Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tajné přehrady ohrozí v Číně chráněné oblasti

04.03.2008  |  zdroj: HN  |  129× přečteno      vytisknout článek

Tajné přehrady ohrozí v Číně chráněné oblasti Čína plánuje výstavbu vodních elektráren na řece Nu v severozápadní provincii Jün-nan. Jde přitom o nejdelší řeku v jihovýchodní Asii, na které dosud nejsou žádné přehrady.

Komunistické vedení země rozhodnutí o zahájení stavby celkem třinácti vodních děl tají, ochránci přírody i lidé žijící v okolí řeky proti tomu ale protestují. Zřejmě marně, a to i přesto, že s projektem nesouhlasí ani UNESCO, které oblast v roce 2003 zapsalo do svého chráněného seznamu.

Vesnice proti buldozerům

Pro příslušníky etnika Li-su nezačal nový lunární rok příliš dobře. Na 1700 obyvatel obce Siao-ša-pa od té doby ruší motory z těžkých nákladních automobilů a další techniky, zaměstnanci státního podniku Chua-tien totiž začínají budovat příjezdové komunikace k budoucí přehradě Liou-kchu.

Další postupně zpevňují břehy řeky Nu nedaleko hranice s Barmou.

Několik set vesničanů už muselo opustit své domovy před rokem, dosud ale marně čekají na jakoukoli kompenzaci.

Zažívají tedy to samé, co tisíce dalších v různých částech země, kde už vodní díla a jiné megalomanské stavby stojí. Navíc se mají ještě hůře než předtím, i když se jejich příjem zvýšil.

Přišli o zemědělskou půdu, kde si vše potřebné vypěstovali, s sebou si nemohli vzít ani prasata a dobytek. Chovat je v nových domech nesmějí.

Řeku je nutné zkrotit

Řeka Nu, dlouhá 2815 metrů, pramení v Tibetu a teče přes Barmu a Thajsko, kde ústí do Andamanského moře. Je známá pod názvem Salween a v čínštině se jí literárně také říká "rozhněvaná".

Plány na její zkrocení existují už několik let, kvůli mezinárodnímu i domácímu odporu je však čínský premiér Wen Ťia-pao v roce 2004 zastavil. Vodohospodářská lobby a po energii hladovějící čínský průmysl jsou však zřejmě silnější.

Státní gigant Chua-tien chce na řece postavit celkem 13 přehrad o výkonu 21,320 MW, což je o 17 % více, než kolik dodává největší vodní dílo na světě stojící také v Číně, Tři soutěsky. Na řece Nu ale mají vyrůst ještě vyšší přehrady, například hráz Ma-ťi má být 300 metrů vysoká.

Kvůli dopadu na životní prostředí požádalo v srpnu 2005 čínskou vládu na 61 domácích ekologických organizací a 99 jednotlivců, aby zveřejnila studii zkoumající důsledky výstavby na okolní přírodu, Peking to ale odmítl z důvodů národní bezpečnosti.

Na řadu proto přišlo UNESCO, které Číně pohrozilo, že oblast, označovanou za jeden z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě, vyškrtne ze svého seznamu. A reakce? Místní úředníci musí vyvracet tvrzení zahraničních novinářů, že by se pracovalo na přípravě staveb, a to i přes dosud údajně platící zákaz centrální vlády.

Divoké kaňony, hluboká údolí, stovky druhů zvířat a ptáků, z nichž osmdesát patří k ohroženým či téměř vyhynulým druhům, to všechno dosud může člověk v nejodlehlejších částech provincie Jün-nan obdivovat. A zejména v okolí řeky Nu a dalších dvou toků, Lan-cchang a Jang-c', které tu tečou vedle sebe a tvoří Národní park Tři souběžné řeky.

Zkáza tradic

V oblasti žijí i příslušníci 22 etnických skupin, které si udržují své tradice. Pokud dojde k jejich násilnému přemístění, je téměř jisté, že toto kulturní dědictví se "ztratí".

Maximálně se na jednotlivá a dostatečně přibarvená představení budou jezdit dívat výpravy čínských turistů. Sami vesničané, kteří proti současnému stavebnímu ruchu a plánům na budování přehrad protestují už přes dva týdny, říkají, že dosud se o ně místní vlády prakticky nezajímaly.

Jako příklad absolutní arogance poukazují na nutnost opravy starého kamenného mostu u obce Čch'-cheng-ti. Je pro ně jedinou spojnicí s okolním světem, za několik let však nedostali ani odpověď. A stejně tak ani peníze z fondů vyčleněných před třemi lety vládou v Pekingu na pomoc venkovským oblastem.

Jáhen protestantského kostela, pan Chu, pak za všechny nahlas vyjádřil obavu o další existenci jak nedotčené přírody, tak i místních obyvatel slovy: "Náš klidný život bude navždy pryč. Pravda, země získá další zdroj energie, ale za cenu devastace jednoho z posledních panenských regionů v Číně".

Autor je zpravodajem ČRo v Číně


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist