Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Sovětské zásluhy na zasvinění moří

14.11.2003  |  123× přečteno      vytisknout článek

Sovětské zásluhy na zasvinění moří Zásluhy jak dřív sovětské, tak později ruské, jsou značné. Přitel Jan Beneš v čtenářském komentáři (NP, 10.11.) mi právem vytknul takové opomenutí v článku o ekologickém vandalství. Učinil jsem tak jen s ohledem na délku textu. Teď se tedy pokusím polepšit podrobnějším sdělením. Rozlišujme činy obtížně odvratitelné a činy úmyslné, i když jen třeba z lajdáctví či nedbalosti. Do té první kategorie patří nukleární ponorky, s výjimkou expedic do vesmíru ten prý nejkomplikovanější a nejobtížněji zvládnutelný vynález. V roce 1989 -onen historický annus mirabilis s rozpadem vědecký socialismus budujících režimů - těchto ponorek bylo všeho všudy v provozu 367, z nichž víc než polovina (195) byla sovětská. První jejich ztráty zaznamenány v šedesátých letech. V osmdesátých letech podle údajů washingtonského Institute for Policy Studies a organizace Greenpeace, došlo k 60 incidentům se smrtelným dopadem, způsobených buď kolizemi, ohněm či únikem radioaktivního záření. V roce 1983 v pacifických vodách v blízkosti Kamčatky šlo ke dnu nukleární plavidlo se stočlennou posádkou. V roce 1986, 500 mil na východ od Bermudy, sovětská ponorka s 16 nukleárně vybavenými raketami dlouhého doletu explodovala a zlomila se na dvě půlky. A na dně došlo k rozházení prozatím největšího množství důkladně poškozeného vojenského nukleárního materiálu. To byl jeden ze závěrů mezinárodního sympozia v St.Petersburgu v únoru 1994. Čelný odborník Dr.Nikolaj A. Nosov potvrdil únik zkázonosného plutonia a uranu. V roce 1989 , 300 mil od norského břehu, ponorka Komsomolec, experimentální typ, tehdy jedno z největších vojenských tajemství, se s torpedy a jadernými hlavicemi potopila do hloubky tří mil. Pět let poté, skupině ruských odborníků, vedených D.Anatoly M. Sagalevičem na výzkumné lodi Akademik Keldyš, se podařilo materiálem z gumy a titania v hlubinách utěsnit, zapečetit devět otvorů, kudy z korodujících torpéd unikal radiaktivni materiál. Zpravodajská služba NATO všeho všudy potvrdila existenci 9 nukleárních reaktorů a 50 jaderných zbraní na dně oceánů. Světová media prozatím věnovala nejvíc pozornosti katastrofě, která v roce 2000 postihla ponorku Kursk se ztrátou 118 členů posádky. K odvratitelným škodám nadále přečasto dochází. Nepřekvapuje, že nejvíc starostí projevuje Norsko, jediný skandinávský stát v členství NATO a nepříjemně blízký soused ruského medvěda. Po maléru v Černobylu došlo v Norsku ke zřízení organizace Bellona, zabývající se ochranou životního prostředí. Její ředitel Thomas Jandl měl v říjnu 1998 ve Washingtonu (u Kennan Institute for Advanced Russian Studies) zajímavou přednášku, v níž jsme se dozvěděli: Bellona soustřeďuje svůj zájem na severozápadní Rusko, vody v blízkosti poloostrova Kola, populární oblast ruského ponorkového pohybu a též místa, kde se zbavovat radioaktivního odpadu. Alexander Nikitin, bývalý kapitán nukleární ponorky a též nukleární inženýr, se zúčastnil na vypracování zprávy o problémech a počínání této flotily. Tehdejší ruské úřady ho obvinily z velezrady, nicméně Bellonu podpořili někteří odvážní členové Dumy, ruského zákonodárného sboru. Ohrožené jsou zejména oblasti v Barentsově moři a v moři Kama, obě bohatá rybářská loviště. A právě ty se staly největší skládkou radioaktívního materiálu , zejména v šedesárých a sedmdesátých letech. S touto ekologickou devastací se pokračovalo až do roku 1991, jak potvrdil ve své zprávě Andrej Zolotkov, ruský zákonodárce, původním povoláním inženýr, specialista v záležitostech radiace, který byl dřív zaměstnán ve státním podniku, vybaveném flotilou ledoborců. A právě ty se značně podílely na zbavování se tisíce kontejnerů s nebezpečným materiálem. První ledoborec na nukleární pohon, jménem Lenin (ovšem), postihla fatální nehoda v roce 1967. Podle Zolotinových informací, v mělkých vodách v blízkosti Novaja Zemlja - končiny nukleárních pokusů v padesátých letech - je potopeno 12 nukleárních reaktorů, včetně jedné další nukleární ponorky. Po rozpadu Sovětského svazu, řada dalších svědků potvrdila Zolotinova tvrzení. Zástupci norské vlády se setkali s ruskými environmentalisty, kteří souhlasili s oprávněností obav. Následovalo vyslání vědecké expedice expertů z šesti států na ruské lodi zmapovat místa, kde došlo k potápění nukleárního odpadu. Mezinárodní dohoda (London Convention) v roce 1972 podepsaná 71 státy, zcela zakázala podmořskou skládku vysoce radioaktivního materiálu, kdežto materiál méně (low level) radioaktivní dovolila pohřbívat v hlubinách větších než 1.000 stop (3 stopy = necelý 1 metr). Jenže hloubka moře Barentsova a Kara, kde ke skládce pravidelně docházelo, se pohybovala v rozmezí 200 až 1.000 stop. K signatářům se se zpožděním několika roků připojil i Sovětský svaz, aniž by si dělal příliš starostí s dodržováním svých svatosvatých závazků. Například v říjnu 1993, době Jelcinova prezidentování, ruský tanker, cisternová loď TNT-27 s nákladem 900 tun radioaktivního materiálu, vyplula z ponorkové báze na Dálném východě směrem k japonskému Hokkaidu. Přiblíživší se loď Greenpeace naměřila radiaci sedmdesátkrát převyšující povolenou normu. Provinilý tanker vodními děly odháněl nepříjemného svědka a veškerý nebezpečný náklad do moře bez zábran či pokusů o nějakou omluvu odházel. Následoval ostrý diplomatický protest, jen potvrzující opětovanou zkušenost, že velkou je pošetilostí spoléhat na čestné slovo Moskvy. V zápětí došlo k iniciativě pozměnit londýnskou dohodu a nahradit ono dobrovolné moratorium totálním závazným zákazem. Tolik tedy ke kálení ruského medvěda do moří a oceánů, společného majetku nás všech. Zdroj: Neviditelný pes


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist