Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Moře, které už má oba břehy - jihočeská vodní nádrž Lipno

28.07.2006  |  zdroj: HN  |  356× přečteno      vytisknout článek

Moře, které už má oba břehy - jihočeská vodní nádrž Lipno

Nebyla to nadsázka ani klišé, když se Lipenské přehradě začalo říkat jihočeské moře. Přestože na většině míst je na Lipně vidět z jednoho břehu na druhý, tak pravý břeh přehrady, ten co je blíž k Rakousku, jako by desítky let vůbec neexistoval.

90630_vikCr_lipno (Lipno)
Meandry Vltavy při ústí do Lipenské nádrže při Nové Peci.
Snímek: ČTK

Byl nedostupný a nekonečně vzdálený. Jako kdyby to byl opravdový oceán... Před rokem 1989 byl pravý břeh Lipna zapovězené území. Kraj, odkud to bylo do Rakouska coby kamenem dohodil, měli pod kontrolou pohraničníci. Pobyt u vody se soustředil na levý břeh od Horní Plané k hrázi. Vydat se dál za Novou Pec k Třístoličníku nebo na Plechý vyžadovalo propustku do pohraničního pásma.
A přistát na pravém břehu přehrady s lodí? Jak vypráví František Kamenický, dlouholetý vodák, to byla "koleda o průšvih": "Chtěli jsme přejet Lipno z Nové Pece k hrázi na starých pramicích, na které jsme si přidělali plachty. Jenže vítr zesílil odpoledne natolik, že vlny začaly zalévat lodě a potřebovali jsme vodu vylít ven. Na pravý břeh to byl kousek. Dvě lodě přirazily ke břehu a než jsme vylili první, byli u nás pohraničníci s transportérem. Chtěli jsme je poprosit, aby nás nechali odpočinout a počkat, než vítr poleví, ale museli jsme okamžitě na vodu. Na pravém břehu nás nenechali."

Moře i s marinou
Dnes už Lipno patří turistům celé. A třeba už jen kvůli návštěvě dříve zapovězených míst se sem vyplatí přijet. To, že je tu v létě příjemné koupání, je samozřejmost. Vzpomínka na totalitní rozdělení přehrady je poučná ještě v jedné věci. Přezdívku moře si Lipno vysloužilo i díky velkým vlnám, které se tu často na hladině při silném větru zvedají. A dones je tato přehrada největší vodní plochou v České republice.
Dokonalý přerod šumavské přehrady v evropské středisko vodních sportů dokládá vybudování moderního jachtařského centra v obci Lipno. V přístavišti, které se jmenuje Marina Lipno, může kotvit přes sto třicet jachet a pokud sami loď nevlastníte, můžete využít služeb půjčovny. Pronájem pětimetrové lodě pro čtyři lidi stojí na půl dne 750 korun, celodenní ježdění pak vyjde na 1200 korun. Na přístav volně navazují další atrakce, například koupaliště Aquaworld s plaveckým i kruhovým bazénem a vodními atrakcemi, třeba divokou řekou se silným proudem a peřejemi. Nedaleko je 18jamkové golfové hřiště.

Jak to všechno začalo...
Je to už jiný svět, než když se v 50. letech přehrada začala stavět. Budete-li sedět v Aquaworldu v perličkovém bazénu, přijde vám možná historie Lipna neskutečná...
První nápad postavit na horním toku Vltavy přehradu sahá až do konce 19. století. Jenže plán se zasekl na problému známém z dnešní doby. Majitelé pozemků nedali ke stavbě souhlas. Další pokus ve 30. letech přerušila druhá světová válka.
Teprve do třetice stavba přehrady odstartovala. Projekt se připravil v roce 1948 a v roce 1953 už dělníci razili v místě budoucí hráze téměř čtyři kilometry dlouhý odpadní tunel. Definitivně hotová byla přehrada v roce 1959 a vytvořila tak nejvyšší a v pořadí čtvrtý stupeň Vltavské kaskády. Před Lipnem byly postupně zprovozněny přehrady ve Vraném nad Vltavou (1935), Štěchovicích (1945) a na Slapech (1954).
Přestože Lipno působí impozantním dojmem, není potřeba se obávat děsivých hlubin. Průměrná hloubka nedosahuje ani sedmi metrů a pouze v nejhlubších místech nepatrně překročí dvacet metrů. Ono je to ostatně vidět i na hrázi: je dlouhá 282 m, ale vysoká jen 25 m. Po monumentálních stěnách na Slapech a Orlíku působí Lipno hodně skromným a domáckým dojmem.

90630_vikCr_lipno_marina (marina)
Letecký pohled na rekreační park Marina Lipno na břehu nádrže.
Snímek: ČTK

Kam schovat katedrálu
Další čísla už ale impozantní jsou. Plocha přehrady při nejvyšším vzdutí dosahuje k 50 km2, na délku měří Lipno 48 km a v nejširším místě u Černé v Pošumaví dělí oba břehy deset kilometrů! Do přehrady se vejde 360 miliónů m3 vody a povodí, ze kterého se voda do Lipna stahuje, měří přes 950 km2. To největší překvapení ale zůstává běžným návštěvníkům skryté. Podzemní vodní elektrárna pod hrází. Musela pro ni být vybudována gigantická jeskyně s výškou stropu 39 m, do které by se vešel celý chrám sv. Víta z Pražského hradu. Elektřina se tu pomocí Francoisových turbín vyrábí v hloubce 171 m.

Jak čert bojoval s klášterem
Od hráze se vyplatí kratší výlet do strmého vltavského kaňonu mezi přehradou a Vyšším Brodem. Balvanitému srázu se právem říká Čertova stěna.
Ďábel byl prý první, kdo uvažoval o přehradě na Vltavě. Vadil mu svatý klášter ve Vyšším Brodě a chtěl proto v rokli z kamenů udělat hráz. Tu by později provalil a voda by klášter smetla. Jenže vršení kamenů nestihl do trojího kohoutího zakokrhání, v klášteře poté zazvonil zvon a ďábel své dílo zkázy nedokončil. Zůstal po něm jen velký balvan s otiskem jeho pařátu, kterému se říká ďáblova kazatelna.

90630_vikCr_lipno_iprales_m (prales_m)Proti proudu času
Výlet proti proudu Vltavy můžete proměnit také v cestu proti proudu času, pokud dorazíte až za Lenoru do Boubínského pralesa. Již od poloviny 19. století je místo na úpatí hory Boubín vyhlášeno přírodní rezervací jako nejzachovalejší zbytek původních smíšených šumavských lesů. Rostou tu především jedle, buky a smrky. Ty nejstarší dosahují stáří 300 až 400 let. Největší boubínský strom, kterému se říkalo Král smrků, měřil přes 57 m a padl v prosinci 1970.
Prohlídka pralesa po naučné stezce (měří necelé 4 km) začíná u Boubínského jezírka, které bylo v roce 1836 vybudováno jako umělá vodní nádrž pro umožnění plavby dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře.

V medvědích stopách
Romantické putování si na pravém břehu Vltavy na začátku přehrady u Nové Pece můžete dopřát na takzvané Medvědí stezce - čtrnáctikilometrovém úseku žluté turistické značky mezi železničními zastávkami Černý kříž a Ovesná. Lze jít i v opačném směru, ale protože převýšení mezi Černým křížem a Ovesnou je tři sta výškových metrů, je první varianta pohodlnější.
Po cestě, která vede lesem a kolem skal, uvidíte např. velký viklan, Schwanzenberský plavební kanál a také místo, kde byl zastřelen poslední šumavský medvěd. To se stalo v roce 1856 a dramatický hon osamělé medvědice se lovcům málem vymstil. Medvědice se obrátila proti čtyřem honcům, které před rozsápáním zachránil dvěma ranami z těsné blízkosti syn hajného.

Šumavský vodovod
Při putování kolem Lipna se zastavte i v Želnavě, která leží na silnici mezi Horní Planou a Volary. Až do sedmdesátých let minulého století tu fungoval zcela originální vodovod či spíše rozvaděč vody.
Ze studní pod Želnavskými vrchy byla voda odvedena dřevěným potrubím do velkého žulového válce, ze kterého byla přes deset samostatných otvorů svedena do potrubí, jež vedlo do jednotlivých stavení v obci. Vše fungovalo samospádem, bez jakéhokoliv přečerpávání. Nebyl to ale zcela bezchybný systém, sedláci se totiž často hádali o průměr přiděleného odtoku, a tím i o dodávané množství vody.

Václav Trachta


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist