Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jak mohou sjezdovky ovlivnit vodní režim krajiny?

11.02.2016  |  147× přečteno      vytisknout článek

lyžováníVyjet si někam na lyže patří k široce oblí­be­nému zimnímu vyžití...

Už od konce podzimu čteme, slýcháme nebo i jinak se z nejrůz­něj­ších médií dozví­dáme o tom, zdali už konečně nastaly ony kýžené vhodné sněhové podmínky, jestli už je ten správný čas sbalit lyže a vyrazit. Za poslední roky ale u nás zimy za moc nestály. Letošek zatím z tohoto trendu příliš nevy­bo­čoval, sněžilo jen málo, a pokud se někde lyžo­valo, tak hlavně na umělém sněhu. I když je pravda, že nyní to začíná vypadat, že se k nám zima konečně vrátila... Zmíněný dlou­ho­době neutě­šený stav se ale už v letošní zimě stihl pode­psat na tom, že některé společ­nosti provo­zu­jící lyžařské areály zkra­cho­valy. Jedná se napří­klad o firmu Ski Beskydy, která provo­zo­vala areál v Mostech u Jablun­kova. Para­doxem je, že neda­leko, v Dolní Lomné, vznikla před čtyřmi lety načerno posta­vená sjez­dovka. Jistá společ­nost zde bez jaké­ho­koliv povo­lení vyká­cela lesní porosty na souvislé ploše o výměře přibližně 1,5 hektaru - a to včetně porostů mlad­ších než 80 let. Viníci ale tak snadno nevy­vázli; ke konci minu­lého roku se případ uzavřel a oblastní inspek­torát České inspekce život­ního prostředí v Ostravě potrestal firmu pokutou ve výši 3,2 milionu korun.

Bylo tam ale opravdu zapo­třebí budovat novou sjez­dovku? A potře­bu­jeme jich u nás tolik? Naopak se můžeme ptát, vadí to něčemu? A pokud ano, tak jaká nega­tiva přesně s sebou budo­vaní a provoz sjez­dovek přináší? Shrňme zde tedy některé problémy.

Vznik každé nové sjez­dovky je obvykle spojen s rozsáh­lými terén­ními úpra­vami při kácení lesa, odstra­ňo­vání pařezů a zarov­ná­vání povrchu. Dochází k degra­dačním změnám fyzi­kál­ních a chemic­kých vlast­ností půdy, jsou převrstveny půdní hori­zonty a zlik­vi­do­vána humu­sová vrstva, snižuje se množ­ství uhlíku váza­ného v půdě a vypla­vují se další důle­žité prvky. Dále výrazně klesá­její retenční schop­nost a také se snižuje diver­zita půdní fauny. Tato činnost se provádí pomocí těžké tech­niky, takže pokud je nějaká část půdy od těchto nevrat­ných trans­for­mací uchrá­něna, tak je dost prav­dě­po­dobné, že ke ztrátě jejich vlast­ností dojde přinejmenším vlivem zhut­nění. K mecha­nic­kému poško­zo­vání půdy a vege­tace poté dochází i při následném provozu sjez­dovek, např. při údržbě tratí rolbou v období nedo­statku sněhu či při jejich úpra­vách mimo zimní sezonu.

Právě v souvis­losti s odles­něním a terén­ními úpra­vami se zásadně mění hydro­lo­gické poměry dané loka­lity. Dochází k vysy­chání či snížení vydat­nosti prame­nišť v místě zásahu i v širším okolí, zrych­luje se odtok vody z bezle­sých svahů a snižuje se schop­nost jejího vsako­vání. Obna­žená půda je velmi náchylná a nesta­bilní, a tak při deštích přichá­zejí na řadu splachy její svrchní vrstvy a plošná eroze. To přede­vším do doby, než se vytvoří zapo­jené bylinné patro, často k tomu ale při větších průtr­žích dochází i poté. Dále se na sjez­dov­kách a v jejich okolí ­zvy­šuje riziko sesuvů a lokál­ních záplav. V širším krajinném měřítku mohou přispět k jejich zvýšené inten­zitě a niči­vějším následkům. K riziku povodní při případ­ných jarních deštích přispívá rovněž stla­čený sníh na sjez­dov­kách, který má menší schop­nost jímat vodu.

Jiným problém je, že díky nepří­z­nivým zimním podmínkám jsou sjez­dovky čím dál více závislé na umělém zasně­žo­vání. Některé studie proka­zují významně nega­tivní vliv zasně­žo­vání a tech­nic­kého sněhu na vodní poměry a celé prostředí vůbec. Sjez­dovky s tech­nickým sněhem jsou zatě­žo­vány nejméně dvakrát větší masou sněhu, než tratě se sněhem přírodním. Tech­nický sníh má jiné fyzikálně-chemické vlast­nosti než sníh přírodní a taje o 2-6 týdnů později. Upra­vo­vané sjez­dovky (i ty s přírodním sněhem) mají vyšší hustotu, tvrdost a obsah vody než plochy s neupra­veným sněhem. Dále komprese sněhu zvyšuje jeho tepelnou vodi­vost, teplota povrchu půdy klesá až hluboko pod bod mrazu a zhor­šuje se výměna plynů. Výsledkem je změna půdní fauny, nižší diver­zita všech orga­nismů a nižší celková produk­ti­vita ovliv­ně­ného stano­viště. Skladba vege­tace se mění a přibý­vají později kvetoucí druhy. Tech­nický sníh ovliv­ňuje složení spole­čen­stev rostlin a živo­čichů na sjez­dovce pomalu a změny jsou tak často zjis­ti­telné až po něko­lika letech.

Na výrobu tech­nic­kého sněhu při nedo­sta­tečně nízkých teplo­tách je potřeba používat různá aditiva biolo­gic­kého, ale i chemic­kého původu. Ty dále přispí­vají ke změně půdních poměrů a k vyšší eutro­fi­zaci (= oboha­cení o živiny) půdy i vodních toků. U bílko­vin­ných přípravků navíc není doposud jedno­značně potvr­zeno, že nemají i další vedlejší účinky. V chrá­ně­ných územích je sice jejich apli­kace zaká­zána, není však zřejmé, jestli je to striktně dodr­žo­váno. Umělý sníh může být potom příčinou změn druho­vého složení vege­tace či dokonce úbytku druhů, a to hlavně na oligo­t­rof­ních (= živi­nami chudých) nebo suchých sjez­dov­kách, protože je do půdy najednou dodáno značné množ­ství mine­rálů a vody. Druhy, které prefe­rují živi­nami více bohatá stano­viště, zvyšují na sjez­dov­kách s umělým sněhem svou pokryv­nost na úkor druhů ze suchých a živi­nami chud­ších stano­višť.

 

K vytvo­ření 1 m3 umělého sněhu je třeba 250-500 l vody, což při jeho vrstvě 20-35 cm před­sta­vuje spotřebu 70-120 l/m2 (tj. 700 000-1 200 000 litrů na 1 hektar sjezdovky). Voda je obvykle čerpána z místních zdrojů a jejich využí­vání může způsobit změny ve vodním režimu dané krajiny. Období největ­šího čerpání vodních zdrojů se shoduje s obdobím jejich přiro­zené nejnižší hladiny, takže vodní toky mohou v tomto období ztratit většinu své vody. Navíc z vody využité na tvorbu umělého sněhu se třetina ztrácí v podobě výparu. Pokles vodní hladiny je patrný i na větších vodních plochách, napří­klad hladina Štrb­ského plesa v Tatrách klesne během zimní sezóny až o 1 metr. Z fran­couz­ských Alp se udává pokles průtoku vody v dotče­ných tocích až o 70 %. Tomuto problému se často před­chází výstavbou umělých vodních nádrží. Dochází tak ale k dalšímu záboru půdy, ke změnám reliéfu, k čerpání vody (většinou přiro­zeně bohatší na živiny) z údolí do vyšších poloh a právě k následné eutro­fi­zaci zasně­žo­va­ných ploch.

Dalším nega­tivem je vysoká ener­ge­tická nároč­nost zasně­žo­va­cích zaří­zení (v alpských zemích souhrnně odha­do­vaná až na 600 GWh ročně), což nepřímo ovliv­ňuje životní prostředí v jiných loka­li­tách a na mnohem rozsáhlejším území, než se nachá­zejí vlastní lyžařská střediska.Provozování lyžař­ských areálů s sebou opravdu přináší nemálo kompli­kací a toto nebyl ani zdaleka jejich vyčer­pá­va­jící výčet. Lyžo­vání je sport, je to zábava a je pravdou, že provo­zo­vání zimních stře­disek zaměst­nává spoustu lidí. Tato stře­diska bývají významným zdrojem příjmu pro mnohé jinak hůře prospe­ru­jící horské oblasti. Bohužel však mají řadu ekolo­gic­kých problémů, mění ráz krajiny a svým nega­tivním vlivem mohou výrazně překra­čovat své lyžařsko-areálové hranice.

Článek vznikl v rámci projektu ,,Počítáme s vodou" financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací na téma HDV najdete na www.pocitamesvodou.cz a v případě dotazů kontaktujte naše poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.


Zdroje a k dalšímu čtení:
Harčarik J. &Flousek J. (2009): Sjez­dové lyžo­vání a ochrana přírody. Ochrana přírody 6: 8-10

Kocková J. (2008): Srov­nání vege­tace sjez­do­vých tratí s umělým a přírodním sněhem v CHKO Bílé Karpaty a v CHKO Beskydy. Baka­lářská práce, PřF, Jiho­česká univer­zita, České Budě­jo­vice

Štursa J. (2007): Ekolo­gické aspekty sjez­do­vého lyžo­vání v Krko­no­ších. - In: Štursa J. &Knapik R. [eds], Geoe­ko­lo­gické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen 2006, Svoboda n. Úpou. Opera Corcon­tica, 44/2: 603-616

Inter­ne­tový magazín Gnozis9.net: Umělé zasně­žo­vání škodí přírodě a vyčer­pává vodní zdroje

Webové stránky Šelmy.cz: V Besky­dech vzniká nele­gální sjez­dovka místo lesa

Frýdecko-Místecký a Třinecký deník.cz: Stavitel sjez­dovky dostal za vyká­cení 1,5 hektaru lesa v Dolní Lomné pokutu

Autorka: Veronika Kalníková


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist