Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jezero Aral čeká na záchranu

30.05.2008  |  zdroj: EKONOM  |  157× přečteno      vytisknout článek

Jezero Aral čeká na záchranu Kazachstán se snaží zastavit jednu z největších ekologických katastrof všech dob.

Opuštěné rybářské vesnice uprostřed solné pouště, zrezivělé vraky lodí trčící v písku. Obrázky, které řadu let dokládají neblahý osud středoasijského Aralského jezera. V poslední době se však zdá, že se alespoň v kazašské části jezera blýská na lepší časy.

Tři z jednoho
Aralské jezero bylo v 60. letech minulého století čtvrtým největším jezerem světa. Pak se ale Sovětský svaz rozhodl založit na vyprahlých pláních ve Střední Asii bavlníkové plantáže. Postavil proto soustavu zavlažovacích kanálů odvádějících vodu z řek Syrdarji a Amudarji, které jezero napájely. Jeho hladina postupně klesala a břehy ustupovaly.
Satelitní snímky hovoří jednoznačně: jezero se zmenšilo na pouhých deset procent své původní velikosti a rozdělilo se na tři části. Severní laguna se nachází v Kazachstánu, dvě jižní v Uzbekistánu. Sovětský svaz chtěl kdysi jezero zachránit stavbou obřího kanálu, který by sem přiváděl vodu ze sibiřských řek. S rozpadem SSSR vzaly tyto plány zasvé. Raději nedomýšlet, jak by dopadly.

Sucho a nemoci
Voda ve zbytcích jezera je ovšem nyní tak znečištěná, že z ní téměř vymizel život. Zničila ho jak hnojiva a pesticidy z okolních polí a plantáží, tak stále narůstající koncentrace soli. Ta se zvýšila z původních 14 na více než 70 gramů soli na litr (pro srovnání - v mořích se běžně pohybuje kolem 35 gramů na litr). Z původních 32 druhů ryb jich zbylo jen šest. Vymřely i některé druhy mořských ryb, které zde byly uměle vysazeny v 70. letech - voda je už příliš slaná i pro ně.
Úbytek vody ovlivnil také místní klima - nad jezerem se netvoří tolik oblačnosti jako dřív. Důsledkem toho jsou léta teplejší a sušší. Snížila se také hladina podzemní vody, což vedlo k úbytku vegetace a dalšímu šíření pouště. Vyschla většina mokřadů, které dřív poskytovaly úkryt mnoha živočichům.
Solná poušť ale představuje také zdravotní riziko pro místní obyvatele. Větrné bouře přenášejí dráždivý prach z vyschlého dna až do vzdálenosti 500 kilometrů. Podle informací časopisu Scientific American trpí lidé žijící ve vyschlé deltě řeky Amudarji častějšími dýchacími potížemi, očními chorobami, problémy s játry a ledvinami, chudokrevností, ale také rakovinou hrtanu a jícnu.
Další hrozbu představuje ostrov Vozrožděnija, který se po poklesu hladiny stal v roce 2001 poloostrovem a spojil se s pevninou. Když byl ze všech stran obklopen vodou, testoval na něm Sovětský svaz biologické zbraně včetně antraxu, neštovic nebo tyfu. Dnes proto panují obavy, že tam mohly zbytky těchto nebezpečných organismů přežít a šířit se prostřednictvím nakažených hlodavců.

Slibná budoucnost severu
Kazašská vláda se před několika lety odhodlala k pokusu zachránit svou, tedy severní část jezera. Před třemi lety dokončila stavbu 13 kilometrů dlouhé hráze, která zabraňuje odtoku vody dále na jih. Jednotlivé části jezera se od sebe stejně vzdálily natolik, že už se navzájem nenapájely - voda ze severní části se na jihu jen rozlévala do pouště, kde vysychala. Hráz představovala pro postsovětský stát velkou investici. Pomohla mu půjčka ve výši 68 milionů dolarů od Světové banky.
Nyní začaly přicházet první nadějné zprávy. Jak uvedla kazašská zpravodajka na webových stránkách BBC, vody i ryb v jezeru přibývá, koncentrace soli klesá. Sítě rybářů se údajně plní úlovky, o jakých se ještě před dvěma lety nikomu ani nesnilo.
Rybáři sice zatím musí k vodě dojíždět desítky kilometrů, ale věří, že je to otázka jen několika málo let, než se hladina vrátí až k jejich vesnicím. "Jako malý kluk jsem tu s tátou a bratry chytal ryby, ale mé děti už vyrůstaly bez jezera. Věřím ale, že moje vnoučata už zase budou rybařit. Jezero se k nám vrátí," cituje BBC jednoho obyvatele Džambulu - bývalé rybářské vesnice, která nyní leží v poušti.
Nyní Kazachstán plánuje výstavbu druhé, větší hráze. Také na ni má přislíbenou půjčku od Světové banky, tentokrát ve výši 126 milionů dolarů. S pomocí této stavby by se mohla voda do roku 2010 vrátit až k přístavu Aralsk, který dnes leží 40 kilometrů od břehu.

Žíznivé rostliny
Zdá se tedy, že severní část jezera čeká poměrně optimistická budoucnost. Tato laguna ovšem představuje jen malou část původního jezera, proto se jí říká také Malý Aral. Šance na záchranu celé původní vodní plochy i s jižním Velkým Aralem v současné době neexistuje.
Především by to vyžadovalo, aby podobná opatření jako Kazachstán přijala i uzbecká vláda. Vedle stavby hrází by výrazné zlepšení situace přineslo také zdokonalení zavlažovacích kanálů, ze kterých se dnes velké množství vody bez užitku vypaří nebo vsákne do písku. Kromě toho nemá Uzbekistán celý tok řeky Amudarji pod kontrolou. Vodu z ní na svá pole odvádí také Turkmenistán, jehož se problém s Aralským jezerem přímo nedotýká.
Obě země mají navíc v úmyslu své zavlažovací systémy spíš rozšiřovat než redukovat - aby uživily přibývající množství obyvatel a zároveň získávaly tvrdou měnu prodejem bavlny. Pomohla by náhrada pěstované bavlny a rýže jinými, méně žíznivými plodinami. K tomu ovšem chybí politická vůle.
Experti naznačují, že pokud se situace v jižní části jezera nezačne řešit, může úplně vyschnout nebo se sice stabilizuje, ale bude tak mělké a přesolené, že se z něj stane druhé Mrtvé moře.

Teorie versus realita
Philip Micklin, emeritní profesor geografie ze Západní Michiganské univerzity, nedávno na stránkách časopisu Scientific American navrhl možné řešení. Uzbecká vláda by se podle něj měla nejprve pokusit o záchranu západní části jezera, přičemž východní část do jisté míry obětuje. Postavila by se mezi nimi hráz se stavidlem, která umožní regulovat odtok ze západní části do východní. Slanější voda by odtékala na východ, zatímco do západní části bude od jihu přitékat sladká voda z Amudarji.
Dále by se před samotným jezerem postavila přehrada se zásobou říční vody a kanál, který do ní nasměruje vodu od bývalého ústí řeky - aby už zbytečně nebloudila slepými rameny ve vyschlé deltě. V další fázi by se pak mohl postavit kanál mezi severním Malým Aralem, který už snad tou dobou bude "za vodou", a východní částí Velkého Aralu - a proběhl by tak pokus i o jeho záchranu.
Na papíře vypadá tento plán celkem přesvědčivě. "Můj návrh zatím nebyl odborně hodnocen, takže nevím, kolik by stál - ale určitě by byl velice drahý," připouští Micklin. Zároveň jeho řešení předpokládá zdokonalení zavlažovacích systémů na Amudarje tak, aby se zvýšil její průtok. A jak bylo řečeno, to je při současné situaci velkou překážkou. Zatímco Malý Aral v Kazachstánu chytá druhý dech, nad osudem jeho většího "sourozence" na jihu zatím visí velký otazník.

AUTOR: Eva Vlčková
Autorka je redaktorka Lidových novin


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist