Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nová technologie protipovodňových hrází má šanci uspět

03.02.2004  |  zdroj: Moderní obec  |  143× přečteno      vytisknout článek

Budování protipovodňových hrází ze sedimentů vytěžených z řek a vodních nádrží, zlepšených vápnem - to je technologie společnosti Lhoist, která byla odměněna na veletrhu URBIS 2003 Cenou Moderní obce.

Po necelém roce jsme se zeptali Jindřicha Kadlčíka, ředitele pro rozvoj trhu, zda a jakým způsobem se toto řešení využívá v praxi.

Jak daleko jste od dubna minulého roku postoupili?

Při návrhu technologie a budování expozice na veletrh URBIS 2003 jsme vycházeli ze dvou faktů. Byli jsme přesvědčeni, že technologie je velmi užitečná a může přinést značné ekonomické a ekologické efekty. Zároveň jsme však věděli, že prosadit toto řešení do praxe nebude jednoduché. To se také potvrdilo. Navíc jsme si byli vědomi úskalí legislativních, technických, marketingových i dalších. Protože aplikace technologie nespočívá pouze ve výstavbě hrází, ale má komplexní vztah k ochraně proti povodním, stali jsme se členy České asociace zpracovatelů povodňových plánů. Zúčastnili jsme se celé řady jejích akcí, abychom využití zeminy, a tedy i sedimentů, zlepšených vápnem, ve vodním stavitelství prezentovali. Nyní připravujeme první praktické realizace..

Čeho se legislativní problémy konkrétně týkají?

Jsou to potíže, jejichž kořeny jsou v nesystematické tvorbě zákonů a dalších právních i technických předpisů. Ani původní, ani současný zákon o odpadech neobsahuje žádné ustanovení, z něhož by vyplývalo, že sedimenty vytěžené z řek a vodních toků jsou ă priori odpadem. Tento názor je však mezi ekologickou a technickou veřejností poměrně pevně zakotven. Je podpořen čl. 13.2 normy ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže (1997), kde se doslovně uvádí: \"Sedimenty jsou odpadem\". Rovněž spojení s kaly z čistíren odpadních vod v § 73 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, který se týká podmínek použití kalů a sedimentů těžených z řek a vodních nádrží na zemědělskou půdu, tento názor přiživuje. Je s podivem, jak se opomíjí skutečnost, že sedimenty lze využít nejen na zemědělskou půdu a že ne všechny úseky toků a vodní nádrže jsou znečištěny - v některých jsou kvalitní minerální sedimenty využitelné ve stavebnictví.

Trvání na výkladu, že sedimenty jsou ă priori odpadem, nemá ani legislativní, ani technické opodstatnění. To jsme prokázali. Navíc při setrvání na tomto výkladu bychom se dostali do zbytečných problémů, které by komplikovaly a prodražovaly těžbu sedimentů z řek a nádrží, což je jedno z protipovodňových opatření. Práce by mohly vykonávat pouze firmy s oprávněním pro nakládání s odpady, nikoli však stavební firmy. Prostor, kam se sedimenty ukládají a odvodňují, by musel být projednán a schválen jako zařízení na úpravu odpadů (zařízení je v zákoně definováno i jako místo). Dále by se mohly předávat pouze osobě oprávněné k nakládání s odpady, což by ztížilo jejich využití. Důsledky tohoto stavu si jistě každý umí představit.

Navíc by uvedený nesprávný výklad byl obrovskou nevýhodou po vstupu do EU, neboť Plán odpadového hospodářství ČR v odst. 1 vymezuje strategické cíle a na prvním místě uvádí: \"Snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu\". My bychom nebyli schopni tento cíl plnit a zároveň provádět protipovodňová opatření, neboť milióny tun převážně kvalitních minerálních sedimentů bychom prohlásili za odpady a takto je i evidovali a vykazovali.

Vidíte z této situace nějaké východisko?

Řešení tkví ve dvou krocích. První je čistě legislativní. Řadu problémů členské země EU již dávno odstranily, proč tedy nepoužít osvědčená řešení? A kam jinam se v současné době podívat než do Bruselu? Aplikovali jsme \"Výnos Valonské regionální rady z 5. července 1985\" týkající se odpadů. To, jak v Belgii využívají sedimentů, vytěžených z řek a většinou rovněž upravených vápnem, nás utvrdilo v přesvědčení o správnosti naší cesty. Podle tohoto předpisu totiž pro definované sedimenty kategorie A existuje přímo povinnost jejich využití pro výstavbu, respektive zemní práce. Samozřejmě, že aplikace v ČR musela akceptovat naše zákony, výsledné řešení už ale lze stručně definovat. Sediment, vytěžený z řeky nebo vodní nádrže, není odpadem, pokud jeho znečištění nepřekročí limity, stanovené zvláštním předpisem.

Druhým krokem je úprava technických podmínek pro výstavbu hrází ze sedimentů (zemin), zlepšených vápnem. Je to analogie praxe Ministerstva dopravy ČR, které mimo jiné vydalo podobné technické podmínky pro využití popílků pro budování zemních těles pozemních komunikací. V tomto případě by to byly technické podmínky Ministerstva zemědělství ČR, do jehož gesce výstavba vodohospodářských děl patří. Zde je nutno překonat určitou setrvačnost v náhledu na tuto problematiku. Existuje celá řada předpisů, stanovujících využití sedimentů pro zúrodnění zemědělské půdy a vlastně poprvé se objevil nápad využít kvalitní minerální sedimenty s nižším obsahem organické hmoty efektivněji.

Ověřovali jste si praktické využití technologie?

Ve spolupráci s laboratořemi Státního ústavu dopravního projektování Pardubice se uskutečnil nejdříve rozbor sedimentů z řeky Labe a z rybníků z hlediska normy pro zeminy. Následně je analyzovala laboratoř Geostar Brno podle již zmíněné normy Malé vodní nádrže. Zkoušely se vzorky sedimentů s jedním, dvěma a třemi procenty vápna, přičemž dávka 2 % CaO prokazovala velmi dobré výsledky pro konkrétní použití. Naším cílem pak byla výstavba pilotní hráze s možností ověření technických vlastností a také jako ukázky k přesvědčení technické veřejnosti.

Zavedení nové technologie do praxe ovšem musí jít krok po kroku. Prvním bylo vyzkoušet vlastnosti \"maxivzorku\". Dobrou příležitostí byla akce vodní polygon (viz snímek), která se konala v červnu a v červenci 2003 v Hradci Králové na základě dohody mezi hejtmanem Královéhradeckého kraje a Českou asociací zpracovatelů povodňových plánů. Byla to \"přírodní\" expozice se všemi prostředky protipovodňové ochrany, kterou jsme představili nejen všem starostům z kraje, ale i zástupcům ministerstev životního prostředí a zemědělství, správcům povodí a dalších organizací, v jejichž kompetenci je ochrana proti povodním.

Už probíhá příprava pilotní stavby?

Prakticky od skončení veletrhu URBIS 2003 jsme ve spolupráci zejména s prezidentem České asociace zpracovatelů povodňových plánů Ing. Janem Papežem hledali vhodnou možnost, jak uskutečnit experimentální pilotní stavbu. Znamenalo to najít lokalitu (stavbu), investora a projektanta, kteří s námi do ověření nové technologie půjdou, a samozřejmě dohodnout způsob financování. Na základě doporučení Ing. Jana Papeže jsme se rozhodli pro město Nová Role u Karlových Varů. Pro toto rozhodnutí existovaly tři důvody.

Na letecké fotografii (viz snímek) je vidět, že v délce zhruba 73 m od nového mostu přes řeku Rolavu je snížen břeh a při záplavách dochází pravidelně k zatopení přilehlé části města. Městský úřad v Nové Roli v čele se starostou Václavem Heřmanem vyšel iniciativně vstříc realizaci našeho experimentu. Nejvážnějším argumentem je však záměr Ing. Jana Papeže vybudovat v objektu bývalé Niťárny v Nové Roli tréninkové středisko pro protipovodňovou ochranu pro celou ČR, případně pro spolupráci se SRN. Proto byla pilotní stavba od začátku plánována jako \"předetapa\", která bude sloužit nejen ochraně části města Nová Role, ale i ověřovacím, školicím a propagačním účelům. Na snímku lze vidět rozsah plánované \"umělé\" povodně, která bude součástí všech praktických měření a analýz.

Pilotní stavba bude sdruženou investicí společnosti Lhoist, ZBA GeoTech a města Nové Role. Projekt vypracoval Hydroprojekt CZ, a. s,. Praha a hydraulické výpočty zajistil Aquatis, a. s., Brno. Je projednán i s organizacemi, které jsou účastníky stavebního řízení. Do poloviny letošního února, tedy ještě před koncem zimy, by mělo být vydáno vodoprávní rozhodnutí, tj. stavební povolení. Současně připravujeme podmínky pro vytvoření \"umělé povodně\". Vlastní realizaci plánujeme na březen 2004, abychom výsledky mohli prezentovat opět v Brně na veletrhu URBIS 2004.

Už tedy nejsou žádné překážky, které by bránily využití technologie na výstavbu protipovodňové hráze nebo hráze poldru?

Z legislativního hlediska již skutečně nic nebrání tomu, aby vytěžený sediment byl použit na výstavbu. Naši odborníci a odborníci z firem, se kterými spolupracujeme, dokáží zajistit i všechny technické náležitosti pro zpracování projektu. Další pokusy, které ještě chceme provádět na pilotní stavbě v Nové Roli, se již netýkají rozhodovacího procesu, jestli je tato nová technologie použitelná ve vodním stavitelství, či nikoliv.

Pokud jde o budoucnost technologie, rok 2003 s účastí na akcích České asociace zpracovatelů povodňových plánů a výstavbou hráze a jejím ověřením během zimy 2003 - 2004 považujeme za ukončení fáze vývoje. Její výsledky chceme představit na brněnských veletrzích URBIS a IDET. Prezentace na těchto výstavách by se potom měla stát odrazovým můstkem k účasti na protipovodňovém veletrhu Acqua Alta v Mnichově v listopadu 2004.

Jsem přesvědčen, že v letošním roce už bude existovat celá řada projektů, které budou technologii využívat a u některých už bude minimálně zahájena realizace. Připravujeme taková řešení, která přinesou značnou úsporu nákladů i zlepšení přístupu k ochraně životního prostředí.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist