Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Žízeň modré planety

04.07.2008  |  zdroj: EKONOM  |  134× přečteno      vytisknout článek

Žízeň modré planety Organizace spojených národů odhaduje, že přibližně třetina lidí nemá přístup ke zdrojům kvalitní pitné vody.

AUTOR: Petr Němec

Těžko uvěřit, že takhle vypadá země, jíž hrozí, že se stane prvním státem pouštního charakteru v Evropě: sytá zeleň ovocných a zeleninových plantáží na jihu Španělska vypovídá o opaku. Avšak stačí se posunout o několik desítek kilometrů do vnitrozemí.
Josée Moliner, který má ve vládě Aragonského autonomního společenství na starosti investice, hrábne rukou do země, nabere hrst hlíny, rozevře dlaň, ze které se vysype jen prach, a konstatuje: "Sucho, to je to, co nás pronásleduje od dětství."
A to si letos počasí s Aragonci pořádně zahrálo. Koncem května přišly deště a během pár dnů napršelo více vody než v několika předchozích letech dohromady. Řeka Ebro, protékající aragonskou metropolí Zaragozou, opustila své koryto a hrozilo, že zalije výstaviště, na němž se od 14. června koná světová výstava Expo 2008 věnovaná právě vodě.
Teď řeka klidně plyne a podle všeho se bude opakovat to, co každým rokem: koncem srpna bude v řečišti jen čůrek vody. A nastane sucho. V Aragonii, Katalánsku, Kastilii, prostě v celé zemi.
Téměř každou kapku vody dostaly rostliny a stromy ze závlahových zařízení. Jde celkem o 3,6 milionu hektarů. A ročně přibývají další. Vody ale ubývá. V květnu také muselo být několik milionů obyvatel Barcelony a okolí zásobováno pitnou vodou dováženou tankery z oblastí, které na tom byly lépe.
"Takové sucho a tak málo srážek jsme nezažili už přes sedmdesát let," uvedla Christina Narbona, španělská ministryně životního prostředí. Ta dokonce před rokem svolala do Sevilly konferenci o dopadech sucha na jih Evropy. Ostatně i evropská kosmická agentura ESA dokládá satelitními snímky, že Španělsko, sousední Portugalsko, ale také Turecko, Řecko či Itálie mají problém s vodou.

Za vším stojí žízniví zemědělci
Španělská ministryně žádala v Seville mezinárodní společenství o pomoc: její zemi opravdu hrozí, že se stane první evropskou zemí, jejíž velké rozlohy vyprahnou natolik, že se změní v polopoušť. Ne za všechno může počasí nebo - chcete-li - plíživé známky změny klimatu.
Guido Schmidt, vodohospodářský specialista Mezinárodního měnového fondu, vidí věci jinak: "Španělská vláda musí změnit svou politiku," řekl listu Handelsblatt. Podle jeho slov má přestat podporovat nerentabilní zemědělskou výrobu plodin, jež se neobejdou bez trvalého zavlažování. To se týká například rýže a zeleniny. Na osmdesát procent vody se ve Španělsku spotřebuje právě v zemědělství. Regiony se zvláště intenzivní zemědělskou výrobou patří také k místům s největším mankem vody.
Hrozící nedostatek životodárné tekutiny vede i ke sporům v Evropské unii. Jihoevropské státy, které požadovaly zvláštní dotace z bruselských fondů, narazily na nepochopení "seveřanů".
Ti tvrdí, že Španělé se musejí naučit s vodou šetřit a ne ji dávat zemědělcům prakticky zdarma k dispozici pro závlahy na pěstování plodin, jichž je na trhu nadbytek.
V Madridu kupříkladu stojí kubický metr vody jen polovinu celoevropského průměru. V Římě dokonce necelou čtvrtinu: "Při takových cenách se nevyplácí šetřit, budovat čističky a zkvalitňovat vodovody," tvrdí Angel Sampedro z univerzity Alfonsa X. v týdeníku WirtschaftsWoche.

Denně umírají tisíce lidí
Změnit myšlení v přístupu k tak obyčejné věci, jakou je voda, bude muset celý svět. Vždyť nedostatek kvalitní vody pociťují i nejbohatší země, včetně Spojených států nebo Velké Británie. O rozvojových zemích Afriky či Asie ani nemluvě.
Organizace spojených národů odhaduje, že denně umírá na nemoci spojené s užíváním nekvalitní vody na šest tisíc lidí, z toho čtyři tisíce dětí. To vše na planetě, jejíž povrch tvoří ze 71 procent voda. Ovšem 97 procent tvoří voda mořská, nepoživatelná. Jen tři procenta z celkového množství vody na planetě lze označit jako sladkou, vhodnou, byť po úpravě, k požívání. A z ní je opět převážná část v podobě ledu v polárních krajích nebo je vázaná ve věčně zmrzlé půdě. Jen asi 0,4 procenta vody lze označit za pitnou. V principu lze říci: Absolutní nedostatek vody nehrozí.
Jde spíše o problém její přístupnosti a kvality. Například 1,3 miliardy Číňanů má k dispozici přibližně stejný objem vodních zdrojů jako 32 milionů Kanaďanů.
"V každém případě bude soutěž o přístup ke kvalitní vodě mnohem tvrdší než boj o ropná ložiska. Ropu lze nahradit, vodu nikoli," dovozuje Roger Radke, který vede divizi úpravy vody v koncernu Siemens.
Situace se bude dále zhoršovat s růstem počtu obyvatel země. Nyní na ní žije na 6,6 miliardy obyvatel. Kolem roku 2025, říkají propočty Organizace spojených národů, to už bude kolem osmi miliard a v roce 2050 to má být na devět miliard lidí. Všichni budou chtít jíst a mít dostatek vody.
A to od roku 1975 roste spotřeba vody meziročně o 2,5 procenta, zatímco počet lidí roste meziročně o 1,5 procenta. Problém se tedy bude přiostřovat. Vždyť voda a potraviny jsou siamská dvojčata. Na sedmdesát procent vody spotřebovává zemědělství na závlahy. Přitom se v celosvětovém měřítku nyní zavlažuje zhruba 17 procent zemědělsky využitelné půdy, ovšem z ní pochází na 40 procent všech potravin.
Dá se předpokládat, že rozloha zavlažovaných pozemků se bude zvětšovat. Nejen kvůli rostoucímu počtu lidí, ale také proto, že potraviny jsou nedostatkovým zbožím už dnes. A jak už bylo řečeno, jejich výroba stojí obrovské množství vody. Například na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje pět až deset tisíc litrů vody. Na výrobu litru mléka až 3000 litrů vody. Kilo pšenice? 1500 litrů.

Nastal čas "vododolarů"
Mnohé země, například Turecko, už poznaly, že se jejich vodní bohatství může změnit v proud příjmů. Turecko je na Blízkém a Středním východě prakticky jedinou zemí, která má dostatek kvalitní sladké vody. V horách při hranicích se Sýrií či Irákem postavili systém zdrží. Z nich odebírají vodu, kterou chtějí prodávat. Dokonce zvažují stavbu podmořského vodovodu, kterým by vedli vzácnou tekutinu přímo do Izraele tak, aby se vyhnula krizovým územím Sýrie či Iráku. Do dalších zemí ji chtějí dodávat tankery.
Turecký příklad ukazuje, že by to mohlo otevřít novou kapitolu světového obchodu: obchodu s kvalitní vodou. Technicky by dodávky vody na dálku nebyly problém. Jsou tu ale potíže politické. Sýrie i Irák tvrdí, že jim Turecko vodu "krade". Že nepouští do koryt Eufratu a Tigridu či jiných menších řek dost vody. Ale Ankara je neústupná: "Když my potřebujeme ropu, musíme si ji koupit. Když třeba Sýrie či Irák potřebují vodu, tak ať za ni také platí," řekl týdeníku Die Woche Mustafa Aldunii, který vodní projekt řídí, a dodal: "Vodní bohatství našich hor je stejným darem, jakým jsou ropná ložiska pod pískem arabských pouští."
Možná že už brzy pojem "vododolary" obohatí politický slovník stejně, jako ho před časem obohatil výraz "petrodolary". Jde o to, aby se ve slovníku neobjevil také pojem "vodní války", když už tu máme války ropné. V každém případě identifikoval Institut pro výzkum otázek míru ve Stockholmu na 66 zemí, ve kterých žije zhruba 2,6 miliardy lidí, v nichž může vést vodní krize k nestabilitě a válkám.
Světová banka odhaduje, že pro zásobování vodou alespoň na současné úrovni se musí do zajišťování zdrojů, čištění odpadních vod a úpravy vody vůbec investovat každoročně nejméně 80 miliard dolarů.

Výnosné obchody
Podle Světové banky by mohl mít globální trh spojený se zásobováním vodou, její úpravou, čištěním a podobně hodnotu 800 miliard eur. O tuto sumu se ucházejí především koncerny, jakými jsou Siemens, General Electric, francouzský koncern Veolia, německý RWE.
Stejně lukrativní je trh s balenou vodou, na kterém mají významné místo koncerny Nestlé, Danone, Pepsi a jiné, společně dosahující obratu ve výši 30 miliard dolarů. Vedoucí hráč na trhu s balenou vodou, Nestlé, dosahuje obratu ve výši 5,7 miliardy eur. Koncern předpokládá, že do roku 2012 svůj obrat v tomto segmentu zdvojnásobí.
Mnohem větších obratů však dosahují firmy zapojené do přímého zásobování vodou. Do roku 2010 by měly zvýšit svůj dosavadní obrat na bezmála 400 miliard eur. Před čtyřmi lety dosáhly obratu "jen" ve výši 200 miliard.

Na řadě jsou nové technologie
Byznys s technologiemi na úpravu vody roste od začátku století meziročně v průměru o šest procent. Jeho aktuální objem je u hranice 40 miliard eur. Koncern Siemens, jeden z největších hráčů na trhu, odhaduje, že se tento segment trhu dostane roku 2014 na dvojnásobek.
Vedle Siemensu dominují trhu koncerny General Electric a ITT. Ovšem i tak mají na globálním trhu zhruba čtyřprocentní podíl. Jde o to, že vlády rády zadávají zakázky lokálním podnikům. To se ovšem může měnit s tím, jak jsou vyvíjeny nové metody získávání kvalitní vody.
Například odsolování mořské vody. Moderní, membránové technologie mohou dávat i několik milionů litrů odsolené vody. Ovšem taková zařízení si mohou dovolit hlavně bohaté země. Pro ty chudé nabízí poměrně levnou alternativu třeba firma LifeStraw, která patří do dánské skupiny Verstergaard Frandsen. Vyvinula zařízení o velikosti odpovídající zobcové flétně. V takové "slánce" se skrývají všechny potřebné filtry, které vodu zbaví znečištění včetně mikroorganismů a člověk může pít přímo ze zdroje.
Ona "vodní slánka" by měla být cenově přístupná natolik, aby si ji mohli pořídit i ti nejchudší. K tomu má přispět také to, že se má vyrábět v Číně. Ovšem až poté, co projde zkouškami přímo na "bojovém poli": v Etiopii a Kongu.

Kolik vody je na zemi
Voda pokrývá 71 procent zemského povrchu.
Celkové množství vody: 1386 milionů km3.
Z toho je na 1338 milionů km3 mořské, tedy slané vody (96,5 %).
Sladké vody je pouze 48 milionů km3 (3,5 %). Z toho je největší část, zhruba 24,4 milionu km3, vázána v ledu.
Na 23,4 milionu km3 připadá na spodní vodu.
V řekách a sladkovodních jezerech je pouze 190 000 km3 vody.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist