Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Přírodní "čaj" zabíjí sinice

03.08.2005  |  zdroj: Věda a zdraví  |  135× přečteno      vytisknout článek

Sinicemi se rybníky a přehrady v minulosti barvily spíše až v srpnu.

V přírodních vodách žije řada drobných organismů. Patří mezi ně fytoplankton, který se skládá ze skupin řas a cyanobaktérií, tedy sinic. Když je fytoplanktonu ve vodě přespříliš, koupání v takové vodě, nebo dokonce její pití, ohrožuje lidské zdraví.
Sinicemi se rybníky a přehrady v minulosti barvily spíše až v srpnu. V posledních letech však přibývá vod, které jsou sinicemi pokryty již na začátku prázdnin. A i když pracovníci hygienické stanice koupání zakážou, najdou se lidé, kteří do takové vody jdou.
"Nám to nevadí, my si to odhrneme," říkají obvykle. I když nechtějí, malého množství vody i se sinicemi a jedy v nich obsaženými se při koupání napijí. Pak jim hrozí alergické reakce, průjmy, zvracení, bolesti žaludku, ale i vážnější jaterní problémy. U dětí je riziko ještě mnohem větší.

Výživa z pračky
V Brně letos vzniklo Národní centrum pro cyanobaktérie a jejich toxiny. Dvacítku vědců vede docent Blahoslav Maršálek, který se výzkumu sinic věnuje řadu let.
"Cyanobaktérie živí hlavně fosfor. Ten v hojné míře vytéká z čistíren odpadních vod. Po letech bádání jsme srovnali desítky postupů, co se proti nim dá dělat. Podle našich výzkumů je velmi účinná metoda, založená na kombinaci flokulantů, což jsou látky, které se používají při čistících procesech ve vodárnách. Připoutáme na ně fosfor a zároveň i sinice. Ty jsou strženy ke dnu a tam se pomalu rozkládají a usazují. Trvá to dvě tři hodiny. Voda je pak zcela průhledná a bez hygienických problémů," říká docent Maršálek.
A jak se vlastně dostane fosfor do přehrady? Z našich domácností a čističek odpadních vod, které jej nefiltrují. Často totiž používáme prací prášky a prostředky do myček nádobí, které k čistícímu procesu fosfor používají. Lidé si většinou neuvědomují, že pokud z přehrady musí odjet kvůli sinicím, je to vlastně také jejich vina. Přitom existují i prací prostředky, které fosfor neobsahují a je to na nich zdůrazněno.

Stačí jeden odvar
"Existují zhruba tři skupiny metod hubení sinic. Tou první jsou biopreparáty, tedy baktérie, díky kterým sinice nevytvoří vodní květ. Dále lze ošetřit sedimenty a vodu v nádrži tak, aby byla udržena rovnováha řas a sinic. To se dělá například srážecími prostředky, které vytvoří povlak, jímž se sinice vlastně udusí. A třetím postupem je nasazení přípravků typu skalice modré a dalších látek. Sinice na měsíc zmizí, ale pak se objevují znovu. Tuto metodu ale nepovažuji za příliš perspektivní, protože zanechává v sedimentech zvýšené koncentrace toxických kovů," upozorňuje Blahoslav Maršálek.
Brněnští vědci zkoumají spojení některých postupů a s výsledky jsou velmi spokojeni.
"Naše metoda, na které nyní intenzívně pracujeme, je vlastně zelenou lékárnou, protože používáme přírodní léčiva. Jsou to extrakty například z ořechu, černého bezu, kopřivy, orobince, rákosu nebo slámy. Děláme z nich odvary, tedy čaje, a v nich hledáme účinné látky. Takto jsme během let objevili skupinu účinných látek, které na sinice působí. Loni v létě jsme zjistili, že fungují," popisuje docent Maršálek.
Přes zimu vědci důkladně analyzovali jejich funkce. "Takže teď nebudeme muset trhat tuny kopřiv nebo bezu, což by bylo nepraktické. Nasadíme jeden účinný čaj, který bude jen proti sinicím, ale nedotkne se například řas nebo rosivek. Naše látka obnoví přirozenou rovnováhu vodní fauny a flóry," líčí Blahoslav Maršálek.

V Brně jsou zvyklí
Letos chtějí brněnští badatelé svá zjištění vyzkoušet v menším ekosystému, bude to nejspíš nějaký rybníček. Příští rok už bude metoda autorsky chráněná a bude se moci šířit.
"Naše pokusné prostředí je stejné jako ve vodních nádržích. My totiž také zkoumáme, jaký vliv mají naše metody na ryby, vodní rostliny nebo fytoplankton. Je to stejně důležité," doplňuje Bohuslav Maršálek.
V samotném Brně se ale potvrzuje pořekadlo, že doma není nikdo prorokem. Brněnská přehrada patří mezi vodní plochy, které jsou postiženy sinicemi nejvíce. Situace se přitom rok co rok opakuje a stále se nic neděje.
"Je to otázka odvahy správce nádrže. Třeba pro Doksy je zásadní turistický ruch. Pokud by tam lidi přestali jezdit, přišla by oblast o milióny ročně. Oni si řekli, že do vyčištění Máchova jezera dají tři milióny korun a rekreanti jezdí dál," srovnává docent Maršálek.
Na Brněnské přehradě se na začátku prázdnin voda obarví nazeleno a lidé už si nejspíš zvykli. Trvá to léta a nikoho to nepřekvapuje.
"Spočítali jsme si, že na Brněnské přehradě by použití současných postupů proti sinicím stálo asi čtyři milióny korun. Během tří hodin by byl od sinic asi na měsíc pokoj. Pak by se čištění muselo zopakovat. Pokud přehrada vydělá na turistice a z daní více, nejspíš by to stálo za to. Chceme-li však dosáhnou dlouhodobějších efektů, je nutno zajistit, aby do nádrže neteklo takové množství živin, které sinice k životu potřebují," uvažuje Blahoslav Maršálek.

Celosvětová válka
Sinice jsou globálním problémem a boj proti jejich šíření vyhlásil celý svět. Proto slibuje nový postup brněnských vědců i mezinárodní prestiž.
"Například v Číně je velké množství vodních nádrží, kde potřebují problém sinic nutně vyřešit. Tyto vodní plochy zásobují města vodou, kterou pijí statisíce obyvatel. Lidé mají narušenou imunitu, poškozená játra, jsou tam hrozné zdravotní dopady. V roce 1999 pilo v jednom čínském městě čtvrt miliónu lidí nefiltrovanou vodu se sinicemi, která se dostala do vodovodního řádu. Patnáct procent tehdy narozených dětí mělo zdravotní komplikace," upozorňuje docent Maršálek.
Autor je spolupracovníkem redakce


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist