Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Domovní čistírny odpadních vod

07.06.2004  |  142× přečteno      vytisknout článek

Bývaly doby, kdy se splašky ze septiku vypouštěly do potoka, dešťové kanalizace nebo se jednoduše nechaly vsakovat.

V rámci rekonstrukce či modernizace domku či chaty je záhodno odvod odpadních vod vyřešit civilizovanějším způsobem.

Jednou z možností je žumpa, neboli jímka na vyvážení. Nevýhodou však jsou poměrně vysoké náklady na realizaci a následné vyvážení. Montáž prefabrikované, plastové jímky o obsahu 15 až 20 m3 pro běžnou rodinu přijde zhruba na 60 až 90 tisíc a při měsíčním vyvážení do vzdálenosti kolem 25 km musíme počítat s dalšími 1000 korunami za vývoz.

Vsaďte na vlastní čističku

Daleko elegantnějším, ekologičtějším i levnějším řešením jsou malé domovní čistírny odpadních vod. Především pak v lokalitách, kde není možnost napojit dům nebo chalupu na veřejnou kanalizační síť, nebo kde by náklady na vybudování kanalizační přípojky byly příliš vysoké. Domovní čističky nahrazují již překonané septiky, a to jak po stránce účinnosti, tak po stránce nákladové a navíc jsou v souladu s požadavky moderního bydlení. Umožňují čištění odpadních vod z koupelen, hygienických zařízení, kuchyní, automatických praček či myček nádobí. Jejich ceny v posledních letech stále klesají a běžnou domovní čističku odpadních vod pro rodinný domek se třemi až šesti obyvateli pořídíte za 45 až 60 tisíc korun. Náklady na vyčištění splaškové vody jsou také velice nízké, při maximálním výkonu zhruba 2628 korun za rok. Díky technologickému pokroku navíc už dnes malé čističky splňují normy, určené původně jen pro velké čistírny.

Princip fungování domovních čističek odpadních vod je v zásadě stejný jako u velkých klasických čistíren. Čištění probíhá jak mechanicky (zbavení hrubých a jemných nečistot), česlemi a sedimentací, tak biologicky, pomocí mikroorganismů za nebo bez přístupu kyslíku. Některé systémy pracují na bázi chemického čištění, kdy se pomocí srážedla nečistoty vysráží do vloček.

Biologicky s kyslíkem nebo bez

Biologické čističky odpadních vod se dělí podle toho, zda rozklad organického znečištění probíhá bez přístupu vzduchu na anaerobní nebo s jeho účastí na aerobní. Některé jsou kombinací obou způsobů.
Anaerobní čistírny odpadních vod využívají obdobných přírodních procesů, které probíhají samovolně na dně jezer a rybníků. Působením anaerobních bakterií, které se množí na ploše biofiltru, se postupně snižuje obsah organických látek. Přes dosazovací nádrž vytéká voda vyčištěná na 70 procent. V kombinaci s dalším stupněm čištění, tedy s pískovým nebo zemním filtrem, se dosáhne účinnosti čištění 85 procent.
Použití tohoto typu technologie se hodí pro objekty, které nejsou trvale obydleny, tedy do malých rekreačních objektů s víkendovým provozem. Výhodou jsou nízké provozní náklady (nulová spotřeba elektřiny) a možnost přerušovaného chodu. Nevýhodou je hlavně omezená životnost dočišťovacích filtrů a jejich náročnost na prostor. Dočištění je však nezbytné, protože nároky na kvalitu vyčištěných odpadních vod určených k zasakování, což je například u odlehlých horských osad bez kanalizace jediná možnost, jsou vysoké.
Aerobní čistírny odpadních vod jsou vybavené biofiltry nebo biodisky a jsou vhodné pro trvale obydlené domácnosti. Princip čištění s biofiltry je založen na činnosti mikroorganizmů, přisedlých na pevném nosiči, který je skrápěn odpadní vodou. Jejich účinnost závisí zejména na velikosti biofiltru. Při jeho dostatečné kapacitě se dosahuje účinnosti 80 až 90 procent. Optimálně fungují při vyšších teplotách, proto jsou některé vybaveny topným tělesem, které se při poklesu teploty samo spíná. Při špatné funkci usazovací nádrže se snadno zanášejí.
V čistírnách s biodisky není vrstva mikroorganizmů skrápěna, ale spolu s biodiskem rotuje a pravidelně se noří do znečištěné vody. Dochází tak ke střídavému kontaktu s vodou a vzduchem, čímž je bakteriím zajištěn stálý přísun vzduchu. Jsou zajímavé pro své nižší pořizovací náklady, schopnosti zvládnout nerovnoměrné nátoky třeba i méně znečištěné vody. Nevýhodou může být, že čistička stojí na terénu, není zakopána v zemi a z estetického hlediska může působit rušivě.

Oblíbené jsou čistírny s aktivační nádrží

Čistírny aktivační jsou nejmodernější variantou aerobního oddělování kalů. Mikroorganizmy víří v aktivační nádrži působením provzdušňovacího zařízení a spolu s dalšími technologickými procesy (usazování atd.) dovedou za nízkou pořizovací cenu nabídnout účinnost čištění 90 až 95 procent. Protože potřebují stálý přísun znečištěné vody, jsou vhodné pro objekty trvale obývané. Případné výkyvy řeší v některých případech počítač, v němž jsou naprogramované varianty provozu úměrné počtu přítomných osob, ale i tomu, kdy je stavení nějaký čas neobývané.

Kolik stojí provoz?

Provozní náklady jsou dány spotřebou elektřiny. Předpokládejme 100W motor nebo 80W dmychadlo. Není-li zařízení zatíženo naplno, běží s přestávkami. Maximální možná spotřeba proudu je tedy: 100W x 24 hodin = 2,4 kWh násobeno sazbou za elektřinu (průměrně 3 koruny/kWh). Za den tedy spotřebuje čistírna při maximálním zatížení asi 7,20 koruny (za rok asi 2628 korun). Reálně však běží zařízení s přestávkami, takže skutečná spotřeba elektřiny může být poloviční nebo třetinová.

Technické řešení a instalace

Domovní čistírny odpadních vod jsou dnes dodávány v plastové nádrži jako ucelené blokové jednotky řízené počítačem, kdy všechny tři technologické fáze čištění probíhají v jedné jednotce automatizovaně a uživatel pouze na displeji, umístěném buď přímo u čističky nebo uvnitř domu, vizuálně kontroluje správnou funkci zařízení. Volbou příslušného programu pak vybírá požadovaný režim činnosti čističky (režim plného zatížení, přerušovaného zatížení, víkendového zatížení aj.). Domovní čističky se obvykle umisťují přímo do septiku, kdy slouží jako předřazovací nádrž, nebo má čistička vlastní předřazovací nádrž pro primární sedimentaci kalu. Pak není septik vůbec nutný a čistička se umísťuje do samostatné jámy. Napojení čističky na přívod a odvod pak závisí na místních podmínkách a požadavcích uživatele. Pokud jde o zápach, některé čističky mají parotěsné víko, které vyloučí zápach v okolí. Víko je možné doplnit ještě pachovým filtrem. Druhou, levnější možností, je podobně jako u septiků odvětrání prostoru čističky potrubím vyvedeným do přiměřené výšky.

Odpadní vodu dokáží vyčistit i obyčejné rostliny

Ekologickou a přírodě přátelskou alternativou malých čistíren odpadních vod jsou kořenové čistírny. Jsou vhodné zejména pro větší venkovské usedlosti s rozlehlou zahradou nebo pozemkem. Jejich funkce se v podstatě příliš neliší od vsakovací jímky. Ten největší a pro životní prostředí nejpřínosnější rozdíl však spočívá v tom, že do půdy se vsakuje již voda přečištěná, zbavená všech škodlivých organických látek. Kořenová čistírna je v podstatě mělké fóliové jezírko. Na fólii jsou uloženy vrstvy štěrku a humusu s mikroorganismy a zasázeny rostliny - orobinec, rákos apod. Čištění probíhá ve třech fázích: nejprve se oddělí hrubé nečistoty, druhý stupeň představuje zmíněné vegetační pole a třetí dočišťovací biologický rybník. Vegetační pole je plošně nejrozsáhlejší (je potřeba asi 5 m2 na jednoho obyvatele, minimální velikost pro zajištění funkčnosti pro pět obyvatel je tedy 30 m2). Vlhkomilné rostliny dokáží rozložit organické nečistoty na oxid uhličitý a vodu, což jsou všechno prvky, které využívají ve svůj prospěch. Z bílkovin obsažených ve fekáliích zase získávají dusík a bakterie obsažené v půdě ničí všechny choroboplodné zárodky, a to tím lépe, čím déle zůstává odpadní voda zachycena v čističce.
Pořizovací náklady se pohybují kolem 100 tisíc korun při životnosti minimálně 30 let. Vegetační náplň je třeba jednou za 15 let zcela vyměnit. Vyšší pořizovací náklady vynahradí nízké provozní náklady, protože ke své činnosti nepotřebují elektrickou energii. Kořenové čistírny se také snadno začleňují do prostředí, jednoduchá a nenáročná je i jejich stavba. Kořenová pole nezapáchají, ani se v nich nelíhnou komáři. V zimě se ale účinnost kořenové čistírny může snížit až o pětinu, musíme také počítat s nebezpečím promrznutí.
Protože kořenová čistírna je ze zákona posuzována jako ostatní čistírenské zařízení, musí být schválena místně příslušným stavebním úřadem. Ačkoli je její stavba poměrně nenáročná, doporučujeme obrátit se na specializovanou nebo alespoň v oboru zkušenou firmu.

Co s přečištěnou vodou? Zalévejte zahradu

Je nutno dodat, že u malých domovních čistíren je největší problém soulad se zákonem o vodách, respektive otázka, kam s předčištěnou odpadní vodou. U domku se čtyřmi obyvateli je při průměrné spotřebě 120 litrů vody na osobu a den vyprodukováno denně téměř 500 litrů předčištěné vody. A co s ní?
Do dešťové kanalizace, pokud je v obci vybudována, vodohospodářský orgán vypouštění obvykle povolit nechce, protože kanalizace není vodotěsná a předčištěná voda z domovních čističek není zajištěna bakteriologicky. Pro její zasakování do podzemních vod je proto nutno získat vodoprávní povolení, které se ale váže na splnění zvýšených nároků na kvalitu čištění. Tu však nelze obvykle zajistit bez dočištění na pískovém filtru, což samozřejmě přinese další náklady. Získání vodoprávního povolení jsou naštěstí někteří výrobci schopni zajistit!
Jako jedno z řešení, kam s předčištěnou vodou, se jeví možnost propojení jednotlivých domovních čistíren v obci sběrným potrubím, kterým se pak veškerá předčištěná voda svede do jednoho výústního místa. To pak slouží k centrální kontrole kvality vypouštěné vody. Toto řešení je mnohem levnější, než budování finančně nákladné kanalizační sítě s jednou centrální čističkou odpadních vod. Zřejmě nejschůdnější ale bude, pro většinu lidí, vodou z domovních čistíren zalévat plochy, které nejsou intenzivně využívány. Velmi dobrým nápadem je vytvoření závlahového rozvodu po zahradě pomocí drenážních hadic, umístěných mělce pod terénem nebo pod vrstvou kůry. Odpadní voda se tak užitečně využije, navíc stromy a keře na zahradě porostou mnohem lépe a rychleji. Pro opětovné využívání vody se doporučuje za čistírnu zařadit zemní, případně pískový filtr, který upraví vodu na parametry, jež má mít užitková voda. Zároveň je možné vodu dezinfikovat. Je to podobný proces jako úprava říční vody pro užitkové účely. Pro výrobu pitné vody je možno jako následný stupeň zařadit malou úpravnu pitné vody.

Autor: Kateřina Šmídová
Zdroj: časopis Grand bydlení


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist