Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Architektonická dominanta: káranská vodárna

01.03.2009  |  zdroj: Týden  |  130× přečteno      vytisknout článek

Odkud teče do Prahy Jizera? No přece z Káraného - už 95 let.

Obec Káraný, založená v roce 1777, leží v klínu řek Jizery a Labe těsně nad jejich soutokem. Je proslulá svou vodárnou - v době svého vzniku mimořádným dílem v celoevropském měřítku.

Historie zdejší vodárny začala u Vltavy - v Praze. V roce 1899 byl totiž vydán zákon, aby spojené obce, tvořící tehdy Prahu (čili historická Praha včetně Vyšehradu, Karlín, Smíchov, Vinohrady a Žižkov) společně vybudovaly a spravovaly Společnou vodárnu pro Prahu a okolí. Byl k tomu nejvyšší čas, protože dynamicky rostoucí velkoměsto se stále narůstajícími nároky moderní „hygienické" doby začalo co se týče vody trpět nouzí.

Obec Káraný

Adolf Thiem.Z více předběžných návrhů byl v roce 1902 vybrán na doporučení České spořitelny projekt stavebního rady Adolfa Thiema z Lipska, jenž navrhl zásobovat Prahu a okolí vodou z Jizery, vedenou do města pod zemí. Za místo, kde bude voda shromažďována a upravována a odkud bude distribuována do Prahy, byla vybrána obec Káraný. V roce 1904 byl projekt schválen vodoprávním úřadem a o rok později byl dopracován prováděcí projekt.

Komplex káranské vodárny, architektonická dominanta na břehu Labe, zůstal dodnes skvěle zachován. Tvoří jej čtyři čerpací stanice na břehu Jizery a hlavní areál u Labe: hlavní čerpací stanice, stanice na odželezování vody (ta však byla nahrazena novou) a administrativní a obytná budova.

Samotná voda se z Jizery a Pojizeří získává třemi způsoby: 1. přirozenou infiltrací jizerské vody přes štěrkopísky do řady vrtaných studní; 2. umělou infiltrací surové vody z Jizery, dopravované do úpravny vody ve vodárenském areálu v Káraném; 3. čerpáním hluboké artéské vody (její stáří je mimochodem odhadováno na 16 000 let). V Káranské vodárně se všechny tři vody smíchávají a distribuují do Prahy.

Trubky, šachty a zase trubky

Vodárna po dokončení.Kniha „Technické památky Čech, Moravy a Slezska" uvádí, že k celému projektu ještě patří 29 km násosného potrubí, více než 16 km svodného potrubí, 10 vodních sběren, 45 vstupních šachet, 7 stupňových šachet, 651 trubních studní podíl Jizery v oblasti od Benátek nad Jizerou až po Káraný, sedm artéských studní (jejich počet byl v roce 1926 rozšířen na 41), šest odvzdušňovacích věží, 4 km vlečné dráhy. To vše se týká jenom svodu vody do Káraného. Odtud do Prahy bylo vybudováno 23,3 km výtlačného potrubí, dva vodojemy v Praze - hlavní na Floře a vedlejší na Karlově (místo něj je dnes vodojem na Ládví) - a 14 km rozvodného potrubí po Praze.

Válečná záchrana pro Prahu

Stavba vodárny.Stavbu až do své smrti v roce 1908 realizoval Adolf Thiem a po něm Emil Prinz. Vodovod byl dokončen a uveden do provozu na podzim 1912, avšak více než rok trvalo, než došlo k pročištění (propláchnutí) stávajícího pražského potrubí, zaneseného nečistotami z vltavské vody, a k vybudování nového vodovodního řádu. Až poté mohly být zrušeny všechny pražské vodárny jímající vodu z již ne příliš čisté Vltavy.

Oficiálně první voda z Pojizeří doputovala do Prahy až 1. ledna 1914 a zásobovala město proudem 880 litrů čisté vody za vteřinu. Byl nejvyšší čas. Vypukla první světová válka. A snad jedinou životu důležitou komoditou, kterou velkoměsto v jejích letech netrpělo, byla voda. Zdravá a čistá voda, která se mimo jiné zasloužila, že se Praze vyhnuly tyfové epidemie, které v době války všude kolem houfně propukaly.

Tři tipy, kam se kromě káranské vodárny ještě podívat:

Na závěr...1. Na protilehlém břehu Labe mírně po proudu leží Lázně Toušeň se secesní lázeňskou budovou slatinných lázní a lázeňským parkem.

2. Na protilehlém břehu Labe mírně proti proudu leží Čelákovice s tvrzí-muzeem a pozoruhodným románským kostelem.

3. Na protilehlém břehu Jizery se rozkládá obec Nový Vestec. Přímo nad říčním tokem je terasa útulné a finančně únosné stylové restaurace Jizera s plaveckým bazénem a možností ubytování.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Foto: Vladislav Dudák, historické foto www.karany.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist