Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Co brání hospodaření s dešťovou vodou

23.04.2007  |  zdroj: Moderní obec  |  136× přečteno      vytisknout článek

Principem nového decentralizovaného systému odvodnění je snaha postarat se o dešťovou vodu tam, kde spadne.

Podstatou konvenčního vodohospodářského přístupu k dešťové vodě je, že ji hned, jak spadne na pozemek, co nejpříměji odvedeme do kanalizace, potoku, řeky, moře. Principem nového decentralizovaného systému odvodnění je snaha postarat se o dešťovou vodu tam, kde spadne.

V České republice však v současnosti nejsou vytvořeny legislativní, technické, ekonomické ani společenské předpoklady, které by jednoznačně a koordinovaně formulovaly celospolečenský zájem s dešťovou vodou hospodařit. Nejsou podmínky pro to, aby se dalo při každodenním rozhodování o co opřít (při projektování, výstavbě, schvalování, povolování, provozování, správě a financování) a bylo tak možné mluvit o systémovém přístupu. Cesta k tomu, aby se hospodaření s dešťovou vodou stalo základním principem vodního hospodářství v našich městech, má v současné době dvě podoby: realizace systémových změn a opatření s celostátní působností a zavedení účelových pravidel s místní působností.

SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ

Pokud se má hospodaření s dešťovou vodou zavést jako systémová změna, je nutné učinit to důsledně. Systémový přístup znamená vytvořit v naší zemi prostředí, kde budou zkoordinované všechny zákonné a technické normy a ekonomické podmínky pro navrhování, realizaci a provozování odvodňovacích systémů s decentralizovanou retencí.

K zavedení systému hospodaření s dešťovou vodou v ČR je potřeba zakotvit:

do zákona o vodách principy trvale udržitelného rozvoje ve vztahu k dešťové vodě,

do směrnic pro navrhování komunikací principy hospodaření s dešťovou vodou jako prioritu (výškové uspořádání zpevněných ploch, příčný sklon komunikací, stanovit podmínky pro vhodné situační uspořádání komunikací, tzn. minimalizace nepropustných povrchů atd.),

principy hospodaření s dešťovou vodou do směrnic pro navrhování pozemních staveb jako prioritu (definovat vhodné dispoziční uspořádání uvnitř budov a venkovních prostor ve vztahu k objektům decentralizovaných retenčních systémů, definovat nevhodné stavební materiály - zinek a měď - ovlivňující kvalitu dešťové vody, respektive životnost zasakovacích průlehů, podporovat "zelené" střechy se schopností zadržovat dešťové vody a používání cisteren k využívání dešťové vody k provozu nemovitostí atd.),

principy hospodaření s dešťovou vodou do směrnic pro navrhování terénních a sadových úprav jako prioritu (minimalizace nepropustných ploch, vhodné výškové uspořádání terénu a funkcí ploch atd.).

Je nezbytné vytvořit základní podmínku pro ekonomickou opodstatněnost s dešťovou vodou hospodařit z principu (zavést vybírání poplatků za odvádění dešťových vod ze všech nemovitostí bez rozdílu funkcí a významu) a dále zjednodušit a zpřísnit proces přípravy a realizace staveb hospodařících s dešťovou vodou. A rovněž uskutečnit smysluplnou osvětu a školení na celostátní a celospolečenské úrovni (od dětí až po úředníky).

Správná systémová opatření zajistí fungování principu trvale a celoplošně. Zavedení systému představuje dlouhodobou přípravu, založenou zejména na aktivitě zákonodárců a ministerských úředníků.

ÚČELOVÁ PRAVIDLA S MÍSTNÍ PŮSOBNOSTÍ

Hospodaření s dešťovou vodou mohou však města zavést dříve, než se tak stane na základě systémových opatření státu. To lze docílit zahrnutím pravidel hospodaření s dešťovou vodou do územního plánu města.

Ekonomickou stimulaci, tj. placení za odvádění dešťových vod ze všech nemovitostí, nahrazuje nařízení, které je sice méně účinné, ale při povolování novostaveb nebo některých rekonstrukcí může být pro města velikým přínosem. Města se na tuto situaci musí sama pečlivě připravit. Kromě zavedení systému schvalování, povolování a uvádění do provozu orgány městské správy se musí například začít zabývat tím, kdo a jak bude nové objekty decentralizované retence na obecních pozemcích přebírat, provozovat a udržovat.

Výhodou této cesty v porovnání s tím, jak bude zavádět systémová opatření stát, je možnost poměrně rychle systém aplikovat a dříve využívat jeho efektivitu.

Nevýhodou je riziko spočívající v neprofesionálním přístupu jak ze strany objednavatelů či schvalovatelů, tak zpracovatelů, protože v současné době neexistují státem předepsané postupy a předpisy. V této fázi je nutné, aby si města pro pravidla územně plánovacích dokumentací vybrala předpis uznávaný v EU, podle kterého bude systém decentralizované retence do územního plánu zakódován.

Domnívám se, že je naší morální povinností vůči dalším generacím začít už konečně s dešťovou vodou hospodařit. Bylo by nezodpovědné lpět na starých zvládnutých postupech jen proto, že je to procedurálně jednodušší.

Vedle toho ani absence pravidel pro zavádění nového systému odvodňování v naší zemi není zcela objektivní. Směrnice a zkušenosti s aplikacemi hospodaření s deš-ťovou vodou už existují v některých regionech Evropy (viz rámeček).

(Článek o nových trendech v odvodňování urbanizovaných území vyšel v Moderní obci č. 12/2006 na str. 27 - pozn. redakce.)

AUTOR: Jiří Vítek
JV PROJEKT VH, s. r. o., Brno


Projekt RainDROP, Development of stoRmwater Operational Practices Guideline - Manuál dešťové vody

Projekt vznikl z iniciativy EU a patří do programu INTERREG IIIB CADSES. Hlavním cílem projektu je vytvořit metodický pokyn o hospodaření s dešťovou vodou pro část západní a střední Evropy a Balkán. Kromě informací o různých praktikách hospodaření s dešťovou vodou a jejich použití by měla metodika poskytnout údaje o tom, jak začlenit jejich plánování do celkového procesu územního planování.

Projektu se účastní pět partnerských měst: Karviná (ČR), Kupferzell (Německo), Trenčín (SR), Aharnai (Řecko) a Mikroregion Vsetínsko (ČR). Tato města se potýkají s různými problémy při odvodňování svých území (nedostatečné kapacity stok, koryt vodotečí, znečišťování potoků atd.) a všechna našla prostřednictvím svých expertních pracovišť řešení v systémech hospodařících s dešťovou vodou.

Zkušenosti s aplikacemi v těchto prostředích budou podstatným zdrojem poznání při tvorbě metodického pokynu. Naše firma zajišťuje odborný servis pro vedoucího partnera tohoto projektu, jímž je statutární město Karviná a řeší v projektu zapracovávání hospodaření s dešťovou vodou do územních plánů.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist