Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

CO JE PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD?

30.06.2005  |  127× přečteno      vytisknout článek

Vodohospodářská a širší odborná veřejnost zná již několik desetiletí zkratku "SVP" - Směrný vodohospodářský plán.

Tuto soustavnou koncepční činnost, jak činnosti vodohospodářského plánování charakterizuje nový vodní zákon, označuje nyní tento předpis jako plánování v oblasti vod.
Z hlediska své funkce je plánování rozhodujícím nástrojem ochrany množství, jakosti i prostředí vod a nástrojem pro usměrnění jejich užívání. Tento institut je i jedním z hlavních nástrojů provádění vodohospodářské politiky státu i regionů a nezbytným podkladem pro územní plánování a regionální rozvoj.
Záměrem těchto stránek je zpřístupnit pro veřejnost informace o podobě, obsahu, smyslu a důvodech vzniku plánování v oblasti vod, ve formě odpovídající potřebám aktuálního stavu společnosti a tedy i požadavkům vyplývajícím z nových směrnic Evropského společenství a z nového zákona o vodách.

Základní myšlenky, na kterých je představa nového systému plánování v oblasti vod založena je možné charakterizovat takto:
  • Navázat na dokumenty, databáze a činnosti zahrnuté do systému Směrného vodohospodářského plánu, který má v naší zemi více než padesátiletou historii a který si v minulosti získal nespornou autoritu při přípravě všech vodohospodářských opatření a při řízení využívání vodních zdrojů způsobem, označovaným moderní terminologií jako udržitelné využití.
  • Vyhovět všem požadavkům Rámcové Směrnice pro politiku Evropského společenství v oblasti vody 2000/60/EC (WFD), speciálně pak její příloze VII. To znamená zejména přizpůsobit strukturu výsledných dokumentů zmíněné příloze a oproti současným dokumentům SVP stanovit pro ně minimální závazný obsah i formu. Znamená to také dodržet termíny šestiletého cyklického procesu formulace zadání, tvorby, projednávání, schvalování a vyhodnocování účinnosti plánů a programů řízení jednotlivých hydrologických celků povodí. Nejnáročnějším úkolem však bude konstituovat plánem taková opatření a nástroje řízení, které umožní dosáhnout dobrého stavu všech vod podle kriterií formulovaných v rámcové směrnici.
  • Přizpůsobit současnou praxi tvorby zásad a dokumentů SVP novým společensko-politickým podmínkám. Největší změny se přitom musí projevit v respektování demokratických principů a v používání tržně konformních nástrojů prosazování záměrů, které budou v plánu přijaty. Respektování demokratických principů je mimořádně důležité právě v kontextu s tím, že při vodohospodářském plánování se rozhoduje o způsobu a intenzitě využívání jednoho ze základních přírodních zdrojů a tedy o životně důležitých veřejných zájmech. Rozhodování musí být podřízeno nejen odborným hlediskům (což v minulosti bylo v podstatě splněno), ale musí také vycházet ze společenského konsensu potvrzeného schválením samosprávnými orgány. Konsensu musí být dosaženo účastí volených reprezentantů na klíčových rozhodnutích a účastí veřejnosti v procesu tvorby plánu a přijetí vybrané varianty programu opatření.
  • V přístupu k řešení všech problémů, souvisejících s využíváním vody, akcentovat na prvém místě funkci vody jako složky životního prostředí a teprve v druhém pořadí umožňovat její využívání jako suroviny nebo media sloužící lidským potřebám. Tento princip vyvolává největší množství polemik, jejichž výsledkem je i nové označení "plánování v oblasti vod" místo "vodohospodářské plánování" ve znění nového vodního zákona.

Schválená podoba nového vodního zákona č. 254/2001 Sb., po novelizaci z ledna 2004, věnuje plánování v oblasti vod jednu ze třinácti hlav první části zákona nyní s pěti paragrafy (23 až 26). Ustanovení hlavy IV. přitom obsahují zmocnění pro ústřední správní úřady k vydání až čtyř vyhlášek. Bohužel, zákon nestanovil povinnosti všech různých subjektů, které budou v praxi plánování v oblasti vod figurovat a přitom nepatří do působnosti ministerstev, zmocněných k vydání prováděcích předpisů.

Je nepochybné, že jak pro přípravu vyhlášek upravujících podrobnosti procesu plánování v oblasti vod tak pro jeho praktické zajištění je nutné vycházet z jasné a ucelené představy o koncepci plánování, a to jak na úrovni základního pojetí, tak na úrovni struktury procesu plánování, v členění na činnosti, subjekty, dokumenty a jejich vzájemné uspořádání v čase. Ujasnění otázek obsahu plánů a metod pro jejich zpracování představuje další podrobnější úroveň, potřebnou pro správnou formulaci vyhlášek i průběh prací na plánech. Je třeba vnímat principiálně nesmírně důležitou věc, že tato jasná a ucelená představa musí nejen existovat, ale musí s ní být ztotožněna širší skupina odborníků z řady institucí a úřadů, podílejících se podstatněji na budoucím kontinuálním procesu plánování v oblasti vod. Napomáhat tomuto ztotožnění si také kladou za cíl tyto webové stránky.

Na čem pracujeme ve VÚV T.G.M.

Ve VÚV T.G.M. je zpracováván výzkumný úkol zaměřený na řešení většiny otázek souvisejících s plánováním v oblasti vod pod označením a názvem: úkol č. 3027 (dříve 1027) Koncepce systému vodohospodářského plánování a institucionální reforma. Úkol je členěn na dílčí úkoly podle aktuálního zaměření jednotlivých ročních etap prací. Jednotlivé dílčí úkoly jsou orientovány na:

  1. Koncepci legislativního a institucionálního zajištění plánování v oblasti vod
  2. Koncepci zpracování a projednávání plánů v oblasti vod
  3. Specifické dílčí otázky související s plánováním (např. komunikace s veřejností)

Aktuálně se na řešení úkolu podílí tým pracovníků s těmito vedoucími řešiteli: Ing. V. Bečvář, CSc., Ing. Martin Durčák, Ing. Pavel Horák, CSc., Ing. Arnošt Kult, Ing. Evžen Polenka, Podrobněji se s obsahem prací na úkolu můžete seznámit ve zprávách o řešení za roční etapy, ze kterých je část k dispozici v sekci "historie", další pak prostřednictvím knihovny ústavu.

Výsledkem řešení úkolu jsou představy o fungování systému, podle kterých byl koncipován nový vodní zákon a z větší části jsou v jeho ustanoveních zakotveny.

Systém plánování by měl zahrnovat:

  1. dokumenty, které bude produkovat,
  2. činnosti, které bude nutné vykonávat,
  3. subjekty, které budou jeho účastníky, nositeli, případně vykonavateli a budou provádět jeho kontrolu.

V dalším textu používáme pro označení celého systému plánování v oblasti vod (systému vodního plánování) zkratku SVP vžitou z předchozí dlouholeté praxe.

Hlavní dokumenty SVP

Rámcový strategický dokument (podle současného znění zákona by jím měl být Plán hlavních povodí) - definující základní cíle pro dlouhodobý horizont. v něm by měly být cíle deklarovány z hledisek politicko-společenských. Domníváme se, že dosažení změny v přístupu k využívání vody jako suroviny pro lidské potřeby na přednostní chápání její funkce v přírodním prostředí, by mohlo být jedním z prvních strategických cílů, k jehož dosažení bude ještě nutné vynaložit relativně velké úsilí.

Plány oblastí povodí považujeme za základní dokument plánování v oblasti vod pro území spravované jako hydrologické celky. Vstupem do jejich zpracování jsou vedle strategických cílů z národní úrovně především regionální modifikace státní vodní politiky podle regionálních podmínek, možností a záměrů. v rámci formulace zadání tak musí být určeny a podrobněji specifikovány cíle důležité pro konkrétní oblasti. Plány by měly být zpracovávány a revidovány v pravidelném cyklu šesti let. Domníváme se však, že časový horizont, pro který by byly stanovovány jejich cíle, zejména pak směrné cíle, by tuto periodu měl přesahovat. v rámci šestiletého cyklu, zahrnujícího i vyhodnocení účinnosti přijatých programů opatření, by však tyto cíle měly být upřesňovány a stanovovány jasné (kontrolovatelné) postupné cíle pro konkrétní plánovací období. Z plánů oblastí povodí by měly být odvozovány národní části plánů mezinárodních povodí (Labe, Dunaje, Odry).

Programy opatření, (akční plány) musí tvořit termínově definované a finančně zajištěné programy zaměřené na dosažení schválených (přijatých) záměrů plánů oblastí povodí. Jejich součástí pak budou jak programy veřejných investic, tak třeba programy investičních pobídek usměrňujících soukromý sektor k žádoucí aktivitě nebo návrhy jiných hospodářských, finančních a legislativních nástrojů upravujících chování subjektů v území žádoucím způsobem.

Výstupy trvalých činností (např. vodohospodářská bilance, Zprávy o stavu vod..., Informační výstupy pro EU, OECD a p.).

Činnosti SVP

Jako činnosti SVP a pro jeho podporu je třeba chápat následující aktivity, které buď přímo směřují ke vzniku výše popsaných dokumentů, nebo jsou nutným předpokladem jejich úspěšného zpracování. k hlavním činnostem, které jako dílčí postupné kroky tvoří celý proces SVP pak musí patřit:

Pro zpracování Plánu hlavních povodí:

  1. přípravné práce,
  2. zpracování záměru Plánu hlavních povodí České republiky a jeho projednání s orgány veřejné správy,
  3. posuzování vlivu Plánu hlavních povodí České republiky na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,
  4. zpracování návrhu Plánu hlavních povodí České republiky, jeho zveřejnění a projednání ve veřejném připomínkovém řízení,
  5. vyhodnocení veřejného připomínkového řízení a oznámení o vypořádání podaných podnětů,
  6. zpracování konečného návrhu Plánu hlavních povodí České republiky,
  7. předložení konečného návrhu Plánu hlavních povodí České republiky ke schválení vládě,
  8. zveřejnění schváleného Plánu hlavních povodí ČR
  9. průběžná evidence a ukládání dokladů v procesu zpracování Plánu hlavních povodí České republiky.

Pro zpracování plánů oblastí povodí:

  1. přípravné práce a zveřejnění časového plánu a programu prací a předběžného přehledu významných problémů k řešení,
  2. posuzování vlivu plánu oblastí povodí na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,
  3. zpracování návrhu plánu oblasti povodí,
  4. zveřejnění návrhu plánu oblasti povodí a jeho projednání ve veřejném připomínkovém řízení,
  5. vyhodnocení veřejného připomínkového řízení a oznámení o vypořádání podaných podnětů,
  6. zpracování konečného návrhu plánu oblasti povodí,
  7. předložení závěrečného návrhu plánu oblasti povodí ke schválení dotčeným krajům,
  8. zveřejnění plánu oblasti povodí,
  9. průběžná evidence a ukládání dokladů v procesu zpracování plánu oblasti povodí.

Sestavení Plánů řízení mezinárodních povodí, Akčních plánů pro mezinárodní povodí a jejich schválení na národní úrovni.

Prosazování a kontrola plnění Plánů oblastí povodí, Programů opatření atd.

Vyhodnocování účinku zavedených opatření.

Trvalé činnosti - monitoring množství a jakosti, kontrola, ukládání úprava a správa dat pro informační systém.

Výzkumné a průzkumné práce.

Subjekty v procesu SVP

Jako subjekty se celého procesu SVP t.j. tvorby, projednávání, schvalování, uplatňování a kontroly plánů a programů účastní tyto druhy organizací:

  • Vodoprávní úřady
  • Správci povodí
  • Správci toků
  • Odborné subjekty pověřené trvalými činnostmi (ČHMÚ, VÚV T.G.M., případně nově konstituované subjekty uvažované zákonem)
  • Odborné subjekty další (především jako zpracovatelé určitých částí plánů)
  • Orgány regionální samosprávy (jako reprezentanti veřejných zájmů, kteří se musí podílet na formulaci zadání, na projednávání a posuzování variantních návrhů řešení problémů a výběru opatření a na schválení plánů a programů opatření. Vzhledem k potřebě poměrně rozsáhlé angažovanosti samosprávných orgánů v celém procesu a současně jeho relativně úzké specifičnosti - např. ve srovnání s územním plánováním - považujeme za účelné, aby tyto orgány byly do procesu zapojeny prostřednictvím specializovaného orgánu tzv. rad povodí. Vznik rad povodí s určitým politicky reprezentativním, a současně profesně specializovaným zastoupením regionálních orgánů samosprávy by současně umožnil překlenout územní nesoulad mezi hydrologickým a správním členěním. Tento institut však do nového vodního zákona nebyl dosud zahrnut. Ustavení komisí pro plány oblastí povodí jako koordinačních a konsultačních pracovních skupin je určitou modifikací této myšlenky, proces zpracování však touto komisí nemůže být řízen)
  • Veřejnost (forma účasti veřejnosti by měla být obdobná jako při projednávání územních plánů nebo při hodnocení vlivu koncepcí na životní prostředí).

V současné době je řešení zaměřeno na dílčí otázky koncipování systému a dopracování legislativních podmínek jeho fungování.

Obsah a metody zpracování plánů v oblasti vod

Druhým hlavním tématem řešení úkolu je promýšlení vhodného uspořádání a členění obsahu finálních dokumentů, u kterých musí být dosaženo vysoké míry formální jednotnosti, s ohledem na potřeby slučování do větších celků mezinárodních povodí, na oznamovací povinnosti orgánům Evropské Unie apod.. Po ustálení názorů na toto uspořádání, které se zakotvily v prováděcích vyhláškách se pozornost řešení soustřeďuje na výběr a propracovávání standardních metod zpracování pro ty části, kde je to nezbytné pro porovnatelnost a slučitelnost výsledků a výstupů. Šíře a závažnost tématu metod zpracování plánů v oblasti vod a jeho obsahu podle našeho názoru přímo vyzývá k otevření diskuse k těmto otázkám nejen odborníkům jmenovaným do příslušných pracovních skupin, ale také nejširší veřejnosti, která se s otázkami budoucího vývoje stavu vod a jejich užívání chce seznámit a zajímá se o ně. Některá dílčí témata proto předkládáme touto cestou k diskusi, ve které má každý zájemce možnost se nejen seznámit s aktuálním stavem prací, ale také s vývojem názorů na řešení problematiky. Tento vývoj můžete aktivně ovlivnit svými příspěvky a názory k aktuálně zpracovávaným materiálům. Svojí účastí na tvorbě nové tváře plánování v oblasti vod můžete přispět k takové jeho podobě, aby budoucí plány mohly skutečně být podrobnou definicí veřejných zájmů vztahujících se k vodě a tyto "veřejné zájmy" mohly být definovány plně demokratickou cestou.

Zdroj: VÚV T. G. M.

 


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist