Metodika výpočtu PM ze zdrojů znečišťování ovzduší

Dotaz:

Jakým způsobem lze počítat emise PM (tedy polétavého prachu nebo pevných částic) z definované plochy, na které je skladován sypký materiál. Existuje metodický pokyn MŽP, který nabízí emisní faktory pro výpočet TZL z přesypů drceného, tříděného a skladovaného materiálu (např. ze stavební činnosti), nicméně tento Ef nijak nezohledňuje obrátku materiálu, tedy fakt, že se množství skladovaného materiálu v čase mění. Obdobně nezohledňuje meteorologické veličiny, které opět uvedený proces ovlivňují. Existuje nějaký doporučený způsob výpočtu, model nebo doporučená metodika, které umožní zohlednit proměnné množství skladovaného materiálu, vlhkost materiálu, rychlost větru a další veličiny, které se mění v čase? Předem díky za kvalifikovanou odpověď

Odpověď:

Co se týče české legislativy, emisní faktory (EF) pro výpočet emisí jsou uvedeny ve Sdělení odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb. (Věstník MŽP č. 2016/1), kde jsou mimo jiné EF pro kamenolomy a zpracování kamene, které jsou stanoveny pro vrtací práce a nakládku a vykládku rubaniny a kameniva a dále pro linku na úpravu kameniva (drcení, třídění, přesypy). Tyto emisní faktory jsou stanoveny v g tuhých znečišťujících látek (TZL) uvolňovaných do ovzduší na tunu zpracovaného materiálu (jedná se tedy o množství emisí znečišťujících látek [g] vztažené na konkrétní množství zpracovaného materiálu [t]). Emisní faktory jsou pro jednotlivé procesy rozděleny dle vlhkosti zpracovávaného materiálu a dle užívaných technologií ke snižování emisí (http://www.mzp.cz/cz/emisni_faktory_sdeleni).

V případě výpočtu imisního příspěvku (suspendované částice PM) se vychází z Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší ke zpracování rozptylových studií, který zahrnuje i metodickou příručku modelu SYMOS´97 (http://www.mzp.cz/cz/zpracovani_rozptylovych_studii_metodika).

Tato příručka výpočtu znečištění ovzduší obsahuje postup při modelových výpočtech imisních koncentrací znečišťujících látek, šířících se z bodových, liniových nebo plošných zdrojů. Při výpočtu imisních příspěvků se zohledňují rozptylové parametry pro zdroj, rychlost a směr větru, umístění zdroje ve vztahu k reliéfu terénu apod.

Rovněž si Vás dovolíme odkázat na metodiku EMEP/EEA Air pollutant emission inventory guidebook - 2013: http://www.eea.europa.eu/publications/emep-eea-guidebook-2013 a U.S. Environmental Protecion Agency AP 42: https://www3.epa.gov/ttnchie1/ap42/, kde jsou uvedeny jednotlivé emisní faktory pro různé technologie a činnosti. V případě metodiky U.S. EPA AP 42 (Sections 13. Miscellaneous Sources) jsou uvedeny např. EF pro výpočet emisí TZL ze skladovacích ploch sypkých materiálů, z manipulace se sypkými materiály a jeho transportu, z větrné eroze skladovaného materiálu, apod.). Vzorec výpočtu EF (kg/t ukládaného materiálu) zahrnuje průměrnou rychlost větru, vlhkost materiálu a koeficient odpovídající hodnocené frakci (velikost částic).

Co se týče zjištění emisí ze staveb, je dále k dispozici Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti, kde je většina EF popsána výpočtovou rovnicí, která v sobě zohledňuje proměnné (meteorologické podmínky, vlastnosti materiálů apod.). Tato metodika je k nalezení na: http://www.mzp.cz/cz/castice_pm10.

Autor: Mgr. Magdalena Krsová