Pátek, 29. března 2024

Na zelené vlně

Týdeník Ekonom vybral projekty se zajímavými ekologickými detaily: třeba unikátní nafukovací fasádou.

Na zelené vlně

Na pomezí CHKO Bílé Karpaty, téměř na hranicích se Slovenskem, leží malá vesnička Hostětín. Před několika lety byla téměř na vymření. Mladí lidé ji opouštěli kvůli nedostatku pracovních příležitostí, ale i kvůli stavební uzávěře ze 70. let, která byla vyhlášena z důvodu nevyřešené čističky odpadních vod. Tehdy se objevila nabídka na alternativní řešení vybudování kořenové čistírny odpadních vod pro celou obec. ,,Byl to první projekt a zároveň první krok Hostětína na cestě k trvale udržitelnému rozvoji," popisuje ředitelka Centra Hostětín Marie Křiváková. Následovalo vybudování obecní výtopny na biomasu, kterou je štěpka z okolních dřevozpracujících závodů. Tím podpořili trh s dřevním odpadem a místní ekonomiku, zlepšila se kvalita ovzduší v obci. Další kroky následovaly: na domech vznikla řada svépomocně vyrobených solárních kolektorů, byla spuštěna fotovoltaická elektrárna, která zásobuje elektřinou místní výtopnu. Kolektory a fotovoltaické panely zásobující moštárnu, která vznikla na podporu tradičního ovocnářství i ekologického zemědělství v regionu, teplou vodou a elektřinou. A přibývaly další nápady. Život v Hostětíně se změnil, začali se sjíždět návštěvníci z veřejné správy, akademické sféry i veřejnosti, ročně jich teď dorazí zhruba sedm tisíc. NutnosFoto: Ar tí byl hotel a nemohl být obyčejnou stavbou. ,,V roce 2006 chiv firem tak vznikla první veřejná budova v pasivním standardu v Česku," popisuje Křiváková.

Zelené kanceláře


Jako by to vypadalo, že země už není ,,modrá planeta" a zezelenala. Lidé se snaží žít zdravěji, v souladu s přírodou, recyklují, kompostují, hledají alternativní zdroje, žijí ekologicky. Staví zelené budovy. Administrativní i bytové komplexy, hotely nebo třeba logistická i obchodní centra jsou budovány s ohledem na životní prostředí, jeho ochranu a také úspornost jejich vlastního provozu. Ekologie a nízká energetická náročnost jsou zásadním tématem i pro developery kancelářských prostor. Jak vyplývá z informací realitní společnosti CBRE, čítá pražský kancelářský trh 423 budov a 51 z nich má ,,zelenou certifikaci". Jen za posledních pět let bylo v Praze podle odborníků z Cushman & Wakeield dokončeno 30 budov, jež některý z certifikátů potvrzující jejich ekologičnost získaly. Letos byly dostavěny Greenline Kačerov, Metronom, Crystal Prague, do provozu budou uvedeny další: Aviatika v komplexu Waltrovka, třetí fáze Classic7 nebo City Deco. Zelený standard drží i nově budovaný Institut robotiky a kybernetiky spadající pod ČVUT, na nějž bude v takovém rozsahu v Česku prvně využit nový stavební prvek: ,,nafukovací fasáda" tvořená tenkou průhlednou membránou. Známá je třeba z mnichovské Allianz Areny. Materiál má výbornou odolnost vůči chemickému, elektrickému a vysokoenergetickému záření, je odolný vůči různým teplotám a má i užitečné stínící parametry. V zeleném standardu je v Praze stavěna zhruba polovina všech moderních kancelářských komplexů, v Brně a Ostravě se jedná o tři, respektive dva. ,,Ze současných více než 151 tisíců metrů čtverečních ve výstavbě v Praze jich přibližně 73 procent předpokládá získání nějaké certifikace nebo se již o ni uchází," popisuje aktuální situaci Lenka Šindelářová z poradenské společnosti DTZ. ,,Zhruba polovina kancelářských budov ve výstavbě v Praze neplánuje získat certifikaci," odhaduje konzultant Josef Krautman z kancelářského týmu C&W. Jedná se převážně o rekonstrukce existujících budov, novostavby se staví už většinou se záměrem některý z certifikátů získat, a to zejména s ohledem na budoucí prodej investorovi. K nejběžnějším v Česku patří britský BREEM či americký LEED. Princip je podobný: existuje seznam charakteristik, za které může budova získat body, a podle toho, kolik bodů získá, obdrží certifikát s určitou úrovní (viz tabulka na straně 21). Stavět s certifikací se hlavně v Praze developerům vyplatí. A to i přesto, že se náklady na výstavbu zelené či nízkoenergetické budovy vždy o něco navýší a celá stavba prodraží. Odborníci se shodují, že úspora v případě výstavby ,,obyčejných" kancelářských komplexů činí pět až deset procent. ,,Navýšení realizačních nákladů je pouze v jednotkách procent," tvrdí Ivo Mravinac, mluvčí Penty, která stojí za budovami Aviatika a Florentinum. Zdůvodnit si zelenou výstavbu tak mohou developeři hned několikrát: hlavní je zájem ze strany mezinárodních korporací ze západní Evropy anebo USA, které jsou v ochraně životního prostředí o něco více pokročilé než Česko. Ekoznačky se dají využít samozřejmě jako marketingový nástroj k nalákání nájemců na nižší provozní náklady. ,,Takové nemovitosti lépe splňují nároky zájemců, což je nespornou výhodou při jednání jak o nájmu, tak případném prodeji," potvrzuje Mravinac. Právě cena při prodeji investorovi či výše nájmu a celkově příjmy, které budova generuje svému majiteli, určují i návratnost vložených vyšších investic. ,,Vždy se řídím pravidlem, že jakékoliv řešení musí mít rozumnou míru návratnosti - to je podle mě pět až sedm let," říká Václav Matoušek, ředitel společnosti Lordship. Budovy, které zelené nejsou, jsou v konkurenci s ostatními v nevýhodě. To ale neplatí mimo hlavní město, kde není konkurence mezi kancelářskými budovami tak vysoká. V ostatních městech Česka je moderních administrativních budov významně méně a nájemce často dokážou najít i bez ,,zelené známky". Navíc mimo Prahu jsou nájemci obvykle české irmy, kterým na oznámkování zpravidla nezáleží. Prioritní je pro ně spíše výše nájemného, efektivita prostoru a dostupnost.

Už mají čtvrtinu trhu


Pozadu ale nezůstávají ani rezidenční nemovitosti. První rodinný dům v pasivním standardu byl v ČR postaven už v roce 2004, první developerský projekt pasivního bytového domu vznikl ale až v roce 2010. Teď je trend jasný: ,,Na rok 2015 je naplánována výstavba celkem 444 nízkoenergetických bytů, což je o 55 procent více než v předchozím roce," říká Iva Nováková, vedoucí oddělení rezidenčních nemovitostí poradenské společnosti JLL. Důvodem byla i globální recese na trhu rezidenčních nemovitostí, kterou provázel silný propad poptávky. ,,To vedlo developery k hledání inovací, které by klienty znovu zaujaly a přiměly je investovat do nově stavěných projektů," vysvětluje. K největším NED (nízkoenergetickým) projektům, které mají být dokončeny letos, pak patří třeba Green Motol od finského YIT, Ecocity Malešice či rezidence Trilobit v Prokopském údolí od JRD anebo Top Rezidence v Šáreckém údolí od KKCG Real Estate. A konkurence přibývá. Jak vyplývá z průzkumu JLL, ještě před rokem tvořily tyto projekty zhruba jen devět procent trhu, v první polovině letošního roku si už ukrojily 26procentní podíl. A i když se stále staví i ,,klasické" projekty bez NED, či dokonce pasivních standardů, jedná se spíše o nemovitosti v levnějším segmentu a také mimo Prahu. komplexy si vyžádají vyšší náklady na výstavbu v případě, že se jedná o nízkoenergetické, či dokonce pasivní budovy. Odborníci z JLL odhadují, že se takové navýšení pohybuje okolo 10 až 12 procent, a to především kvůli vyšším nákladům na izolace. Jenže úspora pro obyvatele takových bytů či domů je zásadní: ,,Energeticky pasivní domy dokážou uspořit až 85 procent nákladů na vytápění oproti běžným novostavbám," tvrdí majitel JRD Jan Řežáb s tím, že takto nízké spotřeby energií dosahují díky optimální orientaci bytů, velmi silné tepelné izolaci, oknům s trojskly, větrání s rekuperací atd. Jako nízkoenergetické se přitom označují ty stavby, jejichž spotřeba na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m2 za rok, pasivní jsou se spotřebou energií nižší než 15 kWh/m2 za rok. Existence tzv. nulových domů, kde spotřeba není ani 5 kWh/m2 za rok, je už spíše výjimečný extrém. ,,Obecně je na trhu v současnosti NED bytů vlastně minimum. Většina projektů, udává spotřebu na vytápění v průměru zhruba 80 až 140 kWh na metr čtvereční za rok," přiznává konzultant Matěj Hejma z JLL. Rozdíly se musí nutně promítnout do roční spotřeby: ve stometrovém bytě od JRD v Malešicích zaplatí rodina měsíčně na poplatcích zhruba 2600 korun, v obdobně velkém bytě bez pasivního standardu by podle jejich propočtů zaplatila přes 4800 korun. Zásadně se ale liší pořizovací cena: dle ceníku JRD stojí takový volný byt velikosti 4+k s terasou a balkonem v projektu Ecocity od 9,2 milionu korun, podobně velkou nemovitost (jen s terasou) ve stejné lokalitě od jiného developera je ale možné jej koupit již od 6,5 milionu. Mezi developery, kteří se zabývají zelenou výstavbou, se řadí ale i Sekyra Group, Skanska nebo společnost Konhefr. Ta dosud postavila zhruba 200 nízkoenergetických bytů a 100 rodinných domů. Příští rok by chtěla přidat dalších 200 domů v několika etapách během pěti až osmi let. Jaké budou za tu dobu ceny energií, si nikdo netroufá odhadovat, očekává se však jejich další růst. A s tím by se tak měla navýšit i úspora při vytápění. Například u rodinných domů v Sedlci u Líbeznice dosáhla firma díky použitým technologiím, jako jsou tepelné čerpadlo nebo rekuperace vzduchu, významné úspory energií. Čtyřčlenná rodina tam za topení a TUV platí 800 korun měsíčně. Celkové náklady v domech dosahují zhruba 2500 korun za měsíc, v ,,obyčejných" domech podobné velikosti se šplhají na dvojnásobek - až k pěti tisícům. Každý dům i byt už musí dnes mít třeba při prodeji vlastní energetický štítek, který vyhodnocuje energetickou náročnost budovy podobně jako třeba nálepka na ledničce. Rodinné i bytové domy pak získávají ,,certifikaci", do jaké energetické třídy spadají: od A - nejúspornější do G - energeticky nejnáročnější, tudíž na provoz nejdražší.

Ekokytka s inspirací ze severu


Trend šetrných budov a obecně ekologické využívání budov i ,,život" v nich se nevyhýbá ani dalším segmentům trhu. Odborníci z CBRE zaznamenali například jeho rozšiřování do oblasti retailu (maloobchodních prostor), jejichž vlastníci či nájemci tlačí na větší úspory. ,,Například u starších obchodních center se uvádí, že výměna a zefektivnění technologií zvýší hodnotu nemovitosti o pět procent," uvádí Michaela Nedorostová z realitněporadenské společnosti CBRE. Své zelené certifikáty mají hotely či jiná ubytovací zařízení, tzv. Ekologicky šetrnou službu garantuje ministerstvo životního prostředí. Ekoznačka je jako ochranná známka, která návštěvníkovi zaručuje co nejméně negativních zásahů do životního prostředí. Nemusí se tedy jednat přímo o ekologickou výstavbu, i když ta jde velmi často ruku v ruce s ekologicky šetrným provozem. V hotelech s unijní ekoznačkou ,,The Flower" hosté vědomě šetří vodou, třídí odpad, marně hledají papírové utěrky na jedno použití, osušky a lůžkoviny se perou jen jednou za tři dny. Do kuchyně dodávají suroviny místní dodavatelé potravin. Podle norem by takový hotel měl čerpat téměř čtvrtinu energie z obnovitelných zdrojů a průtok vody z kohoutku by neměl překračovat 12 litrů za minutu. Ekohotely milují hlavně Němci a severské národy, i v Česku jich ale přibývá, aby pokryly poptávku právě těchto zahraničních návštěvníků. ,,Můj odhad je, že každá čtvrtá návštěva má nějaké povědomí o našich ekologických aktivitách a ví, kam si rezervovala ubytování," odhaduje ředitel hotelu Adalbert v Praze Roman Maňák strukturu svých hostů. Právě jím řízený hotel v srdci Břevnovského kláštera byl vůbec prvním, který už v roce 2006 získal nejen český certifikát Ekologicky šetrná služba, ale i EU značku The Flower. Inspiraci tehdy hledali v Německu, Švýcarsku i USA. ,,Plno českých hotelů ekolabel opakovaně neobhájilo, anebo nemají zájem... To z mého pohledu svědčí o české průměrnosti a ta mně osobně nestačí," přiznává Maňák s tím, že i když náklady na provoz hotelu rozhodně nejsou nižší než v ,,obyčejných", ceny se významně neliší. Zelenou oázu je možné najít i v centru Prahy na Václavském náměstí. V hotelu Adria se změnou nastavení klimatizačních jednotek, optimalizací vzduchotechniky, zlepšením izolace oken či výměnou části světelných zdrojů za spořivé podařilo snížit spotřebu elektrické energie o 16 procent. Ředitel hotelu Karel Doubek jezdí do práce na kole, stejně tak vyráží často po Praze jeho zaměstnanci s hosty, v nedaleké Františkánské zahradě pěstují bylinky. ,,Čaje nebo limonády z nich pak nabízíme u snídaně, vyzkoušet mohou hosté výrobky od farmářů, med od včel z přírodní rezervace," vyjmenovává další ekologické aspekty své ,,firmy" Karel Doubek, jehož hotel v úplném centru hlavního města dokazuje, že ekologicky šetrné služby se nemusí nacházet pouze v přírodě. I když tam je to možná logičtější a jednodušší. Podobně jako to využil nakonec i Hostětín s vybudovaným pasivním ekopenzionem. Jistě: mít ekologickou značku znamená pro hoteliéry, developery i investory vlastnící administrativní, nákupní či logistická centra marketingový nástroj. Je to i věc image. A ačkoliv je fenomén zelených hotelů trendem posledních let, postupně rostou počty lidí, kteří se zamýšlí nad důsledky svého chování ve vztahu k životnímu prostředí, ale také ke zdraví svému a zdraví svých dětí. Například Hostětín díky ekologickým projektům ušetří ročně 1200 tun emisí CO2 . ,,A teď si představte, kdyby takových Hostětínů bylo v České republice tisíc," zasní se Marie Křiváková.

Panská/Příkopy, Praha o Developer Lordship. o Využití odpadních vod. o Nadstandardní tepelně-izolační vlastnosti budovy. o Zpětné využívání odpadního tepla. o Možnost dobití elektromobilů v garážích.

ČVUT - Český institut robotiky a kybernetiky o Dodavatel Hochtief. o Využita tzv. nafukovací fasáda (vysoká odolnost vůči korozi, pevnost, trvanlivost). o Automatický parkovací zakladač. o Topné a chladicí trámy

Trilobit, Prokopské údolí, Praha o Developer JRD. o Pasivní byty. o Ročně za vytápění nespotřebuje více než 15 kWh/m2 . o Okna jsou na jih, vyhřívání sluncem i v zimě. o Tepelné čerpadlo, dokonalé zateplení zdí i oken, řízené větrání s rekuperací tepla.

Ekopenzion Hostětín o Teplo získává z pasivních zdrojů. o Trojskla, dobrá izolace. o Konstrukce bez tepelných mostů, rekuperace. o K přitápění využívá teplo z výtopny na biomasu. o Solární energii využívá na výrobu elektřiny, ohřev vody.

Hotel Adalbert, Praha o Třídí odpad, recyklují. o Okna opatřena tepelnou izolací. o Co nejméně využívají jednorázové výrobky. o Nepoužívá žádnou vzduchotechniku. o Světla na čidla. o Topení se reguluje zvlášť v každém pokoji.

Hotel Adria, Praha o Minimalizace odpadu. o Úspora elektrické energie, vody, tepla. o Rozšiřování zelených ploch v Praze, péče o okolí (čistota studánky Petřínky, natírání laviček a instalace ptačích budek ve Františkánské zahradě).

Jaké certifikáty se v ČR používají? BREEM - vznikl v roce 1990 ve Velké Británii o Má několik úrovní: Pass (více než 30 %), Good (více než 45 %), Very Good (více než 55 %), Excellent (více než 70 %) a nejvyšší Outstanding (více než 85 %). o Hodnotí devět kategorií podle jejich vlivu na životní prostředí: energie, zdraví a pohoda prostředí, materiály, management, znečišťující látky, využití půdy a ekologie, doprava, odpad, voda. LEED - vznikl v roce 2000 v USA o Má několik úrovní (umožňuje dosáhnout max 110 bodů): Certified (více než 40), Silver (více než 50), Gold (více než 60) a nejvyšší Platinum (více než 80). o Skládá se ze sedmi oblastí, kterým je přisouzeno určité bodové hodnocení: lokalita (28), hospodaření s vodou (10), energie a ovzduší (37), materiály a zdroje (13), kvalita vnitřního prostředí (12), inovace (6), místní priority (4). Příklad: Hodnotí se například vliv budovy na automobilovou dopravu a dopravu v klidu. Administrativní budova bez napojení na MHD způsobí zvýšení automobilové dopravy a navýší nároky na počet parkovacích stání pro její uživatele. Taková budova by nezískala v této části body. Ale pokud bude budova mít kolárnu a sprchy, získá za tento fakt body, protože motivuje lidi k užívání bicyklu na cestu do práce místo auta.

Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů