Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vodníci a podvodníci

21.11.2003  |  132× přečteno      vytisknout článek

Vodníci a podvodníci Nové Heřminovy ve Slezsku jsou obcí, kde zítra už znamená jinde. Do tří let má celá vesnice zmizet pod radlicemi buldozerů a nakonec pod vodou přehrady.

Když se podíváte do krajského územního plánu v Ostravě, zjistíte, že obec Nové Heřminovy ve Slezsku je dávno pod vodou. Starosta Nových Heřminov Antonín Maňák má však příští pátek v kalendáři vítání občánků. Už kvůli tomu nechal čerstvě vymalovat obřadní síň obecního úřadu.

\"Děti jsou budoucnost obce,\" říká starosta Maňák a v jeho hlase není ani stín pochybnosti o tom, že Heřminovy pod vodu nikdo nepotopí a jejich společná budoucnost existuje. I on má na stěně dosud platný územní plán obce, a v něm jsou perspektivní pozemky pro novou výstavbu.

KDE JSOU DOMKY? Projektanti z Povodí Odry na křídovém papíře s pomocí trikových fotografií dokonce vykouzlili čarovnou krásu přehradního jezera, ale jedno je divné - žádný z trikových záběrů výpravné publikace neukazuje, jak by měl vypadat nový domov pro všech 257 občanů Nových Heřminov. Času na balení kufrů přitom není mnoho. Povodí Odry chce obec vystěhovat nejpozději do tří let a rok nato tam zahájit stavbu údolní nádrže. Investice za 2,3 miliardy má po dokončení zabránit povodním v městě Krnově. Akce, kterou letos v červnu schválilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, dostala prioritu číslo jedna.

Starosta Maňák je i za těchto okolností pevně přesvědčen, že děti narozené v jeho obci v ní také vyrostou. \"Stěhovat se nebudeme, vždyť ani nemáme kam,\" tvrdí, a teprve tehdy jeho hlas poprvé znejistí.

Tajemník Městského úřadu v Krnově Jiří Vodička se tomu upřímně diví. \"Vždyť my pro ně máme krásné náhradní pozemky k bydlení a ty jim poskytneme zdarma. Chcete je vidět?,\" zve nás k prohlídce lokality, kde by podle představ krnovských radních mohly vyrůst nové Nové Heřminovy.

KRÁSNÉ, ALE DRAHÉ. Teprve na místě se ukazuje, že tajemník Vodička se chlubil tak trochu cizím peřím. Pozemky jsou sice krásné, ale krnovské radnici neříkají pane. Nacházejí se až v obci Úvalno, kam už pravomoc krnovských radních nesahá. A rozhodně nebudou k mání zadarmo, což ale v tuto chvíli ještě netušíme.

Starosta Úvalna Vítězslav Odložilík nás ochotně vede na jižní stráň zalitou sluncem. K rozhledně a koupališti je odtud coby dup.

\"Sem se vejdou 103 rodinné domky a každý může mít 900metrovou zahradu. Už máme zpracovanou i urbanistickou studii,\" rozpytluje starosta Odložilík obavy, že by snad některá z novoheřminovských rodin přišla zkrátka. Tamějších 87 domků se na stráň bohatě vejde a ještě zbyde místo pro pár krnovských podnikatelů, kterým tato atraktivní lokalita dávno padla do oka.

Starosta Odložilík pak rukou ukazuje dolů k silnici na Ostravu a k přechodu s Polskem, kde vzniká průmyslová zóna. Do těchto míst by se mohla z Nových Heřminov přemístit zpracovna neželezných kovů Uneko.

Celá ves by tedy mohla zůstat pěkně pohromadě a lidé by dokonce ani nepřišli o práci. Jenže má to háček. Starosta Odložilík prvně slyší o tom, že by obec měla náhradní pozemky k bydlení přenechat občanům pod budoucí přehradou bezplatně.

\"Budeme chtít 650 korun za metr čtvereční. Tak nám to spočítali architekti z ostravské firmy Idigo,\" prohlašuje. \"Pozemky musíme vykoupit od restituentů a protáhnout k nim inženýrské sítě\".

PENÍZE NEJSOU. Cena pozemku pod jeden domek by se tedy z původní nuly vyšplhala bratru na takřka 600 tisíc korun a cena celého areálu na 80 milionů. Tajemník Vodička ovšem tvrdí, že by tuhle částku rozpočet Krnova neunesl. Je tedy fér slibovat lidem náhradní pozemky k bydlení zdarma a pak za ně chtít nekřesťanskou cenu?

\"Zaplatit musí vláda,\" tvrdí Vodička s poukazem na to, že s přehradou už vyjádřilo souhlas Ministerstvo zemědělství. Vodohospodářské akce má v této instituci na starosti Pavel Punčochář, ten ale na žádost Ekonomu o rozhovor nereagoval. Neozval se ani starostovi Úvalna, který mu urbanistickou studii pro nové Nové Heřminovy před časem osobně předal.

Úvalno má na přehradě eminentní zájem. Vstup do zdejší průmyslové zóny budoucí investoři podmiňují výstavbou protipovodňové hráze v Nových Heřminovech. Bez ní je při velké vodě tato lokalita obce stejně zranitelná, jako Krnov. Ten při povodních v roce 1997 utrpěl škody za takřka půl miliardy a přišli tam o život dva lidé. Také tajemník Vodička se bojí příštího vývoje podnikání ve městě, nebude-li přehrada. Argumentuje dopisem osmi krnovských firem, hrozících odchodem z města, protože jim kvůli neexistující protipovodňové ochraně pojišťovny vypověděly smlouvu. Po nedávném krachu textilky Karnola by to dál prohloubilo vysokou nezaměstnanost ve městě.

JEN KRESLÍ. Mluvčí Povodí Odry Šárka Smaržová uvedla, že posláním společnosti je navrhovat efektivní řešení povodňové ochrany, avšak majetkově se vypořádat s Novými Heřminovy musí stát, případně obce, které budou z ochrany těžit. Vyhledávací studie pro budoucí společnou vesnici je třeba teprve zadat. Rozhodně se ale přimlouvá, aby vyrovnání s obcí na dně budoucí přehrady proběhlo důstojně. Smaržová připomněla, že přehrada zatím existuje pouze ve fázi studie a není jasné, kdo a z jakých zdrojů ji bude financovat.

Starosta Heřminov Maňák říká, že občané ve vsi už jsou nejistotou a stresem unaveni. Dvakrát napsal předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi, ale dověděl se pouze to, že věc je v kompetenci hejtmana Moravskoslezského kraje. Ten ale, jak tvrdí jeho mluvčí Kateřina Koláčková, finance také nemá.

Podle Ivana Dejmala, který pro Evropskou investiční banku připravuje posudky českých žádostí o půjčku, nám peníze z této instituce nepřitečou. \"Oni do kontroverzních projektů nikdy nejdou, takže přehrady nefinancují. Nepůjčují na nic, co vyvolává konflikty ve společnosti. Zvenku peníze nepřijdou a doma nejsou. Nové Heřminovy jsou ještě méně průchodné, než jezy na Labi, a ani ty se do vlády nedostaly\".

HARTA MEMENTEM. Většina občanů včetně starosty je proti přehradě. Všichni ještě mají v živé paměti osud občanů z pěti vesnic, zatopených jinou přehradou v kraji, Slezskou Hartou. Z vlastních domků s hospodářstvím se lidé museli vystěhovat do nájemních bytů na sídlišti v Bruntálu. Většina starých lidí v novém prostředí do dvou let zemřela.

\"Pod vodou zmizely nejen obce, ale také jejich historie a kulturní památky,\" zdůrazňuje Lenka Daňhelová z hnutí Arnika. Ekologická aktivistka pro regionální tisk zmapovala osudy lidí ze zatopených obcí a nedávno vydala knihu o historii Nových Heřminov. Bojuje o jejich záchranu, protože má zato, že likvidace obce je zbytečná.

\"Vodu v krajině lze zadržet kombinací různých opatření, která jsou k přírodě a lidem šetrnější, než přehrada. Jsou to poldry, hráze, změna druhové skladby lesních dřevin a pravidelné čištění koryta. Je to dlouhodobá péče, ale přinese práci více lidem než přehrada.\"

V řece nad Heřminovy žije početná populace vzácné mihule potoční a Arnice se podařilo prosadit tuto lokalitu na seznam zvláště chráněných území Natura 2000. Soupis slouží k celoevropské inventarizaci ohrožených živočichů a rostlin. Pokud ho Evropská unie zjara schválí, bude to pádný důkaz proti stavbě přehrady. Ptačí vrch nad Heřminovy, kudy má vést silniční obchvat pro kamiony, má porost modřínů, využívaný jako genová banka této dřeviny.

\"Když bude Povodí Odry na přehradě trvat, předneseme náš spor u Evropského soudního dvora,\" zdůrazňuje Daňhelová.

NEDÁME SE LACINO. Starosta Maňák tvrdí, že, pokud by se přehrada začala opravdu stavět, vyšla by na daleko větší peníze, než se ve studii uvádí. \"Studie nepočítá s podložím, které tu je. My jsme si nechali udělat geologický průzkum. Jsou tady měkké břidlice, které sypanou hráz neudrží. Byla by nutná drahá betonová injektáž, což by stavbu prodražilo.\"

Vesnice se také nechce prodat tak levně, jak to naplánovali projektanti z Povodí Odry. \"Nezávislí soudní znalci spočítali hodnotu domů na 640 milionů korun. Z rozpočtu stavby ale vyplývá, že bychom dostali třikrát méně,\" upozorňuje starosta.

Krásné jezero na obrázcích projektantů je jenom fikce. Aby nádrž plnila ochrannou funkci, bude muset hladina vody kolísat. Většinou bude naplněna jenom z dvaceti procent, zbytek bude tvořit bahnité dno mrtvého údolí. \"Podobná stavba v české republice nemá obdobu,\" říká Maňák, který už jako stavbyvedoucí pracoval na řadě investičních akcí.

AUTOR: Alice OLBRICHOVÁ
ZDROJ: EKONOM


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist