Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Růst významu prevence před povodněmi

22.08.2005  |  131× přečteno      vytisknout článek

Po téměř stoletém období bez extrémní povodně se v období 1997 - 2002 vyskytly na našem území čtyři povodňové katastrofy:

Výskyt řady katastrofálních povodní v Evropě v posledních 15 letech (aktuálně postiženo Bulharsko a Rumunsko) vede k výraznému zaměření vodohospodářských politik na zlepšení ochrany před povodněmi a realizaci protipovodňových opatření ke snížení povodňových škod. Nejinak je tomu i v České republice.

Po téměř stoletém období bez extrémní povodně se v období 1997 - 2002 vyskytly na našem území čtyři povodňové katastrofy:

dvě velkoplošné (1997 a 2002) a dvě s omezeným prostorovým dopadem (1998 a 2000), nicméně s velmi drastickým průběhem, především v horních úsecích vodních toků.

Strategie ochrany před povodněmi pro území ČR

Stejně jako v dalších státech Evropy postižených povodněmi byla také v ČR zpracována Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, kterou zpracovalo Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR a byla schválena usnesením vlády ČR č. 382 ze dne 19. dubna 2000. Při zpracování tohoto věcně politického dokumentu byly využity výsledky komplexního vyhodnocení průběhu katastrofických povodní v r. 1997 až 2000 vč. znalosti zahraničních přístupů a zkušeností. Zásady obsažené ve Strategii - zejména preventivní aktivity, odpovědnost jednotlivých subjektů a kompetence povodňových komisí obcí i krajů - byly promítnuty do nové vodohospodářské legislativy (zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 236/2002 Sb.). O kvalitě Strategie svědčí zejména skutečnost, že ani katastrofická povodeň v r. 2002 nevedla k potřebě úprav tohoto dokumentu.

Obr.1

Pro naplnění hlavních cílů Strategie byl následně připraven soubor programů, které vláda ČR projednala a jejichž cílem je zlepšení povodňové prevence a realizace opatření k omezení rozsahu povodňových škod. Programy zajišťují jednotlivá ministerstva a hodnocení jejich naplňování bude předloženo vládě ČR v r. 2006. Jedná se o následující soubor programů:

  • Program prevence před povodněmi (Ministerstvo zemědělství ČR)
  • Program podpory prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy (Ministerstvo životního prostředí ČR)
  • Program k zajištění dopravních objektů (Ministerstvo dopravy ČR)
  • Program k zajištění komunikačních vazeb (Ministerstvo informatiky ČR)

Současně byla přijata specifická legislativa pro krizová řízení a byl vytvořen integrovaný záchranný systém. Také vybavenost pro zpřesnění předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu a s. p. Povodí (radarové sledování, napojení na evropské meteorologické systémy, zahuštění monitorovacích sítí a zavedení dálkového přenosu dat) výrazně zkvalitnila připravenost pro povodňové situace a jejich management, což se velmi pozitivně projevilo při povodni v r. 2002.

Program prevence před povodněmi

Ze zmíněných programů je pro obyvatelstvo bezpochyby nejdůležitější Program prevence před povodněmi v gesci Ministerstva zemědělství ČR, který je určen správcům vodních toků. Jejich rozhodující většina, která spravuje 95 % z celkové délky vodních toků na našem území (tj. 76 000 km), spadá do působnosti resortu zemědělství (s. p. Povodí, Zemědělská vodohospodářská správa, Lesy ČR s. p.). Cílem tohoto programu je zvýšit úroveň ochrany v zastavěných územích (lintravilánecha) na minimálně Q50. To znamená na ochranu před povodní, která se může vyskytovat s pravděpodobností jedenkrát za 50 let.

To ovšem nevylučuje možnost opakování dvou až tří takových povodní rychle za sebou, a pak 200 let bez výskytu, neboť jde o výpočet pravděpodobnosti v dlouhém časovém období, nikoliv o pravidelnost. To bohužel obyvatelstvo vnímá často nesprávně, a proto se uvedené vyjádření hodí spíše pro odbornou veřejnost (vodohospodáře, veřejnou správu - především vodoprávní úřady). V nezastavěných územích je snaha zlepšit ochranu na vytypovaných místech na úroveň tzv. Q20 a zároveň vymezovat území využitelná k neškodným rozlivům povodňových průtoků. Tedy ndát řekám prostorn, což je nově upřednostňovaný strategický prvek povodňového managementu, podporovaný zejména ochránci životního prostředí. Bohužel, takových prostorů je v současné situaci využívání území obvykle málo, a navíc se vlastníci pozemků v těchto lokalitách velmi brání vymezení rozlivů (event. poldrů).

Základní prioritou programu je navýšení délky stanovených záplavových území podél významných vodních toků (tj. ve správě s. p. Povodí) a během dvou let dosáhnout jejich znalost všude, kde to je podstatné. To znamená podél cca 65 - 80 % délky významných vodních toků v jednotlivých hydrologických povodích, neboť charakter území a spádové poměry velmi ovlivňují celkovou potřebu.

Opatření navrhovaná v programu vycházejí ze zásad uvedené Strategie, tedy kombinovat strukturální - technická (ohrázování, zvýšení stávající retence v nádržích, výstavbu poldrů, zvýšení kapacity koryt) a tzv. nestrukturální (zpřesnění předpovědí, zkvalitnění monitoringu průtoků i srážek, omezení eroze, posílení retenčních kapacit v povodích). Tato opatření vycházejí z návrhů správců vodních toků a jsou projednávána s vodoprávními úřady všech stupňů a samozřejmě i s reprezentací dotčené samosprávy.

Celý Program prevence před povodněmi je fázován do dvou etap:

I. etapa "Zahájení"- (období 2002 - 2006), je soustředěna do povodí postižených povodněmi v letech 1997 a 1998

II. etapa "Rozvinutí" - (období 2007 - 2010), se orientuje na další výrazně ohrožená místa a na povodí zasažená povodněmi v r. 2000 a 2002.

Předpokladem realizace preventivních opatření je odstranění povodňových škod na vodohospodářské infrastruktuře a vodních tocích, které proběhly a probíhají v dotčených povodích. Např. v letošním roce končí programy Ministerstva zemědělství ČR na odstranění povodňových škod a na obnovu území postiženého povodněmi v letech 2000 a 2002. Finančním zdrojem jsou prostředky z úvěru ČR od Evropské investiční banky. Pro představu je třeba uvést, že program na odstranění škod na státním vodohospodářském majetku obsahuje 743 akcí a čerpání k 30. červnu činí 2, miliardy Kč.

I. etapa Programu prevence před povodněmi

I. etapa Programu probíhá a byla o 1 rok prodloužena oproti předpokladu ukončení v letošním roce. Důvodem je omezená dostupnost národních finančních zdrojů, neboť v celkovém objemu nákladů v úrovni 4,15 miliardy Kč Programu činí dotace ze státního rozpočtu 970 mil. Kč. Obr.2Dalším zdrojem je půjčka ČR od Evropské investiční banky (tvoří 1,83 mld. Kč) a na spolufinancování se podílejí také vlastní zdroje investorů (200 mil. Kč). Je využito rovněž prostředků z privatizace ze Státních finančních aktiv (1,15 mld. Kč). Celkem je realizováno 481 opatření, která zabezpečují správci vodních toků. K 30. červnu t. r. je vyčerpáno 2,1 mld. Kč a realizace vyvrcholí v průběhu II. a III. kvartálu 2006. Dalším důvodem jsou zdlouhavá projednávání navržených opatření (staveb) s vlastníky pozemků a orgány ochrany přírody.

Zvláštní pozornost zaslouží zmíněné zvýšení znalosti záplavových území - v současnosti jsou zaměřena v průměru podél 62 % délky významných vodních toků (což je ve srovnání s r. 1997 téměř dvojnásobek!).

Stále častěji se objevuje nový problém: Obce a města často nemají zájem záplavová území stanovit - neboť to přináší omezování výstavby obcí a zásahy do plánů územního rozvoje. Tato účelovost je ovšem z dlouhodobého pohledu kontraproduktivní a přináší zvýšené nebezpečí škod a ohrožení majetku v těchto územích. V současnosti se kromě standardního stanovení záplavových území vymezuje rovněž tzv. aktivní zónad. Tedy území, v němž je působení vody za povodně zvláště devastující. Proto je zde dle vodního zákona (tj. zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zakázáno: n těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod;

  • skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty;
  • zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky;
  • zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

II. etapa Programu prevence před povodněmi

Nyní je již také zahájena příprava II. etapy Programu, která bude zahrnovat období 2007 -2010. Zatím bylo rozhodujícími správci vodních toků uvažováno přibližně 350 akcí v odhadovaném nákladu 9 miliard Kč. Pracovníci úseku vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR se rozhodli (v souladu se světovým trendem) navrhovaná opatření posoudit nejenom z hlediska účinků na omezení rozsahu povodně, ale zejména z hlediska ekonomického. Tedy získat posouzení, jak jsou náklady na realizaci příslušného opatření efektivní ve vztahu k případným škodám a jaká je pravděpodobná návratnost takových opatření.

Reálný plánovaný objem II. etapy Programu prevence před povodněmi je 6 miliard Kč. Finanční zdroje k pokrytí takových nákladů předpokládají, kromě dotací ze státního rozpočtu, rovněž podporu z fondů Evropských společenství (zejména z fondu soudržnosti) a dále vlastní zdroje investorů (správců vodních toků) s podporou veřejných rozpočtů - krajů, měst a obcí v určitém dohodnutém rozsahu. Tyto podpory samosprávy již v řadě případů probíhají - zejména v oblasti projektových příprav, studií a strategií preventivních opatření. Využití fondu soudržnosti se jeví jako nový prvek, neboť se v Evropské unii intenzivně připravuje speciální směrnice o prevenci povodní. Jejím významným pilířem je rovněž identifikace finančních zdrojů. Pokud by nebyla tato varianta možná, existují rovněž úvahy o posílení potřebných zdrojů financování výhodným úvěrem ČR, zejména od mezinárodních finančních institucí. Tedy obdoba toho, co se osvědčuje pro zabezpečení veřejného zájmu ve vodním hospodářství u existujících programů.

Plány oblastí povodí

V souvislosti s Programem prevence povodní je třeba zmínit také proces zavádění tzv. Rámcové směrnice vodní politiky ES (2000/60/ES), která je plně promítnuta do naší vodoprávní legislativy. Proto probíhá proces rplánování v oblasti vodů - tedy určitá moderní podoba našich tradičních vodohospodářských plánů. Základní odlišností ovšem je demokratické zapojení všech uživatelů vodních zdrojů a celé široké veřejnosti do procesu přípravy. Jde o proces přípravy plánu lzdola nahorur, oproti minulé centralistické přípravě hshora dolů , finálně rozhodované ústředními orgány. Česká vodohospodářská legislativa zahrnula do tohoto moderního plánování rovněž program protipovodňových opatření, a to nad rámec požadavků citované směrnice. Ta se totiž orientuje výhradně na zlepšení stavu vodních ekosystémů. Je potěšitelné, že již obdobně i ostatní státy EU volí takové rozšíření o programy protipovodňových opatření.

Proces plánování vyvrcholí v r. 2008 předložením návrhu pro jednoroční diskusi, po níž budou plány schvalovat zastupitelstva krajů, což garantuje maximální zapojení všech zainteresovaných subjektů ve vymezených oblastech povodí. Proces plánování probíhá, přípravu zajišťují pracovní skupiny tvořené pracovníky správců povodí (s. p. Povodí) a krajských úřadů s přizvanými experty. V ČR bude připraveno celkem 8 plánů pro následující oblasti povodí: horního a středního Labe, horní Vltavy, Berounky, dolní Vltavy, Ohře a dolního Labe, Odry, Moravy, Dyje.

Lze tedy konstatovat, že po II. etapě Programu prevence před povodněmi v gesci Ministerstva zemědělství ČR nastoupí po r. 2010 další fáze, vymezená v Plánech oblastí povodí.

Závěr

Závěrem je vhodné upozornit, že důsledky vývoje klimatické změny mohou v našich podmínkách výrazně zvýšit rozkolísání vodního režimu. Tedy výskyt povodňových situací by vzrostl a obdobně i frekvence sucha a nedostatku vodních zdrojů. O pravděpodobnosti vývoje klimatické změny se ve světě již nediskutuje, a naopak probíhá příprava scénářů opatření, jak omezit její nepříznivé dopady. Možná bude pro čtenáře překvapením, že dopady sucha jsou ekonomicky ještě výraznější než následky povodní, jak nasvědčují analýzy vlivu srážkového deficitu v řadě zemí Evropy v r. 2003. To nastoluje další, neméně významné vodohospodářské téma - Zajištěnost našich vodních zdrojů do budoucnosti.

RNDr. Pavel Punčochář, CSc.,
vrchní ředitel úseku vodního hospodářství Ministerstva zemědělství České republiky
Zdroj: Stavební listy - www.stavlisty.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist