Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Kolem evropských vodních cest

07.10.2005  |  zdroj: Logistika  |  206× přečteno      vytisknout článek

V Evropě je kolem 35 tis. km vodních cest. Z 25 členských států EU jich má vodní cesty 18, 10 z nich má propojené vodní sítě.

Jakkoli se rozdělením Československa snížil význam národní vnitrozemské plavby a omezil se na stále dosti problémovou labskou cestu, v evropském kontextu představují řeky, kanály a říční přístavy mohutný dopravní komplex. V Evropě je kolem 35 tis. km vodních cest. Z 25 členských států EU jich má vodní cesty 18, 10 z nich má propojené vodní sítě. V roce 2003 na nich bylo dosaženo dopravního výkonu ve výši 125 mld. tkm.
AUTOR: Jiří Kladiva

Proto je pro náš logistický obor důležité sledovat vývoj v tomto sektoru, jeho nabídky a podle možnosti je využívat ve prospěch národního zahraničního obchodu. Svaz spedice a logistiky ČR (SSL) připravil pro své členy informaci, z níž čerpá i tento článek..

Institucionální rámec je slabý - Konstatovala to nedávno reprezentativní mezinárodní pracovní skupina (EFIN) a shledala, že tento rámec je příliš slabý, aby na politické úrovni vyvolával potřebný zájem o problémy v oboru vnitrozemské plavby a mobilizoval zdroje, jež jsou pro rozvoj nezbytné. Také kompetence jsou silně roztříštěny. Aktivní jsou říční komise pro Rýn a pro Dunaj, Evropská komise EU, Evropská hospodářská komise OSN, národní úřady a podnikatelská seskupení. To není optimální k tomu, aby evropská plavba využívala své možnosti a v systému nákladní dopravy zaujímala žádoucí místo.

Hlasy pro celoevropskou říční komisi - Vyslovuje se pro ni skupina EFIN i podnikatelské kruhy. Ani EU by na sebe neměla vztahovat veškerou reglementační aktivitu v záležitostech vnitrozemské plavby. Spíše by měla tuto činnost ponechat státům, které tento úkol již dlouho plnily. Tento signál směrem na Brusel vyslal počátkem letošního léta prezident Společenstva evropské vnitrozemské plavby a vodních cest (VBW) Dierk Schroeder u příležitosti oslavy 50 let duisburgského "domu Rýn". Jinak by ovšem měla EU systém vnitrozemské vodní cesty/plavba/přístavy silněji podporovat, přinejmenším přiměřenými finančními prostředky.

Podle Schroederovy představy by se měla regulační příslušnost pro plavbu včetně vodních cest v budoucnu přenést na novou evropskou říční komisi. Ta by se měla vyvinout z nynější Centrální komise pro rýnskou plavbu a následně se spojit se současnou Dunajskou komisí. Současně by se měly rozšířit zásady svobodné a nezpoplatněné plavby z Rýna na ostatní vodní cesty. Podle prezidenta VBW bude muset Evropa uznat dopravní systém vnitrozemské plavby jako plnohodnotnou součást evropského hospodářství. Klíčová síť, budovaná na hloubku 2,50 m, má být šancí pro zvládnutí nárůstu dopravy.

Co od evropského řešení očekávat? - Hlasy ve prospěch jednotné evropské nadstátní střechy pro plavbu se ozvaly již počátkem tr. ve Vídni na odborném kolokviu. Ta by měla na sebe převzít mnoho úkolů: vývoj systému sledování trhu, dohled nad harmonizovaným zaváděním technických předpisů, organizaci systému registrace říčních plavidel, ustavení složky pro výchovu a zvyšování kvalifikace, vypracování návrhů úmluvy o sjednocení práva v oboru vnitrozemské plavby, zřízení centra technických studií o infrastruktuře, podněty pro síť veřejných a soukromých institucí na národní a podnikatelské úrovni. K efektivní podpoře plavby jsou zapotřebí finanční prostředky, jež by měly být součástí zřízeného intervenčního fondu. Z tohoto zdroje, na němž by se podílely členské státy a EU, by se měly podporovat technické inovace, odborná výchova, studie proveditelnosti, jakož i podpora investic do exemplárních opatření.

EU se probouzí - Různé evropské aktivity očividně nedaly spát Evropské komisi. Ta přichází uprostřed léta s objemným konzultačním dokumentem, jehož cílem má být vyhlášení Integrovaného evropského akčního programu pro vnitrozemskou plavbu koncem letošního roku. Ten se má soustředit na vytváření příznivých podmínek pro služby, stimulaci modernizace a inovace flotil, podpory zaměstnanosti a odbornosti, zlepšení image, poskytování dostatečné infrastruktury a zlepšení institucionálního rámce. Připomínky nevládní sféry se očekávaly do konce srpna.

Nová iniciativa v SRN - Na červnovém logistickém veletrhu Transport logistic v Mnichově bylo vyhlášeno utvoření Iniciativy pro vnitrozemskou plavbu a logistiku. Jde o další vývoj a přeměnu nedávného Fóra vnitrozemská plavba a logistika. Iniciátory jsou Spolkový svaz veřejných říčních přístavů (BoeB), Německý svaz spedice a logistiky (DSLV) a Spolkový svaz vnitrozemské plavby (BDB). Cílem je zapojit do nového zájmového společenstva další hospodářské subjekty. Spolkový svaz německého průmyslu (BDI) byl již členem i zmíněného Fóra.

Zájmové společenstvo chce vytvořit společnou obchodní strategii pro systém vnitrozemské cesty, aby byl pro zákaznickou obec zajímavější. Současně by se měly obory, zainteresované na plavbě, výrazněji zviditelnit vůči politice. Jde rovněž o tvorbu samostatné koncepce silnějšího napojení systému vodní cesty do dopravních řetězců odesílatelů. Předsedou nové Iniciativy by se měl stát Heiner Brixner, jeden ze dvou předsedů bývalého Fóra. V průběhu léta bude dopracována konečná organizační a finanční forma Iniciativy i jejího programu.

Labe mezi projekty - Německá spolková vláda odsouhlasila před prázdninami návrh "Zákona o urychlení plánovacích řízení pro infrastrukturní akce", který pro obor vnitrozemské plavby znamená významný krok k posílení logistické pozice SRN. Cílem urychlení je účelněji vynaložit disponibilní finanční prostředky, urychlit výstavbu a zlepšit místní podmínky. Zákon kromě jiného předpokládá, že ve věcech zvlášť významných akcí bude pro celé Německo v první a poslední instanci příslušný pouze Spolkový správní soud. Spolková vláda hodlá urychlit realizaci šesti projektů:

- Středozemní kanál, Kanál Labe-Havola, Dolní havolská vodní cesta, Berlínská vodní cesta,

- Vodní cesta Havola-Odra, Hohensaatensko-Friedrichsthallerská vodní cesta,

- Jižní trasa kanálu Dortmund-Emže,

- Vodní cesta Mohan-Dunaj,

- Dolní a horní Labe a

- Dolní a horní Wesera.

Spolkový svaz vnitrozemské plavby je vcelku s návrhem vlády spokojen. Chce se však zasadit, aby se do seznamu dostaly ještě další projekty, které již zmíněné Fórum, včetně průmyslu, odborů a plavby, označilo jako velmi naléhavé. Dalším pozitivním signálem bylo usnesení spolkové vlády z května tr., podle kterého se do dopravní infrastruktury státu přidělí navíc 2 mld. eur. Na vodní cesty má připadnout navíc do r. 2008 350 mil. eur, což se ovšem považuje za malý krok z pohledu ohromných investičních potřeb. Dalším naléhavým úkolem je modernizace říční flotily.

Práce na Labi přes kritiku EU - Přes ekologické tlaky a skrytější kritiku Evropské komise bude spolková vláda pokračovat ve stavebních pracích na Labi, jež jsou nutné pro labskou plavbu. Pro jejich zastavení nejsou prý pádné důvody. Práce se budou schvalovat s orgány ochrany životního prostředí a dalšími složkami. Evropská komise požaduje ověření z hledisek zachování životního prostředí, protože práce je mohou narušit. Již v r. 2002 nařídila takzvané řízení proti SRN za porušení smluv a nedávno znovu požadovala od spolkové vlády její stanovisko. Vláda a správa vodních cest taková ověření odmítly, protože se nemá jednat o nové stavby, ale o obnovu staveb existujících. Řada prací byla nejdříve zastavena po povodních v roce 2002, avšak v r. 2004 znovu započaly. Letos se má sanovat mezi Geesthachtem a českou hranicí asi 50 km staveb, sloužících k regulaci toku.

Od úřadu k obchodu - Tento pohyb lze vysledovat na příkladu sousedního Bavorska. Zde přeměnili k 1. červnu t.r. Zemskou přístavní správu v hospodářskou společnost bavorských přístavů Bayernhafen GmbH u.Co KG. Tím se otevírají nové možnosti pro "Bavorskou přístavní skupinu", kterou tvoří dunajské přístavy Aschaffenburg, Bamberg, Regensburg, Passau, Norimberk a Roth. Pro šest přístavů se otevírají zcela nové možnosti. Chtějí zvýšit svou pružnost, dosáhnout zlepšení služeb a také se přiblížit finančním trhům a dosáhnout na veřejné finanční prostředky. Do konce příštího roku má být otevřen v Norimberku na rozloze 85 tis. m2 trimodální terminál, zaměřený na překládku kontejnerů a výměnných nástaveb. Důvod je nasnadě: mnichovští prognostici předpokládají, že tunokilometrický dopravní výkon v Bavorsku vzroste mezi roky 1999 až 2015 o 60 %.

aktuality z evropských řek

Evropský svaz vnitrozemských přístavů (EVB) na svém červnovém plenárním zasedání jmenoval svým viceprezidentem a zástupcem německých přístavů dr. R. Bendlera, gen. ředitele Přístavů a dopravy Koeln AG. Novou generální sekretářkou je Diane Chevreuxová. Představenstvo EVB nyní tvoří Ch. Huygens (prezident), gen. ředitel bruselského přístavu, a M.-A. Bacotová (viceprezidentka), gen. ředitelka pařížského přístavu, a dr. Bendler. Členy svazu je 200 přístavů z 18 zemí, z ČR České přístavy a ČSPL.

Rakouské říční rejdařství DDSG - Cargo koupilo maďarského konkurenta Mahart Duna-Cargo za 4 mil. eur. Podnik Mahart koupil Duna Cargo v r. 2003 s flotilou kolem 100 lodí. Celkem DDSG před koupí disponoval 160 plavidly s celkovou kapacitou 230 tis. t. O koupi se ucházelo 5 zájemců a vyvolávací cena byla 2,8 mil. eur.

Na Rýně odstartovala pravidelná doprava velmi těžkých a nadrozměrných zásilek. Jedná se o trasu z německého Mannheimu do námořních přístavů v zemích Beneluxu. Novou službu "Rhine Project" nabízí logistická firma těžké dopravy Kuebler a rejdařství Interrijn. Každý pátek má odplouvat loď Interrijnu od Kueblerova mannheimského překladiště, vybaveného mj. portálovým jeřábem o nosnosti 150 t. Na místě je možno též zajistit námořní balení zásilek. (www.rhine-project.com)

Konjunktura Duisburgu - Největší evropský vnitrozemský přístav zaznamenává soustavný růst. Růstovým faktorem číslo 1 je překládka kontejnerů. Loňský rok byl nejúspěšnější v jeho historii. Poprvé bylo dosaženo obratu 50 mil. eur (1,5 mld. Kč) a zisk po zdanění se zdvojnásobil na 1 mil. eur. Obrat zboží se loni zvýšil o 7 na 42 mil. t. Kontejnerová překládka šla nahoru dokonce o 35 % na 610 tis. TEU, když v r. 2003 již vzrostla o 37 %. Na přístav je napojena řada kontejnerových kyvadlových vlaků. Zde stejně jako v jiných přístavech v Evropě je problémem snaha omezovat přístavní plochy a měnit je v obytné areály.

Boom rakouských přístavů Vídeň, Krems a Inn - Také tato zařízení na Dunaji zaznamenala významné nárůsty. Dále se tu také investuje do dalších kapacit. Ve Vídni se překládalo 37,8 mil. t ( 8 %). Loni se tu proinvestovalo 8 mil. eur do dvou moderních hal. V letech 2005 až 2008 se má investovat společně s rakouskou dráhou kolem 140 mil. eur, hlavně do infrastruktury. Přístav Krems zvýšil překládku zboží o 11 % na 1,6 mil. t. S ohledem na stavební rekonstrukci se nemohlo jako dříve překládat na 250 tis. tun šrotu. Podobně pozitivně se vyvíjela činnost innského přístavu.

Berlínské rejdařství Deutsche Binnenreederei AG (DBAG) omezuje činnost - zbavuje se činnosti v přepravě hromadného zboží a převádí ji na polský dceřiný podnik Odra Lloyd. Kromě toho hodlá propustit 50 svých pracovníků z celkových 150. Podle vedení společnosti reorganizaci vyvolává silný konkurenční tlak, zejména pak ze strany polské flotily po rozšíření EU. Z důvodu vysoké nákladové úrovně v SRN je v hromadném zboží nákladový rozdíl až 40 %, který nelze překlenout.

Rusko a zahraniční plavba - V ruské vnitrozemské plavbě je registrováno 39 dopravních společností, z toho 31 se sídlem v evropské části země. Celková síť vodních cest má představovat kolem 100 tis. km, zaručený plavební ponor na 42 tis. km se od roku 1990 ještě snížil o 37 %. Agentura pro námořní a říční dopravu připravuje balík reformních opatření včetně vstupu zahraničních plavidel na národní síť. Na vodní cestě z Azova do Astracháně to má být možné od r. 2007, na trase z Volgogradu do Petrohradu od r. 2010.

Ing. Jiří Kladiva, CSc.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist