Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Přehrada dává obcím naději

09.09.2004  |  zdroj: Moderní obec  |  128× přečteno      vytisknout článek

S údolní přehradou u obce Bystřička je už po řadu desetiletí spjat život nejen této, nýbrž i dalších blízkých obcí.

Její hráz nyní prochází rekonstrukcí, což tamní samosprávy inspiruje k úvahám i praktickým krokům pro další rozvoj území, který by na proměnu přehrady navázal.

Přehrada v malebném prostředí Vsetínských vrchů byla postavena v letech 1908 až 1912 a patří k nejstarším stavbám svého druhu u nás. Význam nádrže, která pojme 4,4 miliónu m3 vody, vynikl při povodních v roce 1997. Ačkoliv se tehdy její záchytný objem naplnil a voda začala volně protékat bočním bezpečnostním přelivem, přičemž v Bystřičce značně poničila obecní i soukromý majetek, přesto přehrada zabránila v obci a jejím okolí podstatně větším škodám. Současná rekonstrukce hráze kromě jejího zpevnění betonovými injektážemi zejména výrazně zvětší vypouštěcí otvor, aby při velkých povodních bylo možné kontrolovaně a rychleji nádrž vypouštět.

O současnosti i budoucnosti okolí přehrady jsme hovořili se starosty Velké Lhoty (406 obyvatel) Františkem Cibulcem, Bystřičky (965) Ing. Zbyňkem Fojtíčkem, Růžďky (884) Ing. Pavlem Kotrlou a Malé Bystřice (340) Ing. Miloslavem Studenkou. Besedy se dále zúčastnili: Ing. Ivan Pospíšil, generální ředitel Povodí Moravy, s. p., Ing. Jiří Trezner, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Vsetín, Milan Orálek, jednatel Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí, a Roman Kalabus, vedoucí provozu přípravy výroby a pasportizační činnosti Technických služeb Vsetín, s. r. o. Besedu pomohla organizačně zajistit poradenská a vzdělávací agentura Platea.

Ing. Zbyněk Fojtíček: Pro nás se probíhající rekonstrukce hráze přehrady pojí s přáním využít vypuštěné nádrže k tomu, aby z ní byly vytěženy i nánosy, k nimž tam došlo během devadesátileté existence tohoto vodního díla. Pokud by totiž měly někdy opět nastat povodně v rozsahu, v jakém k nim došlo v roce 1997, větší retenční objem nádrže vzniklý odbahněním by kromě úprav při rekonstrukci hráze určitě přispěl k naší větší bezpečnosti. Ale spojujeme s tím i vizi čistější vody v nádrži a posílení života flóry a fauny v ní. To by k nám přilákalo více turistů, rybáře nevyjímaje, a rozšířilo místní možnosti podnikání v cestovním ruchu.

Ing. Ivan Pospíšil: Povodí jako provozovatel přehradní nádrže k ní musí přistupovat především z hlediska její funkce, jíž je protipovodňová ochrana. Kvalita a čistota vody a s tím související odkanalizování okolních obcí a výstavba čistírny odpadních vod nás však samozřejmě také zajímají. Nejefektivněji ovšem můžeme pomoci tam, kde je to v naší kompetenci. Takže jsme uvítali vizi obce Bystřička na odtěžení nánosů v nádrži i to, že spolu s dalšími obcemi nás v tomto projektu chce podpořit. My jsme k tomu nechali zpracovat a už také zaplatili projektovou dokumentaci a mj. i laboratorní zkoušky sedimentů. Obec zase pomáhá s vytipováním lokality pro svoz naplavenin a významně se o podporu našeho projektu zasazuje i na Ministerstvu životního prostředí a přímo u pana ministra Ambrozka a u poslanců. Oceňuji i to, jak obec o celé záležitosti informuje místní občany a podnikatele. Otevřeně však říkám, že nepočítáme s vytěžením veškerých nánosů. To by totiž stálo zh! ruba 150 miliónů korun a po tak vysokých investicích natahují ruku i jiná vodní díla. Ale jako reálné vidím odtěžení zhruba třetiny nánosů v horní části nádrže, došlo by tak k vytvoření litorálního pásma s výškou hladiny jeden až jeden a půl metru, v němž by se dařilo vodní fauně a flóře, což by přispělo mimo jiné ke zkvalitnění rybí osádky v nádrži.

Milan Orálek: Já si cením spolupráce Povodí Moravy a obcí s námi, tedy neziskovými organizacemi. V Bystřičce má Český svaz ochránců přírody terénní základnu, která funguje jako ekologické centrum a nyní zajišťuje odborný biologický dozor nad rekonstrukcí hráze. Jsem rád, že jsme se mohli domluvit s Povodím na uvedeném litorálním pásmu. Stejně jako na záchranném transferu škeblí, které při vypouštění nádrže zůstávaly na mělčinách. Dospělé měří přibližně 12 centimetrů a každá váží 100 až 200 gramů. My jsme jich díky spolupráci se základními školami z Růžďky a Bystřičky, středními školami z okolí a ochránci přírody i dalšími pomocníky zachránili 137 500! Byl to vůbec největší záchranný transfer živočichů na území Československa od roku 1918. Ale chtěl bych upozornit ještě na jedno: I neziskový sektor může účinně lobbovat po své linii pro projekty, které jsou prosazovány obcemi. Například nyní jsme získali grant od Ministerstva životního prostředí na rybochodná zařízení pro! rybí přechody, které je třeba budovat při úpravách vodních toků.

Ing. Pavel Kotrla: Upřímně řečeno, cestovní ruch, který by se pojil k přehradě, pro nás není zase až takovou prioritou. Růžďka je od přehrady trochu bokem a více než milovníky vodních sportů či rybáře láká pěší turisty a cykloturisty. Kromě jednoho penzionu nemáme ani žádné ubytovací kapacity. Nevylučuji však, že budoucnost přehrady může zvýšit návštěvnost i naší obce a přivést k nám více podnikatelských aktivit v cestovním ruchu. Hlavní příležitost pro nás vidím v tom, že snaha o čistější vodu v nádrži s sebou přináší oživení zájmu o už vzpomenutou kanalizaci obcí a rekreačních objektů kolem přehrady a o budování čistíren odpadních vod (ČOV). Problémem obcí v naší oblasti je, že jsou malé a zdaleka nedosahují velikosti 2000 ekvivalentních obyvatel, aby snáze získaly státní podporu na výstavbu ČOV.

Ing. Jiří Trezner: Malé obce u nás totiž doplácejí na svoji velikost, neboť Evropská unie sídla do 2000 obyvatel vlastně ani nezná, a tudíž s nimi nepočítá ve svých programech na pomoc vodohospodářství. Nový český zákon o vodách jasně hovoří o tom, že všechna vodoprávní povolení vydaná před účinností tohoto zákona přestávají platit. Tím zaniká zhruba 90 procent všech těchto rozhodnutí a je třeba velké množství lidí, kteří budou muset znovu prověřovat skutečnost a vydávat nová platná rozhodnutí. Ta však už budou jen v souladu s novou právní úpravou. Všichni, kdo získali povolení vydaná na základě staré legislativy, mají do 31. prosince 2007 čas si své záležitosti dát do pořádku, což platí i pro obce pod 2000 ekvivalentních obyvatel. Jenže obce nad tento počet mají tuto lhůtu prodlouženou do 31. prosince 2010. To se však netýká malých obcí, které jsou tak v nevýhodě a neuvedou-li svoji vodohospodářskou infrastrukturu do souladu s novou legislativou a požadavky EU, hrozí jim sank! ce od našich, ale i evropských orgánů. Proto na Vsetínsku, mimochodem rekreačně nejvýznamnějším centru Zlínského kraje, vnikl projekt Čistá Bečva. Ten má řešit čištění a odvádění odpadních vod uceleného povodí řeky Bečvy a jejích přítoků, přičemž implementuje zejména směrnici Evropských společenství 91/271/EEC o čištění odpadních vod, zajištění čištění kanalizačních systémů a čištění odpadních vod v aglomeraci ve velikosti s počtem v rozmezí od 2000 do 14 000 ekvivalentních obyvatel. Abychom dokázali do tohoto projektu zahrnout i menší obce a získat pro ně finanční podporu z evropských fondů, hovoříme v něm o "územích" a nikoliv pouze o "obcích". Menší obce se tak mohou pro řešení svých vodohospodářských infrastruktur pospojovat, jako se tak stalo kupříkladu v případě území Lidečsko, kde se na společném čištění odpadních vod dohodly obce Horní Lideč a Lidečko. To představuje šanci i pro malé obce kolem přehrady Bystřička.

Ing. Zbyněk Fojtíček: My jsme již předběžně o tomto způsobu spolupráce jednali s Růžďkou, ale záleží na konečném rozhodnutí zastupitelstev obcí. Bystřička napřesrok doplatí poslední splátku z úvěru na plynofikaci, takže budeme bez dluhů a mohli bychom se bez problémů pustit do kanalizace. I s ohledem na přehradu máme zájem, aby do ní nepřitékaly odpadní vody z jiných obcí. Do přehrady vtéká potok z obce Valašská Bystřice, která ukončuje systém ČOV, a dále pak potok z Malé Bystřice, která tento systém nemá vybudován.

Ing. Pavel Kotrla: Mohu potvrdit, že v naší obci se o tomto projektu vážně uvažuje. Jsem si vědom, že si musíme pospíšit, budeme-li jej chtít opravdu uskutečnit.

Ing. Jiří Trezner: Zavádíte-li do obce vodu či ji plynofikujete, občané chápou, že jim to přinese bezprostřední užitek, i když jak nyní opět stoupá cena zemního plynu, plynofikace mezi lidmi na venkově už poněkud přestává být populární. Ale kanalizace voličům moc radostí nedělá. Mnozí ji považují za zbytečnou a navíc si uvědomují, že budou muset platit stočné. Navíc se řada obcí v souvislosti s plynofikací zadlužila a na kanalizaci zatím nemá peníze. Důležitá je nejprve jasná politická vůle zastupitelstev a také obyvatelé musí být dostatečně informováni o nových podmínkách, které nový zákon o vodách vytvořil pro jejich obce. Pak je třeba vyřešit otázku peněz a spojování obcí v území je určitě jednou z cest. ČOV pro malé obce jsou technologicky stejně náročné jako čistírny pro velká sídla. V menších obcích jsou však finančně náročnější z hlediska provozu či údržby. Kolem přehrady Bystřička by mohly i další obce vybudovat společnou kanalizaci a čistírnu, protože vzdálenosti mezi! nimi nejsou nijak velké. Při odkanalizování obcí podél obou stran nádrže by se navíc bez problémů mohly napojit i tamní rekreační objekty. Problém s těmito objekty však spočívá v tom, že rozhodnutí o napojení na ČOV se vydávají závazně vůči stavbě, a nikoliv vůči majiteli či provozovateli. A když objekt běžně mění i jen během jednoho roku několikrát majitele a nový vlastník "nebyl předchozím o této povinnosti informován", musí se znovu zahájit řízení, vydat nové rozhodnutí, stanovit nové lhůty a odpadní voda zatím dál uniká do volné přírody...

Ing. Miloslav Studenka: Stejně si myslím, že i projekt Čistá Bečva a příslušné granty či dotace vyhovují spíše potřebám velkých obcí a velkých znečišťovatelů. Pro naši obec byla zpracována studie, z níž vyplynulo, že čištění odpadních vod by si vyžádalo náklady 20 miliónů korun. Ale Malá Bystřice má roční rozpočet ve výši pouhých dvou miliónů! Myslíte si, že bychom takovou akci utáhli sami? Tyto zvýšené náklady by v našem případě byly dány velkým rozptylem zástavby a čtyřkilometrovou délkou obce. Raději než napojení na nějakou centrální ČOV bychom proto volili soustavu malých domovních čistíren - třeba už pro 30 obyvatel. Jenže dotace jsou směrovány víc na velké čistírny, přičemž samozřejmě chápu, že se tam lépe kontroluje kvalita vyčištěných a vypouštěných vod, zatímco u malých existuje riziko, že někde nebudou ani využívány.

František Cibulec: Já u podpory projektů - a nejen tohoto druhu - vidím problém ve vyžadované, zpravidla třicetiprocentní finanční spoluúčasti obcí, což v případě malých venkovských sídel často představuje neřešitelné dilema. Úplnou absurditou pro nás je, když se chce, abychom realizaci projektu nejprve sami celou zaplatili a že teprve pak obdržíme dotaci. Pro malé obce totiž už desetitisícové platby představují horentní sumy. Nad tím by se centrum, ale třeba i kraj měly zamyslet a vytvářet malým obcím podmínky, aby mohly svým občanům vytvářet stejný standard služeb a kvalitu života, jako je ve městech. Nechci odbíhat od tématu, ale například naše obec na výkon státní správy dostává roční příspěvek necelých pět tisíc korun. Vše je založeno na tzv. přepočítávacích koeficientech, jimiž se v každé obci upravuje podíl na výtěžku tzv. sdílených daní. Ve Valašském Meziříčí dostanou v rámci rozpočtového určení daní ročně v průměru na jeden panelový dům zhruba tolik peněz, co já obdrž! ím pro svou obec na celé dva roky.

Roman Kalabus: S přísunem dotací do území přímo nepomůžeme, ale snažíme se pomáhat malým obcím s přípravou projektů, protože víme, že na to obvykle nemají kapacity. Ale určité výši spoluúčasti se do budoucna asi už nevyhneme. Předpokládají ji strukturální fondy Evropské unie a koneckonců i Program obnovy venkova, který převzaly kraje. Centrum i kraje by však mohly dbát na to, aby například uzávěrky příjmu žádostí o dotace a granty byly vyhlašovány s dostatečným časovým předstihem. To by rozhodně menším obcím, které nemají žádný aparát, a proto často obtížně zajišťují všechny vyžadované náležitosti, usnadnilo jejich situaci.

Ing. Zbyněk Fojtíček: Nejjednodušším způsobem, jak v současné době obcím - malým a velkým - pomoci, by bylo, pokud by při svých investičních akcích nemusely od letošního května platit směrem vzhůru upravenou daň z přidané hodnoty. Obávám se, aby právě DPH nakonec nebyla tou největší překážkou odkanalizace našich obcí a vybudování ČOV.

Ing. Ivan Pospíšil: Dobře vím ze své praxe, že problematika financování, a to nejen obcí, je ve svém komplexu nesmírně složitá. Najít finanční zdroje a přesvědčit o efektivním použití těchto zdrojů, dodržet stanovené podmínky a uskutečnit příslušný záměr, bývá opravdu heroický výkon vyžadující týmovou spolupráci. Cítím i z této debaty, že jsme vytvořili prostředí k dobré a vzájemně smysluplné spolupráci. Platí a platit bude moudrost našich předků, na kterou často zapomínáme včetně mnoha našich politiků: "Svorností malé obce vzkvétají, nesvorností velké obce hynou". Jsem přesvědčen, že vstupem do EU tato osvícenost neztratila nic ze své pragmatičnosti. Proto by byla škoda nevyužít doslova historickou příležitost, jakou poskytuje současná rekonstrukce hráze přehrady a nenavázat na ni dalšími pracemi, jak tu o nich byla řeč, pochopitelně včetně odtěžení části nánosů.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist