síti teprve čekají a 80% energie, kterou na Zemi vyrobíme, spotřebovává pouhých 20% lidstva?Jaké zdroje máme k dispozici? Nakolik udržitelný je náš dosavadní komfort a co by znamenal blackout pro Pražany? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky nabízí projekt osvětových besed ,,Energie - budoucnost lidstva". Díky podpoře Odboru ochrany životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy se ho od října mohou zúčastnit žáci a studenti pražských škol. Na Základní školu Kozinova v Praze 10 přijela expertka na jadernou fúzi Edita Bromová z FJFI ČVUT. Mimořádné znalosti žáků 8. tříd, především z fyziky, kterou vyučuje Olga Veselská, odpovídaly středoškolské úrovni a zkušenou lektorku nadchly. Energetika totiž naléhavě potřebuje mladé odborníky. V současnosti chybí na pracovním trhu nejméně sto tisíc kvalifikovaných lidí v technických profesích a energetický sektor patří k nejvíce postiženým.

Jedním z nejdiskutovanějších témat byl problém skladováním elektřiny, už proto, že jeho řešitel možná jednou získá Nobelovu cenu. Osmák Karel Vávra navrhl postavit velkou baterku. ,,Opravdu velká baterka představuje bazén kilometr na kilometr plný kyseliny, a to není stavba, kterou byste chtěli mít za domem," reagovala Bromová. ,,Ve velkém zkrátka elektřinu zatím jinak než v přečerpávacích elektrárnách skladovat neumíme." Nad využitím sladkovodních zdrojů v obdobích sucha, způsobených globálními změnami klimatu, se zamýšlela Markéta Frebortová z 8. A. Proč se energie nezískává z mořské vody? ,,Energie je ve vodní elektrárně vyráběna díky spádu, díky rozdílu hladin nad a pod turbínou, a to na hladině moře nemáte. Z moře se energie vyrábí pomocí jiných typů elektráren, přílivových a příbojových." vysvětlila lektorka.

Klady, zápory a možnosti energetických zdrojů zajímaly osmáky nejvíce. Pohled na graf, znázorňující poměr využití zdrojů ve světě, zaskočil zvídavého a nejaktivnějšího žáka, ArsenyhoOgorodnikova. Jak to, že se vyrábí tak málo energie z jádra? ,,Jaderná energetika se rozvíjí, ale nejde to ráz na ráz. Postavit jadernou elektrárnu je dlouhý a složitý proces. Některé země raději volí elektrárny, které mohou mít rychleji, třeba plynové." uvedla Bromová předtím, než asistent Tomáš Hejl začal s měřením přírodní radioaktivity okolního prostředí. S pomocí radiometru si pak účastníci sami vyzkoušeli stínící schopnosti vody, při pokusu s fotovoltaikou zase přeměnili ,,špinavou" elektřinu na ekologicky čistou. Životní prostředí souvisí samozřejmě i s estetikou. Lucie Procházková zauvažovala nad tím, proč se kabely elektrického vedení nezakopou pod zem. ,,Elektrické vedení je drát, izolovaný okolním vzduchem. Kdybychom ho chtěli dát pod zem, museli bychom ho omotat nějakou izolací. To by celou věc nesmírně prodražilo, nemluvě o nákladech na výkopy. U vedení vzduchem navíc pouhým okem poznáte, že je kabel poškozený a musí se vyměnit. Pokud by byl pod zemí, museli byste někomu rozkopat zahrádku a hledat, kde je chyba. Ve městech je vedení uloženo v tunelech, v kolektorech. Kontrola a oprava jsou tedy jednoduché, ale podtunelovat celý stát možné není."

Projekt ,,Energie - budoucnost lidstva" vznikl v rámci vzdělávacího programu ČEZ a má patnáctiletou tradici. Podle evidence pořádající Agentury J.L.M. se ho zúčastnilo už více jak 197 tisícchlapců a děvčat ve věku od 14 do 19 let. Začátkem letošního Roku průmyslu a technického vzdělávání překročil celkový počet uskutečněných besed číslo 5000.