Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Poučení z povodní?

14.07.2009  |  129× přečteno      vytisknout článek

Ani na nejpopulárnějších turistických tocích nyní hned tak nehrozí sucho, na které jsme si v minulých sezonách pomalu a neradi začínali zvykat…

Po čtrnácti dnech intenzivních dešťových přeháněk, které přívaly vody „bombardovaly“ většinu území Česka a způsobily rozsáhlé povodně především v jižních Čechách a na severní Moravě, se řeky začínají pomalu vracet do normálu. Ani na nejpopulárnějších turistických tocích nyní hned tak nehrozí sucho, na které jsme si v minulých sezonách pomalu a neradi začínali zvykat…

Byl to právě netradiční dostatek - místy i nadbytek - vody v řekách, který tolik překvapil letní rekreanty, uvyklé na mírné, líně se ploužící řeky zpestřené tu a tam neškodným jízkem, na kterém si mohou užít svou dávku adrenalinu „divokým“ splutím mezi koupajícími se dětmi. Nebyla to jen Vltava, která předvedla rychlokvašeným vodákům, jaká síla se v ní skrývá. Zvýšený průtok a dravý proud v místech jindy líných a neškodných (dokonce i nad jezy) měly po několik dní všechny oblíbené letní české řeky.

Pro toho, kdo měl možnost sledovat dění (tady se mi chce napsat povodňové, ve skutečnosti ještě na dolních tocích těchto řek o žádnou povodeň nešlo, teklo zkrátka jen trochu víc vody než je v létě obvyklé a k dosažení byť jen 1. stupně povodňové aktivity bylo na mnoha místech ještě daleko) na Vltavě, Otavě, Berounce nebo Sázavě je možná až s podivem, že nehod s vážnými či dokonce tragickými následky nebylo víc.

Pro poučení těch, kdo své zkušenosti s divokou vodou ještě nestačili posbírat chci jen krátce zrekapitulovat tři smutné události uplynulých týdnů a ukázat na nich několik typických chyb. Chyby, na které znovu a znovu upozorňujeme, se sice všem zkušenějším jeví jako evidentní hlouposti, ale jak ukazuje realita dnešních dnů, stávají se na našich řekách jevem častým až zcela běžným. Zbytečné chyby v těchto třech případech měly velmi vážné následky. Mnoha jiným vodákům přitom v uplynulých dnech možná prošly „skoro zadarmo“. Leckdo ze zkušenějších, kdo si vyrazil užít velké vody a potkával na jezech doslova zástupy těch, pro které je každá rada zbytečná, by mohl vyprávět příběhy podobné, byť třeba se šťastnějším koncem.

Jez ve Větřní na Vltavě za průtoku 45 m3/s

Příběh první

Fakta: Na jezu ve Větřní na Vltavě se při průtoku cca 55 m3/s převrátil raft s tříčlennou posádkou, která se pokusila sjet jez přes korunu a ne pohodlně sjízdnou propustí v jeho pravé části. Dva ze členů posádky se po převržení raftu sami dostali na břeh, třetí utonul a jeho tělo bylo nalezeno o dva dny později, několik kilometrů níže po proudu.

Komentář: Žádná podrobnější svědectví k okolnostem této nehody se nám nepodařilo získat. Nelze tedy přesně vyhodnotit co jí předcházelo, s velkou pravděpodobností byl její příčinou jeden ze dvou následujících scénářů. K nehodě došlo v podvečer. Vzhledem k tomu, že k ní došlo počátkem léta na frekventovaném úseku Vltavy, kde se každoročně touto dobou plaví desítky, možná stovky posádek, které nedokáží svou loď ovládat nejen kvůli nedostatku cviku, ale (a to hlavně) kvůli vysokému stupni podnapilosti. První variantou tedy je, že ani tato posádka nebyla výjimkou z „normálu“ a posilněna alkoholem se rozhodla pro „hrdinské“ sjetí jezu dobrovolně. Druhá varianta je, že sice nechtěla sjet jez mimo propust, ale (z jakékoliv příčiny) prostě neodhadla sílu proudu nad jezem a byla do něj vtažena.

Pětikolský jez - nesklopený za normálního průtoku

Příběh druhý

Fakta: Na Pětikolském jezu na Otavě ve Strakonicích převrátil raft se šesti lidmi. Hasičům se pět z nich podařilo vylovit. Tři museli být převezeni do nemocnice, jeden z nich ve vážném stavu vrtulníkem. Při prvním pokusu o záchranu z lodi se převrátil také raft hasičů, z nichž dva byli též převezeni do nemocnice. Šestého člena posádky se hasičům najít a vylovit nepodařilo, utonul. K nehodě došlo přímo v centru Strakonic, pravá polovina Pětikolského jezu byla v té době sklopená a protékal jí proud celé řeky (cca 90 m3/s). Posádka údajně jez nejprve přenesla, po nasednutí ale vyrazila zpět proti proudu a byla vtažena do vývařiště pod jezem.

Pětikolský jez v době nehody - pravá část sklopená

Komentář: Z toho, jak policie popsala průběh události vyplývá jediné – posádka raftu neměla ani ponětí o tom, co se pod jezem odehrává, co znamená ta zpěněná vířící voda. Dobrovolně najela do smrtící pasti a výsledek byl vskutku tragický. Při jejich záchraně šlo dokonce o život i hasičům, kteří se je snažili vylovit. Jak sdělit lidem, kteří při jízdě na vodě vypínají mozek a ztrácí pud sebezáchovy, že JEZY OPRAVDU JSOU NEBEZPEČNÉ, zvlášť za velké vody, je mi stále záhadou.

Příběh třetí

Fakta: Na vyhlášeném nebezpečném jezu v Českém Šternberku na Sázavě sjel do válce pod jezem vodák na palavě. Pádloval sám a podle svědků najel příliš blízko (několik desítek metrů!) k hraně jezu a byl stržen silným proudem, který nedokázal přepádlovat. Ve vývařišti byl smýkán zhruba 5 minut, než se okolostojícím podařilo jeho bezvládné tělo dostat na břeh. Zde mu byla okamžitě a správně poskytnuta laická první pomoc a přivolaní záchranáři jej ve vážném, ale stabilizovaném přepravili vrtulníkem do nemocnice. Z jeho člunu zachyceného válcem byly po několika minutách jen cáry gumy, které dál s jeho věcmi rotovaly ve válci pod jezem.

Komentář: Další příklad podcenění síly proudu. Jak jsme již mnohokrát opakovali a jak každý trochu zkušenější vodák ví, rozvodněná řeka teče rychle i nad jezy, kde bývá za letního sucha nudný volej. Pro málo zkušené je ale těžké odhadnout sílu proudu nad jezem, protože voda zde sice teče rychle, ale tiše a hladce. Turbulentní proudění začíná až pod jezem a ve chvíli, kdy na něj překvapený vodák kouká z vrcholu jezu je už pozdě a není cesty zpět. Jediná rada, jak se takovému zážitku bezpečně vyhnout je: přistát opravdu daleko nad jezem (třeba 100 nebo 200 metrů) a loď velkým obloukem přenést. Stejná bezpečná vzdálenost platí i pro nasedání pod jezem.

Co k tomu dodat? Vím, že rekreační vodáci tenhle web nečtou pravidelně. Většina těch, co dělají na vodě hlouposti (nebo chyby, chcete-li) nečte ani neposlouchá o vodě dokonce vůbec nic. Jestli ale vy, kdo o vodě něco víte, čtete, posloucháte, znáte někoho, kdo se na vodu třeba chystá, povězte mu nebo dejte přečíst tyhle příběhy. Třeba jim to pomůže. A kdyby ne, můžeme si aspoň společně přát, aby se jim i tak na vodě nic podobného nestalo.

http://www.hydromagazin.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist