Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Malá vodní elektrárna s rybím přechodem

20.10.2012  |  zdroj: STAVITEL  |  299× přečteno      vytisknout článek

elektrarnaNa řece Berounce v intravilánu města Beroun vznikla malá vodní elektrárna, odpovídající současným trendům v této oblasti.

Podle dosavadních poznatků je podobný způsob výroby elektrické energie nejenom vysoce ekologický, ale i efektivní a mimo jiné i odpovídá celosvětovému úsilí o maximální podíl obnovitelných energetických zdrojů s minimálním vlivem na životní prostředí.

Malé vodní elektrárny nejsou na našem území žádnou novinkou - pamětníci potvrzují, že v první polovině minulého století existovala řada firem, využívajících energetického potenciálu vodních toků k výrobě elektřiny, kterou potom samy bezprostředně používaly. Přišlo však období, kdy byly tyto "nemoderní" energetické zdroje rušeny s odkazem na vyšší ekonomickou efektivnost jiných.

Že ale nyní prožívají svoji renesanci, to dokazuje právě malá vodní elektrárna v Berouně, k jejíž výstavbě došlo v souvislosti s rekonstrukcí zdejšího jezu. Ten byl vybudován k navedení vody do náhonu, situovaného na pravém břehu řeky - energii z tohoto náhonu původně využívaly tři mlýny. Jez však byl v roce 1941 stržen povodní a přechodem ledů a nový jez pak byl dokončen až v roce 1954.

REKONSTRUKCE PŮVODNÍHO JEZU

Pro stavbu malých vodních elektráren jsou ideální lokality se zaručeným průtokem a co možná největším spádem - výhodná jsou především místa, kde již je zařízení pro vzdutí vod a docílení požadovaného spádu realizováno - v Berouně byl pro tento účel využit stávající jez. V souvislosti s vybudováním malé vodní elektrárny (MVE) zde však došlo i ke stavbě rybího přechodu (v odborných kruzích často označovaného "krásným" technickým termínem rybochod) a úpravě jezu, jejímž cílem bylo - kromě vytvoření podmínek pro co nejefektivnější využití energetického potenciálu řeky - i zlepšení protipovodňové ochrany města.

elektrárnaPůvodní betonový pevný jez s mírným půdorysným zaoblením byl proto přebudován na jez částečně pohyblivý. Došlo ke snížení pevné koruny jezu o 90 centimetrů a vybudování tří jezových polí se dvěma středními pilíři a pohyblivými hydraulicky ovládanými jezovými klapkami s hradicí výškou 1,40 metru - v každém poli jezu jsou umístěny dvě takovéto klapky. Provozní hladina jezu (hladina stálého vzdutí) je tak na úrovni 218,44 m.n.m. oproti původním 217,94 m.n.m. Sklápění jezu umožňuje udržovat v nadjezí stálou hladinu vody až do průtoku jednoleté povodně - při větších povodních budou jezové klapky zcela sklopeny a tím budou i sníženy hladiny povodňových průtoků. Rekonstrukce jezu tak zlepší odtokové podmínky velkých vod a pomůže i řešit časté kritické ledové jevy v tomto úseku řeky - vhodnou manipulací s jezovými klapkami je možno neškodně převádět ledy do podjezí.

KONSTRUKCE OBJEKTU STROJOVNY

Samotný objekt MVE je situován na levém břehu řeky Berounky v návaznosti na levý jezový pilíř. Výtok vody z elektrárny je přímo do podjezí a jeho spodní hladina zasahuje až pod úroveň jezu. Úsek řeky ovlivněný tzv. odběrem vody z toku má tedy nulovou délku a proto nebylo nutné v tomto úseku stanovovat minimální zůstatkový průtok vody. Půdorysné rozměry vrchní stavby strojovny jsou 13,6 x 15,0 m, spodní stavba má rozměry 15,8 m x 15,0 m. Konstrukce strojovny je z vodostavebného železobetonu, čímž je zajištěna vodotěsnost objektu i při hladině stoleté vody, která je stanovena cca 1,5 metru nad úrovní okolního břehu, to znamená na kótě 221,00 m.n.m. Jen pro zajímavost - při povodni v roce 2002 dosáhla voda v těchto místech úrovně 222,55 m n.m.

Svislé železobetonové nosné konstrukce strojovny tvoří kombinace stěnového a sloupového systému, k dosažení vodotěsnosti slouží i systémové těsnění pracovních spár a tlakové průchodky kabelových prostupů. Obvodový plášť je zateplen kontaktním zateplovacím systémem (ETICS), využívajícím expandovaný polystyren, který je v soklové části nahrazen polystyrenem extrudovaným. Objekt strojovny je zastřešen plnostěnnými lepenými dřevěnými vazníky s osovou vzdáleností 2,88 metru, příčnými dřevěnými vazničkami a záklopem z OSB desek, stykovaných na pero a drážku. Krytinu střechy tvoří měděný plech. Ve vrcholu střešního oblouku je v prostoru nad strojovnou umístěn montážní otvor o rozměru 5,00 x 2,50 metru, s odnímatelným poklopem vybaveným úchytnými oky, umožňujícími jeřábovou manipulaci, a nezbytnými prvky, zajišťujícími potřebnou vodotěsnost této důležité součásti střešního pláště.

Hydraulický obvod elektrárny se skládá ze čtyř základních částí - bloků: vtoku, jemných česlí, strojovny a výtoku. Světlá šířka vtoku je 20,8 metru, středovým pilířem je dělena na dvě pole, z nichž každé je hrazeno dvojicí stavidel. Na lávce stavidel je zavěšen elektronický odpuzovač ryb, který brání průniku ryb do hydraulického obvodu elektrárny. Blok jemných česlí usměrňuje tok vody k jednotlivým turbínám, samotné jemné česle pak chrání vtok k turbínám; na horní hraně vtoku je umístěn žlab shrabků a jsou zde kotveny čisticí stroje česlí. Jako další ochrana proti průniku ryb do technické části elektrárny slouží 0,5 metru vysoký šikmý práh v základové desce (tzv. poproudová ochrana), který u dna usměrňuje tok vody k proplachovací propusti - ve stavidle proplachovací propusti je pak u dna zřízen otvor, umožňující únik ryb z tohoto prostoru. K odpuzování ryb slouží i stroboskop, pracující se světelnými efekty.

TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ

Ve spodní části strojovny je umístěna hlavní technologická část elektrárny: čtyři přímoproudé S turbíny typu HHSSK1300, každá s horizontálním asynchronním generátorem o jmenovitém výkonu 180 kW - celkový instalovaný výkon elektrárny je tedy 720 kW při maximálním průtoku 28,0 m3/s. Rozhraní mezi spodní a horní částí strojovny tvoří obvodová galerie, která je konstrukčně řešena jako konzola vetknutá do obvodových stěn. V úrovni galerie, spojené s dolní částí strojovny ocelovými obslužnými schodišti, je situována rozvodna VN, rozvaděče, trafostanice, administrativní místnost obsluhy a sklad. Výtokový objekt, tvořený třemi dilatovanými betonovými prvky, má proměnnou šířku i hloubku a dno v podobě betonové desky a kamenného záhozu.

Průtok vody na turbíny je řízen hladinovou regulací na konstantní horní hladinu - hladinu stálého vzdutí. Elektrárna pracuje v automatickém bezobslužném režimu, v součinnosti s hladinovou regulací a zabezpečovací automatikou. Hladinová regulace je nastavena tak, že je přednostně zajišťován průtok vody rybím přechodem a přeliv přes jezové klapky před průtokem do elektrárny.

Rybí přechod je zařízení, které umožňuje vodním živočichům a rybám překonávat příčnou překážku v řečišti - v tomto případě jez - a migrovat mezi nadjezím a podjezím. Berounský rybí přechod vede kolem celého obvodu elektrárny, je 128 metrů dlouhý, s mírným podélným sklonem dna, šířkou 3,0 metru a stálým průtokem 1,0 m3/s. Jedná se o přírodní koryto, vzniklé vedle jezu, s hrázkami z lomového kamene, které vytvářejí tůně, potřebné pro odpočinek ryb.

Projekt malé vodní elektrárny a rybího přechodu v Berouně získal kromě titulu Vodohospodářská stavba roku 2011 i nominaci na titul a Cenu státního fondu životního prostředí v soutěži Stavba roku 2011.


ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVBĚ

Název stavby: Malá vodní elektrárna a rybí přechod Beroun

Místo stavby: Beroun, řeka Berounka, říční km 35,564

Investor: RenoEnergie, a.s., Praha

Autor návrhu budovy strojovny: Ing. arch. Daniel Barták

Architektonický ateliér: Deco Atelier, Praha

Projektant: Hydroka, s.r.o. - strojně technologická část, vedoucí projektant Josef Kašpar, Mürabell, s.r.o. - stavební a hydrotechnická část

Dodavatel stavby: Sdružení firem MVE a RP Beroun - Metrostav, a.s., Zakládání staveb, a.s.

Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Libor Jonáš

Stavbyvedoucí: Jozef Ďuriš

Rozhodující kooperanti: Chaloupecký, s.r.o. - zemní práce, Techko, s.r.o. - zámečnické konstrukce, Hydrohrom, s.r.o. - strojně technologická část

Zastavěná plocha: 204 m2 - vrchní stavba strojovny, 237 m2 - spodní stavba strojovny

Náklady stavby (bez DPH): 55,3 mil. Kč - stavební část, 30,2 mil. Kč - strojně technologická část MVE a jezu

Stavba byla spolufinancována ze zdrojů EU - operačních programů OPPI a OPŽP

Doba výstavby: 02/2010 - 01/2011

AUTOR: František Kulhánek


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist