Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Oprava toku Moravské Dyje

19.05.2004  |  164× přečteno      vytisknout článek

Oprava toku Moravské Dyje Krásnou krajinou Českomoravské vrchoviny protéká jedna z mála u nás dosud svobodných řek, moravská Dyje, řeka nesvázaná člověkem.

Ing. Jiří Müller, vedoucí odboru ŽP, lesnictví a zemědělství, MÚ Dačice:
Povodí Moravy přišlo s návrhem projektu, který se jmenuje Oprava toku Moravské Dyje. Ten návrh spočíval v podstatě ve dvou částech, v opravě poškozených jezů a v opravě liniových staveb.

Dr. Ing. Petr Doležal, technická kontrola, Agroprojekt PSO s.r.o.:
Ta celá práce spočívala v rozdělení té opravy na takové tři základní části. První částí bylo odtěžení nánosů za stávajících náhonů, mlýnských náhonů, druhá část bylo oddělení objektů, které jsou předmětem opravy, a to je pět jezových konstrukcí, které doznaly poruchy po tom roce 2000, a ta třetí část je vlastně oprava, nějaká pomístní oprava nátrží po celé délce toho toku, což představuje zhruba asi 30 km toku.

Jde tedy o zbytečné spoutání řeky od Dačic až k rakouským hranicím, což s opravami jezů nikterak nesouvisí.

Ing. Miroslav Konečný, ředitel závody Dyje, Povodí Moravy s.p.:
Tato akce se vyhodnocuje. Nepůjde zde rozhodně o žádné drastické zásahy do koryta vodního toku, půjde o pomístní úpravy.

Na pomístní, údajně drobné opravy, může mít každý svůj názor. Úpravy znamenají sevření řeky do představ člověka bez ohledu na to, co niva řeky potřebuje. Jedinečnost toku tak zanikne. Bohatost fauny a flóry bez ohledu na nedávné záplavy potvrzuje průzkum.

Ing. Jiří Müller, vedoucí odboru ŽP, lesnictví a zemědělství, MÚ Dačice:
Podle těch provedených biologických hodnot průzkumu se zde vyskytuje spousta ohrožených druhů živočichů, například hořavka duhová, ouklejka pruhovaná, rouzek běloploutvý.

Dejme slovo lidem, kteří průzkum provádějí.

Martin Marek, ornitolog, člen ZO ČSOP Vysočina Telč
Mezi nejvýznamnější druhy patří ledňáček říční, který patří v současné době mezi silně ohrožené druhy, a ke svému hnízdění tedy ledňáček vyžaduje příkré nátrže v řece, které jsou tvořeny většinou hlinité nátrže nebo sprašové.

Mgr. Lukáš Poledník, zoolog, člen ZO ČSOP Vysočina Telč:
Z těch vyšších obratlovců se tady nachází rybožravá šelma vydra, která na řece Moravské Dyji se vyskytuje hojně a trvale, a Moravská Dyje vlastně slouží jednak jako potravní zásoba, zejména v zimě, kdy zamrzají v okolí rybníky a vydry se v podstatě stahují na Dyji za potravou, protože tady není led a je tady volno, a dále slouží vzhledem k tomu, jaký je tady břehový porost, a jak vypadá ta řeka samotná z mnoho náplavami a utrženými břehy. Jsou tady časté nory, které vydra potřebuje proto, aby vlastně mohla se množit, protože vlastně samice vrhá mláďata jenom v norách, které jsou vyhrabané ve břehu.

Mgr. Jaromír Švarc, botanik, člen ZO ČSOP Vysočina Telč:
Na některých místech suších se vyvinuly porosty ovsíkových luk, které jsou nejzajímavější a nejkrásnější louky tady na té Moravské Dyji jsou až u té Písečné a tam se těchto pcháčových loukách ukazují ještě vzácnější druhy, které se šíří údolím Dyje až z Jižní Moravy, například rostlina jarva nebo je tam také pěkný, krásný, ozdobný kosatec sibiřský, roste tam žluťucha lesklá, jeden druh rozrazilu dlouholistého.

Pestrost života na řece by plánovanými úpravami zanikla. Poučíme se někdy?

Dr. Aleš Toman, zoolog, Agentura ochrany přírody Havlíčkův Brod:
Každá regulace je jakýsi zásah do toho přirozeného stavu toku a nejedná se o zásah, který by ovlivnil ty jednotlivce, ti samozřejmě mají možnost migrovat, ale bohužel se tím ochudí prostředí a potom v konečné fázi ten regulovaný tok má daleko menší počet druhů, menší počet druhů ryb, někteří ptáci tam nenacházejí vhodné podmínky pro hnízdění, to znamená, že to opustí.

Po kolikáté už tohle odborníci musí prezentovat?

Mgr. Lukáš Poledník, zoolog, člen ZO ČSOP Vysočina Telč:
Nebudou peřeje, nebudou tůně. Některé ryby potřebují peřeje na rozmnožování, v tůních zase hledají potravu, takže veškerá tahle diverzita ubude.

Takže rozmnožování ryb je ohroženo.

Martin Marek, ornitolog, člen ZO ČSOP Vysočina Telč
Co se týče potravy, tak ledňáček říční, jeho potravu tvoří nejvíce malé rybky, a pokud by bylo znemožněno rozmnožování ryb těmi úpravami, tak samozřejmě nebude mít žádnou potravu a postupně vymizí.

Dr. Ing. Petr Doležal, technická kontrola, Agroprojekt PSO s.r.o.:
Tato oprava by neměla nějakým způsobem nebo neměla by skončit v žádném případě tím, co prognózují. Naopak oprava je skutečně zaměřena jenom pomístně, to jsou krátké úseky.

Ne všechno, co je krátké, je i nedůležité.

Ing. Miroslav Konečný, ředitel závody Dyje, Povodí Moravy s.p.:
Bylo provedeno i biologické hodnocení, to znamená bude to v souladu s těmito materiály.

Ale už jsme slyšeli, že to nevyhoví. K zániku dojde.

Ing. Jiří Müller, vedoucí odboru ŽP, lesnictví a zemědělství, MÚ Dačice:
Celým tím záměrem by vlastně došlo ke snížení počtu biotopu, protože ta řeka je cenná tím, že je tady množství různých biotopů. Každý tenhle druh těchhle živočichů potřebuje jiný biotop. Tím, že odbagrujeme část zátočiny, to znamená ty vnější oblouky, vnější oblouky zasypeme lomovým kamenem. Tu různost těch biotopů odstraníme.

Na Moravské Dyji se připravuje evropský projekt Natura 2000 pro vydry. Jenže co bude s projektem a především s vydrami? Naučí se s bagry žít?

Mgr. Lukáš Poledník, zoolog, člen ZO ČSOP Vysočina Telč:
Vzhledem k tomu, že tady má být vyhlášena Natura 2000, tak ty změny, které jsou plánované, samozřejmě budou mít na to vliv, protože pokud je mi známo, tak je to vyhlašováno kvůli vydře říční, a pokud vydra tady nebude moci se rozmnožovat, tak v podstatě ta ochrana toho úseku z hlediska vydry říční nemá smysl. To znamená, že celý ten návrh je nesmyslný.

Dr. Aleš Toman, zoolog, Agentura ochrany přírody Havlíčkův Brod:
Tím, že by tam došlo k nějaké regulaci, pročišťování koryta, tak by zcela určitě se změnily podmínky pro žití jak těch druhů, jako jsou ti velevrubi, ti měkkýši, tak by samozřejmě se završily životní podmínky i pro vydru, pro ledňáčky, pro všechny ty ostatní druhy.

Ing. Eduard Ptáček, Povodí Moravy, s.p.:
Vydry tady jsou a nevím, proč by měly nebýt? Jedině, že by je sem tam někdo zastřelil.

Zbraně mají různý kalibr. Na vydru stačí bagr. S jeho pomocí se vydra zlikviduje elegantně a bez střel.

Ing. Eduard Ptáček, Povodí Moravy, s.p.:
Nám po vydrách nic není. My jsme podnik pro údržbu a provoz vodních toků.

Pozoruhodná názorová pružnost, jakmile se ukáže, že bagr je smrtící zbraň. Povodí se bez něj ale neobejde.

Ing. Miroslav Konečný, ředitel závody Dyje, Povodí Moravy s.p.:
Chystáme takové lokální úpravy na tom úseku, to znamená, že se bude jednat prakticky o zpevnění břehů, odstranění nánosů, popřípadě úpravu některých jezových objektů. Rozhodně, jak jsem řekl, nepůjde o nějaký významný zásah do koryta, to znamená, nebudeme zde provádět žádné průtoky tzn. změnu koryta toku. Co se týká břehových porostů, ty budou zachovány, pouze zda je to z nějakých nakloněných nebo vyvrácených stromů, které brání v průtoku a které by mohly právě naopak ještě situaci zhoršit. Tam dojde k jejich odstranění, ale budou to zcela výjimky.

Dr. Ing. Petr Doležal, technická kontrola, Agroprojekt PSO s.r.o.:
Podstata toho našeho projektu spočívá v tom, že my jsme byli vybráni Povodím Moravy jako investorem, abychom zpracovali opravu povodňových škod na toku Moravská Dyje. Po pochůzce, která zabrala zhruba týden, s pracovníkem Povodí Moravy byly vybrány úseky, celkem asi 10 úseků, kde jsme tedy potom nějakým způsobem zpracovali projektovou dokumentaci, jak tyto úseky nějakým způsobem stabilizovat.

To vypadá rozumně. Dokonce to vypadá, jakoby se pracovníci Povodí Moravy a Agroprojektu snažili poničit přírodu v okolí Moravské Dyje, co nejméně, prostě velmi citlivý přístup. Jenže někdy jsou věci trošku jinak, než jak je někteří lidé říkají.

Ing. Jiří Müller, vedoucí odboru ŽP, lesnictví a zemědělství, MÚ Dačice:
O lokální krátké zpevnění břehu se nejedná, to je zřejmé z projektu. Tady na té mapě je vidět, jak velký bude zásah. Červeně jsou vyznačená místa zásahu. Je z toho zřejmé, že se jedná v podstatě o celý tok Moravské Dyje od hranic kraje po hranice s Rakouskem.

Jak se zdá, i dnes platí, že lež má krátké nohy, ale pěkně modelované. Leckdo na ně skočí.

RNDr. Pavel Punčochář, CSc., vrchní ředitel sekce vodního hospodářství, Ministerstvo zemědělství ČR:
Bude to lokální tam, kde je to nezbytné, v intravilánu rozsah může být větší, to je pochopitelné. Pokud to je v přirozené trase koryta, tak se bude postupovat tak, jak jsem řekl, kde by došlo k ohrožení nějakého majetku nebo následnou povodní k těžké havárii, splavení kmenů, vyvrácených a může dojít k odtěžení nánosů v případě, že výrazně se změnila kapacita koryta.

Intravilán, extravilán, havárie, kapacita koryta. Ale co z toho vyplývá?

Ing. Eduard Ptáček, Povodí Moravy, s.p.:
Bude-li tu potřeba jakýkoliv zásah, aby se ten bagr vůbec dostal k tomu jezu, aby tam měl kdo ten kámen poskládat, když tam máte třímetrákové kameny, tak to bude dělat rukama těžko.

Teď už chápeme. Povodí Moravy chce z řeky vyndávat třímetrákové balvany. Před časem řekl bývalý německý kancléř Helmut Kohl moudrou větu: Nechte řeku žít. U nás ji chceme nechat umřít.

Mgr. Jaromír Švarc, botanik, člen ZO ČSOP Vysočina Telč:
Když by se zpevnily břehy řeky tím to způsobem, tak by ta řeka už nežila, protože už by byla vlastně těmi technickými úpravami omezená.

Pavel Dvořák, jednatel ZO ČSOP Vysočina Telč:
Na téhle části řeky vidíme zpevněný břeh kamenným záhozem, který se plánuje v délce desítek kilometrů od hranic až tady po velký Pěčín. Každý vlastně proti, vlastně ta návorní strana břehu, by měla být zpevněna kamenným záhozem.

Jak tedy vypadá těch deset vybraných míst?

Ing. Jiří Müller, vedoucí odboru ŽP, lesnictví a zemědělství, MÚ Dačice:
Jednotlivé části projektu ukazují rozsah toho, kde budou ty břehy upravovány, kde bude bagrováno. Když si vezmeme místa, která jsou označená jako zásah buř odtěžení nánosů nebo zpevnění břehu. Je vidět, že se to týká značné části řeky.

Z řeky se stane skoro plynulý zához. Podle výkresu ji zcela změní.

RNDr. Pavel Punčochář, CSc., vrchní ředitel sekce vodního hospodářství, Ministerstvo zemědělství ČR:
Nedovedu si představit, že by některou část nebo úsek přirozeného koryta, někdo svévolně měnil z nějakého, nedovedu říci, z jakého důvodu, do umělého biotopu.

My si ten důvod představit dovedeme. Jsou ji jiné než vodní toky, které by mohly proudit, a pokud k zásahu dojde, tak peníze vesele potečou, což by u nás nebylo prvně.

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí UK:
Inženýrské postupy obecně rovné linie, pokud možno všechno úhledně upraveno betonem, kamenem a podobně a je velmi těžké takovéto, když někdo s tím žije, vyučil se takhle, vystudoval. Já doufám, že i kolegové z Povodí Moravy budou ochotni k diskusím, ke změnám svých staletých, vlastně se dá říci zažitých praktik.

Ing. Miroslav Beneš, poslanec PS PČR:
Když se tok řeky nějakým způsobem reguluje, tak se musí člověk zamyslet, zda nenapáchá více škody než užitku.

Zkušenost nás varuje. 30 mil. Kč z protipovodňového konta na opravy řeky není málo, ale když se zaklínáme odstraněním záplavových škod, tak by to mohlo projít.

Mgr. Jaromír Švarc, botanik, člen ZO ČSOP Vysočina Telč:
Když se říká, že tahle úprava je proto, aby se napravily záplavové škody. Tady žádné škody na Dačicku při těch posledních záplavách nebyly.

Ing. Jiří Müller, vedoucí odboru ŽP, lesnictví a zemědělství, MÚ Dačice:
Je tady úžasná retenční schopnost nivy zadržet tu vodu tím, že odstraním ty překážky v té řece, to znamená, že ji vybagruji v některých místech, udělám tam ty kamenné záhozy, zrychlím proudění té vody v řece, ta voda nastoupá rychleji, rychleji odejde. Tenhle zásah samozřejmě podle nás i z hlediska povodňového není šťastný.

Na Dačice a další sídla v okolí Moravské Dyje se tedy má v případě povodní valit vlna mnohem větší rychlostí, ale než se to stane, veřejnost se uklidní a škody pak budou ještě větší.

Mgr. Lukáš Poledník, zoolog, člen ZO ČSOP Vysočina Telč:
Dojde k regulaci a pravděpodobně, když lidé uvidí, že ta řeka v rámci normálu se nevylívá, začne být tlak na to, aby se niva začala zastavovat a využívat. Jakmile dojde k situaci, že dojde k nějaké větší povodni, tak okamžitě samozřejmě to půjde ven a niva se zaplaví, a pokud už bude využívána nějakým způsobem člověkem, dojde k ekonomickým škodám.

To na nás Povodí Moravy chystá pěkné věci, jenže ono má jiný názor.

Ing. Eduard Ptáček, Povodí Moravy, s.p.:
Prosím vás, když to tvrdí, tak to musí být pravda, já jsem jenom blbec, já jsem jen lesní inženýr a dělám to pouhých 40 let, takže tomu nerozumím. Bude-li to v schopném stavu, to znamená vyházené trochu ty náplavy, které tady jsou, a třeba to, co je pod tím jezem, tak to samozřejmě ovlivní ten chod těch povodní spíše pozitivně, protože to koryto toho toku se stane kapacitnějším.

Čili, ta voda opravdu poteče rychleji, rychleji se vyvalí z koryta, rychleji zaplaví okolí. Přínos úprav a la Povodí Moravy.

Ing. Miroslav Beneš, poslanec PS PČR:
Tvůrci by se měli velmi zamyslet nad tím, že když vlastně zabrání rozliv do niv, takže by mohli vodu do Dačic přivést daleko rychleji, než si myslíme.

Pokud si to nerozmyslí povodí, najde se někdo kompetentní, kdo se přidá k ochráncům přírody? Kdo zabrání akci na likvidaci vzácných živočichů a rostlin za cenu zvýšení rizika povodní?

Ing. Jiří Müller, vedoucí odboru ŽP, lesnictví a zemědělství, MÚ Dačice:
V tom, jak to vidíme, je veliký rozpor. Na jedné straně stát uvolňuje peníze na revitalizaci říčních toků a tyto akce se začínají rozjíždět, kde se vlastně toky vracejí, kdy se je snažíme vrátit do přírodě blízkého stavu a na druhé straně tady bude Moravská Dyje, která je ve stavu přírodě blízkém, opevňovat a uvádět do opačného stavu, takže to považuji v tomto okamžiku za mrhání se státními penězi.

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí UK:
Jestli ta akce má mít takovou podobu, takovou maximalistickou, s maximální využitím těch přírodních prvků, o tom bych si dovolil pochybovat a velmi bych se přimlouval o to, aby ta celá záležitost byla důkladně zrevidována.

Ing. Jiří Müller, vedoucí odboru ŽP, lesnictví a zemědělství, MÚ Dačice:
Z těch informací a z těch posudků, které dneska máme, můžeme říci, že v žádném případě nebudeme souhlasit, aby k opravě toku došlo.

Agentura ochrany přírody se k projektu na opravu Moravské Dyje vyjádřila takto. V případě prokázané nutnosti stabilizace velkých nátrží v exponovaných konkávních obloucích, doporučujeme stabilizaci dřevěnými piloty s vrbovým oplůtky, neboť navržený způsob stabilizace kamennými záhozy je kromě nepřijatelného zásahu do významného krajinného prvku, v daném případě i technicky nesmyslný a neefektivní, neboť v písčitohlinitých sedimentech nelze zajistit dlouhodobou stabilitu záhozů. Všech záhozy jsou zborcené a neplní funkci. Finanční prostředky uspořené na zbytečných úpravách poškozující významný krajinný prvek a říční biotop by bylo vhodné investovat dobudování rybích přechodů v rámci oprav vlastních vjezdů, k nimž není naše stanovisko negativní. V tomto příběhu rozum překvapivě zvítězil. Povodí Moravy ustoupilo ze svých záměrů a bude pouze opravovat jezy, dokonce s jedním rybím přechodem. Blahopřejeme.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist