Kvalitu nepřináší krásné domy, ale veřejný prostor

Už počtvrté přivítala Praha světovou urbanistickou elitu, aby na konferenci reSITE diskutovala o městském rozvoji v 21. století. V kulisách stověžaté metropole jde přitom o stále aktuálnější téma. Praha se musí vypořádat s rapidním růstem i obnovou zašlých továrních čtvrtí. "Všechno je to o dobrém územním plánu a chytré radnici. Jen zelené parky z města nikdy dobré místo k žití neudělají," říká lídr studia Field Operations James Corner.

OTÁZKA: HN: Prahu jste navštívil teprve podruhé, ale ve zdejších poměrech se vcelku dobře orientujete. Z pohledu krajinářského architekta - kterou stránku města byste vyzdvihl?

Důležitým faktorem je Vltava, která se tady kroutí jako smyčka, což Praze určitě pomáhá. Taky zalesněné kopce Vítkov, Letná a Petřín, které kontrastují s tou změtí červených stříšek Starého Města, nebo mosty, jež velmi kvalitně spojují oba břehy. To jsou všechno prvky, které by Praze mohly závidět snad všechny slavné metropole světa. Navíc je úžasné, že ač je zde hlavní postavou historie, nejde o žádný Disneyland, není to falešné město. Praha je úžasně konzistentní. Na tak veliké město je to jedinečné.

OTÁZKA: HN: Kromě Starého Města jsou zde ale i méně nablýskané části, jako oblast Smíchovského nádraží nebo holešovické Bubny. Vy za sebou máte už několik projektů, kterými jste podobné brownfieldy obnovoval. Jak byste řešil ty pražské?

Myslím, že diskuse, která teď v Praze probíhá ohledně zdejších brownfieldů, je přesně to téma, o které by se zajímal bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg. Otázkou je, jak vzít tyto části města, které jsou úplně zbytečné, nemají žádnou funkci a nikdo je nevyužívá, a udělat z nich opět centra městského života. Nejlepší variantou je samozřejmě nabídnout je developerům. Ten prvotní krok je ale na městu, které musí nějak přitáhnout zájem lidí. A právě tuto moc má veřejný prostor. Takže ideální kombinace na obnovu podobných brownfieldů, jako jsou v Praze, je vytvořit z nich částečně třeba park a částečně tam umožnit privátní zástavbu.

OTÁZKA: HN: Je to vůbec dobře, snažit se obnovit všechny městské brownfieldy?

To je velmi aktuální téma. Když máte podobně zanedbaných čtvrtí ve městě několik, tak se vám jen těžko podaří je najednou všechny přivést zpět k životu. Takže občas je dobré je nechat být, dokud si trh sám nevynutí jejich obnovu. Dobrým příkladem je Freshkills Park na newyorském Staten Islandu. Kdyby na tom místě nevyrostla skládka, tak by tam dneska dost možná stála čtvrť mrakodrapů nebo obří nákupní centrum. Místo toho tam bude park pro miliony lidí, kteří podobné místo mají od svých domovů nejblíže několik desítek kilometrů. Proto si myslím, že by brownfieldy měly být renovovány až ve chvíli, kdy jste si jistí, že do nich zavítá život a že pomohou dalšímu rozvoji.

OTÁZKA: HN: A co třeba obnovovat je postupně?

To samozřejmě může fungovat, ale je zásadní, aby dlouhodobá obnova probíhala na základě jednotného územního plánu. Dobré město nikdy nedělají jen dobré budovy nebo dobré parky. Vždy jde o určitou strukturu a organizaci. V Praze jsou staré a krásné domy, ale všechny jsou vlastně stejné. Různorodost a bohatost, které jsou na Praze unikátní, přináší až prostor mezi domy, veřejný prostor. Jde o sítě ulic, mosty, zahrádky, parky, vnitrobloky a náměstí. Všechno je to součást určité tkáně, která přináší tomuto městu úžasnou bohatost. Krásné budovy mohou být časem z různých důvodů zbořeny, ale tkáň, která tvoří kvalitní město, už tady zůstane navždy.

AUTOR: Vojtěch Kubát
AUTOR-WEB: www.ihned.cz