Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Státní instituce opakují chyby

11.03.2003  |  123× přečteno      vytisknout článek

Státní instituce opakují chyby Povodeň v srpnu roku 2002 způsobila škody i krajině. Co všechno Ministerstvo životního prostředí dělá pro jejich nápravu, jak jsou ozdravné akce zajištěny finančně a kapacitně, zda bude možné vhodnými zásahy do krajiny průběh a následky případné příští povodně zmírnit - to jsou otázky, na které jsme hledali odpověď. Má Ministerstvo životního prostředí přehled o způsobených škodách? \"Má. Je jen otázka, jak je pojmout a definovat. Ne všude v krajině se voda projevila škodlivě v tom smyslu, že by ji úplně destruovala. Jsou místa, a není jich málo, kde působila krajinotvorně. Například si našla jinou cestu, kde tekla v minulosti a do starého koryta se vrátila. Škody na hmotném majetku se vyčíslují snáze než škody na ekologické stabilitě krajiny,\" řekl nám pracovník odboru ekologie krajiny Ministerstva životního prostředí RNDr. Josef Vopálka. \"Dělali jsme revizi nejcennějších částí krajiny - zvláště chráněných území. Z ní podle očekávání vyplynulo, že to, co je přírodě blízké, povodni odolává. Škody, které vznikly na přírodě a na krajině, jsou podmíněné lidskou činností. V přírodě blízké krajině, kterou se prohnala velká voda, například. na loukách nebo v lužních lesích, po několika týdnech nelze poznat, že tudy prošla. Vidět to je ale tam, kde jsou například rybníky, jezy, náhony a další objekty, které k vodě patří. Druhou věcí je, že na některá místa byly naneseny veliké objemy naplavenin a splavenin. Jde většinou o mechanický odpad (trabanty počínaje a plastovými lahvemi konče), což je relativně snadno odstranitelná škoda. Změny v chráněných územích vesměs nejsou takového rozsahu, aby je příroda nebyla schopna sama odstranit. Teprve v opačném případě hovoříme o škodách,\" doplnil vedoucí oddělení péče o krajinu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Ing. Martin Dušek. Může také jít i o poškození půdy - různé kontaminace. Známý je případ Spolany Neratovice, ze které unikly různé škodliviny. \"Tyto věci ještě nemáme úplně přesně zmapovány, ale budeme se jim věnovat. V tomto případě by mohlo dojít k závažnějšímu a dlouhodobějšímu poškození. U Spolany se zhruba ví, jaké nebezpečné látky unikly, ale ještě se neví, kam je povodeň donesla - jestli do Mělníka nebo do Hamburku. To budeme letos zjišťovat, protože loni byly průtoky vysoké až do zámrazu. A také je otázkou, jestli se nejedná o starou ekologickou zátěž z doby před povodní, případně dokonce ještě z minulého režimu,\" pokračoval Ing. Martin Dušek. MEZITITULEK: OBNOVA Co všechno ministerstvo pro nápravu škod a obnovu krajiny dělá? Má zmapováno kam a kolik prostředků věnuje? \"Jako ústřední orgán státní správy v oblasti životního prostředí má ministerstvo řadu nástrojů, kterými lze tyto záležitosti eliminovat nebo se s nimi vypořádat. Jsou to nástroje legislativní - různé vyhlášky nebo zákony, které lze v závislosti na stávající situaci modifikovat. Také má nástroje ekonomické. Mezi ně patří i tzv. krajinotvorné programy. V současné době jsou připravovány tak, aby se finanční prostředky prioritně dostaly do nejvíce postižených regionů a oblastí,\" uvedl RNDr. Josef Vopálka. \"Když pomineme potenciální škody způsobené kontaminací, tak ty zjevné dosahují několika stovek miliónů,\" podotkl Ing. Martin Dušek. \"Na letošní rok bylo vyčleněno do krajinotvorných programů zhruba 600 miliónů korun. Předpokládáme, že polovina z této částky, možná o něco více, půjde do nejpotřebnějších lokalit. A jak budou různé akce zajištěny? To závisí na struktuře programů. O tyto peníze žádá buď vlastník pozemku, anebo instituce - například správce toku. A v závislosti na tom se domlouváme na konkrétní výši finanční spoluúčasti,\" doplnil RNDr. Josef Vopálka. MEZITITULEK: PREVENCE Bude možné vhodnými zásahy do krajiny průběh a následky případné příští povodně zmírnit? \"Lze zmírnit dopady na antropogenní oblast, na lidská sídla. To, že se voda rozleje do lesů do polí, až tak nevadí. Naopak jsou v ČR lokality, kde je to potřeba,\" konstatoval RNDr. Josef Vopálka. Ing. Martin Dušek dodává: \"Nelze odpovědět jednoznačně, že kdyby přišla další povodeň, tak dopady budou mírnější. Je to běh na dlouhou trať. V minulých desetiletích převládal trend před vodou postavit hráze a co nejrychleji ji odvést pryč, aby se nerozlila. To funguje do určitého průtoku. Jak se ukázalo v letech 1997 a 2002, nelze stoletou vodu bezpečně odvést. Naopak - je potřeba změnit pohled na protipovodňovou ochranu a snažit se vodu zadržovat, zmírnit a zpomalit její odtok, a tím pádem zploštit povodňovou vlnu, co nejpomaleji a co nejpozvolněji ji odvést.\" MEZITITULEK: O které zásahy a opatření půjde? \"Revitalizace krajiny je nesmírně důležitá, protože při lepším využívání dokáže zadržet více vody. Nezbaví nás povodní, ale při velkých srážkách bude jejich průběh mírnější. Jde o organizační opatření - měnit tam, kde je to možné a účelné, ornou půdu na trvalé travní porosty nebo lesy a na svažitých pozemcích obnovovat remízky, budovat zasakovací pásy, travnaté příkopy. Tak to za první republiky fungovalo. Průměrná rozloha zemědělského pozemku byla 0,37 hektaru, dnes jde o stovky hektarů. Protože na to nejsou stroje, tak se nedodržuje, zvlášť na větších svazích, orba po vrstevnici - traktory by se převrhly. Voda má pak snadnou cestu. Druhou možností je ovlivnit průběh povodní přímo v nivách. Tam, kde to lze, je potřeba využít rozlivu vody. Například v roce 1997 Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví tvořená lužními lesy nasála vodu jako houba a v podstatě zachránila Olomouc. Dopady proti Ostravě a Opavě tam byly relativně malé. S tím souvisí i využívání nivy k lidským aktivitám. Když se někde niva zastaví, nelze ji využít pro rozliv vody. Stát by proto měl zvýhodňovat lidi, kteří si budou chtít domek, který jim spláchla voda, postavit mimo záplavovou zónu. To se bohužel děje v omezené míře,\" vysvětloval Ing. Martin Dušek. Podle RNDr. Josefa Vopálky chránit krajinu nemůže jen Ministerstvo životního prostředí, ale musí se zapojit i ostatní resorty, které v krajině působí, především Ministerstvo zemědělství. Existují zásady správné zemědělské praxe, které podle jeho názoru nejsou naplňovány tak, jak by být měly. Následkem toho dochází k velkým splachům půdy. Zastavěné plochy v inundačních územích jsou v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj. Je tady široké pole působnosti pro tři klíčové resorty a další instituce, které by měly nalézt společnou řeč. \"Po roce 1997 jsme se z povodní na Moravě, s výjimkou organizačních opatření záchranářů a hasičů, příliš nepoučili. Abnormální klimatický jev nad Šumavou, Novohradskými horami a západními Čechami se může opakovat třeba i v tomto roce. Dnes vynakládáme nemalé státní prostředky na opravu protipovodňových opatření, která se ukázala jako neúčinná. Nikdo se nezamýšlí nad tím, jestli to je k něčemu. Státní instituce opakují chyby z minulosti. Dělají se i nová kontraproduktivní opatření. Je škoda, že není více nasloucháno názorům ze strany resortu životního prostředí, ekologie krajiny, organizací ochrany přírody,\" říká Ing. Martin Dušek. \"Problém je v tom, že zatím postrádáme jakoukoliv snahu o pochopení našich ekologických argumentů. Jde o spolupůsobení s ostatními resorty. V jejich kompetenci je například stavební legislativa. Dnes ve stavebním zákonu stojí, a podniky povodí se tím řídí, že musíte uvést koryto toku do stavu, který byl zkolaudován před povodní. To znamená, že tam opět dají beton. Tady je prostor pro změnu legislativy, protože bez ní se budeme stále motat v bludném kruhu,\" řekl nám na závěr RNDr. Josef Vopálka. AUTOR: Karel ŽÍTEK ZDROJ: MODERNÍ OBEC


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist