Plzeň chystá tři velké vodohospodářské projekty, chce peníze z EU

Plzeň, která do letoška vyčerpala z EU na vodohospodářskou infrastrukturu zhruba pět miliard korun, připravuje v této oblasti další tři velké projekty. Chce je opět zaplatit hlavně z evropských peněz a měly by být hotové do konce funkčního období současného vedení radnice, tedy do tří let, řekl ČTK primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

První projekt je zádržná nádrž Vinice a k tomu příslušná část kanalizačního sběrače na západním silničním okruhu, vše za 200 milionů Kč. "Je nutná k tomu, abychom mohli dostavět finální etapu okruhu," řekl primátor. Projekt je podle šéfa útvaru koordinace evropských projektů města Ericha Beneše ze tří plánovaných staveb nejdále, protože už je hotová projektová příprava. Nádrž musí být hotová současně s dokončením druhé etapy okruhu, což je podmínka vydaného územního rozhodnutí.

Další dva projekty jsou ve fázi studií a variantních záměrů. Jde o náhradní zdroj pitné vody pro Plzeň. "Bavíme se o něm delší dobu. Je pro nás důležitý v rámci krizového řízení města. Odhad nákladů je 60 až 120 milionů korun. Záleží na tom, jakou variantu vybereme, tedy odkud potáhneme trubky," řekl primátor. Do roka by mělo být jasné, jestli Plzeň na projekt sežene dotace.

Vodu, kterou nyní Vodárna Plzeň odebírá pouze z řeky Úhlavy, je možné získávat ještě z Radbuzy a dalších zdrojů. Studií podle Beneše existuje několik. Od varianty přivést velmi kvalitní vodu z nýrské přehrady, což by stálo zhruba půl miliardy korun, až po "racionální řešení". "Uvažujeme o sumě kolem 100 milionů korun," uvedl. Jedna z variant je, že voda bude z nádrže České údolí, což by nebylo tak nákladné.

Třetí stavbou je doplnění současné čistírny odpadních vod o sušičku kalů. Řešit se bude po lednu 2016, kdy město získá 100 procent akcií Vodárny Plzeň. Desítky tisíc tun kalů se dají podle primátora vysušit a následně použít například jako biopalivo pro městskou teplárnu. "Znamenalo by to postavit sušičku, abychom následně mohli kaly pálit, uvedl. Odvoz do teplárny je jednou z variant, materiál může sloužit také na rekultivaci. Jde o investici za zhruba 100 milionů Kč.

Na všechny tři plánované stavby chce Plzeň získat peníze z evropského operačního programu Životní prostředí.

Václav Prokš