Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Smaragd v Rouenu

26.07.2004  |  zdroj: EKONOM  |  124× přečteno      vytisknout článek

Drahokamem regionu může být i spalovna. Do Seiny proudí čistá voda a z komína čistý vzduch.

V historickém centru francouzského města Rouenu mají na náměstí Vieux Marché v poměrně ošklivé stavbě, která má být moderní replikou starého normandského kostela, pomník Johanky z Arku. Kousek vedle, kde dnes stojí mezi keři velký kříž, ji nepřátelé z řad vlastních spoluobčanů upálili a udělali z ní tak na věky věků hrdinku. Johanka se přesto, či právě proto Rouenu vyplatila a vyplácí: představuje turistickou atrakci, kterou nelze vynechat. Turisté z celého světa projdou pěší zónu, pokochají se hrázděnými domy a skončí u Johanky - Panny Orleánské.

Rouen sám však není - kromě svého přívětivého historického centra - příliš zajímavý: leží na břehu řeky Seiny, která odtud má do svého mořského ústí ještě asi 50-60 kilometrů. U řeky jsou průmyslová předměstí a v jednom z nich, Petit-Quevilly, je umístěn zmíněný d\'Émeraude - smaragd. I ten je svým způsobem návštěvnickou atrakcí, nechodí tam však běžní turisté, ale exkurze. Je to totiž čistírna odpadních vod se spalovnou kalů, kde proces změny špinavé vody na čistou zajímá školáky a spalovna budí pozornost odborníků. \"Smaragd\" obsluhuje aglomeraci s 550 tisíci obyvatel a je schopen zpracovat 85 tisíc kubíků odpadní vody denně. Návštěvníci se nejdříve seznámí s celým provozem na velké maketě a pak se na něj podívají vlastníma očima.

Stojíme na můstku mezi venkovními nádržemi, kde se voda čistí od nejhrubší špíny a písku, a postupujeme k nádržím s vířící hnědou pěnou, kde probíhá druhý stupeň čištění, a to biologické. Nelze si nevšimnout, že to tu téměř nepáchne. Kdo se chce otřásat odporem, musí vstoupit do uzavřených prostor, kde zápach samozřejmě najde v očekávané síle.

Venku však kvetou keře levandulí, potrubí vytváří estetické křivky a vládne tu klid. Z vyvýšeného můstku je vidět v povzdálí velkou, architektonicky nápadnou budovu ve tvaru lodní přídě. Je to další dominanta tohoto předměstí: supermoderní továrna na zpracování tuhého komunálního odpadu.

S tuhým i polotuhým odpadem se potýkají také v čistírně odpadních vod. Oddělují ho postupně z odpadní vody, která v závěru celého postupu odtéká do řeky. Kromě písku, kterého odpadní vody obsahují poměrně značné množství, jsou zbytkovým produktem čištění kaly. Čím větší množství a čím lépe se voda čistí, tím je kalů více a nastolují nerudovskou otázku kam s nimi.

Písek se z vody odděluje hned na začátku a po úpravě ho čistírna prodává na stavební účely. S kaly je to složitější, i když ještě před několika lety si s tím téměř nikdo hlavu nelámal. Například v Česku, stejně jako v jiných zemích, se ho vodárenské podniky zbavovaly za malý peníz. Posléze ho zájemcům vnucovaly zadarmo, dnes aby za jeho odvoz ještě platily.

Jak vysvětluje ředitel čistírny D\'Émeraude Michel de Kergommeaux, kal lze likvidovat třemi způsoby, z nichž jeden je málo perspektivní (skládkování), druhý problematický (zemědělství) a třetí finančně náročný (spalování). Přesto v rouenské čistírně vsadili na spalování, protože problém řeší komplexně a ekologicky.

Není
to nic nového, čistírenské kaly lze spalovat i v běžných spalovnách komunálního odpadu, první speciální spalovny pro kaly byly postaveny už před 30 lety. \"Tento trend rychle postupuje s tím, jak se zvyšuje množství čistíren, kvalita čištění a jak kalu přibývá,\" říká ředitel Kergommeaux. Spalovnu se však dnes nevyplatí stavět pro malá množství kalu, jeho svážení z větší dálky je přitom neekonomické. Musí mít proto kapacitu, kterou dokážou naplnit města s 200 tisíci a více obyvateli. Pro srovnání: v Česku máme na rozdíl od Francie taková města jen tři.

Dokud se kaly mohly bez jakékoli úpravy rozhazovat po polích, bylo to samozřejmě nejlevnější. V posledních letech se s tím postupně končí a ve většině zemí už se to nesmí. Kaly totiž obsahovaly nejrůznější škodlivé látky a mohly být údajně i zdrojem obávaných nemocí dobytka. Žádná úprava a zbavení kalu škodlivých látek však není zadarmo. Zemědělci mají např. zájem o kompost. Ten zraje celých 12 měsíců a je s ním plno práce. Přesto je kompostování ekologicky i ekonomicky perspektivní.

SPALOVNA je v rouenu v provozu už od roku 1999. Tehdy stavba stála asi 100 milionů eur, polovina z této částky směřovala do zařízení. Jak nám vysvětlil Michel de Kergommeaux, funguje to tak, že kaly z obou fází čištění vody se několikastupňově zahušťují, naposledy ve speciálních odstředivkách. Takzvaná kalová sušina obsahuje 27-28 procent kalu a zbytek je voda. Čistírna denně vyprodukuje asi 16 tun sušiny, k tomu zpracovává pět tun dovážených z menších okolních čistíren.

Kaly ve fluidní peci při teplotě 850 stupňů Celsia dobře hoří, protože obsahují velký podíl organických součástí. Přidává se k nim jen asi 20-30 litrů topného oleje za hodinu, takže spalovna je energeticky málo náročná. U nejnovějších zařízení, jako je např. v Toulouse, lze vzniklý přebytek tepelné energie využít i pro výrobu elektřiny.

Popel, kterého je 5-6 tun denně, se odváží na skládku. Může se také používat jako přídavek do betonu. Pan ředitel se chlubí zejména čištěním spalin, aby provoz nezatěžoval okolí zápachem. Místní občané a jejich samospráva na této podmínce bezpodmínečně trvají. Zhruba 72 tisíc kubíků vzduchu se proto denně čistí na elektrofiltru, pak se ještě proženou kyselou a alkalickou pračkou. Nejde ovšem jen o případný zápach. V kalu jsou škodliviny jako chlór, síra či dioxiny, a ty nelze vypouštět do ovzduší.

Moderních způsobů zpracování kalu existuje víc, ale většinou se teprve zkoušejí v praxi. Novou technologií je např. oxidace kalu tzv. mokrou cestou. V provozu je však zatím jen prototyp v čistírně odpadních vod v Toulouse. Poprvé bude ve velkém využit v Bruselu, kde se staví nová čistírna odpadních vod.

V Rouenu ukazují návštěvníkům statistiky, ze kterých plyne, že na skládky se v roce 1997 vozilo 20-25 procent kalů, v příštím roce to již bude méně než 10 procent. Naopak, spalování kalů stoupne v témže období z 15-20 procent na 30-40 procent.

Rouenskou čistírnu odpadních vod provozuje firma OTV, která je součástí francouzské skupiny Veolia Water. \"Provoz čistírny, která patří 36 obcím zdejší aglomerace, máme svěřen na devět let a musíme prokázat, že si vedeme dobře,\" říká Jean-Luc Willems z Veolie. Ředitel Michel de Kergommeaux potvrzuje, že provoz má certifikáty na všechny činnosti a že odpovídá unijním předpisům i pokud jde o odstraňování fosforu a dusíku z odpadních vod. Na otázku, zda nečekají v brzké budoucnosti zpřísnění předpisů tak, že by se do nich nevešli, krčí rameny: Nikdy se neví, co z Bruselu vypadne. Ale protože ve svých projektech počítali u všech technologií s rezervou 30-50 procent nad platné legislativní normy, měli by se současným zařízením vystačit dlouho.

AUTOR: Milena Geussová,


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist