Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Bydlení pod vodou je test na život ve vesmíru

12.08.2007  |  zdroj: HN  |  176× přečteno      vytisknout článek

Bydlení pod vodou je test na život ve vesmíru Bezmála dva týdny strávil ve svém podvodním obydlí BioSUB australský vědec Lloyd Godson. Na první pohled nic neobvyklého, protože pokusy s bydlením pod hladinou jsou staré desítky let. Jenže Godson usiloval o víc: chtěl vytvořit ekosystém nezávislý na dodávkách vzduchu a potravy.

AUTOR: Jan A. Novák
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

Nedávný pokus Lloyda Godsona krom jiného ukázal, že zajímavý výzkum může provádět jednotlivec bez vazeb na bohaté společnosti a státní peníze. Jediný větší příspěvek mu poskytl časopis Australian Geographic.

"Lloyd Godson patří ke stále vzácnějšímu druhu vědců, který dokáže žít bez vládních směrnic, dobré pověsti u mocných korporací a užitečných společenských kontaktů," soudí o badateli Mike Copland z ochranářské organizace Wonga Wetlands. "Vystačí si se svou vlastní agendou, jejímž jediným cílem je postavit podvodní obydlí zcela nezávislé na okolním prostředí."


Potraviny z moči

Všechny podvodní kabiny zatím fungovaly díky tomu, že kyslík i potraviny byly posádce dodávány zvenčí. Devětadvacetiletý Lloyd Godson však má jiné ambice: snaží se vytvořit miniaturní umělý ekosystém, v němž by voda, plyny i potraviny neustále obíhaly v uzavřeném koloběhu. Stal by se tak nezávislý na okolí a mohl sloužit jako předobraz budoucích kosmických stanic na oběžné dráze, na Měsíci či na Marsu. Spíše než na pokusy s bydlením pod vodou tak Godson navázal na někdejší ruské experimenty Bios-3 v 60. letech minulého století nebo na gigantický americký skleník Biosféra 2 z počátku 90. let. Pokusy s vytvořením nezávislého ekosystému už řadu let podniká také americká kosmická agentura NASA v rámci programu Controlled Ecological Life Support Systems.

Na rozdíl od svých předchůdců však chtěl Lloyd Godson vytvořit systém velmi jednoduchý - a proto levnější, spolehlivější a účinnější. Postavil biologický generátor obsahující kulturu zelených řas, kterou "krmil" odpadními produkty svého metabolismu, tedy vydýchaným oxidem uhličitým a močí. Řasy mu za to vyráběly kyslík a sušené sloužily jako potrava. Ovšem ani kuře nehrabe zadarmo, tím méně pak řasy: aby si udržely dobrou pracovní morálku, bylo třeba jim svítit. I v tomto ohledu chtěl být Lloyd Godson naprosto soběstačný. Energii pro lampu proto dodával převážně šlapací generátor, z menší části pak solární panely umístěné na břehu.


"Žijte svůj sen"

Godsonův podvodní dům rozměry i tvarem nápadně podobný většímu kontejneru na odpadky potopili letos na jaře do zatopené pískovny deset kilometrů od australského města Albury. Tedy nikoliv do oceánu, jak psaly některé sdělovací prostředky, ale do sladké vody.

Tvůrce osídlil svůj podvodní hrad 5. dubna. Statečně vzdoroval klaustrofobii i dalším nástrahám prostředí, pro které člověk není stvořen. Neméně hrdinně se živil produkty svého metabolismu. Vstupem otočeným směrem dolů mohli do jeho sídla vcházet návštěvníci, podobně jako do potápěčského zvonu. Na břeh se přicházely podívat i školní výpravy. Když aquanaut nešlapal do pedálů generátoru, pouštěl si filmy na vlhkuvzdorném notebooku, surfoval po internetu nebo bubnoval na bubínek. Očití svědkové potvrdili, že i šestý den pokusu byl svěží a plný optimismu.

Přesto se experiment nevyvíjel zcela podle očekávání. Brzy se ukázalo, že produkce řas na jídlo ani kyslík pro jednoho člověka nestačí. Jednou denně proto Godson dostával z povrchu zásilku čerstvého vzduchu a potravin.

"Budeme to ještě vylepšovat," konstatoval vědec. "Získali jsme nová cenná data a po jejich analýze uvidíme, kudy se máme dál ubírat. Jsme první na nevyšlapané cestě, která bude pokračovat dalšími podvodními obydlími nebo stanicemi ve vesmíru."

Po dvanácti dnech Lloyd Godson pokus ukončil a vynořil se na hladinu. "Je krásné cítit na tváři sluneční světlo a vítr," zněla jeho první slova. Časopis Australian Geographic mu udělil cenu 20 000 liber v rámci soutěže s výmluvným názvem "Žijte svůj sen".


Aquarius pro vesmír

Godsonův experiment představuje ve světovém měřítku unikát. V současnosti existuje již jen jeden další podvodní dům, jeho poslání i konstrukce však jsou zcela odlišné. Jde o americký projekt Aquarius, jedinou trvalou podmořskou základnu na této planetě. Svým způsobem to je protějšek Mezinárodní kosmické stanice ve vesmíru potopený pod hladinu oceánu.

Aquarius má tvar válce, jenž spočívá na čtyřech nohách mohutné základové konstrukce. Potápěči se dovnitř dostávají otvorem ve dně jakési předsíně, která jim zároveň slouží coby sklad potápěčské techniky, převlékárna a sprcha. Odtud se vstupuje do pracovního modulu s laboratoří, počítači, stroji zajišťujícími ve stanici životní podmínky a s dalším technickým vybavením. Největší prostor válce zaujímá obytná část se šesti lůžky, kuchyňkou vybavenou mikrovlnnou troubou, lednicí a jídelním koutem. Velká okna umožňují výhled do okolí.

Na rozdíl od BioSUB je Aquarius zcela odkázaný na dodávky zvenčí. Vzduch, energie i data sem proudí pomocí speciální hladinové bóje, s níž ho pojí hadice a kabely.

Stanice je majetkem Organizace pro atmosférický a oceánský výzkum (NOAA) a za dobu její existence od roku 1987 se v ní vystřídaly stovky potápěčů. Slouží nejen k civilnímu výzkumu, ale také potřebám US Navy a těžařským společnostem, především však kosmické agentuře NASA. Ta si zde testuje technologie i lidi pro vesmír v rámci projektu NEEMO (NASA Extreeme Environment Mission Operations). V poslední době jde mimo jiné o lékařské zákroky prováděné na dálku pomocí chirurgických robotů. Záměr postavit na Měsíci stálou základnu a odtud se vydat na Mars zájem astronautů o Aquarius velmi posílil. n


Podmořská laboratoř Aquarius

*

délka: 14 m

*

průměr: 3 m

*

hmotnost kabiny: 82 t

*

hmotnost základové konstrukce: 182 t

*

vnitřní objem: 54 m3

*

hloubka: 20 m

*

posádka: maximálně 6 osob

*

výrobce: Victoria Machine Works


České podmořské domy

V 60. letech 20. století vzbudily velkou pozornost pokusy francouzského oceánografa Jacquese-Yvese Cousteaua s dlouhodobými pobyty lidí v podmořských domech pod názvem Précontinent. Američané ho následovali vlastním projektem Sealab. Třetí byli Češi - Pavel Gross postavil a v tehdejší Jugoslávii v roce 1965 úspěšně vyzkoušel "podmořský stan" nazvaný Xenie. V obydlí s vnitřním obsahem 1300 litrů strávil šest metrů pod hladinou Jadranu tři dny. Xenie pak byla vylepšována, její další vývoj však ukončila okupace ruských vojsk a konstruktérova emigrace z Československa.

Náročnější dlouhodobý projekt tehdy probíhal také v Ostravě pod názvem Permon. V zatopených lomech poblíž Svobodných Heřmanic se uskutečnilo několik dlouhodobých pobytů až v pětadvacetimetrové hloubce. I tento experiment v časech normalizace odumřel.


BioSUB

*

šířka: 2,3 m

*

délka: 3,3 m

*

výška: 2,3 m

*

hloubka: 5 m

*

posádka: 1 osoba

*

doba pobytu: 12 dní

*

zdroj energie: šlapací generátor


Biosféra 2 - Noemova archa ze skla

Myšlenkou vytvořit zcela soběstačný ekosystém se v 80. letech minulého století zabýval bohatý americký podnikatel s ekologickými sklony Edward Bass. Nechal v arizonské poušti postavit gigantický hermeticky utěsněný skleník Biosféra 2 s miniaturou oceánu, deštného pralesa i dalších ekosystémů, který obsahoval více než 3800 druhů rostlin a živočichů. Pouze elektrická energie byla dodávána zvenčí.

První pokusný pobyt v Biosféře 2 začal v září roku 1991. Čtyři ženy a čtyři muži ve věkovém rozmezí 28 až 68 let tu měli strávit celé dva roky v téměř úplné nezávislosti na zdrojích naší planety. Experiment skončil částečným neúspěchem - po určité době začalo ubývat kyslíku a klesaly výnosy užitkových plodin. Ukázalo se, že skutečnou biosféru v jejích komplikovaných vztazích zatím napodobit nelze a bylo třeba zásahů zvenčí. První posádka přesto ve skleníku vydržela plánované dva roky (od 26. 9. 1991 do 26. 9. 1993).

Druhá posádka nastoupila 6. března 1994, pokus však byl předčasně ukončen už 6. září téhož roku, především pro rozpory ve vedení projektu. Od roku 1995 do roku 2003 Biosféru 2 používala Columbia University, roku 2006 byla prodána. Má být přebudována na rezidenční bydlení a luxusní hotel.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist