Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ochrana nových staveb proti radonu

20.03.2003  |  243× přečteno      vytisknout článek

Ochrana nových staveb proti radonu Ochrana staveb proti radonu, zvláště proti radonu pronikajícímu z geologického podloží do vnitřního ovzduší objektu, je v současné době již zcela samozřejmou součástí projektové přípravy stavby. Každý investor a projektant tak řeší v rámci stavebního řízení otázku, jak optimálně postupovat, aby po realizaci výstavby koncentrace radonu ve vnitřním ovzduší objektu zcela vyhovovaly požadavkům na zdravé bydlení, respektive pracovní prostředí. Nejedná se přitom jen o výstavbu rodinných domů, jejich přístavby a rekonstrukce, i když v těchto případech je radonová problematika z hlediska zájmu stavebníka o co nejzdravější bydlení samozřejmě velmi důležitá. Obdobně musí být chráněny i další stavby, kde se pohybují ve větší míře lidé, jako školy, nemocnice, administrativní budovy, haly, kina, výstavní síně a podobně. Hlavním a rozhodujícím zdrojem radonu v ovzduší objektu je půdní vzduch, pronikající do objektu ze země. Další zdroje radonu (stavební materiály se zvýšeným obsahem radia 226Ra a zdroje pitné vody) se podařilo již v posledních letech zcela eliminovat. Legislativní pravidla předepisují výrobcům a dodavatelům stavebních materiálů poměrně přísné směrné a limitní hodnoty a pravidelnou kontrolní činnost, stejně tak jsou kontrolovány zdroje pitné vody určené pro hromadné zásobování. Zvýšenou pozornost je tak kromě rizika pronikání radonu z podloží nutno věnovat pouze jednorázové výrobě stavebních materiálů (zvláště samovýrobě z popílků, škváry a podobně) a individuálním zdrojům vody. Platná legislativní úprava určuje jako první stupeň při přípravě stavby stanovení radonového indexu pozemku v rámci detailního radonového průzkumu. Radonový index pozemku vyjadřuje míru rizika pronikání radonu z podloží stavby (půdního vzduchu) do ovzduší stavby. Každý navrhovatel umístění stavby, respektive každý žadatel o stavební povolení, je povinen vzhledem k ustanovením tzv. atomového zákona, tj. zákona č.18/1997 Sb. ve znění zákona č.13/2002 Sb., zajistit stanovení radonového indexu pozemku a tento posudek předložit stavebnímu úřadu. I když radonový index pozemku je nový termín, který zavedla až uvedená legislativní pravidla, nejedná se ve své podstatě o žádnou novinku. Radonový index pozemku je nový termín pro dříve používanou kategorii radonového rizika základových půd, která byla určována obdobným postupem v minulých letech. Od července 2002 je tak jednoznačně určena povinnost stavebníka ve všech případech, kromě ojedinělých staveb navrhovaných s oddělující vzduchovou vrstvou, předložit stavebnímu úřadu výsledky detailního radonového průzkumu = stanovení radonového indexu pozemku. Stavební úřad má možnost kontroly, zda je uvedený posudek zpracován oprávněnou osobou dle zákona, a ve vymezených případech (pozemek s vyšším než nízkým radonovým indexem) stanoví podmínky pro provedení preventivních opatření. MEZITITULEK: Stanovení radonového indexu pozemku V České republice se pro stanovení radonového indexu využívá jednotná metodika -\"Kategorizace radonového rizika základových půd\" (Barnet et al, 1994). V současné době se dokončují výzkumné práce pro novelizaci této metodiky, platnost této upřesněné verze pod názvem \"Stanovení radonového indexu pozemku\" se předpokládá v průběhu roku 2003. Komerční firmy, které se touto činností zabývají, musí mít odpovídající povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Objednatel stanovení radonového indexu pozemku má tedy jednoduchou možnost poznat, zda firma, u které se rozhodl zpracování posudku zadat, je dostatečně odborně erudovaná a vybavená, aby získal odpovídající informace. Stanovení radonového indexu pozemku vychází z posouzení distribuce hodnot objemové aktivity radonu (222Rn) v půdním vzduchu a propustnosti zemin a hornin pro plyny ve vertikálním profilu do úrovně předpokládaného zakládání staveb, respektive do úrovně očekávaného kontaktu budova -podloží. Základní úkol radonového průzkumu představuje přímé stanovení objemové aktivity radonu v půdním vzduchu ve vzorcích odebraných v daném rozsahu a síti. Odběr vzorků půdního vzduchu se provádí z hloubky 0,8 m, zpravidla pomocí tenkých odběrových tyčí s volným hrotem a velkoobjemových injekčních stříkaček. Rozsah měření a způsob stanovení je následující: při hodnocení pozemku před výstavbou samostatně stojícího objektu o ploše zástavby do 800 m2 je nutno realizovat minimálně patnáct odběrů vzorků půdního vzduchu a stanovení objemové aktivity radonu, v případě plošně rozlehlejších objektů nebo při celkovém hodnocení větších pozemků, určených pro zástavbu rodinnými domky apod., je nutno využít odběrovou síť 10 x 10 m. Kategorizace ploch stavenišť, případně jejich částí, vychází ze zjištěných hodnot objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, plošné distribuce a statistického vyhodnocení souboru hodnot. Stanovení propustnosti základových půd je založeno na studiu specializovaných inženýrsko-geologických zpráv a mapových podkladů ze zájmové oblasti a na popisu in situ (dokumentace vertikálního profilu, podíl jemné frakce \"f\" v zeminách a rozložených horninách v návaznosti na ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy, respektive přímá měření plynopropustnosti in situ, posouzení možných změn ve vertikálním i horizontálním směru.Výsledkem průzkumu je stanovení radonového indexu pozemku, vycházející z uvedené tabulky. Každému pozemku přísluší jedna ze tří kategorií indexu -nízký, střední nebo vysoký radonový index. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší je koncentrace radonu v podloží a čím jsou vrstvy zemin a hornin v kontaktním prostředí budoucího objektu s podložím propustnější, tím vyšší je radonový index pozemku. Finanční náklady, spojené se stanovením radonového indexu pozemku, nejsou nijak vysoké a vycházejí z velikosti zkoumané plochy. Pro představu je možno uvést, že v případě samostatně stojícího rodinného domu či obdobně velkého objektu, činí celková cena za detailní radonový průzkum a stanovení radonového indexu pozemku zpravidla od 2000 do 3000 Kč. Pokud se průzkum provádí pro souvislou výstavbu více rodinných domů, výsledná cena na jeden objekt může být podstatně nižší, neboť se \"mapuje\" radonový index v celém území souvislé výstavby. V případě těchto pozemků pro rozsáhlou zástavbu, nebo i v případě větších objektů, vychází celková cena z rozlohy (zmiňovaná síť 10 x 10 m) a činí zpravidla 13 000 až 15 000 Kč za 1 ha zkoumané plochy. Při srovnání s cenami za ozdravná protiradonová opatření ve starší zástavbě, kde byly zjištěny nadlimitní koncentrace radonu ve vnitřním ovzduší, jsou nízké i náklady spojené s preventivním opatřením. Podrobný radonový průzkum pozemku umožňuje návrh odpovídajících ochranných opatření (materiál izolace, tloušťka, řešení prostupů instalačních vedení apod.) volených \"na míru\" novému objektu, aby případné vícenáklady byly minimální. Nemělo by tak docházet ani ke zbytečnému prodražování (zbytečně drahá a přemrštěná opatření), ani na druhé straně k podcenění rizika. Pro určení kategorie radonového rizika (radonového indexu) se dříve využívaly v některých případech i různé mapové podklady, ať již tzv. odvozené mapy radonového rizika jednotlivých krajů České republiky v měřítku 1:200 000 či mapy radonového rizika z geologického podloží v měřítku 1:50 000. Účel těchto map je ovšem odlišný. Byly a jsou konstruovány pro rychlejší a úspěšnější vyhledávání starších objektů s vysokými hodnotami objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší. Mapují tak oblasti, kde lze očekávat vyšší výskyt těchto objektů, aby bylo vyhledávání efektivnější. Vzhledem ke svému měřítku nemohou samozřejmě postihnout situaci na konkrétním pozemku (v návaznosti na rozdílné geologické poměry je běžně zjišťován rozdílný radonový index i u sousedních pozemků). Tuto skutečnost, kterou vždy uváděli a uvádějí autoři jmenovaných map (Česká geologická služba), potvrzuje i uvedené legislativní zastřešení radonové problematiky, které jednoznačně vylučuje možnost využití těchto map a stanovení radonového indexu pozemku podmiňuje provedením detailního průzkumu. MEZITITULEK: Preventivní ochranná opatření Pro navrhování a provádění preventivních ochranných opatření slouží norma ČSN 730601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Údaje z této normy, často doplněné o příklady výpočtů a dimenzování izolací, o typové skladby a řešení detailů, jsou obsaženy v řadě odborných publikací, které jsou v současné době běžně k dispozici. Jak samotná norma, tak i odborné publikace jsou v návaznosti na rozšiřující se vědomosti o problematice pronikání radonu do staveb průběžně doplňovány a upravovány tak, aby aktuálně zařazovaly i nové způsoby a možnosti řešení dostatečné a kvalitní ochrany. Při sumarizaci databází, zahrnujících výsledky detailních radonových průzkumů a stanovení radonového indexu pozemku (dříve radonového rizika základových půd) je zřejmé, že výskyt či zastoupení pozemků s nízkým radonovým indexem je na území České republiky zhruba 40 až 45 %. To zjednodušeně řečeno znamená, že u významného počtu pozemků (skoro u poloviny) postačuje k řešení ochrany stavby proti radonu provedení radonového průzkumu. Neboť když je zjištěna kategorie nízkého radonového indexu pozemku, není jakákoli další speciální ochrana stavby proti radonu nutná (pokud je při výstavbě postupováno v souladu s ostatními předpisy, řešícími například otázky ochrany stavby proti zemní vlhkosti). Investor ani projektant se nemusí radonovou problematikou dále zabývat. U dalších pozemků, kde byla zjištěna jiná kategorie než nízký radonový index pozemku, se při výstavbě navrhují a provádějí ochranná opatření. Pro představu o rozsahu a způsobu těchto opatření jsou dále uvedeny základní informace pro vhodnou volbu opatření, tak jak vyplývají z odborné publikace Izolace proti radonu (vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost), zpracované autorem normy ČSN 730601 Ing. Martinem Jiránkem, CSc. MEZITITULEK: Protiradonová izolace Při středním radonovém indexu pozemku je již nutno stavbu chránit proti pronikání radonu z podloží. Nejčastějším opatřením v tomto případě je použití tzv. protiradonové izolace, což je každá hydroizolace, která musí dále splňovat následující požadavky: Musí mít stanoven součinitel difúze radonu, a to jak pro vlastní izolaci, tak v místě spoje izolačních materiálů. Znalost tohoto součinitele je nezbytná pro výpočet potřebné tloušťky izolace v závislosti na typu objektu a radonovém indexu pozemku. Hodnota součinitele difúze v místě spoje izolačních materiálů potom ukazuje na to, jak je propracována technologie spojování, neboť těsnost spojů hraje podstatnou, ne-li nejdůležitější roli v zajištění plynotěsné funkce izolace. Tažnost izolace musí být taková, aby pro zvolený typ založení objektu a konstrukční provedení celé spodní stavby přenesla mezní deformace podle normy, řešící zakládání staveb. Tento požadavek je třeba mít na zřeteli zvláště při používání izolačních materiálů s kovovými výztužnými vložkami, jejichž tažnost může být poměrně nízká. Trvanlivost izolace musí odpovídat předpokládané životnosti stavby, neboť izolační souvrství je po svém zabudování nepřístupné a tudíž jen velmi stěží opravitelné (respektive opravitelné s velkými finančními náklady). Izolace musí dále splňovat všechny ostatní požadavky kladené na hydroizolace (ČSN 73 0600) a vyplývající z konkrétních podmínek na staveništi (například odolnost vůči koroznímu a mechanickému namáhání a podobně). Jako protiradonové izolace se nejčastěji využívají následující materiály (pokud vyhovují výše uvedeným podmínkám): Asfaltové izolační pásy. Mezi výhody asfaltových izolačních pásů patří skutečnost, že je lze plnoplošně natavovat k podkladu a je tak vyloučena existence vzduchové mezery mezi izolací a stavební konstrukcí, kde by se mohl šířit radon. Jelikož jsou problémy spojené s pronikáním radonu do objektu spojeny často s kvalitou provedení izolace, další podstatná výhoda asfaltových izolačních pásů spočívá v možnosti realizace izolace přímo stavebníkem. Ten si tak může zaručit a pohlídat kvalitu provedení, včetně utěsnění detailů a podobně. Využívají se pásy s nenasákavými vložkami z minerálních, skleněných nebo syntetických vláken, respektive pásy na bázi modifikovaných asfaltů. Při navrhování pásů s vložkou z kovové fólie, která omezuje zpracovatelnost, ohebnost i průtažnost, je nutno věnovat těmto faktorům zvýšenou pozornost. Fóliové systémy. Výhodou jsou zpravidla zcela vyhovující mechanicko-fyzikální vlastnosti, dlouhá životnost, velká tažnost a možnost zpracování za relativně nepříznivých podmínek. Výsledná těsnost systému závisí v podstatě na kvalitě a těsnosti spojů a prostupů. Nejčastěji se využívají materiály na bázi polyvinylchloridu (fólie z měkčeného PVC) a polyetylenu (fólie z vysokohustotního polyetylenu HDPE, respektive z nízkohustotního polyetylenu LDPE). Stěrkové izolace. Jejich výhodou je možnost utěsnit i tvarovat velmi složité detaily a prostupy. Nevýhodou je naopak poměrně velká pracnost a spojité zajištění požadované tloušťky stěrky, zvýšené nároky jsou kladeny také na povrch, na který se má stěrka aplikovat. Jak vyplývá z uvedených požadavků, protiradonová izolace je často shodná s izolací, která plní i funkci izolace proti zemní vlhkosti či případně proti tlakové vodě. Vícenáklady, vyvolané ochranou proti radonu, jsou tak často zcela minimální. Filozofie preventivní ochrany vychází z předpokladu, že prevence je vždy podstatně levnější než nákladná ozdravná opatření v již hotových objektech. Protiradonovou izolaci lze navrhnout jako jedinou ochranu proti radonu i při vysokém radonovém indexu pozemku, pokud rozhodující hodnota objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, vstupující do hodnocení, nepřekračuje dvojnásobek hraniční hodnoty mezi středním a vysokým radonovým indexem. Jsou-li tyto dvojnásobky hraničních hodnot překročeny, musí být protiradonová izolace provedena v kombinaci buď s odvětráním podloží pod objektem, nebo s odvětranou ventilační vrstvou v kontaktní konstrukci. V úvahu samozřejmě přicházejí i další kombinace opatření, využívající nucené větrání a podobně. Podrobnosti zahrnující jednotlivá řešení obsahuje uvedená norma. MEZITITULEK: Kvalita především V této souvislosti je třeba upozornit na nutnost kontroly kvality izolačních prací ještě před prováděním dalších prací. Vlastní kontrolu z hlediska množství radonu, pronikajícího do objektu, můžeme totiž provést až u hotového objektu, neboť hodnota objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší je podstatně ovlivněna stavebně technickým stavem celého objektu, výměnou vzduchu a dalšími faktory a jakékoli mezioperační měření není v tomto případě dostatečně vypovídající. Pokud není provedena kontrola izolace a došlo přitom např. k jejímu mechanickému poškození, ke špatnému utěsnění prostupu instalačního vedení či byly nekvalitně provedeny spoje izolace, může se stát, že se i ve zcela novém objektu již při kolaudaci objeví vlhkost na stěnách a následně je zjištěna vysoká koncentrace radonu ve vnitřním ovzduší. Výsledný stav v postaveném objektu je možné kontrolovat pomocí měření objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší jednotlivých místností. Toto měření mohou obdobně jako v případě stanovení radonového indexu pozemku provádět pouze firmy, vlastnící příslušné povolení pro tuto činnost od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Vzhledem k tomu, že objemová aktivita radonu ve vnitřním ovzduší značně kolísá vlivem různého větrání, různých teplotních rozdílů mezi vnitřním a vnějším ovzduším, působením větru a vlivem dalších faktorů, samotné měření se provádí dle daných metodických pravidel v ovzduší objektu minimálně po dobu jednoho týdne. Cenové relace téměř odpovídají cenám, uvedeným při stanovení radonového indexu pozemku, kontrolní měření v jednom rodinném domě stojí tedy asi 2000 až 3000 Kč. Aby mohly výsledky dobře charakterizovat skutečný stav v objektu, mělo by se měření uskutečnit za podmínek, kdy lze očekávat vyšší výskyt radonu v objektu (například v uzavřeném a vytápěném objektu s omezenou výměnou vzduchu). Možnosti, jak zajistit ochranu stavby proti radonu, jsou k dispozici. Pokud je při výstavbě dodržen postup, založený na stanovení radonového indexu pozemku, výběru a návrhu preventivní ochrany dle ČSN 73 0601 a na kvalitní a důsledné realizaci, může si být investor jistý, že udělal vše pro vyhovující stav ovzduší v objektu. AUTOR: Ing. MATĚJ NEZNAL RADON v.o.s. ZDROJ: STAVITEL


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist