Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Kanál za eura. Zn. Beroun.

18.04.2003  |  123× přečteno      vytisknout článek

Kanál za eura. Zn. Beroun. Na rozkopané ulice si bude možná za dva roky stěžovat mnohý z obyvatel Berouna a Králova Dvora. Kopat se tady bude za peníze z unijního fondu ISPA. Na podrobné mapě aglomerace Beroun-Králův Dvůr, která obklopuje soutok řek Litavky s Berounkou, jsou domalované zelené a červené čáry. Zelené označují současnou síť hlavních kanalizačních stok, červené tu, kterou je třeba vybudovat. Výrobně technický náměstek akciové společnosti Vodovody a kanalizace Beroun (VaK) Jiří Paul říká, že tento záměr zněl ještě donedávna jako utopie. \"Kapacita starých sběračů v centru města je malá, hlavní stoky nestačí odvést to, co města potřebují,\" konstatuje berounský starosta Jiří Besser. Natož aby to stačilo potřebám růstu, například výstavbě nových obytných čtvrtí nebo obchodních zón. Když Beroun dotáhl do konce nový územní plán (v roce 2001), měl celkem jasno: zastupitelé věděli, co potřebují, ale neměli tušení, kde na to vzít peníze. Kdyby je měl vysázet provozovatel vodovodů a kanalizací, musel by to promítnout do ceny vodného a stočného a občané by se nedoplatili. Volba padla na předvstupní program ISPA, který přispívá kandidátským zemím na životní prostředí a dopravu (viz stranu 33). \"Vždycky jsme záviděli partnerským městům v Německu, Nizozemsku a Francii, že mají k dispozici různé dotační tituly,\" líčí starosta Jiří Besser. Městu hodně pomohl krajský úřad Středočeského kraje. Kraj asistoval při přípravě zadání a vypsal výběrové řízení na zpracování projektu nové kanalizační sítě, které vyhrála společnost Hydroprojekt. Pomohl také se zajištěním finanční spoluúčasti, ta je nutná, protože na projekty tohoto typu dává EU dotaci zpravidla ve výši 65 až 75 procent oprávněných nákladů. Nekritizovat a vyplňovat. Tak lze shrnout dobrou radu těch Evropanů, kteří mají dostatek zkušeností, jak z Unie peníze na důležité investice získat. Zájemce z kandidátské země se sice musí prokousat spoustou byrokracie, ale je v tom systém. Bruselští úředníci se nehodlají probírat nestandardně zpracovanými, obtížně srozumitelnými, neúplnými a nepřesvědčivými texty žádostí - odchylky od systému se nepřipouštějí. Je třeba téměř do puntíku dodržet vše, co chtějí. Nestěžovat si. Papírovat. Dobře počítat. V praxi to znamená ujít jen s investičním projektem tři domácí etapy, teprve pak se dá do pohybu řízení bruselské. První: Vyplnit PIDS (Project Identification Data Sheet), registrační tabulku projektu v českém jazyce, která je zanesena do databáze ISPA. Česká pracovní skupina ISPA projekt posoudí z hlediska státní politiky a národní strategie. Ministr životního prostředí po poradě se svým kolegiem rozhodne, které projekty postupují do druhé etapy. Druhá: Vyplnit PID (Project Identification Document), identifikační dokument projektu, důležitý jak pro další postup, tak i pro nalezení spolufinancovatele projektu na české straně. Tento dokument má 10 až 30 stran, přílohy s dokumentací podle potřeby, součástí musí být shrnutí. Vše je v češtině. Dokument převezme Státní fond životního prostředí (SFŽP), předá ho Pracovní skupině ISPA, ta ho posoudí z hlediska připravenosti a když jde vše stále dobře, vyzve žadatele k předložení anglické verze a zpracování vlastní žádosti o podporu z programu ISPA. Třetí: Vyplnit žádost česky, doplnit dokumentaci, předat SFŽP. Ten ji pošle prostřednictvím odboru integrovaného financování MŽP a s odbočkou přes Ministerstvo místního rozvoje a Ministerstvo financí předsedovi Pracovní skupiny ISPA. Další zastávkou na cestě do Bruselu je jednání porady vedení MŽP. Definitivní anglická verze je slavně odeslaná prostřednictvím delegace EU v Praze Evropské komisi, konkrétně na DG Regio (generální ředitelství pro regionální rozvoj). Úřední kolečko v Bruselu. Tady se předvstupní český projekt kontroluje nejen po formální stránce, ale zabývají se jím i najaté konzultační firmy. Bruselští úředníci mohou chtít další ekonomickou analýzu, posílají do ČR své lidi, kteří údaje z projektu kontrolují, případně si na to najímají další odborné firmy. I v Bruselu jsou na schvalování příslušné komise. Nakonec to musí schválit všechny členské země, přičemž takové zasedání, kde se schvaluje, se koná jen dvakrát třikrát za rok. Po schválení přijde návrh finančního memoranda podepsaný unijními úředníky. Česká strana je někdy nepříjemně překvapena, protože nedostane třeba tolik peněz, kolik čekala. V této chvíli však musí prokázat, že má peníze na dofinancování, což právě může být problém, zejména pokud na tuto alternativu není předem připravena. Finanční memorandum podepíše Ministerstvo financí a začne se připravovat tendr. Investor ho vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí přímo v Bruselu (Official Journal). Jde o tendry mezinárodní, takže si obce nemohou určit samy, kdo u nich bude stavět. Je však poměrně pravděpodobné, že větší šance mohou mít zahraniční firmy, protože jsou tu přísná pravidla na záruky a přece jen jde o dost velké stavby. Dodavatel musí například složit až deset procent hodnoty díla na příslušný účet. Pro české firmy je to často příliš mnoho: v reálu sice staví, ale pouze jako nižší dodavatelé, na které už nejsou vznášeny tak velké nároky. zdravé finance NADEVŠE. Starosta Besser ví, o čem mluví: \"slouží\" už třetí volební období. \"Když jsme si v roce 1996 půjčili peníze, proinvestovali jsme přes půl miliardy z dvěstěmilionové půjčky, kterou jsme včas a řádně splatili. Ekonomické komunální chování se vyplatí, vytvoří prostředky i na dofinancování takové akce, jako je nový kanalizační systém. Věřím, že to dokáže i Králův Dvůr. S jeho starostou Karlem Menclem táhneme za jeden provaz a Králodvorští se o náš postup na Brusel hodně zasloužili.\" Berounští se pustili do PIDS i PID a nezalekli se stohů potvrzení, dokladů a výpočtů. Vstoupili na cestu nesmírného papírování, úředních koleček - všechno je to navíc stálo peníze. Například pro první etapu, když vyplňoval ten úplně základní \"PIDS\", potřeboval starosta potvrzení odboru územního plánování příslušného kraje o zařazení stavby do územního plánu, stanovisko odboru ŽP příslušného okresu (od letoška už pouze kraje), stanovisko České inspekce životního prostředí atd. \"Na této inspekci jsem v Plzni našel velmi dobrou spolupráci, inspekce skutečně pracuje s kvalitními lidmi,\" vzpomíná starosta. A pokračuje v seznamu dalších dokumentů, prý jednoduchých: kopie dokladů územních rozhodnutí a stavebních povolení s vyznačením nabytí právní moci, předprojektová studie včetně rozpočtu, výkaz o plnění rozpočtu obcí a okresních úřadů za poslední léta, přehled aktiv a pasiv obce, rozpočet na rok 2002, přehled o ručitelskýchc závazcích, výpočet ukazatele dluhové služby, zdroje financování, čestné prohlášení o zajištění vlastních zdrojů financování, komentář k zajištění cizích zdrojů financování a mnoho dalších. Kopie všech dokumentů jsou zařazeny do materiálů, ukazuje starosta na tlusté šanony. Na jejich titulní straně se skví evropské hvězdičky. Kdo to všechno připravoval? \"Hlavně u nás na městském úřadě odbor územního plánování a regionálního rozvoje vedený Danou Vilhelmovou a finanční odbor vedený Marcelou Maršíkovou. Předával všechny podklady zpracovateli projektu, společnosti Hydroprojekt,\" líčí starosta. Blahopřejný e-mail z MŽP přišel v březnu: Prošli jste, už stojíte před bruselskou zdí. Brusel přeje připraveným. Mnoho podkladů pro projekt měli Berounští po ruce, chyběly však peníze. O problému se sběrem odpadu tu vědí dávno, např. už při tvorbě územního plánu v letech 1996-1997 museli věnovat milion korun na nové proměření systému kanalizačních stok a propustků a zpracovat komplexní generel odkanalizování celého města, tzn. jak odpadních vod, tak dešťových srážek. K záměru revitalizace dolní Berounky, jehož součástí je i připravovaná akce, směřovaly všechny zpracované technicko-ekonomické studie. \"Vypouštět za našimi dvěma městy do řeky co nejčistší vodu, to je náš cíl,\" říká starosta Besser. Původní záměr investice byl ovšem ještě velkorysejší: chtěli zapojit co nejvíc občanů, i z Hýskova a Nižboru. To se ukázalo být nemožné, protože velikosti investice neodpovídal počet lidí, kteří by z ní měli prospěch. V obou sídlech si musí počkat na další možnosti, které přinese náš vstup do EU, případně využít jiné dotační tituly v ČR. Do bruselského kolečka mohl Beroun a Králův Dvůr jít i přesto, že jejich akciová společnost Vodovody a kanalizace Beroun má z 58 pro-cent zahraničního vlastníka, společnost Anglian Water. Ta ovšem o unijní peníze nežádá, ale novou kanalizaci budují zmíněná města. Nová síť zůstane jejich majetkem minimálně tak dlouho, jak pravidla evropských dotačních programů určují. Bez toho, že si Beroun půjčil už ve druhé polovině devadesátých let na rekonstrukci čistírny odpadních vod od Státního fondu životního prostředí, by ovšem budování nového žilního systému kanalizace nemělo smysl. Tato čistírna dokáže zvládnout napojení dalších víc než 10 tisíc lidí, případně nových podniků. FOND NENÍ KASIČKA. \"Když někdo přijde a stará se, zda jsou k mání nějaké peníze, že by se tedy pokusil je získat, tak to je většinou odsouzeno k neúspěchu,\" konstatuje Milan Podsedníček, vedoucí oddělení přípravy projektů na Státním fondu životního prostředí. \"Šanci má ten, kdo už vynaložil hodně práce i prostředků na zpracování nějakého projektu, vypracoval si i několik alternativ, jak ho financovat a jako jedna z reálných cest mu vyšla právě ISPA.\" Soudí také, že odbývat přípravu a spolehnout se jen na nějakého poradce, že vše vyplní a zařídí, není zcela spolehlivé. Vždyť ze zhruba šesti desítek projektů, které se ucházely o peníze z projektu ISPA, jich uspělo zatím jen osm. Jenže ani jeden z úspěšných žadatelů ještě nestaví. Cesta za penězi trvá na české straně zhruba půl roku (když jde vše dobře), několik dalších měsíců zabere vyřizování v Bruselu (když jde opět vše dobře). Dokonce ani podepsáním finančního memoranda vše nekončí. Podle starosty Bessera budou peníze přiklepnuty (když to dobře dopadne) někdy koncem roku. Nyní město vykupuje a směňuje pozemky a dělá další přípravné práce. Stavba má proběhnout od října 2004 do konce roku 2006. Proinvestuje se celkem 9,15 milionu eur, z toho program ISPA by mohl pokrýt 5,95 milionu eur. Veřejné zdroje - města, kraj, SFŽP, případně MŽP mohou dát dohromady 3,2 milionu eur. Jak potvrzuje Jiří Paul, náměstek VaK Beroun, po vyřízení všech náležitostí je samotná stavba - až na ty rozzlobené občany padající při cestě z restaurací do výkopů - vlastně to nejjednodušší. Dá se to zvládnout. Unie nedá nic bez důkladného přezkoumání a systém se zdá být dost složitý. Absolvovat ho však lze podle názoru úředníků SFŽP i bez speciálních poradců. Lépe řečeno, jejich funkci často splní zkušený projektant z oboru a zúřaduje si to starosta a jeho lidé. Grant může dosáhnout 80-85 procent uznatelných nákladů investice, a to jak z evropských, tak domácích zdrojů. \"Lidé to často tak nechápou,\" připomíná Milan Podsedníček ze SFŽP. Uznatelné náklady nejsou ve směrnicích úplně přesně specifikované, ale určitě tam nepatří např. nákup pozemků či odvod DPH, zejména pak vše, co nemá přímý pozitivní vliv na životní prostředí. Stane se, že obce špatně kalkulují, takže se jim pak může stát, že 75 % uznatelných nákladů dělá jen 50-65 procent celkových nákladů. Evropské programy nezaručují něčí právo na unijní peníze. EU je založila proto, aby pomohla zajistit právo lidí na život v dobrých podmínkách z hlediska ekologie a zdraví. Hledá proto maximální efekt, spoluúčast státu a obce je nezbytná. Všechny směrnice jsou udělány tak, aby se do nich \"vešly\" země na základě národních programů. Nejsou šity na některou z nich. Každý projekt pro ISPA musí plnit evropské ekologické limity, ne české národní. Investoři si mohou na SFŽP podat také žádost o dotaci na přípravu žádosti o evropské peníze či na přípravu tendrové dokumentace pro výběrové řízení. Všechno musí ale zaplatit předem sami. Rok a půl až dva. Když nebudou poslouchat \"pseudoporadce\", budou mít dobré projekty a dokážou vše rychle zúřadovat, tak na české straně to může být do půl roku hotové. Musí to být ale opravdu priorita ČR, tedy státní zájem. Nejen ten obecní. V Bruselu to trvá minimálně dva měsíce, na další postup už lhůty nejsou. Ale do dvou let po podpisu finančního memoranda musí být vypsáno alespoň výběrové řízení na supervizora (když už ne i na dodavatele). Optimistický odhad je půldruhého roku, realistický spíš dva roky do začátku stavby. Vše ovšem záleží na připravenosti. Žadatelé o podporu z programu ISPA mívají problém například s potřebným počtem obyvatel. Nestačí totiž spojit několik obcí ke společnému projektu, aby počet obyvatel přesáhl požadované dva tisíce. A pokud to má být aglomerace, musí mít např. - jako Beroun s Královým Dvorem - napojenou kanalizační síť na společnou čistírnu odpadních vod. Podle starosty Berouna bylo na celé práci nejtěžší, když musel dělat odhady. Potkalo ho to hned několikrát. Například musel do žádosti doložit rozpočet města, který ještě nebyl v té době definitivně schválen, nebo předvídat, co dostanou ze Středočeského kraje. \"Musel jsem na sebe vzít riziko a trochu předpovídat a podepsat se pod tím,\" shrnuje Jiří Besser. Strach má jedině z toho, aby je \"v tom nenechali\". Kdo? Kraj to určitě nebude, jeho rada schválila berounskou kanalizaci jako jednu z priorit.Milena Geussová ZDROJ: EKONOM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist