Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jaké poučení plyne z letošního horkého léta?

18.12.2003  |  123× přečteno      vytisknout článek

Celá Evropa letos strádala neobvyklými horky a suchem. Otevírá se otázka, je-li to důkazem nastupující změny klimatu, do jaké míry za vše může člověk a může-li se vůbec proti tomu bránit.

Historie ukazuje, že v posledních 400 tisících letech zemské klima nebylo nikdy příliš stabilní. Současná epocha spadá z dlouhodobého hlediska spíše do teplejší periody přirozeného kolísání klimatu. I v těch historicky nejteplejších obdobích se však koncentrace CO2 pohybovaly kolem hodnot 280 ppbv. Na počátku 21. století však koncentrace již dosahují hodnot vyšších než 360 ppbv a zejména v posledních desetiletích velmi rychle narůstají. Nemůže být pochyb o tom, že rychlý nárůst koncentrací je důsledkem industrializace, způsobů využívání energetických zdrojů, spalování fosilních paliv a extenzivního hospodaření s přírodními zdroji, což vše je důsledkem činnosti člověka!

Říci však, jak velký je podíl člověka a jaký je podíl přirozeného kolísání klimatu na celkové změně klimatu, je nesmírně obtížné. Klimatickým systémem totiž není pouze atmosféra, ale i celá hydrosféra, biosféra, litosféra a pedosféra, včetně jejich vzájemných vazeb. Člověk se na změně podílí, ale není jediným \"viníkem\".

Změny v systému existují

Měřením je prokázáno, že v průběhu minulého století se Země skutečně o 0,6 stupňů oteplila. Modelové simulace ukazují, že pokud se trend dosavadního nárůstu emisí skleníkových plynů nezmění, potom můžeme na konci 21. století očekávat nárůst globální teploty o 1,4 až 5,8 °C s odpovídajícím nárůstem hladin oceánů o dalších 10 až 90 cm. Ve střední Evropě by taková změna měla znamenat zejména posun počasí k jeho větší proměnlivosti a výrazně častějším projevům extrémního počasí.

Urychleně je proto potřeba hledat odpovědi na otázky, jaké dopady může mít změna klimatu na jednotlivé sektory lidské činnosti a jaká adaptační opatření by byla vhodná, aby se škodám zamezilo nebo aby byly alespoň minimalizovány.

Mnohdy budou náklady na adaptace nižší než náklady spojené s pouhým snižováním emisí skleníkových plynů. Málokdo si uvědomuje, že vrátit jejich koncentrace na předindustriální úroveň by znamenalo snížit současné emise o více než 50 %. Jak ale ukazuje dosavadní vývoj jednání kolem Kjótského protokolu (zatím nevstoupil v platnost, byť hovoří pouze o snížení emisí v průměru o 5,2 %), nebude to asi výhledově příliš reálné.

Evropská unie v letech 1996-1997 silně akcentovala svoji snahu o snížení emisí o 15 %, dávala absolutní prioritu domácím opatřením na snižování emisí. Rovněž velmi kriticky vystupovala proti emisnímu obchodování, jako mechanismu, který jde a priori proti principům Rámcové úmluvy. A jak vypadá její politika dnes? EU bude mít nesmírné potíže se splněním byť téměř polovičního redukčního cíle (8 %), protože její tolik proklamovaná domácí opatření nestačí - jsou v mnoha ohledech příliš nákladná! Proto se usilovně snaží zavést systém emisního obchodování a chce do něho začlenit i nové členské státy.

Včasné varování

S výskytem extrémů počasí, zejména krátkodobých, souvisí včasné varování obyvatelstva. V rámci resortu zabezpečuje předpovědní a výstražnou meteorologickou službu ČHMÚ a stávající systém nyní čeká na svoji modernizaci - bohužel, chybějí finanční prostředky.

Máme-li provozovat lepší modely, které zpřesní předpovědi, musíme mít dokonalejší počítač a jestliže do něj chceme vložit přesnější vstupní údaje, musíme mít kvalitnější měřicí síť. Ani jedno, ani druhé se ale bez peněz neobejde.

Finanční zdroje, které máme k dispozici, můžeme vkládat do snižování emisí výrazně nad závazky vyplývající z přijatých mezinárodních dohod. Náš příspěvek k celosvětovým emisím skleníkových plynů činí necelých půl procenta a protože ostatní svět s daleko vyššími absolutními emisemi již léta přešlapuje na místě, globální emise stále narůstají. Můžeme však finanční prostředky vložit do adaptačních opatření, lépe se připravit na projevy extrémního počasí a podpořit předpovědní a výstražnou službu jako důležitou složku Integrovaného záchranného systému. Zamýšlím-li se nad oběma variantami a zvažuji-li všechny souvislosti, spíše bych pro začátek preferoval variantu druhou.

AUTOR: RNDr. Jan Pretel, CSc.,
vedoucí oddělení změny klimatu,
Český hydrometeorologický ústav
ZDROJ: ODPADY


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist