Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Pozemkové úpravy: Všichni by je chtěli, stát na nich skrblí

15.05.2006  |  zdroj: Moderní obec  |  129× přečteno      vytisknout článek

Letošní jarní povodně nepřímo znovu otevřely pro mnohé obce dlouhodobě bolestivé téma.

Na komplexní pozemkové úpravy stát nemá tolik peněz, aby se jejich tempo zrychlilo. Přitom výstavba tzv. společných zařízení v rámci pozemkových úprav může mj. také příznivě ovlivnit odtokové poměry a významně zvýšit retenční schopnost krajiny.

Tento aspekt, jak připomíná ředitel Ústředního pozemkového úřadu Ing. Jiří Hladík, samozřejmě není jediný, který se komplexními pozemkovými úpravami (KPÚ) sleduje. Ale finanční náročnost výstavby suchých poldrů, úpravy ploch trvalých travních porostů, založení remízků, zalesnění apod. bývá mnohem nižší než budování velkých vodních nádrží či regulace vodních toků, nemluvě o pozitivních ekologických dopadech. "Na druhé straně by obec měla vědět, že většina takto vybudovaných společných zařízení - a jde třeba i o polní cesty či o biokoridory - přejde do jejího vlastnictví, a tím rovněž veškerá údržba a starost o ně," konstatuje ředitel Hladík.

Ing. Václav Špilling z brněnské společnosti Ageris, s. r. o., konstatuje, že popud - žel nevyslyšený - k rychlejšímu tempu pozemkových úprav daly už povodně v roce 1997 a 2002. "Dobře navržená protierozní a vodohospodářská opatření mohou do značné míry zpomalit odtok vody z území, a tím přispět ke snížení kulminačních průtoků ve vodotečích," říká. Opatření navržená v jednom katastrálním území však sama o sobě příliš nepomohou. Musí se totiž stát součástí komplexu opatření v celém povodí příslušné vodoteče - a hlavně musí být provedena.

JAK TO ŘEŠÍ NA TÁBORSKU

Ing. David Mišík z Pozemkového úřadu Tábor krátce shrnuje mechanismus přípravy a vlastního provedení KPÚ, které se zpravidla týkají vždy jednoho katastrálního území. "K zahájení úprav přikročíme buď z podnětu vlastníků více než 50 procent výměry pozemků v příslušném katastru, z podnětu velkého investora (například při budování dálnice, železnice apod.), či přímo z podnětu pozemkového úřadu, který musí vyřešit nějaký problém v území. Pozemkové úpravy sledují nové uspořádání vlastnických vztahů v celém katastru, takže nejen zemědělskou půdu či liniové stavby, jako jsou polní cesty, ale také lesy. Zpravidla se však netýkají zastavěné části obce, nicméně zákon umožňuje řešit případné problémy i tam. Ovšem k tomu se vyžaduje jednoznačný souhlas vlastníků, jichž by se změny dotkly."

Také na Táborsku podle inženýra Mišíka kladou velký důraz už na úvodní jednání s vlastníky, na němž je seznamují se smyslem a cílem úprav a kde se volí i sbor zástupců vlastníků. Navzdory svému označení danému zákonem tento sbor nezastupuje jednotlivé vlastníky, nýbrž především pomáhá pozemkovému úřadu a projektantům seznámit se s daným územím. "Proto tolik usilujeme o to, aby ve sboru byli jak velcí vlastníci, tak pamětníci. Důležitá je aktivní role obce, která ostatně často patří k největším vlastníkům pozemků v daném katastru."

Dalším krokem jsou geodetické práce, při nichž se opět v součinnosti s vlastníky mapují pozemky a vymezí také vnitřní obvod pozemkové úpravy, tedy intravilán obce. Teprve po těchto místních šetřeních se celé území kompletně zaměří a geodeti připraví podklady pro digitální katastrální mapu. V této fázi vlastníci dostávají informace, s jakými parcelami a o jaké výměře do pozemkové úpravy vstupují a také další jejich charakteristiky (cenu, vzdálenost parcel od referenčních bodů apod.). V tomto momentu je nutné projednat námitky vlastníků vůči stavu v katastru nemovitostí tak, aby chyby byly odstraněny před vlastním projektem.

Následuje projekční část pozemkové úpravy, během níž pozemkový úřad spolu se sborem vlastníků, obcí, velkými vlastníky a uživateli vypracovává kompletní návrh tzv. společných zařízení v příslušném katastru. Obvykle jde o obnovu cestní sítě, opatření k ekologické stabilitě krajiny, nebo o vodohospodářské úpravy apod. Návrh společných opatření musí odsouhlasit nejen sbor vlastníků, ale také zastupitelstvo obce a musí být projednán rovněž s dotčenými státními orgány.

"KOSTRA" JE NA POZEMCÍCH STÁTU ČI OBCE

"Dohodnutá společná zařízení představují jakousi kostru katastrálního území, kterou projektant začne doplňovat nově navrhovanými parcelami. Principem je, že společná zařízení vznikají na půdě státu nebo obce. Pokud by měla být pod pozemky soukromých vlastníků, pak tito vlastníci dostávají jiné od státu. Tak mizí problém případného následného vykupování pozemků od soukromníků pod polními cestami či poldry. Společná zařízení se totiž převádějí do vlastnictví obce, pokud vlastník neprojeví přání si některý prvek společných zařízení ponechat. V této fázi projektování vůbec nejde o to, aby se pozemky za každou cenu scelily, mohou se také rozdělit. Zákon dokonce dává možnost v rámci KPÚ i rozdělovat vlastnictví, takže kupříkladu bratr se sestrou mohou po pozemkové úpravě dostat každý svůj list vlastnictví. Jednoduše řečeno, pozemkový úřad nemá za úkol vytvořit na jednom katastru dejme tomu třikrát či čtyřikrát méně parcel. My zkrátka potřebujeme dohodu.

MEZITITULEK: FINANCÍ JE MÁLO - A JEŠTĚ PŘICHÁZEJÍ POZDĚ

KPÚ jsou hrazeny z prostředků státu a zájem o ně je na Táborsku velký. Nejen za strany vlastníků půdy, ale také obcí, jež tak zdarma dostávají zainvestované území včetně lokální cestní sítě. Pozemkové úpravy umožňují v souladu s územními plány a plány rozvoje pro obec i na několik let dopředu vyčlenit plochy například pro vybudování čistírny odpadních vod. Už nyní inženýr Mišík ví nejméně o patnácti katastrálních územích na Táborsku, kde by se okamžitě mohly zahájit přípravné práce na KPÚ. "Jen kdyby na ně bylo dost peněz," stýská si. "A přijdou-li, tak často pozdě. Například loni jsme tři čtvrtiny finančních prostředků obdrželi až koncem listopadu. Jenže pozemkové úpravy v jednom katastru trvají obvykle čtyři roky a já je potřebuji plánovat dlouhodobě dopředu..."

ZÁKON VYHOVUJE, S PENĚZI POMŮŽE I EVROPSKÁ UNIE

Ředitel Ústředního pozemkového úřadu Ing. Jiří Hladík konstatuje, že současná právní úprava, tedy zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 545/2002 Sb., je poměrně nová a v praxi se osvědčuje.

I podle inženýra Hladíka je to tedy zejména nedostatek peněz, který brzdí tempo KPÚ a také prodlužuje už zahájené akce. "Jenom pro upřesnění: Pokud by se měly respektovat finanční potřeby pozemkových úřadů opírající se o požadavky žadatelů o pozemkové úpravy, pak se celková optimální potřeba pro období let 2006 až 2008 odhaduje na téměř 9 miliard korun včetně jiných zdrojů, tedy evropských programů, Pozemkového fondu ČR, Ředitelství silnic a dálnic aj. Při upřesnění požadavků na státní rozpočet by bylo vyhovující získat v letošním roce 775, v roce 2007 pak 822 a v roce 2008 dokonce 900 mil. Kč. A pro další roky je nutné počítat s částkou kolem jedné miliardy ročně," říká inženýr Hladík.

Zdroje z EU budou, jak dále uvádí, určeny hlavně na financování navržených společných zařízení schválených v rámci KPÚ. Prvním předpokladem k čerpání těchto peněz proto bude schválený návrh KPÚ na základě rozhodnutí pozemkového úřadu. V době naší redakční uzávěrky v polovině dubna se na základě jednání o chystaném Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) na období let 2007-2013 předpokládalo, že z něho na tyto účely bude možné ročně čerpat více než 500 mil. Kč.

I z těchto důvodů se "hlad" po pozemkových úpravách ze strany obcí bude ještě zvyšovat. Vždyť i inženýr Hladík konstatuje, že obce, kde nejsou provedeny pozemkové úpravy, mají daleko větší problémy s realizací svých investičních záměrů, jako jsou obchvaty, průmyslové zóny, protipovodňová opatření apod., a to právě kvůli nejasným vlastnickým vztahům k pozemkům.

VZKAZ Z DOLNÍCH HOŘIC

Obec Dolní Hořice (necelých 850 obyvatel) na Táborsku má deset katastrálních území, přičemž na pěti z nich už byly zahájeny komplexní pozemkové úpravy. Nejdále jsou s nimi v katastrech místních částí Lejčkov a Hartvíkov, kde už fungují polní cesty, kolem nichž se vysadila zeleň, vytvořily se nové meze jako významný prvek protierozních opatření a dokonce se v rámci pozemkových úprav obnovil dlouhá desetiletí nečištěný rybník.

Starosta Pavel Rothbauer vysvětluje zájem obce o pozemkové úpravy jednak výstavbou společných zařízení, jednak tím, že se tak vyjasňuje držba pozemků. "Obci, která má zájem o pozemkové úpravy, bych doporučoval, aby si napřed zajistila výklad příslušného zákona pracovníkem pozemkového úřadu. Určitě by nebylo zbytečné navštívit jinou obec, na jejímž katastru se už pozemkové úpravy uskutečnily, a vyptat se na její zkušenosti. Důležité je, aby obec uměla občanům vysvětlit princip a smysl těchto úprav, spolupracovala s pozemkovým úřadem a byla aktivní při navrhování společných zařízení."

Na závěr starosta Rothbauer vzkazuje: "Všem obcím, kde ještě nebyly zahájeny pozemkové úpravy, bych si dovolil poradit: Pusťte se do nich co nejdříve a s chutí. Je to zajímavá a užitečná práce."

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ

Pozemkové úpravy očima projektantů

Ing. Pavel Gallo, místopředseda Českomoravské komory pro pozemkové úpravy, vydavatel bulletinu Pozemkové úpravy, jednatel společnosti GALLO PRO, s. r. o.: Pro rychlejší postup pozemkových úprav je prvořadá otázka finančních prostředků. Nikoliv však jen jejich objem, ale také jejich plánovité rozdělování. V dnešním systému, kdy pozemkové úřady jsou součástí zemědělských agentur, postrádá celý systém operativní rozhodování a jednoznačnou koncepci, podle níž by pozemkové úřady mohly jednotlivé akce připravovat a dopředu plánovat. Další problém vidím ve složitém a časově náročném výběrovém řízení, neboť od záměru akce do uzavření smlouvy o dílo podle zákona o veřejných zakázkách uplynou minimálně tři až čtyři měsíce, než lze práce zahájit.

Nelze říci, že by obce nebyly na KPÚ připraveny. Je však třeba, aby o tomto problému jednaly vícekrát, především s vlastníky i uživateli pozemků. Podle mých zkušeností totiž tato jednání často ovlivní někteří vlastníci buď z nepochopení, nebo záměrně. Obec by si dopředu měla zejména vyjasnit svůj majetek (jde především o pozemky) a záměr, jak s ním chce naložit. Dále by v obci měla panovat základní shoda o jejím dalším rozvoji a potřebách infrastruktury. Zároveň je nutné vytvořit si představu o potenciálu krajiny, potřebách zpřístupnění lokalit a ochraně základních složek krajinného prostředí. Významná je rovněž otázka protierozní ochrany, zabránění přístupu soustředěných srážkových vod do obce a návaznost na síť místních komunikací.

Ing. Václav Špilling, vedoucí pozemkových úprav společnosti Ageris, s. r. o., Brno:
Rychlejšímu postupu pozemkových úprav brání hlavně nedostatečná informovanost jak obcí, tak veřejnosti o jejich účelu a možnostech. Z mlhavé představy obcí o tom, co to vlastně pozemkové úpravy jsou, vyplývají také jejich očekávání: Buď jsou přemrštěná a obce doufají, že pozemkové úpravy jim vyřeší všechny problémy, nebo jsou plná nedůvěry a skepse. Proto dříve, než o komplexní pozemkové úpravy projeví konkrétní zájem, by se obec měla seznámit s jejich účelem a možnostmi. Měla by s touto problematikou seznámit i vlastníky pozemků, případně soustředit požadavky vlastníků nadpoloviční výměry pozemků o pozemkovou úpravu. Obec by také neměla váhat dát si do pořádku územně plánovací dokumentaci, kterou si nechala zpracovat na jednotlivá dílčí opatření (suché nádrže, protierozní opatření apod.). V neposlední řadě je nutné, aby obec měla jasnou představu o využití území, komunikačním propojení včetně možnosti vyloučení zemědělské dopravy ze zastavěné části obce, případně požadavků na protierozní opatření a opatření

Základní fakta o komplexních pozemkových úpravách

V letošním roce je na pozemkové úpravy ze státního rozpočtu (z prostředků Pozemkového fondu ČR - PF) vyčleněno 500 mil. Kč (v roce 2004 to bylo 695 mil. Kč, loni 452 mil. Kč). Dalších 400 mil. Kč bude PF moci letos vyčlenit na jednoduché pozemkové úpravy zaměřené na rekonstrukci a upřesnění přídělů - PF totiž sleduje záměr vyjasnění pozemků ve vlastnictví státu, aby je mohl privatizovat.

Z navrhovaného Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) na období let 2007 až 2013 se podle posledních jednání předpokládá na společná zařízení v rámci KPÚ čerpat více než 500 mil. Kč ročně.

Průměrné celkové náklady na pozemkové úpravy přesahují 10 100 Kč/ha; na zaměření a projekt činí zhruba 7800 Kč/ha; na vytyčení asi 2500 Kč/ha.

Komplexní pozemkové úpravy v průměru trvají přibližně 4,5 roku.

V ČR je na 13 tisíc katastrálních území, přičemž komplexní pozemkové úpravy byly dosud dokončeny v necelých 600 KÚ na ploše zhruba 233 000 ha.

Ze společných zařízení se dosud vybudovalo přes 1000 km polních cest, na 610 ha vysadila nová zeleň, na 445 ha realizovala protierozní a na 145 ha vodohospodářská opatření.

V současné době jsou KPÚ rozpracovány na více než 700 katastrálních územích o ploše přibližně 340 000 ha.

ZDROJ: ÚSTŘEDNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist