Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vláda vykouřila chudobu

19.10.2004  |  zdroj: Respekt  |  134× přečteno      vytisknout článek

Vláda vykouřila chudobu Zpráva amerických klimatologů, že koncentrace kysličníku uhličitého rostly v posledních dvou letech z dosud neznámých důvodů podstatně rychleji, spustila alarm i ve zdejších médiích. Podle uznávaných kapacit totiž hrozí, že při současném trendu budeme čelit ničivým výkyvům počasí už v příštích dvaceti letech. Shodou okolností se ve stejné době vyslovila k hrozbě skleníkových plynů i vláda Stanislava Grosse. Oznámila, že Česko, které patří v produkci CO2 ke světovým rekordmanům, jej nyní bude vypouštět ještě více. Musí, protože kdyby se tak nestalo, hrozil by podle tuzemských průmyslníků zemi propad životní úrovně a chudoba.

Propočty a komplikace

Když Brusel na jaře požádal vládu, aby oznámila, kolik oxidu uhličitého dovolí v příštích letech zdejším podnikům vypustit, vyzývaly ji zelené organizace, ať nutí podniky ke snížení současných emisí. Přestože Česko dnes vypouští podstatně méně CO2 než za komunistů, v přepočtu na hlavu to je pořád ještě 12,5 tuny ročně, nejvíce v celé EU, zněl jejich argument. Ambrozkův úřad jej ale odmítl a rozhodl sestavit limit, který bude ke zdejším podnikům vstřícný, ale zároveň dá najevo, že emise skleníkových plynů představují vážný problém, a do budoucna se tudíž jejich snižování nelze vyhnout. Ministerstvo vládě navrhlo, aby velkým podnikům po příští tři roky dovolila vypouštět o desetinu CO2 více než dosud - tedy rovnou stovku milionů tun ročně. "Stály za tím pečlivé propočty a číslo dává jak rezervu na rozvoj, tak zároveň jasný strop budoucí produkci," zdůvodnil návrh Ambrozkův expert Tomáš Chmelík.
Průmyslníci ale byli jiného názoru. "Já na žádné globální oteplování a podobné nesmysly nevěřím a je zbytečné přinášet kvůli takovému virtuálnímu strašáku oběti," říká k návrhu Josef Zbořil z vlivného Svazu průmyslu a dopravy. Emisní limit navržený Ambrozkovým ministerstvem by podle něj měl na český průmysl "likvidační účinek". A jak by se taková likvidace projevila v praxi? "Žádné podrobné analýzy nemáme," říká Zbořil. "Je fakt, že podniky by kvůli tomu asi nekrachovaly, ale určitě by nám to všem v budoucnosti komplikovalo život." Na podobné, spíše pocitové bázi argumentují i Zbořilovi kolegové ze spřátelených organizací: "Spojené státy, Čína a další velké země na emise kašlou a my máme být lepší než ostatní?" řekl například týdeníku Euro šéf Svazu chemického průmyslu Pavel Švarc. Po těchto stížnostech se do věci vložilo ministerstvo průmyslu a v září zveřejnilo vlastní představu: limit MŽP je třeba zvýšit o 17 milionů tun ročně (pro představu: jen toto navýšení odpovídá zhruba roční produkci Slovinska). Zdejší firmy sice tolik CO2 zcela jistě nevypustí, přitažlivost takového limitu pro ně ovšem spočívá v tom, že by jim zbylo hodně povolenek, které by pak mohly prodat.
Je tady však jedna potíž: pokud by se povolenky na emise v jednotlivých zemích EU rozdávaly podle přání firem, tedy štědře, jejich cena by klesla a očekávaný efekt "odměny za čistotu" by se nedostavil. "No a co, přineslo by to zase jinou výhodu - celý systém by díky tomu totiž možná zkrachoval a přestal nás obtěžovat," říká průmyslník Zbořil.

To si odneste

Ambrozkovi lidé však proti vysokému limitu protestovali, což znamenalo nemalou komplikaci. Úředníci zeleného ministerstva mají totiž kvótu obhajovat před Evropskou komisí, která bedlivě zkoumá, jestli jednotlivé vlády nehodlají zvýhodňovat domácí podniky na úkor zemí, které své firmy tlačí k šetrnějšímu přístupu. Vicepremiér Martin Jahn proto na prvním říjnovém zasedání vlády navrhl kompromis - 108 milionů tun - a Libor Ambrozek i Milan Urban pro něj zvedli ruku.
"Je to množství vstřícné ke zdejšímu průmyslu, které by přitom neměl být problém v Bruselu obhájit," radoval se po zasedání vicepremiér. Horší bylo, když měl říct, na základě jakých expertiz k takovému závěru došel. "Prostě mě představitelé průmyslu dokázali přesvědčit, že sto milionů tun je málo," říká Jahn. A proč právě 108 milionů tun, proč ne 106 nebo 109? "No tak to je výsledkem určitého kompromisu přijatelného ještě pro obě strany."
Není ovšem ani zdaleka jisté, zda zdejším podnikům benevolentní přístup české vlády opravdu přinese tolik skloňované zvýšení konkurenceschopnosti. Jak totiž dokládají studie OECD, Světové banky i Ekonomického fóra, skutečným českým problémem nejsou "emisní" potíže průmyslníků, ale fakt, že se země příliš orientuje na starou ekonomiku a neinvestuje do vědy, výzkumu a vzdělání. "Ano," připouští Martin Jahn. "Ale nedá se nic dělat, Česko je tradičně především průmyslovou zemí, a podporu si proto zaslouží i tento sektor."
Jak už bylo řečeno, musí plán zdejší vlády posvětit ještě Brusel. A tam může Jahnův "kompromis" narazit na zeď. Ve čtvrtek se o tom na vlastní kůži přesvědčili Slováci. Reakce Evropské komise na jejich návrh, který se v lecčems podobá českému, byla nesmlouvavá: odvezte si to domů a přineste nám čísla ukázat, až budou o čtvrtinu nižší.

Josef Greš

Ukaž své limity a já ti řeknu, kdo jsi

Ve obavě z následků oteplení planety si Evropská unie odhlasovala, že dodrží Kjótský protokol a sníží emise skleníkových plynů. Systém, který by měl splnění tohoto závazku umožnit, je jednoduchý. Každá země obdrží právo vypustit jen určité množství kysličníku uhličitého ročně a to bude moci administrativně zdarma rozdělit v podobě kreditů mezi domácí podniky. Kdo své povolenky vyčerpá, bude nucen nakoupit další od šetrnější firmy. Kdo naopak emise sníží, bude moci své přebytky prodat.
Systém se ale dostal do potíží, když do Unie vstoupily země bývalého východního bloku. Jejich někdejší komunistické vlády totiž dbaly na životní prostředí tak málo, že dostát kjótským závazkům a snížit objem svých emisí o pár procentních bodů, se jim podařilo už dávno. Stačil krach několika předpotopních průmyslových dinosaurů a množství vypouštěného CO2 rázem kleslo o desítky procent (v případě Česka konkrétně o pětadvacet). Unie proto nyní nemůže nové členy k dalším redukcím nutit a ti se tak paradoxně dostali do výhodnější pozice než staré země, které se o životní prostředí dlouhodobě starají lépe. Někteří pozorovatelé se proto obávají, že by kvůli této disproporci mohl celý projekt obchodování s emisemi nakonec zkrachovat. Pokud by k tomu opravdu došlo, přineslo by to podle jejich názoru na jednací stůl opět myšlenku na zavedení uhlíkové daně.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist