Ode dneška globálně platí klimatická dohoda z Paříže
Přelomová dohoda o ochraně klimatu z Paříže vstupuje dnes celosvětově v platnost. Uplynula totiž lhůta třiceti dnů od splnění podmínek platnosti [1]. Pro ČR jako zemi s nízkou energetickou efektivitou a vysokými emisemi CO2 na osobu má praktická aplikace dohody velký význam. Kromě průmyslu, dopravy a dalších odvětví [2] mají i obce a občané velké možnosti, jak přispět ke snižování emisí skleníkových plynů.
Podle expertních studií mohou střešní fotovoltaické systémy vyrábět v roce 2030 ročně 3,5 TWh elektřiny, větrné elektrárny pak 8,7 TWh [3]. Tím by také ušetřilo jedenáct a půl milionu tun oxidu uhličitého ročně, nahradí-li adekvátní část současné výroby (převážně uhelné) elektřiny.
Rozvoj obnovitelných zdrojů se podle Hnutí DUHA má stát jedním - avšak zdaleka ne jediným - z klíčových směrů pro naplnění českého podílu na schválené globální klimatické dohodě. Výše zmíněné rozumné možnosti jejich rozvoje v nejbližších patnácti letech odpovídají deseti procentům celkových emisí oxidu uhličitého ČR nebo také více než čtyřnásobku zastaralé uhelné elektrárny Chvaletice [4].
Větrná energetika bude ještě zhruba deset let potřebovat rozumnou podporu, aby konkurovala (nepřímo, ale zato masivně) dotovanému uhlí. Uhelná elektřina znečišťuje ovzduší, což působí akutní i chronické zdravotní komplikace a zvýšenou pracovní neschopnost. Stát, firmy i občané tak platí za tu výrobu elektřiny z uhlí, kterou by mohly nahradit střešní fotovoltaiky a obecní větrníky, dle výpočtů Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy ročně 4,5 miliardy korun ve zdravotním a nemocenském pojištění [5]. Zemědělci zase ročně přijdou o 100 milionů korun kvůli dopadům znečištění na zemědělskou produkci. A tato čísla nezahrnují další externí negativní dopady, například škody způsobené znečištěním vzduchu na budovách nebo vlivy na divoce žijící rostliny a živočichy.
Větrná energetika je však také šancí pro průmysl a zaměstnanost. Spočítala to studie připravená experty ze společnosti SEVEn pro odbory energetiků, podnikatele v oboru a Hnutí DUHA [6]. Během příští dekády u nás může vzniknout nejméně 1 503 nových, stálých pracovních míst, z toho bezmála 80 % ve výrobním průmyslu. Kolem roku 2050 může sektor dávat práci nejméně 5 583 lidem, pokud stát obnoví přiměřenou podporu pro obecní a občanské větrné elektrárny [7].
Čistá elektřina ze střešních fotovoltaických elektráren zase posílí soběstačnost domácností a sníží jejich závislost na velkých elektrárenských společnostech.
Český Parlament se v listopadu chystá na první čtení klimatické dohody. Nakonec musí smlouvu ratifikovat prezident Milouš Zeman. Na zítřejší globální vstup dohody v platnost to však nemá vliv.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
,,Od zítřka definitivně platí, že Česká republika - stejně jako ostatní státy světa - musí dle pařížské klimatické dohody začít směřovat k budoucnosti bez fosilních paliv. Výroba domácí čisté elektřiny však zajistí i víc než ochranu klimatu: čistší vzduch, nižší účty lidí i firem, větší soběstačnost obcí i domácností a nová pracovní místa. Stát by měl dát přiměřenou podporu obecním a občanským projektům větrných elektráren."