Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Konflikt kvůli vodě je nevyhnutelný

11.01.2005  |  124× přečteno      vytisknout článek

Konflikt kvůli vodě je nevyhnutelný

Podle Philippa Guitarda, generálního ředitele Veolia Water pro střední Evropu a Rusko, je česká Veolia nejvíce kontrolovanou firmou v zemi. Berní úředníci se v ní prý nepřetržitě střídají plných osm let.

Privatizace české vody je provázena řadou skandálů. Nejčastěji jste ze špinavých praktik obviňováni vy a vaše společnost. Ještě se vás doma děti ptají, zda zabíjíte konkurenty?

Už ne tak často. Média již netvrdí, že jsem zabiják. Ale vážně. Strašně mě štve, že nás stále obviňují z nekalých praktik, neprůhlednosti a úplatkářství. Jakmile vyhrajeme tendr, vždy je to podle novinářů netransparentní. Když jsme za Pražské vodovody a kanalizace nabídli dvakrát více než ostatní a vyhráli, také to bylo špatně.

Nebylo získání Prahy za více než šest miliard vaší prohrou? Nepřestřelil jste zbytečně cenu?

Ne. Obchod takovou hodnotu měl. Kdyby to byla špatná akvizice, již tady nesedím. Dokáži pochopit, že se někdo snaží pomluvami pošpinit generálního ředitele. Ale systematicky je napadána celá společnost Veolia Water. Ve skutečnosti proti nám neběží jediné trestní řízení. Nic špatného neděláme.

Takže je podle vás česká privatizace vodovodů průzračná jako příslovečná čistá voda?

Kdyby to tak nebylo, už dávno jsme u soudu. Konkurence se nás snaží napadat, ale nic proti nám nemá. V Česku neexistuje společnost, která by byla více prověřována. Daňová kontrola v našich firmách začala v roce 1997 a ještě se nezastavila.

Česko je podle vás zemí pomluv a klepů. Ve Francii se v byznysu neklevetí?

Ve Francii funguje institut odvolání. Pokud vyjde v médiích pochybná informace, právníci ji analyzují do čtrnácti dnů, během nichž se prokáže, na čí straně je pravda. To firmám umožňuje chránit image. V Česku bych na soudní rozhodnutí čekal pět let.

Jak daleko je doba, kdy voda bude v Česku dražší než ropa?

Voda je nazývána modrým zlatem. Protože jde o nezbytnou životní potřebu, vyvolává její cena emoce. Ale v budoucnosti nevidím v Česku problém. Máte velké zdroje, jejichž kapacita je dnes využívána z poloviny. Pokud budou dobře chráněny, nemusíte mít o pitnou vodu obavy. Neočekávám, že se její cena v horizontu desetiletí podstatně zvedne. Evropské sociálně akceptovatelné maximum jsou dvě procenta z rodinného rozpočtu.

U nás tvoří cena vody přibližně jedno procento ze všech výdajů domácnosti. Znamená to, že ještě poroste?

V Česku již na sociálním maximu jsme. I když je cena vody nižší než v EU, lidé mají zafixováno, že je drahá. Není to pravda. Zkuste najít podobně kontrolovaný a kvalitní produkt, který by byl tak levný. Litr pitné vody teče po celý den z kohoutku za čtyři haléře. Nejlevnější je dnes voda v Plzni.

V Plzni by místní teplárna chtěla dodávat vodu do Plzeňského Prazdroje, který je vaším hlavním odběratelem. Je pro vás teplárna konkurent?

Není. Jako bych chtěl od zítřka začít vyrábět pivo. Převažuje tam soukromý zájem nad veřejným. Teplárna si chce udělat z vody svůj byznys a vůbec nerespektuje základní pravidla. Musela by získat licenci a plnit veškeré normy. Doporučil bych Plzeňské teplárenské, aby se starala o svůj obor a byla seriózní. Jinak to budeme muset udělat za ní.

V Česku prosazujete takzvaný provozní model hospodaření s vodou. Město si ponechá vodovodní infrastrukturu a vy obhospodařujete provoz včetně výroby pitné vody a čištění odpadní vody. Jiný model spolupráce nenabízíte?

Ne. Se všemi městy máme uzavřenou spolupráci podle provozního modelu. I když rozdělíme společnost na vlastnickou a provozní, přičemž sítě zůstanou majetkem města, nezbavujeme se povinnosti investovat do vodovodů a pomáhat s financováním jejich údržby. Největší výzvou je zpracování odpadních vod. Do roku 2010 bude třeba investovat několik miliard korun.

V Praze se vyčistí téměř sto procent odpadních vod, zatímco třeba Varšava nečistí vodu vůbec. V Polsku to není velké téma?

Poláci asi neměli stejné priority a vše budou muset dohnat. V obou hlavních městech je cena přibližně 1,20 eura za kubík, ale oni v ní nemají započítané zpracování odpadních vod.

Kdo bude investice do čističek v Česku platit?

Podílet se budou samosprávy obcí a měst, fondy EU a přispějí také soukromé firmy, které vodohospodářství v daném regionu provozují. Podíl spolufinancování se bude v jednotlivých případech lišit.

Už víte, kolik budete muset investovat?

Mám představu, ale ještě ji nechci zveřejňovat. Již jsme začali v Plzni a v Olomouci. V Praze se samozřejmě budeme na nákladech také podílet.

V Paříži musíte investovat 153 milionů eur bez možnosti zvýšit cenu vody. Funguje tam stejný model jako v českých městech?

Je trochu jiný. Na vodu máme koncesi a část pařížských rozvodů vlastníme. Do těch musíme investovat. Ale ve zbytku Francie funguje většinou provozní model hospodaření.

V západní Evropě se tedy města nebrání přistoupit na provozní model?

Proč by se bránila? Nebrání se ani v Česku. Model podporuje ministerstvo životního prostředí, Evropská unie a chrání zájmy země z dlouhodobého hlediska.

Kolem každé akvizice vodárenské firmy se rozpoutá debata, zda není pro město výhodnější, aby si vodu obhospodařovalo samo. V čem je výhoda společností, jako jste vy?

Profesionální firma dokáže díky svému know- how řídit podnik efektivněji. Využívá úspory z rozsahu, je schopna snížit provozní náklady a zkvalitnit práci, což vede ke stabilním cenám vody. Strategický partner také výrazně pomáhá při shánění prostředků na další rozvoj z fondů Evropské unie.

Spotřeba vody úzce souvisí se životní úrovní. Na západě je podstatně vyšší než v Česku. Neměla by kvůli zachování zdrojů spotřeba spíše klesat?

Nemyslím si, že je třeba takto uvažovat. Spíše je nutné se soustředit na koncentraci znečištění. Spotřeba bude vždy záviset na standardu života. V Česku dosahuje přibližně sto deseti litrů na osobu a den, přičemž osmdesát litrů je hygienické minimum. Dvakrát se umýt a používat toaletu. Jakmile zapojíte pračku, myčku nádobí a zahradu, dá to západoevropský průměr kolem tří set litrů.

Jsou dnes zdroje vody kvůli výkyvům počasí snadněji zranitelné?

Oteplování planety je nevyhnutelné. Nikdo zatím nemůže říci, jak zdroje vody skončí. Sladká voda tvoří méně než procento veškerého vodstva. Neexistuje kontinent, který by neměl problémy se suchem. Na jihu Spojených států je řeší Florida a Texas. Ve Španělsku zvažují, jak přepravovat vodu z dobře zásobeného severu na jih. Zásadní problémy jsou v Palestině. V budoucnu se konflikt o vodu nepochybně odehraje. Strach můžeme mít již dnes.

Oteplování probíhá zřejmě podstatně rychleji, než donedávna vědci předpokládali. Stanete se ještě za dnes uzavřených čtyřicetiletých kontraktů silnější a významnější?

Doufám. Ale současné smlouvy nám nedávají volnost při nakládání s vodou ani s cenou. Jsme pod kontrolou měst a politiků. Pracujeme spíše jako služebníci obcí. Nelze tedy předpokládat, že firmy jako Veolia Water budou jednou mocnými hráči. Jiná bude pozice těch, kdo ovládnou vodní zdroje.

Bude se jednou vyrábět voda technologicky?

To si nemyslím. Technologie je příliš energeticky náročná. Reálnější je výroba sladké vody ze slané. Již funguje a kubík vody stojí přibližně jeden dolar. Zatím si to mohou dovolit pouze bohaté arabské země nebo ostrovy, které nemají jinou možnost. Třeba Baleáry.

Co voda cirkulující v uzavřeném systému?

V Nairobi jsme instalovali zařízení, které umožňuje opětovné pití již použité vody. V evropské kultuře na recyklaci nejsme připraveni. Ale v Japonsku na podobném principu fungují hotely. Použitá voda se vyčištěná vrací do sprch a toalet.

Jste ředitelem také pro Rusko. Jak se liší evropské a ruské vodárenství?

Všechno je jinak. Hodně se plýtvá a odpadní voda se nečistí. Rusové pořádně ani nevědí, kde a jaká zařízení v zemi mají. Potřebují obrovské investice. Jen v Petrohradských vodárnách pracuje devět tisíc zaměstnanců.

V jakých ruských městech má Veolia Water aktivity?

Zaměřujeme se na Petrohrad a moskevský region. Jezdím tam přibližně třikrát do roka. Ve střední Evropě se nám daří, a proto chceme brzy proniknout do Ruska.

Jaroslav Mašek
Týden


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist