Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Proč je tak náročné uskutečnit projekt dotovaný z OPŽP?

14.05.2010  |  zdroj: Moderní obec  |  67× přečteno      vytisknout článek

vodohospodarstviAlokace projektů v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) v oblasti vodovodů a kanalizací (prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní) se už téměř dostala na úroveň celkové částky určené pro tento fond.

S trochou překvapení se však zároveň konstatuje, že faktické vyplácení finančních prostředků významně pokulhává. Za jednu z rozhodujících skutečností se uvádí (vedle dalších důvodů, jako je nekvalitní >>žádání o dotace<<) složitá projektová příprava.

Kvalitní předprojektová a projektová příprava a vlastní realizační dokumentace je podmínkou úspěchu každé stavby. O to více to platí při výstavbě infrastrukturních vodohospodářských staveb, které patří v oblasti projektové a investiční přípravy ke koncepčně, technicky a technologicky nejnáročnějším oborům. Pod vlivem podmínek a způsobu financování vodohospodářských investic se v posledních dvou letech významně, ale poměrně nenápadně organizace projektového procesu posunuje ke stále větší složitosti.

Obecně vzato vždy platilo a platí základní pravidlo, že čím více se věnuji přípravě stavby (jak podrobností přípravy, tak logicky i vložením financí do ní), tím je efektivnější vlastní investice. Bohužel, toto pravidlo se zdaleka ne vždy uplatňuje a neustále vítězí snaha ušetřit na přípravě s myšlenkou, že >>se to pak nějak udělá a dořeší<< a že rozhodující je realizační fáze. Nikoliv, rozhodující je přípravná fáze!

ČASTÉ A ZBYTEČNÉ KOMPLIKACE

Ponechme stranou základní principy přípravy stavby podle platného stavebního zákona, tj. územně povolovací proces a stavebně povolovací proces. Tam jde o dodržení standardních a zaběhlých procesů.

Velmi složitou a zdlouhavou procedurou je vlastní žádání o dotaci, v tomto případě z OPŽP. Získání dotace a zahájení výběru zhotovitele a následné realizace díla trvá měsíce až roky od započetí přípravy akce. Tato >>příliš dlouhá doba<< zákonitě přináší problémy investorovi i dalším spolupracujícím subjektům, a to hlavně vlivem vývoje situace, běhu času a přirozeně se měnících okrajových podmínek.

Zásadním problémem pak jsou podmínky pro žádání o dotaci, v OPŽP uplatňované formou konkrétních výzev. Investor mnohdy zjistí, že dílo nemůže uplatnit tak, jak je připravil a povolil, že musí během přípravy část uskutečnit a nečekat na dotační čas apod., a v zásadě se dostává do neefektivního utrácení peněz a času. Už vůbec není jednoduché v tomto systému plánovat spolufinancování a ostatní související faktory, a to jak u správcovských organizací, tak u provozních subjektů. Komplikujícím faktorem bývá i specializace najatých dílčích konzultantů a nedořešenost jejich provázanosti. Například žádost připravuje jiný subjekt než ten, jenž zpracovával projektovou dokumentaci, nastávají smluvně kompetenčně nedořešené vazby apod.

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE: DISKUSE O NÍ NESKONČILA

Vrcholem úspěchu po několikaletém úsilí investora a jeho týmu je udělení dotace. Po složitém procesu jejího potvrzení a udělení žadateli nastává proces výběru zhotovitele. Je nutné připravit zadávací dokumentaci stavby.

Stále trvá diskuse o potřebě zadávací dokumentace stavby (ZDS) jako speciálním stupni projektové přípravy, resp. o jejím obsahu, rozsahu a formě. Za úsporné opatření se vydává využití dokumentace pro stavební povolení (DSP), doplněné o výkaz výměr, a přejmenování takto vzniklé dokumentace na zadávací dokumentaci stavby (po doplnění o obchodní část). Ano, tato forma vyhoví požadavku zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale je evidentní, že nebyla-li DSP vypracována až po odsouhlasení žádosti o přidělení dotace, není reálné dosáhnout souladu žádosti o dotaci (a tedy i ZDS) s DSP.

Bez seriózní projektové přípravy nelze kvalitně zadat veřejné výběrové řízení a projít prověrkou zadávací dokumentace ze strany Státního fondu životního prostředí (SFŽP), což je podmínkou pro budoucí čerpání dotace. V současnosti ZDS slouží k vymezení technických, všeobecných a smluvních požadavků na budoucího zhotovitele, ale hlavně je stupněm přípravy, v němž se koriguje původně uvažovaný záměr i řešení projektu a nastavuje jeho konečný rozsah. Není to původním účelem ZDS, ale stalo se to u nás běžnou praxí.

Na druhé straně se setkáváme se zadáním vypracovat ZDS na velmi vysokém stupni detailu, který by vyžadoval mít k dispozici prakticky kompletní realizační dokumentaci. To je nereálné též proto, že nejsou známy například zhotovitelem navržené stroje a zařízení s dopadem i do stavební části. Proto se musí vést rozumný dialog investora, projektanta a SFŽP a hledat konečná forma detailu ZDS. Ať je použita forma agregovaných položek výkazu výměr, či se vychází z detailních položek (obecně se přimlouváme za jejich vhodnou kombinaci, vždy se zohledněním charakteru každého projektu), je evidentní, že zpracování ZDS je časově náročné.

JINÁ PRAVIDLA PRO KOHEZNÍ FOND

I proto sílí obecné povědomí, že projektová příprava pro investice podporované z OPŽP je náročná a zpožďuje se. Projektová příprava je skutečně náročná, vyžaduje čas a lze ji obtížně urychlit, pokud by se nezměnil způsob celé přípravy projektů.

Existuje taková možnost? Jistě, ale muselo by dojít k zásadnímu přesunu rizik a odpovědnosti za přípravu celého projektu. Nyní je totiž jednoznačně nese hlavně tým žadatele (projektant, zpracovatel žádosti, investor, a to dílčím způsobem, nikoliv jednotně) a donátor projektu (celá administrativa OPŽP), částečně pak zhotovitel projektu. Stávající režim totiž odpovídá přípravě podle pravidel Red Book FIDIC.

S >>neuspokojivým<< stavem přípravy (zpožďováním) projektů podpořených EU se potýká řada zemí. Proto se u některých projektů v rámci financování z Kohezního fondu začala využívat jiná pravidla jejich přípravy (Yellow Book FIDIC nebo Design-Build /D-B/ či Design-Build-Operate-Transfer /D-B-O, B-O-T/ apod.). Tak třeba na Slovensku už tento způsob přípravy začali používat nejen k urychlení projektů, ale i kvůli přenosu odpovědnosti za dílo jako celek (nikoliv jen zhotovení díla, ale i jeho příprava a třeba také následný provoz) na dodavatele, což přispívá k vysoké finanční jistotě investora (česky >>kontrakt na pevnou cenu za splnění podmínek pro výkon a funkci díla<<). Oba systémy mají své výhody a nevýhody a je na investorovi, aby ve spolupráci se zkušeným konzultantem mezi nimi správně vybral.


MIROSLAV KOS
generální ředitel, HYDROPROJEKT CZ

ALEŠ MUCHA
ředitel divize Infrastrukturní stavby a hydroinformatika, HYDROPROJEKT CZ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ASIO, spol.s r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist