Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Praha: město zajímavých ostrovů

19.08.2007  |  zdroj: HN  |  158× přečteno      vytisknout článek

Po současných i zaniklých místech mezi proudy Vltavy

V příštích letech vzniknou v metropoli některé mimořádně nákladné stavby. Svou podobou výrazně ovlivní ráz lokality, do níž budou zasazeny. Týká se to také pražských ostrovů. Ponořte se tedy do jejich "starého světa", než ho zastíní odlesky skla a betonu.

Nejeden zarytý ostrovan si zajisté pomyslí: Pche, říční ostrovy. Pro suchozemce ovšem ostrov představuje něco zvláštního a neobvyklého. I když se nachází v Praze na Vltavě... Místo majáků tu jsou bójky a tabule udávající lodím směr. Dokonce i ostrovních přívozů je málo, nalezli jsme jediný - za "dvacku" - na Císařskou louku. Ale výběr je bohatý. Mimo ostrovů v plném kulturním i turistickém rozkvětu má Praha i dostatek ostrovů opuštěnějších či dokonce zmizelých, o nichž jen stěží budete tušit, a také ostrov nepojmenovaný. Však se mu říká Bezejmenný. Žel, piráty ani robinsony nehledejte.

Kolik jich vůbec je?

Pouhých sto metrů chybí korytu Vltavy, aby dosáhlo na území Velké Prahy čtyřiceti kilometrů . Z dávných i současných ostrovů je od severu k jihu první Císařský. Holešovickým ostrovem se nazývalo dnešní území Troje, které je již dávno pevninou. Ani Libeňský či Rohanský ostrov jako ostrovy nevypadají a nenajdeme ani Jeruzalémský, který měl jmen několik (Vrbový, Růžodolský, Křenový, Korunní, Kroen-Insel), Kamenský alias Na kameni či Šaškovský nebo ostrov Buriánka.

Štvanici ovšem už známe, o Kampě nemluvě. Střelecký u Národního divadla sousedí s Dětským. Petržílkovský, také zvaný Mrázovský, Karpelesovský či Jezuitský, málem přehlédneme, zbývá Slovanský neboli Žofín, Císařská louka a Veslařský. Přitom jsme pominuli asi sto padesát metrů dlouhou, uměle vybudovanou kamennou hradbu proti bránickému nádraží.

A víte-li o další naplavenině, jako je těch pár ostrovních metrů pod Karlovým mostem - ovšem s restaurací Club Lávka a s vedle ležícím Křižovnickým ostrovem, kde začínal Juditin most, dejte vědět.

Sherlockem na nábřeží

Mezi dnešním Štefánikovým a Hlávkovým mostem tekla Vltava jiným korytem a stávalo tu na třicet mlýnů. Dnes zůstala jen budova, ve které sídlí Poštovní muzeum. Odsud se podél nábřeží až k ulici Lodní mlýny táhl Primátorský ostrov. Na úrovni dnešní budovy ministerstva dopravy - mezi ulicí Lodní mlýny a mostem, býval Korunní ostrov. Nebyly jediné, menších ostrůvků zde stálo více. Na poslední si ještě pamětníci vzpomenou, zmizely někdy ve třicátých letech, kdy je pohltila navigace a terénní úpravy břehu.

Na Císařský ostrov za Trojským koněm

Císařský ostrov se může plést s Císařskou loukou. Patříval samotnému císaři Rudolfu II. a se svými 29 hektary je největším a nejseverněji položeným pražským ostrovem. Možná i jedním z nejnavštěvovanějších. Může za to cesta ze Stromovky do zoo i do Bohnic. Nedávno opravovaný most vede přes plavební kanál z let 1898 - 1902. Na severním konci pod Babou stojí od roku 1967 Ústřední čistírna odpadních vod. Opodál bývaly zahrádky a tenisové kurty TJ Banka Praha, kynologické cvičiště, a jezdecký stadion. To vše odnesla povodeň v srpnu 2002.

Před vybudováním visuté lávky do Troje převážel skutečný převozník. Právě z Trojské lávky spatříme pravděpodobně poslední přírodní koryto řeky i s peřejemi. Nějak tak kdysi vypadala Vltava v Praze. Koně však z ostrova nezmizeli. Zůstalo cvičiště, které patří policii. Na koně i na řeckou Tróju odkazuje kousek od silnice obrovský dřevěný kůň. V jeho útrobách i v okolí vznikne brzy kavárna a galerie, jak tvrdí autor projektu Ivan Nacvalač.

Pevnina? Nikoliv, ostrov!

V dolní části dnešní zoologické zahrady býval malý Trojský ostrov, na jehož území se nyní nacházejí stavby mezi parkovištěm a zoo. O mnoho větší býval Holešovický ostrov, který dosahoval od Trojské lávky až k mostu Barikádníků. Vltava ho obtékala korytem zasypaným v místech Povltavské ulice. Bývaly tady i pole a ovocnářské a zelinářské zahrady. Starodávná vesnička Rybáře hned u lávky napovídá o dávných obyvatelích. Později se však z místa stala periférie se skládkami. Zmizela sportoviště včetně ragbyového hřiště. Zůstali veslaři i umělá dráha, ale místo by si zasloužilo další využití.

Sportovní sláva Štvanice

Ostrov dlouhý 1250 metrů a široký 190 stál v souostroví v mělkém toku, kudy vedl dávný brod. Asi proto se v pozdější době nazýval Velké Benátky. Štvanici zprávy připomínají už na počátku 12. století, od konce 17. století se tady pořádaly štvanice býků, medvědů i vlků. Pak přišla doba lidových veselic. V 1877 zde vzniklo varieté, kde vystupovali praví Komančové a Irokézové. To už přes ostrov vedl slavný Negrelliho železniční viadukt z let 1848 - 1850.

V roce 1893 vznikaly na ostrově tenisové kurty, kde hrávala urozená i výkonnostní elita. Pamětníci nezapomenou na Jaroslava Drobného či daviscupové boje Jana Kodeše. Legendární Rod Laver tvrdil, že hrál snad všude, ale na nádraží až tady... V roce 1986 byl na Štvanici otevřen nový tenisový stadion.

Jen o pár kroků dál stojí hokejová hala, kde v roce 1947 Čechoslováci vyhráli světový šampionát. Začala se stavět roku 1930 a hned o tři roky později tu ČSR získala evropské zlato. Hrálo se zde i v dalších letech, ale až před basketbalovým mistrovstvím Evropy získal stadion střechu. To už ovšem bylo na sklonku slávy, o tři roky později 15. 3. 1959 sehrála ČSR v této hale poslední velký zápas s Kanadou. Dnes jde o národní památku, což je jeden z důvodů, který brání zbourání a výstavbě monstrózního Centra volného času s bazény, vířivkami, saunou a masážemi. K tomu by patřily tělocvičny, fitcentrum, aerobik, gastronomické zařízení s poradnou zdravé výživy, dětský ráj, kosmetické služby a velké podzemní parkoviště.

Na východní část ostrova lze ale už dnes zamířit s kolečkovými bruslemi i skateboardem. Velká louka s kaštany zve k posezení s dalekým výhledem na řeku. Na druhém konci ostrova se nachází malá elektrárna.

Další Benátky?

Nazývají se tak ostrovy ve středu města. Na Dětském si skutečně můžete s dětmi vyhrát. Velké, udržované a hlídané hřiště vzniklo v šedesátých letech 20. století. V přední části u lávky je restaurace s grilovanými specialitami. Kolem proplouvají do zdymadla lodě s turisty a hudbou. Za kanálem se skrývá asi 60 x 20 metrů Petržílkovského ostrova s vodárnou, která po úpravách slouží jako kancelářské místnosti.

Socha Vltavy sochaře Josefa V. Pekárka na konci propusti před mostem Legií sice vznikla už v roce 1916, ale na 8,12 m vysoký žulový podstavec byla instalována teprve 2. ledna 1928. Na Dušičky sem z lodi členové spolku Vltavan pokládají věnce na paměť utonulých. Z přístavu se lze na lodičkách nebo na šlapadlech přepravit na protější Slovanský ostrov.

Novotný se podbízí arcikněžně

Slovanský ostrov neboli Žofín je benjamínkem mezi pražskými ostrovy. Ještě v 17. století nánosy naplaveného písku nesvědčily pro stavbu budovy určené kulturním a společenským akcím. Ale po povodni v roce 1784 byl břeh zpevněn zdí a vysazeny stromy. Ostrov patříval barvíři kůží Josefu Ignáci Saengerovi, který tady zřídil barvířské bělidlo. Kulturní směr mu však vtiskl Václav Antonín Novotný, který ho koupil v roce 1835 a o rok později začal s přestavbou starého hostince na restauraci. Zároveň požádal, aby se ostrov nazýval podle Žofie, matky Františka Josefa I. V roce 1925 pak na paměť Slovanského sjezdu v roce 1848 vznikl dnešní název. Už o sedm let dříve zde ale mohli Pražané vidět čtyřikrát zmenšenou maketu vlaku, který skutečně jezdil po položených kolejích.

Slovanský ostrov dodnes dýchá historií. Chvilku tu postůjte: možná zaslechnete šustot šatů Boženy Němcové, kroky Richarda Wagnera, Ference Liszta či Hectora Berlioze. Dojmy z ostrova podnítily Zdenka Fibicha k napsání Selanky vpodvečer, jejíž melodii jako Poému proslavil Kubelík. Premiéru Fibichova Othela tady dirigoval sám Bedřich Smetana.

Po roce 1990 a po povodni byla budova znovu opravena. A pokud na ostrov místo po mostě zamíříte pasáží u Mánesa, podívejte se pozorně na vodárenskou Sitkovskou věž. Je to nejšikmější věž v Praze.

Střelte si, páni,

"ku ptáku"

Ale přeskočili jsme Střelecký ostrov pod mostem Legií. Střelnice na ostrově skutečně existovala už od 14. století za Karla IV. Střílelo se lukem či kuší "ku ptáku", resp. jeho maketě na tyči, kde bylo nutné zasáhnout hlavu. Strategická poloha nutila staroměstské radní k zakoupení ostrova už v roce 1472.

V roce 1547 ho sice zabavil císař Ferdinand I., ale po 15 letech půlku vrátil. Druhou přenechal k užívání právě městským střelcům. Když v roce 1812 původní střelnice vyhořela, postavili pražští ostrostřelci novou, zděnou s hostincem, která po úpravách stojí dodnes. Střelnice fungovala až do 1. světové války a pro Národní gardu byla znovu povolena v roce 1937. To už sem skoro čtyřicet let vedl řetězový most, který v roce 1901 nahradil ten dnešní.

V roce 1882 tady cvičil Miroslav Tyrš a konal se I. všesokolský slet. Závěrečné vystoupení VIII. sletu v roce 1926 se dokonce odehrálo na plovoucím jevišti i hledišti. Pražané sem také rádi zašli na tanec nebo koncert. O oslavě 1. máje na ostrově psal i Jan Neruda. Dnes si lze na sportovišti SK Start zastřílet lukem, zahrát si tenis nebo zamířit do letního kina.

Ostrov českých velikánů

Nejkrásnější procházky jsou na Kampě, tvrdil o Praze rád T. G. Masaryk. Kampu ani jako ostrov příliš nevnímáme. Vznikla prokopáním mlýnské strouhy Čertovka, která na horním konci vytéká z podzemního potrubí. Z několika mlýnů se zachovaly dva nápadné s velkými mlýnskými koly, která byla opravena a skutečně se otáčejí, byť zejména pro turisty.

Ostrov sám už vydal na nejednu knihu. Historikové se nemohou shodnout, zda se jmenuje po měšťanu Tychonu Gansgelovi z Kampu, který tady v 17. století pobýval, podle latinského campus - ploché pole, planina, či jméno vychází ze staré češtiny.

V Sovových mlýnech nazývaných podle majitele z 15. století Václava Sovy z Libosadu se narodil skladatel Josef Mysliveček. V dnešní "Werichově vile" na ostrově bydlel Josef Dobrovský, od roku 1945 Jan Werich, v letech 1929 - 1940 vědec a historik Zdeněk Wirth, později i básník Vladimír Holan (1948 až 1968). Parkem, který vznikl sloučením původních mlynářských zahrad, chodil a v čp. 514 U obrázku Panny Marie pobýval v letech 1903 - 1934 malíř Adolf Kašpar; žili tady Alois Mrštík, Karel Matěj Čapek-Chod, Eduard Kohout, Jiří Trnka, Jiří Voskovec, zkrátka samí velikáni

Kampu stejně jako další pražské ostrovy postihly v roce 2002 ničivé záplavy. Dnes ji chrání systém zábran. Padesát tun těžkou desku o rozměrech 22 x 5 x 0,9 m lze v ústí Čertovky vysunout a celý systém aktivovat během několika hodin. Podpůrné pylony byly postaveny tak, aby nerušily pohledy na Kampu z Karlova mostu.

Na "hříšti svazu D. T. J. Č."

Stejně jako v dobách, kdy tady chodil písničkář Karel Hašler (bydlel nedaleko pod Zlíchovem), stojí dnes na Císařské louce řada topolů. Ostrovem je louka teprve od roku 1902, kdy byl prokopán přístav pro připlouvající vory. Název ostrova ovlivnila korunovace Václava II. 3. června 1297, kdy se sem sjelo k hostině i k turnaji mnoho rytířů na koních. Prameny jich uvádějí 191 tisíc. Před sto lety tady zase davy naslouchaly Emě Destinové, která zpívala z Vyšehradu árii Libuše.

V současnosti hledejte na ostrově zejména sportovní vyžití. Vodácké oddíly zvou děti do svých řad, a jak napovídá vysoká a předimenzovaná tribuna, o víkendech se tady pořádají veslařské závody. Opodál se staví vila pro "Vyvolené 3". Vedle sportovních aktivit tady najdeme kempy, loďky městské policie a restauraci. Na Císařskou louku se můžete dostat z rozcestí Nádražní a Strakonické ulice, kde za benzinovou pumpou míří na ostrov úzký most. Využít lze i přívoz od botelu Vodník.

Na protější Veslařský ostrov (název se užívá od roku 1952), původně Schwarzenberský, vede most od plaveckého stadionu v Podolí. Délku ostrova ovlivnilo plánované potopení nákladní lodi, které podpořilo usazování nánosů. Už v roce 1929 inzerát nabízel "veškeré pohodlí ve volné přírodě na hříšti svazu D. T. J. Č., kde je koupaliště pro velké i malé, tělocvičné nářadí, ping-pong, volley ball, dětský koutek..." Kamenné stupně skutečně připomínají časy, kdy zde diváci sledovali veslařské přebory. Nejste-li rybáři, pracovníci vodáren a kanalizací sídlící na konci ostrova nebo dítko (či rodič) s touhou stát se sportovním veslařem, o mnoho víc tady už nenajdete.

Splynuly s pevninou

Na Rohanském ostrově v sobotu 29. 6. 1867 proběhla zvlášť úspěšná první letní slavnost dětská pro 1400 dítek z farní školy. Z obrázků ve Světozoru i v Květech shlíží dívky v dlouhých šatech tancující u májek a davy přihlížejících.

Dnes už tu nic takového nenajdete. Libeňský i Rohanský ostrov splynuly ve dvacátých a třicátých letech 20. století s Karlínem a Libní natolik, že je ani nepoznáte. Rozsáhlou pláň na jih od Libeňského mostu poznamenaly povodně, dnes tady lze zkusit golf a zahrát si tenis.


Téma připravil Richard Grégr


Kam za sportem

Střelecký ostrov: tenis, volejbal, lukostřelba, s možností výuky. (Střelecký ostrov 336, Praha 1, tel.: 224 934 863, www.skstart.com; sekretariat@skstart.com) 160 - 210 Kč/hod.

Štvanice: tenis 300 - 500 Kč/hod. tel.: 604 230 721 ing. Kurzová, www.cltk.cz, veslařský klub Blesk, tel.: 603 836 803, www.vkblesk.cz


Na kole i pěšky

Do metra vás vezmou i s kolem. Vystoupíte na Hradčanské a Bubenečskou ulicí sjedete ke Stromovce a na Císařský ostrov, odkud pokračuje cyklistická stezka po břehu proti proudu řeky. V okolí mostu Barikádníků není příliš přehledná, ale posléze jedeme úzkým chodníkem na kraji silnice do libeňských Thomayerových sadů a kolem Libeňky, jednoho ze šesti pražských pramenů s pitnou vodou (kdyby byl upraven vývěr). Zde na cyklistu čeká přejezd přes vltavské rameno po protipovodňových zábranách na Libeňský ostrov. Jejich výšku určila právě povodeň v roce 2002. Tehdejší hladinu převyšují o třicet centimetrů. Mezi zahrádkami, sportovním oddílem, ale i odpadky mnoho místa k turistice nezbývá, takže pokračujeme dál. Před podjezdem pod Libeňským mostem není doceněna skutečnost, že cyklista náhle po klidné cestě přejíždí ulici s poměrně rušným provozem.


Kde se najíst

* Na Císařské louce je restaurace Cinda, kde připraví oběd za běžné ceny, tel.: 723 527 452, www.cinda-restaurace.cz

* Restaurant Rezavá Kotva na Dětském ostrově poskytne kulinářské zážitky na jiné gurmánské i finanční úrovni, tel.: 777 550 005, www.m-club.cz. O kus dál je však bufet a osvěžení nabídnou i v půjčovně loděk a šlapadel.

* V restaurantu Žofín se lze v letních měsících občerstvit pod širým nebem nebo v altánku, tel.: 724 161 116, www.gastrozofin.1-design.cz

* Na Kampě můžete vybírat mezi několika restauracemi: Kavárna Mlýnská sídlí v mlýně na Čertovce s velkým otáčejícím se kolem, tel.: 257 313 222, 608 444 490, Restaurace Hergetova cihelna má vyhlídku na ústí Čertovky, Cihelna 2b, tel.: 257 535 534, kontakt@cihelna.com. Pěkná vyhlídka je i z restaurace Sovovy mlýny, tel.: 257 535 906, sovovymlyny@sovovymlyny.

* Na Štvanici v restauraci Slavoje Praha za Negrelliho viaduktem se lze najíst i osvěžit v přijatelných cenách, tel.: 720 455 071. Podobné osvěžení najde turista i cyklista v bufetu u Trojské lávky na Císařském ostrově.


Lodičky, šlapadla

* Půjčovna loděk a šlapadel S. P. L. A. V., ostrov Žofín, lze přejíždět mezi přístavy na Slovanském a Dětském ostrově, rezervace 774 151 714.

* Plavby po ostrovech, okolím Čertovky a Karlova mostu, cena: dospělí 290Kč/cca 40 min., děti 145/cca 40 min, tel.: 776 776 779, www.prague-venice.cz

* Trasy z Karlova mostu ke Štvanici, případně Vyšehradu, lodě vyrážejí z kotviště u nemocnice Na Františku, cena: 150 -200 Kč/hod., tel.: 608 111 531, www.aquamare.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist