Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Klokani pomáhají kravám a mění oteplování planety

28.05.2004  |  zdroj: Věda a zdraví  |  126× přečteno      vytisknout článek

Klokani pomáhají kravám a mění oteplování planety Mít svůj symbol vestavěný do národního znaku a systematicky na něj střílet, to je jeden z protikladů Austrálie. Tamní vláda předloni zvýšila roční kvótu na komerční odstřel klokanů ze zhruba 5,5 miliónu na sedm miliónů kusů. Reagovala tak na situaci, kdy se populace jedinečných vačnatců rozmnožila během jednoho roku z osmi na 13 miliónů kusů, jak uvádí Asociace farmářů Nového Jižního Walesu.
Na pohled roztomilá zvířata páchají na jižním kontinentu obrovské škody. Spásají úrodu, ničí oplocení pastvin a odčerpávají vodu, nejcennější surovinu vnitrozemí. Rodí se tak druhý australský paradox: \"Spousty zákazníků po celém světě prokazují velké dobrodiní tím, že nakupují klokaní zboží,\" řekl BBC Jonathan McEwen z farmářské asociace. \"Díky tomuto trhu lze zajistit řádný komerční odstřel, který následně zajišťuje přežití udržitelného počtu klokanů.\" O totéž zvíře, byť z docela jiných důvodů, se zajímají také vědci.

Zkušené baktérie fungují
K tradičním zdrojům skleníkových plynů, jako jsou uhelná energetika, automobilová doprava nebo chemické provozy, museli zaskočení odborníci z Jihoaustralské agentury pro ochranu životního prostředí přidat také zdroj poněkud kuriózní: ovce a dobytek.
V žaludcích hospodářských zvířat chovaných na australských farmách vzniká obrovské množství metanu, jednoho z nejvýznamnějších skleníkových plynů. Jakkoli to zní neuvěřitelně, ovce a dobytek vyprodukují zhruba 15 procent všech skleníkových plynů v Austrálii.
Vědci soustředili pozornost na pozoruhodný rozdíl. Klokani spásají stejné traviny jako ovce a dobytek, ale v jejich žaludcích nevzniká žádný metan. Čemu vděčí hopsající vačnatci za tak dokonalé trávení? Pravděpodobně specifickým baktériím ve svém trávicím traktu.
Žaludek představuje v podstatě velkou kvasnou káď plnou plynaté hmoty bohaté na vodík. Zatímco v žaludcích ovcí a dobytka reaguje tento plyn na metan, baktérie obsažené v žaludcích klokanů s ním zřejmě provádějí ještě cosi dalšího.
Přijít na kloub této záhadě se snaží australští vědci v Queenslandu, kde z klokaních žaludků získali na čtyři desítky různých baktérií. Rozborem jednotlivých druhů se snaží zjistit, jaká úloha jim v procesu trávení náleží.
Není to zdaleka akademický výzkum. Vědci totiž chtějí v trávicím traktu ovcí a dobytka nahradit bakterie vytvářející metan jinými baktériemi získanými z klokanů. Na trávení zvířat by to v zásadě nic nezměnilo, jen by nevznikal nežádoucí skleníkový plyn. Ovce a dobytek by tak jednak zažívaly klimaticky příhodnějším způsobem, jednak by k radosti farmářů poskytovaly více vlny, mléka i masa.
Na otázku, proč ovce a dobytek metan vytvářejí, ale klokani, kteří spásají stejnou trávu, nikoli, nalezli vědci překvapivě snadnou odpověď. Baktérie v žaludcích klokanů měly celé milióny let vývoje na to, aby se naučily efektivně zpracovávat australské traviny. Ovce a dobytek nikdy nemohly tento předstih dohonit. Do Austrálie se dostaly z Evropy až během dvou minulých století.

Rodí se supermléko
Vazba mezi klokanem, krávou a člověkem zdá se být spletitá, ale díky dalšímu vědeckému úsilí jí lze porozumět. Příroda nadělila klokaním samicím pozoruhodnou schopnost produkovat tři druhy mateřského mléka odpovídající stadiu vývoje jejich plodu.
Mládě klokana totiž přichází na svět ještě jako zárodek a váží pouhý jeden gram. Přesto se dokáže matčinou srstí prodrat až do vaku, kde se pevně přichytí k mléčné bradavce. Mládě klokana obrovského tam tráví i přes 300 dnů. V prvních třech měsících roste velmi pomalu, ale pak se jeho růst zrychluje v době, kdy se současně zvyšuje obsah tuku a bílkovin v mateřském mléce.
To je také jeden z důvodů, proč se australští vědci v rámci pětiletého Projektu klokaního genomu snaží zjistit kompletní genetickou skladbu těchto zvířat. Pokud se jim podaří zjistit, které geny spouštějí a zastavují tvorbu mléka, výhledově by je mohli vestavět do krav. Ty by pak dojily velmi specializované typy vysoce výživného mléka.
\"Význam by to mělo zvláště u velmi malých zárodků, neboť klokaní embryo bývá po porodu velké jako zrnko fazole,\" říká Jenny Gravesová z Australské národní univerzity. \"Ještě dokonce nemá některé své orgány, takže mléko musí obsahovat množství růstových faktorů. Může velmi pomoci velmi malým a nedonošeným dětem.\"
Výzkum klokaních zárodků slibuje také nové poznatky využitelné při oplodnění ve zkumavce. Jedinečné embryo vačnatce má totiž schopnost zastavit a opět zahájit svůj vývoj, v podstatě se uvést do stavu nečinnosti. \"Potřebovali bychom vědět, co v zárodku spouští onen vypínací a zapínací signál. Může se to skvěle uplatnit při oplodnění ve zkumavce a v antikoncepci,\" říká Gravesová.
Mimochodem, projekt výzkumu klokaního genomu ukazuje ještě jeden paradox. Odstřelovači klokanů by si jej mohli vykládat i tak, že vlastně střílejí po příbuzných. Mohou je o tom přesvědčit vědci z Australské národní univerzity: \"Až porovnáme genom člověka a klokana, uvidíme hluboko do minulosti. Oba druhy totiž před 180 milióny let sdílely téhož předka.\"
[*]
Autor je redaktorem Českého rozhlasu 2 - Praha


Člověk a klokan jsou špatní sousedé
Původní obyvatelé Austrálie, stejně jako pozdější bílí osadníci, lovili klokany pro maso a kůži. Vačnatci teď představují potravní konkurenci stádům ovcí a dobytka, zejména v období s nedostatkem vody a pastvy. Místa, kde lidé vystavěli pro svá stáda umělé vodní zdroje, využívají také klokani. Farmáři proto se střídavými úspěchy budují tisícikilometrové ploty, které mají hopsající zvířata zadržet. Ta se však nedají zastavit - ploty přeskočí nebo podlezou. Farmáři je pak hromadně střílejí, chytají do pastí a kladou jim otrávené návnady. Klokani také způsobují množství dopravních nehod, když přeskočí ploty a octnou se uprostřed silničního provozu. Mnoho jich padne za oběť nevyzpytatelnému australskému počasí a lesním požárům.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist