Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vltava suchou nohou

10.10.2003  |  136× přečteno      vytisknout článek

Vltava suchou nohou Nebýt uspořené vody z vltavské kaskády, koryto už by bylo prázdné a Praha by se dusila zápachem shnilých ryb a odtékajících splašků. Pražské mosty a nábřeží nabízejí zneklidňující podívanou. Rok po ničivých povodních je ve Vltavě tak málo vody, že už jsou vidět obnažené kameny říčního dna. Brouzdalištěm pod Karlínem protéká jen asi 50 kubíků, pouhá setinka loňského povodňového Nilu, kdy tu hřmělo 5100 kubíků za sekundu. Ale buďme vděční i za to málo. Navíc je to darovaná voda. Nebýt vltavské kaskády, řeka už by si dávno sáhla na dno a Praha by právě prožívala další ekologickou katastrofu, kterou nikdo z nás nepoznal. Každý litr tekoucí korytem pochází ze starých zásob zadržených v přehradách při jarním tání. Přišla vhod stejně, jako když najdete před výplatou v kapse zapomenutou pětistovku. \"Nádrže kaskády denně dotují Vltavu dvěma miliony kubíků. Řekou tak kuriózně odtéká více vody, než do ní přiteče,\" říká ředitel Vodních elektráren ČEZ Aleš Tomec. Lipenská nádrž na přítoku dokonce ukazuje záporné hodnoty, protože půl kubíku přitékající vody je tak málo, že to měřicí zařízení není schopno ani zaznamenat. Optimističtější údaje neposkytují ani řeky, které Vltavu napájejí. SANITÁRNÍ PRŮTOK. \"Kaskáda udržuje pouze sanitární průtok,\" informuje Tomec. To je množství, které umožní přežít rybám a škeblím a naředit komunální splašky z odpadních vod na říčním toku. \"Kóty na Slapech a Orlíku, našich nejvýznamnějších nádržích, jsou nyní na historicky nejnižších hladinách,\" pokračuje ve chmurném výčtu. \"Jen přehrady na Vltavě nás chrání před tragédií. Bez dříve naspořené vody už by bylo říční koryto v Praze úplně prázdné.\" Podle Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu letos napršela jen polovina obvyklých srážek, přičemž průměrná denní teplota se proti normálu letos zvýšila o dva stupně Celsia. Tolasz je autorem nedávné zprávy o suchu pro vládu. Souvislost sucha dávají mnozí odborníci do souvislostí s globálním oteplením Země. Poznatky Radana Hutha z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd to potvrzují. Huth zkoumal dlouhodobé změny klimatu na meteorologických stanicích v Praze a na Milešovce od roku 1949. Milešovku zvolil proto, že je to jedno z nejdeštivějších míst v republice. Zabýval se 11 různými ukazateli, tedy nejen teplotou a množstvím srážek, ale třeba také délkou slunečního svitu a rozdílem teplot v průběhu dne. HORKA A SUCHA JE VÍC. \"Oteplení skutečně existuje, v posledních 30 letech bylo nejtepleji za uplynulé tisíciletí. Prokazatelně méně prší, a to i na Milešovce. Oteplení ani vláha v průběhu roku však nejsou rovnoměrné. Tepleji je v zimě a také v létě, i když tam rozdíl už není tak patrný. Naopak podzimy jsou chladnější, než bývaly,\" uvedl Huth. Letošní podzim se však i tomuto zjištění vymyká. Nejvíc srážek je v zimě. Dalším Huthovým poznatkem je, že narůstá rozdíl teplot v průběhu jednoho dne. Přibývá rovněž slunečního svitu, tedy bezoblačného počasí přes den. Za posledních 38 let činí tento přírůstek 45 minut denně, za sto let by to mohlo být až o dvě hodiny denně navíc. Méně mraků znamená méně srážek a větší odpar. Huth zjistil, že bezoblačné počasí nelze jednoznačně vysvětlit směrem převládajících větrů. Přiklání se k názoru, že na oteplení se podílí činnost člověka a emise skleníkových plynů. NEBEZPEČNÁ ŠESTKA. Skleníkových plynů je šest, nejvýznamnější z nich je oxid uhličitý. Ten vzniká činností energetických zařízení, když se oxidy uhlíku z fosilních paliv slučují ve vzduchu s kyslíkem. Oxid uhličitý nezůstává na místě, ale rovnoměrně se rozprostře nad celou zeměkoulí. Zabraňuje vyzařování tepla do vesmíru, takže zahřívá zemský povrch i tam, kde skleníkový plyn nevzniká. Lze s ním proto bojovat pouze společnými silami všech zemí, jak žádá i Kjótský protokol. Dalšími skleníkovými plyny jsou metan z důlních děl a útrob hospodářských zvířat a bioplyn ze skládek. Skleníkový efekt vyvolává i oxid dusný produkovaný katalyzátory automobilů. Dále jsou to tzv. F plyny, směs fluoru s dalšími plyny, chladící směs do ledniček. Proti freonům mají tu výhodu, že nezpůsobují ozonové díry, jimiž proniká ultrafialové záření. Před UV paprsky ochrana neexistuje. Snižovat emise oxidu uhličitého dokážou mořské řasy a zelené rostliny při fotosyntéze. Moře nemáme, ale máme lesy. Ty u nás podle klimatologa Jana Pretela z Českého hydrometeorologického ústavu ročně odbourají asi čtyři procenta vzniklého oxidu uhličitého.. LESY CHRÁNÍ. \"V Kanadě si však dokážou poradit až s třiceti procenty, mají stromy v lepším zdravotním stavu,\" vysvětluje Pretel. \"Na celkové produkci skleníkových plynů se ČR podílí asi půl procentem,\" říká klimatolog, který nás zastupuje na mezinárodním fóru vědců zabývajících se změnami podnebí. Kromě elektráren produkují skleníkové plyny i sklárny, papírny a cementárny. Možný boj s oxidem uhličitým vidí Pretel v ozelenění volných ploch, zadržování vody v krajině a snižování energetické náročnosti. Bude to však drahé. Ministerstvo životního prostředí připravuje pro vládu studii o dopadech změn klimatu. Uvádí se v ní, že do roku 2050 by se průměrná roční teplota mohla u nás zvýšit až o pět stupňů Celsia. Dopady to bude mít pro všechna odvětví. Zemědělci budou potřebovat nové odrůdy plodin, snášejících sucho a horko, a závlahy. Bude třeba budovat nová vodní díla, najít nové podzemní zdroje vody pro pitné účely. Čerpadla však budou potřebovat energii... POVOLENKY ZNEČIŠŤOVATELŮM. \"Budeme muset hledat nové stavební materiály pro lépe tepelně izolované budovy,\" uvedla Marie Zahradníková z oddělení pro změny klimatu na Ministerstvu životního prostředí. Připomněla, že v souvislosti se vstupem ČR do EU čeká průmyslové podniky nutnost opatřit si povolenky pro emise skleníkových plynů. Na tunu vypuštěného oxidu uhličitého bude zapotřebí jedna povolenka. S nimi bude v rámci Unie možné obchodovat jako s cennými papíry. Týkat se to bude asi 500 českých podniků. V současné době se vytváří databáze těchto podniků, která musí být hotová do konce dubna příštího roku. Nejvíc oxidu uhličitého produkuje hnědé uhlí. Klíč k rozdělení povolenek ještě není známý. Ví se jen to, že podniky, které dokážou vypustit méně skleníkových emisí, budou moci volné povolenky prodat jinému podniku na území EU anebo naopak si je budou muset koupit, když limit překročí. Unie chce systém obchodování naostro spustit už od roku 2005. AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ ZDROJ: EKONOM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist