Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Pstruh v mléce a CO2 v ovzduší

14.10.2004  |  zdroj: Lidové noviny  |  133× přečteno      vytisknout článek

Pstruh v mléce a CO2 v ovzduší Z observatoře na havajské sopce Mauna Loa přišla znepokojivá zpráva. Americký Národní úřad pro oceány a atmosféru vyslal do světa informaci, že koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře rostla za poslední dva roky rychleji než v předchozích letech. Někteří vědci v tom vidí jasný důkaz, že se zemské klima vymklo naším přičiněním přírodní kontrole.
S jistotou to tvrdit nelze. Nikdo totiž neví, odkud se oxid uhličitý "navíc" vzal a zda má jeho vzestup na svědomí člověk. Můžeme jen spřádat domněnky. Podle amerického esejisty Henryho Thoreaua je někdy domněnka hodně důležitá, například nalezneme-li v mléce pstruha. Teď jsme našli v ovzduší nečekaně mnoho oxidu uhličitého. Plave v našem mléce pstruh?
Lidstvo vyvrhne ročně do vzduchu sedm miliard tun uhlíku, který ležel od dob dinosaurů v hlubinách Země.
Tento uhlík v potu tváře dobýváme z uhelných dolů a ropných vrtů, abychom jej vzápětí prohnali komíny a výfuky. V atmosféře tak neustále přibývá oxidu uhličitého, který působí na naši planetu jako hřejivý šál a nedovolí ji zbavovat se nadbytečného tepla. Na tom, jak moc nám bude horko, se ale vědci neshodnou. Optimisté počítají, že do roku 2100 stoupne průměrná teplota na naší planetě o 1,4 ° C. Největší škarohlídi očekávají vzestup o 5,8 ° C.
V tom, co nám to přinese, rovněž nepanuje shoda. Jen voda uvolněná při roztátí grónského ledovce by zvedla hladiny světových moří a oceánů o sedm metrů. Většinu Bangladéše, Floridy nebo Nizozemska by zaplavilo moře a newyorští taxikáři by jezdili na rekvalifikaci k benátským gondoliérům, protože ulice největšího amerického města by se ocitly pod vodou. Není to nereálná vize. Podle některých propočtů by mohla teplota v Grónsku stoupnout do roku 2100 až o 8 ° C a kolem roku 3000 by pak ze současného souvislého ledovcového příkrovu zbyly jen malé izolované ostrůvky ve vnitrozemí.
Hollywoodský trhák Den poté, jenž se nedávno prohnal i českými biografy, maluje studenými barvami budoucnost světa sevřeného v důsledku globálního oteplení do mrazivého objetí nové doby ledové. Tempo i rozsah drastické klimatické změny diktovaly scenáristovi jen a jen zákonitosti filmového katastrofického žánru, ale v principu podobný vývoj vyloučit nelze. Narušení Golfského proudu přineslo Evropě citelné ochlazení už mnohokrát. Naposledy před 13 000 roky. I když se vědci při sledování naivního Dne poté popadají za břicha, nemohou vyloučit, že po kolapsu Golfského proudu by během několika desetiletí průměrná teplota v Evropě klesla až o 5 ° C.
Věda nabízí i přívětivější pohledy do budoucnosti. Někteří badatelé vidí v současném trendu návrat do "klimatického optima" z dob před 4000 až 7000 roky, kdy bylo na Zemi asi o 1,5 ° C tepleji než dnes. A právě tehdy povstaly mnohé velké civilizace a lidstvo prožilo rozkvět, jaký v předchozích chladnějších obdobích nikdy nepoznalo.
William Ruddiman, emeritní profesor z University of Virginia v americkém Charlottesville, tvrdí, že globální oteplení odstartovali už pravěcí zemědělci. Ti zvedli před 8000 roky hladiny oxidu uhličitého v ovzduší Země tím, že vykáceli rozsáhlé lesy a na jejich místě začali pěstovat kulturní plodiny. Další "ohřev" Země zařídili před 5000 roky, když zavedli v Asii nový způsob pěstování rýže na polích zaplavených vodou. Stojaté vody rýžovišť představují dodnes jeden z nejvydatnějších zdrojů metanu, který je v ohřívání zemské atmosféry oxidu uhličitému více než zdatným partnerem. Podle Ruddimana jsme tak jen o vlas utekli nové době ledové, která se na nás už už chystala.
Těžko smést některý z názorů ze stolu s odůvodněním, že jej zastává bezvýznamná hrstka učenců. Vědecká pravda se neřídí demokratickými principy a nelze ji odhlasovat. Ještě před pěti sty roky by hlasování předních světových astronomů skončilo závěrem, že Země je plochá.
V téhle situaci si musíme dávat největší pozor na ty, kteří nám tvrdí, že "jsou si jisti" - ať už věští příchod soudného skleníkového dne nebo sebejistě mávají nad stoupajícími koncentracemi skleníkových plynů rukou s tím, že se vlastně vůbec nic neděje. Někdy nám ani jistota moc nepomůže. Zvláště v situacích, kdy jsme si jisti, že jsme našli v mléce pstruha, ale nemůžeme s určitostí říci, že je to pstruh a že je to mléko.

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist