Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Předchozí povodně nás moc nepoučily

15.08.2002  |  125× přečteno      vytisknout článek

Předchozí povodně nás moc nepoučily ŘEDITEL VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ MILOSLAV JANEČEK: * Zajímá mě váš pohled na názor, že přehrady mohly začít odpouštět vodu dříve, už při prvních deštích, aby tak nedošlo ke zkázonosnému souběhu vody z dešťů, rozvodněných řek a přepadů z přehrad. Nebo by to při stoleté vodě stejně nepomohlo? Pracovníci vodního hospodářství postupovali podle včasných informací hydrometeorologů. Opatření, jak soudím, byla přijata podle informací v té době dostupných. Vývoj šel ale nepředvídatelně dál. A ono se těžko předpovídá, zda se nečekaně srážky neobnoví, a pokud ano, kdy už způsobí katastrofu. Že dojde pak například k souběhu vypuštěné vody z přehrad a přívalů vod z Berounky, je ale mimo vliv lidí. * Shrnuto - člověk je tedy při takovém souběhu dešťů a větru bezmocný? Příčinou současných povodní jsou především extrémní srážky. Někdy mohou být ale škody i průběh povodně menší i přes nepředvídatelnost dopadů množství vody. * Co tím myslíte? Kdyby se všude, zejména při stavebních pracích, plánování a zakládání staveb, vždy postupovalo podle logiky a hlavně zkušeností a poznatků generací. Nelze totiž všechno svalovat na klimatické změny. Stavět, měnit ráz krajiny, aplikovat stavební zákon se musí rozumně - právě s ohledem na to, že povodně byly a ještě budou. Tady vidím problém. V podcenění možností povodní pro jejich malou periodicitu. * Můžete uvést konkrétnější případy? Jsem někdy trochu v rozpacích, když vidím, jak se chválí obnovování obcí postižených povodněmi z roku 1997 v původních místech. Když jsme dělali rozbor půd na Moravě v oblastech postižených povodněmi, prokázalo se, že tam musely být výrazné povodně již několikrát. S povodněmi se proto musí počítat. (Pokračování na str. 6) (Pokračování ze str. 2) Obdobně úřady i jinde schvalují a podporují stavby na místech, kam voda přirozeně směřuje a kde by místo toho měly být spíše plochy pro bezpečný řízený povodňový rozliv toků. Tam by měly být spíš parky, louky či pole, kterým voda tak neublíží. Pokud bychom takové postupy začali uplatňovat už od začátku povodí, vliv na snížení následků iprůběhu velkých povodní by to mít mohlo. * Je tedy špatný stavební zákon? Není to v zákoně, ten je obecně formulovaný. Problém spočívá spíše v jeho aplikaci, v postupech jednotlivých stavebních úřadů, v posuzování staveb. Obecně jsme zapomněli na opatrnost. Například: bez většího rozmyslu zahrazujeme malé potůčky, instalujeme malé průtokové trubky, aby nám neutekly kachny či bylo možné pohodlně vjet do garáže. V dobách klidu to stačí. Pak přijde povodeň, o nesmyslně postavené zábrany se zachycují dřeva, kmeny, vznikají umělé hráze. Ty se pak protrhnou, vznikne vlna, která ničí a bourá. Malý propustek pod silnicí se ucpe při prvních deštích zeminou. A začne devastace. * Neříkejte, že ve vesnici rozhodne pár garáží a plotů o tom, zda voda způsobí škody. Někdy o katastrofě skutečně rozhoduje metr. A když je takových prohřešků vedle sebe hodně, má to při velké vodě tvrdé následky. Ve Švýcarsku například i na skutečně malých tocích stavějí sítě, které zachycují vyvrácené stromy. Voda pak bez větších škod proteče. Tam, kde by se měly vytvářet rozlivové zóny, kam by se voda mohla rozšířit, aniž by napáchala větší škody, a jež by snížily rychlost průtoku, jsou však nyní umělé zábrany. Tedy stavby, které nejen že samy dojdou k úhoně, ale jejichž trosky nesené vodou navíc způsobí rozsáhlé škody, vytvářejí zábrany, umělé hráze. Ty při protržení znásobí ničivou sílu vln. * Při povodních vždycky plavou po vodě stromy, kusy dřeva, pařezy. Nemusejí ale plavat masově. Nemusejí - jako například nyní v Lahovicích - plavat celé zborcené chaty, které by při rozumném stavění prostě v zátopové oblasti neměly být. Čistá voda totiž ani tak neškodí. Mimochodem, když se při poslední stoleté vodě v 19. století zřítila část Karlova mostu, nebylo to ani tak pro nápor vody jako pro nápor masy dřeva, jež bylo strženo z Podolí, kde byly tenkrát vory. * Teď jsou ovšem zaplaveny imosty, silnice, tratě. I tady se někdy podle vás nerespektovalo riziko zátop? Prohřešky proti obezřetnosti by se našly i tady: některé silnice, křižovatky jsou vedeny tak, že prostě logicky zatopeny být musí. * Ale stavební činnost, zejména veřejné zakázky, nutně bere v potaz i ekonomickou stránku věci. Přece nelze kvůli teoretickému riziku stoletých záplav postavit silnici za trojnásobnou cenu. Tady je třeba chladnokrevný ekonomický kalkul - co se skutečně vyplatí. Zda větší náklady za vedení silnice jiným směrem, nebo následné škody. Zda je lepší spoléhat se na pojišťovny a postavit továrnu blízko řeky, nebo ji posunout jinam. Zda nechat určitý pozemek volný na park, tedy perspektivní rozlivovou zónu, byť je to místo lukrativní, nebo tam postavit supermarket, který se ovšem zatopí. * V České republice je zhruba na jednom miliónu hektarů nějaký druh drenáží. Nepodporují tyto zásadní zásahy do krajiny případnou sílu potopy? Nejde jen o meliorace, ale i o zavlažování, regulace toků, ochranu půdy před erozí, zúrodňování půdy. Pod tlakem investiční výstavby se současně řada pozemků odvodňovala atd. Spojovat ale tyto úpravy a zásahy s povodněmi nelze. Často má odvodněná, tedy sušší půda lepší nasákavou schopnost. V těchto opatřeních bych proto zásadní nebezpečí neviděl. Spíše opakuji: při stavebních pracích a při ovlivňování krajiny se stále zapomíná na přirozené rozlivové oblasti, kam by se mohla povodeň rozšířit řízeně, kde by nenadělala škody. Samotná regulace nebo jen lepší koryta vodních toků vše nevyřeší. Místo rozlivových oblastí se tam ale často místo toho poměrně masívně staví. * V povodí Vltavy je ale s rozlivovými oblastmi někdy problém. Vždyť je to údolí. Přesto řada objektů s ohledem na povodně mohla stát jinde. Záplavám se nezabrání, ale škody se mohou omezit. V okolních zemích - především v Německu a Rakousku - s nebezpečím povodní počítají víc. Pod železničními tratěmi se již od dob Rakousko-Uherska udržují u našich sousedů tzv. vysoké propustky, které umožní pod nimi průtok vody. Vznikají například tzv. suché nádrže, jejichž dna se v dobách klidu využívají například k zemědělské činnosti a při záplavách tam směřují masy vod a nenadělají příliš škody. Mimochodem, tyto suché nádrže se budují i v Las Vegas. Byť je to poušť, vyskytují se tam přívalové srážky. U nás při stavebních řízeních zapomínáme, že dimenzovat stavby na desetiletou vodu prostě nestačí. Někdy se také až příliš spoří nebo škrtá na nepravém místě. Někdy se staví jen na základě zkušenosti, že tam dvacet let nic nebylo. Zřejmě nefunguje přesun mezigeneračních informací. To znamená, že předchozí povodně nás zkrátka moc nepoučily. Zdroj: Právo


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist