Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Extrémní výkyvy počasí budou četnější

10.11.2003  |  199× přečteno      vytisknout článek

Extrémní výkyvy počasí budou četnější Na vaše otázky dnes odpovídá ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský. Zajímalo by mě, jestli je dlouhodobý trend, že teď přeskakujeme jaro a podzim a je buď hodně zima, nebo hodně horko. Je to způsobeno tím, jak si ničíme planetu, a bude to jenom horší, nebo je náhoda, že tomu tak v posledních letech bylo? Miroslava Lukešová, Brno I když se mnozí domnívají, že si průběh počasí dobře pamatují, záznamy meteorologických měření jsou přece jen přesnější. Někdy mám dojem, že se stále více projevuje naše odloučení od přírody a jevy běžné, tedy i proměnlivost počasí, nás překvapují či obtěžují. Skutečností však je, že v posledních letech zaznamenáváme častější výskyt extrémních hodnot, a to nejen u teploty vzduchu, ale i u srážek. Prodlužuje se teplé období roku, desetiletí 1991 až 2000 bylo nejteplejším v minulém století a rok 2000 jeho nejteplejším rokem. I letošní léto bylo mimořádně teplé. Nadprůměrné teploty nastoupily již v dubnu. V tomto pohledu se letošní jaro zkrátilo. Počátek listopadu je letos teplejší než dlouhodobý průměr, říjen byl naopak chladnější. Podzim na rozdíl od ostatních ročních období svou teplotu nezvyšuje. Jaro a podzim doslova nepřeskakujeme, ale jaro začíná dříve a je o několik dnů kratší. Odborníci se shodují, že hospodářské aktivity člověka narušují živé i neživé přírodní systémy. Dokladem je zesilování skleníkového jevu. Pokud se nezačneme chovat rozumněji, budou výskyty extrémů četnější. Poslední roky to potvrzují stejně jako výsledky modelování budoucího klimatu. Ovšem ne všechno kolem vývoje počasí a podnebí známe, takže v závěrech musíme být opatrní. Jak se změnila koordinace sledování počasí po záplavách 1997 v rámci ČR? V. K., Brno Pokud jde o organizaci předpovědí počasí a hydrologických stavů, tak ani nemohlo dojít k zásadním změnám, protože v této oblasti Český hydrometeorologický ústav má propracované postupy, praktikujeme nejnovější poznatky. Ke změnám došlo z hlediska organizace a předávání informací, což umožnil zákon o integrovaném záchranném systému a zákon o krizovém řízení z roku 2000. Předpovědi centrálního předpovědního pracoviště byly zakomponovány do celostátního integrovaného záchranného systému. Pozornost i finanční prostředky jsme zaměřili na zpřesňování předpovědí a jejich rychlé předávání. Vybraní pracovníci ústavu jsou členy povodňových komisí a krizových štábů, což bylo i dříve, ale mobilní telefony nyní zajišťují jejich neustálé spojení. Dalším významným krokem je uzavření smlouvy o spolupráci s Evropským centrem pro střednědobou předpověď počasí v Readingu v srpnu 2001. Mohl byste odborně odhadnout vývoj klimatu nad Brnem v příštím desetiletí? Jaký podíl na oteplování planety vy osobně přisuzujete tzv. skleníkovým plynům? Jiří Kopecký, Brno Podle dosavadních zkušeností bude vývoj brněnského podnebí odpovídat z velké části podnebí jižní Moravy. Bude tedy docházet k projevům oteplování, nelze vyloučit výskyty extrémních stavů, jako jsou sucha či povodně. Jak se však projeví, nelze předpovědět, protože bude záležet na úpravách v krajině, hospodářské činnosti apod. Protože poslední roky dokázaly oprávněnost našich předpokladů o projevech podnebí, které jsme získali při řešení výzkumných projektů, považuji působení skleníkových plynů za podstatné. Jen upřesňuji, že skleníkový jev je přirozenou vlastností atmosféry, bez jeho působení bychom měli na Zemi teploty vzduchu o více než 30 stupňů Celsia nižší. Oteplování, o kterém se nyní tolik hovoří, je dáno zesilováním skleníkového jevu zvyšováním koncentrací skleníkových plynů hospodářskou činností člověka. Tato skutečnost je prokázána a měli bychom se podle toho zachovat. Na jak dlouho dopředu a s jakou přesností jsou meteorologové schopni předpovědět, jaké bude počasí? Jiří Kareš, Brno Čím delší je předpovídané období, tím menší je pravděpodobnost úspěšnosti. Výsledky se též liší použitými metodikami a dále je úspěšnost proměnlivá v závislosti na změnách cirkulace. Podle mých vyhodnocení je měsíční předpověď velmi nepřesná a její úspěšnost výrazně nepřesahuje 50 procent. Naopak předpovědi na 24 hodiny se pohybují až kolem 95 procent. Krátkodobé předpovědi teplot vzduchu (do 48 hodin) mají úspěšnost kolem 90 procent. U srážek toto číslo platí pro nejbližší části dne, u předpovědi na dva dny klesá až k 80 procentům. Napojením na Evropské centrum pro střednědobou předpověď počasí v Readingu a využíváním modelů je předpověď teplot do 7 dnů relativně přesná, tedy kolem 80 procent. Předpovědi přes deset dnů jsou jen o něco úspěšnější než měsíční. Je přístrojové a programové vybavení brněnských meteorologů srovnatelné s pracovišti v západní Evropě a ve světě? Roman H., Brno V základním pohledu ano. Dnes je svým způsobem jedno, kde je předpovědní pracoviště. Díky výpočetní technice a využívání počítačové sítě, dálkovému přenosu naměřených dat, výpočetním modelům, meteorologickým radarům a družicím je možné zpracovat vysoce kvalitní předpověď pro Brno v Praze a naopak. Jistěže brněnské pracoviště není tak rozsáhlé jako centrální předpovědní pracoviště v Praze, proto nemůže mít takový rozsah činnosti. Zatím v Brně nemáme 24hodinovou službu, ale jedná se o jejím zavedení. Výhodou našeho pracoviště je znalost území naší působnosti. Četla jsem, že extrémní výkyvy počasí, jako povodně, velká sucha a ničivé vichřice, souvisejí se změnou klimatu. Hrozí tedy, že se s nimi budeme setkávat častěji? Eva Habartová, Brno Změna klimatu je odborníky přijímána jako výsledek působení zesíleného skleníkového jevu vlivem člověka. Veškeré poznatky nasvědčují tomu, že s extrémními projevy počasí budeme muset počítat a že budou častěji. To však neznamená, že povodně budou každých 5 let (poslední v roce 2002 a předtím 1997) či sucha každé tři roky (2000 a 2003). Zdá se mi, že když přijedu z Brna do Prahy, je tam vždy tepleji. I sníh tam taje rychleji. Je to snad tím, že velké město si vytváří vlastní klima? I. M., Ořešín V průměru není v Praze vyšší teplota než v Brně. Váš názor má v určitých situacích opodstatnění, pokud jde např. o teploty v centrální části Prahy. Velká města si skutečně vytvářejí vlastní klima, jako odborný termín používáme pojem klima měst či městské klima. Je typické vyšší amplitudou teploty vzduchu, nižší vlhkostí vzduchu, sníženou kvalitou ovzduší díky znečištění. U velkých měst se vytváří tzv. tepelný ostrov měst, kde se výrazně projevuje nejen umělý povrch takřka bez zeleně, ale také energie z vytápění. V průměru jsou centrální části teplejší, ale mají také vyšší teplotní extrémy a posunutý výskyt maximálních teplot vzduchu o jednu až dvě hodiny. Čistota ovzduší v Brně i jiných městech se asi obecně za poslední léta zhoršila už proto, že jezdí stále více aut. Jsou na tom ale všechny čtvrtě v Brně stejně? Jak ovlivňuje kvalitu ovzduší v okolí například spalovna? Josef Kopřiva, Brno Na to nelze jednoznačně odpovědět. Pro naše území je typické znečištění oxidem siřičitým, a to ve městech, tedy i v Brně, klesá. Díky narůstající dopravě stoupá znečištění např. oxidy dusíku. Zákonitě se budou lišit hodnoty znečištění v jednotlivých částech Brna podle druhu vytápění, hustoty provozu apod. Pokud jde o spalovnu, prováděli jsme podrobné rozptylové studie spalovny a mohu konstatovat, že spalovna nesnižuje kvalitu ovzduší ve svém okolí. Letošní velké sucho vyvolalo otázky, jestli nehrozí v budoucnu nedostatek vody. Je možné, že kdyby se takové sucho příští rok opakovalo, dojde k nedostatku vody alespoň v některých oblastech? S. B., Židlochovice Sucho podobné roku 2000 či letošnímu by v příštím roce vyvolalo nedostatek vody. Neuvádíte však přesně, jaký nedostatek myslíte. Letos chybělo v půdě kolem 50 procent vody, pitná voda ale byla dodávána bez omezení. Nebude- li zima bohatá na srážky, bude obecně v krajině méně vody, protože tam chybí již dnes. Mají pranostiky něco do sebe, nebo jsou tyto moudrosti předků jen bludy? Petr Novotný, Brno Pranostiky jsou určitě velmi zajímavé z hlediska lidové tvořivosti, ale v žádném případě nejsou kvalitní meteorologickou předpovědí. V tomto pohledu je jejich význam zanedbatelný. V posledních letech jejich uvádění bez ohledu na místo vzniku ještě snížilo jejich význam. U některých nevíme, kdy vznikly, takže díky změně kalendáře z juliánského na gregoriánský není ani možné přesné časové vymezení. Odkud získáváte údaje potřebné pro vytvoření předpovědi počasí? Dá se vůbec předpovídat počasí bez družicových snímků? J. Čermák, Tišnov Předpověď počasí v České republice vychází z údajů naměřených na velkém množství synoptických stanic, které jsou rozloženy po celé Evropě a Atlantském oceánu. Využíváme družice, radary, výšková měření atd. Veškerá měření mají svůj řád a daný systém přenosu údajů. Jistěže lze předpovídat počasí bez družic, dříve se tak dělo, ale s menší přesností. S ohledem na stále větší nároky na přesnost předpovědí to bez družic nepůjde. Když vyjdete ráno na ulici, podíváte se nejdřív na oblohu, abyste zjistil, jestli se vaše předpověď splnila? Jiřina Hovorková, Brno Nejen ráno sleduji oblohu, ale pro ověření předpovědi by jen pohled na ni nestačil. Již několik let si ukládám denní předpovědi a na základě naměřených údajů, hlavně teploty vzduchu a srážek, provádím vyhodnocení. Ukazuje se, že naše předpovědi jsou stále přesnější. (vg) Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno je příspěvkovou organizací Ministerstva životniho prostředí České republiky. Získavá, archivuje a spravuje informace o ovzduší, jeho kvalitě, a povrchových i podzemních vodách, především v oblasti jižní Moravy a přilehlé části Českomoravské vrchoviny, v kraji Brněnském, Jihlavském a Zlínském, především v okresech Žďár nad Sázavou, Jihlava, Třebíč, Znojmo, Brno- město, Brno- venkov, Blansko, Prostějov, Vyškov, Kroměříž, Zlín, Hodonín, Břeclav a Uherské Hradiště. Odborná oddělení pobočky: Oddělení klimatologie - zřizuje a provozuje síť měřicích stanic, vytváří databázi klimatologických dat Regionální předpovědní pracoviště - vytváří předpovědi počasí zejména pro Jihomoravský a Zlínský kraj a kraj Vysočina Oddělení agrometeorologie a fenologie Oddělení hydrologie - měří a archivuje hydrologická data v části povodí Moravy a Dyje Oddělení čistoty ovzduší - provádí automatický i manuální imisní monitoring Oddělení hydrologické přístrojové techniky Zdroj: Rovnost - Brněnský a jihomoravský deník


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist