Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Z nového evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova budou těžit i obce

21.09.2005  |  zdroj: Moderní obec  |  123× přečteno      vytisknout článek

Prodloužení přechodného období implementace evropské směrnice o čištění městských odpadních vod patrně pro Českou republiku nepřipadá v úvahu.

V rozhovoru pro Moderní obec to potvrdil ministr zemědělství Ing. Petr Zgarba. Je však názoru, že splnění nároků této směrnice by mohla napomoci například úprava podmínek využití fondů EU.

Šéf resortu zemědělství se v té souvislosti vyslovil také pro větší zapojení státního rozpočtu do podpory odkanalizování a čištění odpadních vod v aglomeracích do pěti tisíc obyvatel. Naproti tomu odmítl vizi svého vládního a stranického kolegy Radko Martínka, že by Ministerstvo pro místní rozvoj mohlo v budoucnu převzít programy pro rozvoj regionů, jež jsou dnes ve správě jiných resortů. Tedy například i program rozvoje vodohospodářské infrastruktury, který má v gesci právě Ministerstvo zemědělství.

Od roku 2007 by měl začít fungovat Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD). Jsou už známy jeho priority?

Ano, tento fond začne platit pro nové plánovací období Evropské unie v letech 2007 až 2013 a bude mít tři prioritní osy: zlepšení konkurenceschopnosti odvětví zemědělství a lesnictví, zlepšování životního prostředí a krajiny, kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Cíle těchto tří os uskutečňuje čtvrtá (metodická) osa LEADER prostřednictvím i dnes už známých místních strategií vytvářených tzv. místními akčními skupinami, vznikajících na principu partnerství zástupců všech subjektů, které působí v daném venkovském mikroregionu. V rámci EAFRD bude Česká republika vytvářet jeden národní program, jehož správcem bude Ministerstvo zemědělství (MZe). Administraci programu bude zajišťovat především řídící orgán na MZe, dále Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jako platební agentura, v případě metody LEADER pak odbor zemědělských agentur a Pozemkových úřadů (ZAPÚ) a místní akční skupiny. Finanční rámec podpory však zatím není Evropskou komisí stanoven, přičemž přijetí finančních perspektiv se předpokládá začátkem roku 2006. Finanční podpora by se měla vztahovat na 50, resp. 80 % celkových přijatelných nákladů - a to podle konkrétníc h opatření programu, ve zvláštních případech však bude moci činit až 100 %. Struktura této celkové podpory bude ze 75 až 80 % tvořena prostředky EU a z 20 až 25 % prostředky ze státního rozpočtu ČR, případně z regionálních zdrojů. Tato podpora bude podle jednotlivých opatření programu určena podnikatelům v zemědělských, lesnických a jiných činnostech - fyzickým i právnickým osobám, ale také obcím, svazkům obcí a neziskovým organizacím.

Na květnovém sněmu Svazu měst a obcí jste prohlásil, že podpora venkovských obcí a venkova je u nás roztříštěná. Jaké iniciativy v tomto směru případně vyvíjí nebo chystá Ministerstvo zemědělství, aby se situace napravila?

V současné době jsou venkovské oblasti skutečně podporovány z různých zdrojů - ze státního rozpočtu prostřednictvím programů jednotlivých resortů, ze strukturálních fondů EU, prostřednictvím Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Operačního programu Infrastruktura, Společného regionálního operačního programu a dalších - a v nemalé míře také ze zdrojů regionálních prostřednictvím Programu obnovy venkova. Podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů je "vytváření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie" svěřeno resortu zemědělství. Jako členský stát EU se bude naše republika účastnit programu rozvoje venkova v rámci už zmíněného evropského fondu EAFRD, který se stane hlavním nástrojem komplexního rozvoje venkova v celé unii. Přesto i nadále budou některé oblasti venkova (například v případě velkých investic v dopravě či pro životní prostředí) financovány ještě z jiných zdro jů.

Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek v rozhovoru, který v Moderní obci vyšel minulý měsíc, mj. konstatoval, že jeho úřad by se měl do budoucna stát orgánem, který bude o rozvoj regionů pečovat komplexně. Měl by se tak podle něho vyloučit určitý resortismus, který ve vztahu k regionům přetrvává z centra. Co byste říkal tomu, pokud by MMR od vašeho resortu například převzalo správu programů rozvoje vodohospodářské infrastruktury?

S takovým převodem by nebylo možné zásadně souhlasit. Uvědomte si, že MZe je jednak ústředním orgánem státní správy v oboru vodovodů a kanalizací a jednak je ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zodpovědné za zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu. Zdůrazňuji, že tato koncepce vychází z plánů rozvoje vodovodů a kanalizací vzniklých na krajských úrovních. Dále je Ministerstvo zemědělství gestorem za naplnění požadavků směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, a spolugestorem za plnění směrnice Rady 98/83/ES, o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Je nepochybné, že při zodpovědnosti za rozvoj vodovodů a kanalizací na území státu a za relevantní směrnice Evropských společenství je nutné taktéž spravovat finanční nástroj, který naplňování nutných opatření pro splnění požadavků uvedených směrnic pomůže uskutečnit. A nezapomeňme ani na fakt, že MZe při stanovování akcí, které budou spolufinancovány z rozvojových programů, vychází ze seznamů priorit v jednotlivých krajích a po projednání se zástupci krajů, tedy se znalostí potřeb regionálního rozvoje.

Obce si často stěžují na to, že podnikatelé na venkově s nimi příliš nespolupracují. Není peněz vložených do programů LEADER příliš málo, takže příliš účinně nepodporují rozvoj principu partnerství obcí s místními podnikateli a neziskovým sektorem?

Finanční podpora programů LEADER ČR a podopatření Leader v rámci OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství byla skutečně velmi malá, aby byly zajištěny všechny investiční potřeby venkova. Ale byla dostatečná pro to, aby pomohla vzbudit zájem jednotlivých subjektů, které na venkově působí, a aby podpořila vznik místních partnerství. Úroveň spolupráce jednotlivých subjektů na venkově ovšem není ani tolik dána množstvím finančních prostředků jako spíše pochopením možností, které tato metoda nabízí, a ochotou ke spolupráci, k překonání individuálních zájmů a k aktivitě všech venkovských aktérů.

Podnikl jste už nějaké konkrétní kroky spolu s ministrem Ambrozkem pro posunutí termínu roku 2010, dokdy by podle směrnice Rady ES o čištění městských odpadních vod měly mít obce nad 2000 obyvatel vyřešeno odkanalizování a čištění odpadních vod? Má ČR alternativu pro to, pokud by v těchto jednáních s Bruselem nebyla úspěšná a termín se nepodařilo odsunout?

Usnesení vlády ČR č. 852 ze dne 7. července 2005 uložilo ministrům zemědělství a životního prostředí prověřit do 15. září 2005 u Evropské komise možnosti prodloužení přechodného období implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Dne 19. 7. 2005 se konalo jednání mezi zástupci ministerstev zemědělství, životního prostředí a zahraničních věcí, jehož cílem bylo zejména shrnout hlavní argumenty, které by mohly podpořit diskusi o prodloužení stanoveného přechodného období. Jedním z témat, které bylo na tomto jednání diskutováno, bylo i stanovení právního rámce, který by umožňoval prodloužení stanoveného přechodného období. Vyjednané přechodné období je zakotveno v Příloze V "Aktu o přistoupení", který má povahu tzv. primárního práva Společenství a patří mezi smlouvy s nejvyšší právní silou. V případě žádosti o změnu "Aktu o přistoupení" musí být postupováno v souladu s čl. 48 Smlouvy o Evropské unii, který v podstatě stanovuje, že navržené změny smluv, na nichž je EU založena, vstupují v platnost až po ratifikaci všemi členskými státy. Je tudíž zřejmé, že prodloužení přechodného období změnou "Aktu o přistoupení" je prakticky nep roveditelné, neboť by naše žádost o změnu mohla spustit lavinu dalších obdobných žádostí z ostatních členských zemí. Předmětem jednání se zástupci Evropské komise by především mohlo být hledání jiných cest, jak podpořit splnění nároků směrnice - například úpravou podmínek využití fondů EU. Hlavní problémy s implementací předmětné směrnice lze očekávat především u aglomerací o velikosti do pěti tisíc obyvatel. Hlavní překážkou pro zdárnou implementaci směrnice nebude nedostatečná technická příprava, ale především nedostatek finančních prostředků. Proto je nezbytné zajistit finanční zdroje na realizaci nezbytných opatření v těchto "menších" aglomeracích včetně většího zapojení podpor ze státního rozpočtu.

Je pro Ministerstvo zemědělství skutečně tak okrajovým problémem nutnost rekonstrukcí (nikoliv jen výstavba nových) vodovodních, zejména ocelových řadů? Vodohospodářské společnosti upozorňují, že z ocelových potrubí jsou hlavně páteřní zásobní řady o profilech 400, 500, ale třeba i 800 mm, kde každá porucha znamená přerušení dodávky vody pro celé oblasti či dokonce pro celé regiony.

Rekonstrukce vodovodních sítí samozřejmě není okrajovým problémem. V ČR podle statistiky podíl ocelového potrubí na vodovodní síti činí zhruba 7 a litinového přibližně 46 %. Pokud je ocelové potrubí chráněno vnější izolací a cementovou vystýlkou, uvádí se jeho životnost až 90 let. Proto s ohledem na podíl délky ocelových potrubí k celkové délce vodovodních systémů nemůže výměna těchto potrubí přinést výraznější ekonomické problémy. Uvědomme si také, že výstavba nových, jak vy říkáte hlavních páteřních řadů, je prakticky ukončena. S poklesem spotřeby vody v minulém desetiletí téměř o polovinu mají totiž všechna větší města a obce dostatečné zdrojové rezervy. Stav přiváděcích řadů o profilech zpravidla větších než 300 mm (i 1200 mm) je třeba sledovat průběžně a na základě objektivního posouzení stavu rozhodnout o realizaci oprav, případně o výstavbě nového vodovodního řadu. To by mělo probíhat v souběhu se stávajícím řadem, aby nedošlo k narušení zásobování pitnou vodou.

Pokud jde o plánované opravy, jejich realizace a rozsah se řídí možnostmi využití objemu akumulací pro danou lokalitu nebo zásobováním z jiných směrů. Dlouhodobé přerušení dodávek pitné vody vodovodem pro veřejnou potřebu ve velké oblasti by svědčilo o malé schopnosti vlastníka vodovodu a jeho provozovatele plnit základní povinnosti ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, tj. zajistit plynulé a bezpečné provozování.

Česká komora odborných lesních hospodářů nyní připravuje žalobu na stát, neboť od letošního ledna odborní lesní hospodáři podle komory nedostali zatím ještě zaplaceno za svoji práci - a to ani za práci pro obecní lesy. Komora je názoru, že za to může stát, který krajům sice posílá dotace ve prospěch lesů, ale tyto finanční prostředky neváže účelově, mj. na zaplacení práce odborných lesních hospodářů. Poukazuje se rovněž na riziko, že takto může utrpět péče zejména o menší lesní majetky i ve vlastnictví obcí.

Ministerstvo zemědělství, úsek lesního hospodářství, zpracovalo návrh na řešení uvedené situace. V jeho rámci byla přijata opatření a 28. 7. 2005 byla realizována platba za první čtvrtletí roku 2005, a to za práce provedené v roce 2004, které byly k úhradě v roce 2005. Návrh na způsob profinancování následujících tří čtvrtletí roku 2005 bude v nejkratším možném termínu předložen vládě k projednání, neboť Ministerstvo zemědělství nemá ve svém rozpočtu pro rok 2005 žádné finanční prostředky na úhradu mandatorních výdajů. Pro rok 2006 a další období navrhujeme řešení formou novely zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to s účinností od 1. 1. 2006.

Jak jste z pohledu ministra zemědělství spokojen s úrovní územního plánování ze strany obcí? Dokáží být územní plány skutečně všude kompatibilní s komplexními pozemkovými úpravami? Jaké máte zkušenosti s plány společných zařízení jako součástí návrhů pozemkových úprav? Co byste v tomto směru vzkázal obcím?

Stav územně plánovací dokumentace (ÚPD) obcí se výrazně zlepšil ve druhé polovině devadesátých let především kvůli jedné z podmínek pro poskytnutí dotací a díky podpoře zpracování ÚPD v rámci Programu obnovy venkova. ÚPD tak řeší zastavěné a zastavitelné území obcí a navrhuje jejich další rozvoj. Je ovšem pravdou, že územní plány nebo urbanistické studie se mnohdy omezily pouze na intravilán obcí a další část správního území neřešily. Komplexními pozemkovými úpravami (KPÚ) se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí, a zabezpečuje se přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Současně se těmito úpravami zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky KPÚ pak slouží pro obnovu katastrálního operátu a jsou závazným podkladem pro územní plánování. Dobře provedenou komplexní pozemkovou úpravou se tak v podstatě jde dále za "humna" a vhodnou strukturou společných zařízení se zvýší kvalita pozemků vlastníků, zlepší jejich užívání pro nájemc e a dále se společná zařízení po vybudování stávají majetkem obcí, čím se zvýší jejich hodnota i komfort občanů. Pokud bych tedy mohl oslovit obce, jejichž zastupitelstva schvalují návrh společných zařízení, pak bych jim vzkázal, aby neváhaly aktivně se zapojit do celého procesu návrhu a schvalování pozemkové úpravy a aby dokázaly do plánu společných zařízení prosadit všechny své zájmy a potřeby. Jako prioritu přitom vidím ochranu obcí a majetku před povodněmi i před vodní a větrnou erozí. Zkušenosti z realizovaných KPÚ jednoznačně prokazují vynikající výsledky pro ochranu zdraví a majetku občanů.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist