Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Emise na prodej

02.04.2004  |  zdroj: EKONOM  |  126× přečteno      vytisknout článek

Na obchodování s emisemi oxidu uhličitého české podniky vydělají. V jiných zemích EU naopak prodělají - pokud se ovšem těm ohroženým nepodaří smést připravovaný systém ze stolu.

Snižování emisí skleníkových plynů je obsahem závazku, který přijaly některé země v rámci Kjótského protokolu. Také ČR se před sedmi lety na mezinárodní konferenci o změnách klimatu zavázala, že do roku 2012 sníží celkové emise skleníkových plynů o 8 procent ve srovnání s rokem 1990. Podobné závazky přijaly i další evropské země. Česká republika však již má limit pro kontrolní období dávno splněný, dokonce má ještě o 17 % emisí méně, zatímco některé země emitují více, než jim závazek dovoluje a s redukcí budou mít značné problémy.

V EU přijali tzv. Burden Sharing Agreement, podle něhož se celkový osmiprocentní cíl přerozdělí mezi jednotlivé země tak, aby se zohlednila výkonnost ekonomik, ambice při snižování emisí, potenciál redukce atd. Znamená to sice, že některé státy de facto nedostojí svým individuálním závazkům z Kjóta, ale pokud ho splní EU jako celek, nebude se na to hledět.

Ukazuje to však na jednoznačně dvojrychlostní přístup k redukci - státy se slabší ekonomikou či s problémy (např. Portugalsko, Řecko a Španělsko) mají povolený růst emisí, ostatní snižují (nejvyšší redukční cíl má před sebou Lucembursko, Dánsko a Německo)..

Příznivá situace ČR (z pohledu Kjóta) se zakládá z velké části na méně příznivých procesech, jako byl např. pokles produkce po roce 1989 a restrukturalizace průmyslu, která ještě neskončila. \"V relativních ukazatelích na hlavu a na jednotku HDP jsme s emisemi oxidu uhličitého hluboko pod průměrem EU,\" říká Tomáš Chmelík, vedoucí samostatného oddělení změny klimatu na Ministerstvu životního prostředí (MŽP). \"Mezinárodní dohoda z Kjóta je nějak nastavena a každý stát se chová tak, aby v jejím rámci optimalizoval své postavení, to je realita.\"

S tím, že obchodování s emisemi může být nástrojem podporujícím jejich redukci, téměř každý souhlasí, ale když došlo na lámání chleba a podniky v některých zemích EU zjistily, že se splněním emisního cíle budou mít již v prvním roce nového systému ekonomické problémy, vzbudilo to poprask. Těžko dnes říci, zda bude odpor tak silný, aby bylo spuštění systému odloženo, ale stát se to může.

Ekonomické dopady mohou být totiž značné, systém je navíc doplněn výraznými sankcemi za jeho porušování. V prvních třech letech bude činit pokuta za tunu emisí oxidu uhličitého, vypuštěného nad limit daný povolenkami, 40 euro, v dalším pětiletém období to bude dokonce 100 euro. Spoléhat na to, že dosud není monitorování emisí CO2 dokonalé a že lze podvádět, již dlouho možné nebude. Systém bude doplněn velmi propracovaným monitoringem emisí a povinnými audity emisních výkazů ve společnostech, které povolenky dostávají. EU připravila pro monitoring novou metodiku, kterou budou muset u zdrojů aplikovat všechny členské země.

\"Máme možnost nastavit systém tak, aby na podniky zpočátku nedopadl zásadně negativním způsobem a aby jeho tlak narůstal postupně, což si země, které emisní cíle neplní a které mají od počátku zajistit snížení emisí oxidu uhličitého, dovolit nemohou,\" říká Chmelík.

Začíná boj o to, kolik povolenek ČR bude smět vydat a jak je mezi podniky rozdělí. Pokud totiž podniky část povolenek přidělených MŽP ušetří (tzn. že vypustí do ovzduší méně emisí), tak je mohou prodat. Pokud přidělené povolenky nebudou stačit na pokrytí emisí, musí si je dokoupit. Na Ministerstvu životního prostředí pracují na Národním alokačním plánu (NAP), který bude obsahovat především množství emisí, na které se vystaví povolenky. Tento plán musí ČR do konce dubna předložit Evropské komisi. Ta ho může odmítnout jako celek, nebo některé jeho části. Vyjednávání by pak muselo pokračovat.

Zatím není známo, zda podniky dostanou tolik povolenek, kolik emisí dnes produkují, nebo víc či naopak méně. Není proto divu, že dokud nejsou schválena konkrétní čísla, panuje nervozita.

Evropská směrnice říká, že přidělené povolenky nesmějí být vyšší, než kolik představuje současný objem emisí. Pokud jde o jednotlivé podniky, jednalo by se totiž de facto o dotaci, kterou EU může posoudit jako nedovolenou státní pomoc: povolenka patří v tomto případě mezi podniková aktiva. Maximální přidělované množství bude tedy vlastně určeno Bruselem. Ještě kontroverznější bude jejich rozdělování. To chce MŽP nastavit ve spolupráci s podniky a dělat to otevřeně: např. všichni budou moci zjistit, kolik povolenek kdo dostal. Splnění podnikových představ ovšem možné určitě nebude, protože všichni požadují raději více než méně. Vždyť povolenky se vydávají zadarmo...

Protože do celého systému má co mluvit i veřejnost, rozdílné názory do připravovaného systému vnášejí nevládní ekologické organizace. Požadují, aby se povolenek vydalo méně, než odpovídá dosaženému současnému stavu emisí oxidu uhličitého, protože by to podniky nutilo k okamžitým akcím na jejich snížení. MŽP se přiklání k tomu přidělit povolenky do maximální výše povolené směrnicí EU (viz výše). \"Kdyby se systém nastavil tak, aby všichni museli razantně snižovat emise, tak to vzbudí odpor, a možná i oprávněný; v prvním období v letech 2005-2007 se toho nedá tolik stihnout, tzn. investovat do opatření a ušetřit emise,\" říká Tomáš Chmelík.

Vlastní obchodování s emisemi nepředstavuje tak velký problém, lépe řečeno, jde o technické, nikoli koncepční či politicky citlivé otázky. Obchodovat budou vedle samotných firem i nezávislí obchodníci, a to v rámci celé EU. Objem obchodů s emisemi by podle odhadů Evropské komise mohl do roku 2010 dosáhnout v Evropě řádu desítek miliard eur. V USA se s emisemi oxidu siřičitého obchoduje už od osmdesátých let.

Nedořešených aspektů je v připravovaném systému v EU stále ještě mnoho. Nejen proto, že podniky dnes nemohou vědět, co se jim spíš vyplatí: zda vypouštět emise a přikupovat si na trhu povolenky, nebo investovat do zařízení na redukci emisí. Na semináři k obchodování emisemi skleníkových plynů, který se uskutečnil v polovině března, byly pochybnosti provozovatelů zařízení, kterých se systém bude týkat, naprosto zřejmé. Podniky se obávají hlavně toho, že pro získání relevantních dat a vyhodnocení dopadů obchodování budou mít příliš málo času. Dokud se ovšem naostro nezačne, tak se na některé otázky zřejmě ani odpovědět nedá.

AUTOR: MILENA GEUSSOVÁ

evropský plán

Systém obchodování s emisemi chce EU spustit 1. ledna 2005. Členské státy stanoví maximální množství emisí oxidu uhličitého, které průmysl může za rok vypustit do ovzduší. Ve výši tohoto limitu vydají země obchodovatelné povolenky (EU Allowance) a rozdělí je mezi zařízení, na která se regulace emisí vztahuje. Týká se to asi 15 tisíc subjektů (např. elektrárny, teplárny, cementárny, sklárny, cihelny, papírny či železárny), které přesáhnou určitý kapacitní či velikostní práh. V ČR by jich mělo být asi pět set, na Slovensku dvě stovky.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist