Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Připravte si dlouhodobou strategii

12.01.2005  |  zdroj: EKONOM  |  124× přečteno      vytisknout článek

Naše firmy nejsou připraveny na obchodování s emisemi.

První fáze evropského systému obchodování s emisními povolenkami byla zahájena začátkem tohoto roku. Z České republiky se jí povinně zúčastní zhruba 480 zařízení produkujících oxid uhličitý. Nekonečné dohady o smyslu obchodovacího systému a o konkrétní podobě alokačního plánu na první tříleté období v kombinaci s pasivitou a vyčkáváním mohou podnikům značně zkomplikovat život. Nedávná studie PricewaterhouseCoopers totiž naznačila, že naše společnosti nejsou na systém a přicházející globální tlak na snižování emisí skleníkových plynů dostatečně připraveny. Česká republika ztratila a stále ztrácí nesmírné množství sil a času diskusí o tzv. potřebném množství povolenek. Jenomže spíše než na množství je nyní třeba, aby se společnosti soustředily na správnou dlouhodobou (i obchodní) strategii pro nově se vytvářející trhy.

monitorovací plány. Velká část podnikových příprav na obchodování s povolenkami může (a dávno měla) začít ještě předtím, než budou schváleny alokační plán a příslušná legislativa. Kromě vypracování podkladů pro alokační plán by první kroky v přípravě na systém měly zahrnovat např. tyto úkoly:

z rozdělení kompetencí a odpovědnosti v oblastech výroby, monitorování a vykazování emisí, informačního systému,

z revize stávajících podnikových strategií,

z analýza možností redukcí a s nimi spojených nákladů,

z prověrka dodavatelsko odběratelských vztahů a smluv,

z analýza účetních a daňových dopadů,

z vytvoření strategie pro jednotlivé fáze obchodování a konečného vyrovnání (tzv. compliance).

To vše je možné učinit bez ohledu na konečnou podobu alokačního plánu.

Každý podnik, který bude ze zákona součástí obchodování, musí nejprve získat jednorázové povolení k účasti v systému. Ministerstvo životního prostředí v současné době shromažďuje žádosti o vydání povolení. V průběhu prosince měly být uděleny prvních z nich. Podle poslední verze připravovaného zákona mohou podniky o povolení žádat nejpozději šest týdnů po dni nabytí účinnosti zákona o obchodování s povolenkami (což se očekává do konce letošního roku). Do naby- tí právní moci rozhodnutí o povolení by tak bylo možno provozovat zařízení bez tohoto povolení.

K získání povolení (neplést s povolenkou!) musí mít podnik vypracovaný a schválený monitorovací plán, který ukazuje, jakým způsobem bude operátor zařízení získávat, zpracovávat a vykazovat údaje o emisích a jak zajistí požadovanou kvalitu vykázaných dat. Na základě monitorovacích plánů budou později nezávislí ověřovatelé "auditovat" emisní data zařízení za každý uplynulý kalendářní rok. Z toho je zřejmé, že monitorovací plány zařízení jsou klíčovým prvkem systému a musejí být vypracovány mimořádně kvalitně.

Pro úspěch podniku je stejně jako množství povolenek přidělených na ten který rok rozhodující jeho pružnost a obratnost, schopnost se v systému pohybovat a strategickými rozhodnutími reagovat na pozitivní i negativní výzvy trhu. Dlouhodobý úspěch tedy není možný bez důkladných znalostí fungování systému, přehodnocení stávajících strategií, analýz cen paliv a nákladů na snížení emisí, trendů v sektoru a flexibilní adaptace na vývoj politiky pro životní prostředí v ČR, v Evropě i v globálním měřítku. Tomu by mělo odpovídat i určení vnitrofiremní odpovědnosti za obchodování s emisemi: řízení účasti podniku v systému nemůže být svěřeno technikům či podnikovým ekologům, nýbrž vrcholovému managementu.

obchodování se rozjíždí. Česká republika předložila Evropské komisi svůj alokační plán s půlročním zpožděním teprve 12. října minulého roku. Pokud Evropská komise proces vyhodnocování českého alokačního plánu neurychlí, můžeme její rozhodnutí očekávat zhruba v polovině ledna. Z dosavadních zkušeností je navíc zřejmé, že Evropská komise velice přísně dbá na stanovení srovnatelných podmínek pro podniky v celé EU. Velký důraz klade zejména na opodstatněnost plánovaného růstu ekonomiky, průmyslových odvětví i jednotlivých podniků. Je pravděpodobné, že celkové množství povolenek v českém alokačním plánu bude muset být sníženo, podobně jako byly redukovány alokační plány mnoha jiných zemí. Lze očekávat, že Komise bude od ČR požadovat znatelnou redukci povolenek, a to až na úroveň 100 milionů tun CO2 (povolenek) na každý kalendářní rok první periody obchodování.

Přestože EU ETS (systém obchodování s povolenkami) bude zahájen až příští rok, v Evropě se s povolenkami obchoduje již dnes, a to většinou na tzv. forwardových bázích. Dynamika vývoje objemu obchodů za posledních několik měsíců svědčí o tom, že obchodování s emisemi je skutečně bráno vážně. Už dnes má čím dál více transakcí charakter strategických operací, ba dokonce i spekulativních obchodů. Cena jedné povolenky prošla v uplynulém roce velkými výkyvy a poslední dobou se pohybuje kolem 8,7 eura.

Dnes je velice těžké odpovědět na často kladenou otázku, jaký dopad bude mít obchodování s povolenkami na energetiku (a s ní spojené ceny energií) a ostatní průmysl. Dramatický nárůst cen energií v Evropě se spolu s hrozbou zvyšování nezaměstnanosti jako důsledek zavedení systému přitom staly hlavními argumenty odpůrců systému jako takového. Při podobných úvahách je však nutno vycházet z několika scénářů, přičemž velký důraz by měl být kladen na klíčové body, jako jsou cena za povolenku, ceny paliv, technologické možnosti a dlouhodobé národní environmentální cíle. Otázka by tak spíš měla znít, jaký cenový dopad vyvolá nutnost snižovat emise skleníkových plynů, neboť snižování emisí je nutnost, kdežto obchodování s povolenkami je jen nástrojem k dosažení těchto redukcí.

První období bývá někdy nazýváno jako zkušební či rozjezdové. To ale neznamená, že se nebude obchodovat doopravdy. Zkušební zde znamená jen to, že pro první období byl k obchodování vybrán jen oxid uhličitý a teprve v následujících obdobích se předpokládá rozšíření o další skleníkové plyny. Podobně se v budoucnu očekává rozšíření sektorů, např. o sektor dopravy či výrobu hliníku. První období je pouze tříleté, a tak již zhruba za rok budou v evropských zemích zahájeny přípravy alokačních plánů pro druhé, pětileté období. Systém se, s ohledem na počet připravených zemí, k 1. lednu 2005 pravděpodobně rozjede, i když v omezeném rozsahu.

AUTOR: Pavel Sychrovský, PricewaterhouseCoopers

Nehrozí ČR porušení kjótského závazku?

Ani více než 25procentní snížení emisí, jehož Česká republika dosáhla od roku 1990, nemusí znamenat bezpečné dosažení kjótského cíle. Pro období 2008-2012 si ČR stanovila snížit emise o 8 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Podle poslední verze zákona o obchodování s emisními povolenkami by však v České republice jako snad jediné zemi EU mohl být povolen tzv. banking povolenek neboli přenos kreditů z jedné periody do druhé, což by ovšem mohlo mít nepříjemné důsledky.

Samotný banking není pro systém obchodování s povolenkami nebezpečný (žádné nebezpečí nehrozí ani zúčastněným podnikům). Potíž s ním je pouze při přechodu z první do druhé periody obchodování, na kterou se váže 8% kjótský cíl ČR. Jedná se o poměrně složitý mechanismus, jehož důsledkem by mohlo být nekontrolovatelné otevírání účtů v českém registru emisí, včetně otevírání těchto účtů zahraničními subjekty, doprovázené masivním převodem povolenek z první periody do druhé.

V praxi budou existovat podniky (domácí i zahraniční), které během první periody systému ETS (2005-2007) nevyčerpají celé alokované množství povolenek a rády by si je převedly do periody druhé (2008-2012). Povolenky vydané na první periodu však ztratí po jejím skončení platnost. Do země, která povolí banking, by se tak stahovaly nevyužité povolenky z první periody, neboť jedině v této zemi by bylo možné za ně získat nové. Na začátku druhé periody by totiž stát, který povolí banking, musel za ušetřené povolenky z prvního období vydat nové. Na druhou periodu ETS systému by tak v příslušné zemi byly vydány jak tyto "náhradní", tak nové povolenky na základě příslušného alokačního plánu. Náhradní povolenky vydané zahraničním subjektům by pak byly na začátku druhé periody pravděpodobně převedeny zpět do zahraničí.

Česká republika jako každá země, která podepsala Kjótský protokol, musí v období 2008-2012 snížit emise na úroveň stanovenou svým redukčním závazkem. V případě ČR to je 92% množství emisí roku 1990. Tato úroveň se vyjadřuje jako "přidělené množství" emisí skleníkových plynů (assigned amount) na pětileté období 2008-2012. Jednotkou přiděleného množství je AAU jednotka, která reprezentuje právo emitovat ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého (1 t CO2e). ČR tak na období 2008-2012 obdrží přibližně 863 miliony AAU jednotek (187,5 milionů tun CO2e1990 krát 92 % krát 5(2008-2012)). Přidělené množství ČR povede na svém národním účtu v registru, který bude pro tento účel založen.

Část AAU jednotek bude paralelně "stíněna" jinými jednotkami v rámci kjótských mechanismů (např. ERU - jednotky z projektů tzv. joint implementation) nebo povolenkami systému obchodování s emisními povolenkami. Toto tzv. stínění bude mít za následek, že pokud jakýkoliv emisní kredit opustí Českou republiku (bude převeden do zahraničí), jeho ekvivalent se odečte z přiděleného množství AAU jednotek na účtu ČR.

K počtu převedených kreditů v rámci bankingu tak musíme započíst i možný odliv dalších kreditů, např. ERU. Ty jsou a budou v ČR v převážném množství skupovány zejména subjekty ze zahraničí a budou tam též převedeny. Množství AAU jednotek na českém účtu se tak dále sníží. Nutno dodat, že převod povolenek v rámci bankingu je víceméně nežádoucí i z finančního hlediska, neboť za povolenky takto převedené do zahraničí nikdo českému státu platit nebude.

Nebezpečí pro kjótský cíl je tak dvojnásobné. V daném roce by mohl být porušen kjótský závazek o rezervách přiděleného množství AAU jednotek, podle něhož musí každý stát na svém účtu držet určité množství kreditů, tzv. rezervu. Ta odpovídá menšímu množství z následujících: buď 90 % AAU jednotek, nebo historicky poslednímu známému množství emisí (násobeno pěti). V horším případě by mohlo dokonce dojít k "vytunelování" rezervy kjótských jednotek na českém účtu a Česká republika by nesplnila kjótský cíl. V následujících letech by pak musela podniknout nápravné kroky, které by měly hluboké dopady na domácí ekonomiku.

Český zákon neschvaluje Evropská komise, jeho verze, včetně otázky bankingu, je tak pouze v rukou českých zákonodárců.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist