Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Za sucho v Evropě může změna klimatu

29.06.2005  |  zdroj: Lidové noviny  |  237× přečteno      vytisknout článek

Za sucho v Evropě může změna klimatu K létu patří dovolená spojená s opalováním a koupáním, a tak často směřujeme na jih Evropy s nadějí, že tam nalezneme toužebně očekávané teplo, slunce a pohodu a že se po dovolené opět s načerpanými silami vrátíme zpět. Může se však stát, že budeme mít po návratu ke spokojenosti daleko, a to se ani nemusí přihodit nic nepříjemného. Dnes už je třeba počítat i s tím, že letní teploty značně přesáhnou naše očekávání a že se dovolená stane až utrpením. V posledních letech se totiž na jihu našeho světadílu téměř pravidelně vyskytují poměrně dlouhá období, kdy teploty stoupají přes den vysoko nad 40 stupňů Celsia, je zcela sucho a hrozí požáry. Bohužel, mnohdy se ani v hotelových areálech nebudeme moci dle libosti osprchovat a spláchnout pot a sůl z těla - není voda!
Taková je třeba letos situace na třech čtvrtinách Pyrenejského poloostrova. Podobná situace zde byla i v minulých letech a jiné to nebylo ani na jihu Řecka či Itálie. Katastrofální sucha, která třeba nyní panují v Portugalsku, jsou největší za posledních šedesát let.

Devět nejteplejších roků

Je už téměř jisté, že to vše souvisí s celkovým oteplováním planety, které zaznamenáváme již několik desetiletí a jehož trend je neustále vzrůstající. To, že se během posledního století teplota v Evropě zvýšila o 0,7 stupně, dnes už příliš nepřekvapí a mnohý nad tím i mávne rukou. Více nás asi zneklidní zjištění, že devět zcela nejteplejších roků od rozšíření pravidelných měření, tedy od roku 1860, se vyskytlo právě v posledních deseti letech. Zcela nejteplejším rokem byl rok 1998, následovaný roky 2002, 2003 a 2004, a to už nelze považovat za pouhou náhodu!
Prohlédneme-li si teplotní mapu Evropy roku 2080 vytvořenou globálními klimatickými modely, uvidíme, jak bude tento trend pokračovat. Zatímco další nárůst teploty ve středních a severních částech Evropy lze předpokládat kolem 2 stupňů Celsia, ve Středomoří je třeba počítat s nárůstem vyšším než 3 stupně a na Pyrenejském poloostrově až o 4,5 stupně. O nic příznivější není ani pohled na podobnou srážkovou mapu. Zatímco severní oblasti budou celkově vlhčí, právě na jihu je třeba počítat se snížením ročního úhrnu vláhy o 20 procent, ale v létě až o 40 procent! Skutečný průběh počasí se tedy zatím na jihu Evropy chová dosti přesně podle modelových výpočtů. Je ale třeba zdůraznit, že jde pouze o projekce celkových dlouhodobých trendů a že skutečné počasí se může v jednotlivých letech od těchto trendů lišit.

Viníků je víc

Kdo za to všechno může, lze se vůbec bránit a jak? Jednoznačného viníka označit nemůžeme. Bylo by sice velmi jednoduché říci - je to člověk a zejména jeho průmyslová činnost! Ano, člověk zcela jistě k oteplování planety přispívá a zcela určitě ne zanedbatelným podílem, ale ještě dlouho nebudeme umět říci, jak velkým. "Na vině" jsou ale i zcela přirozené změny klimatu. Teplá období se s ledovými dobami střídala již v dávné prehistorii, obvykle v cyklech kolem 100 až 130 tisíc let.
Klima ovlivňuje několik cyklů sluneční aktivity, které závisejí na vnitřním chodu Slunce a na vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. VEvropě má dost zásadní vliv též takzvaná severoatlantická oscilace vyvolaná změnami tlaku a teploty, která má periodu kolem 30 let. Jak vidíme, ani výsledný stav klimatického systému není, bohužel, určován pouze jediným faktorem.
Snižováním emisí skleníkových plynů lze nepříznivé dopady klimatické změny významně omezit, ale rozhodně ne zcela eliminovat. Je třeba počítat s tím, že se klima bude vždy měnit, a proto je nutné se daleko intenzivněji zaměřit jak na omezování dopadů takové změny, tak na vytváření příznivých podmínek, aby si s nimi příroda mohla sama snáze poradit.
Znamená to ovšem více investovat do vědy a výzkumu a zejména do přípravy takových adaptačních opatření, která budou zaměřena právě na v dané oblasti nejvíce ohrožené složky prostředí a hospodářství. V našich podmínkách je to sice o něco jednodušší, ale v nejjižnějších částech Evropy je třeba urychleně hledat řešení. Jinak totiž hrozí, že turistický ruch, který zde často bývá jediným zdrojem pracovních příležitostí a příjmů, značně utrpí. Je také nebezpečí, že bude trvale ohrožena zemědělská produkce a že lesní porosty, které alespoň trochu pomáhají zadržovat vláhu, budou zcela zničeny požáry.
Evropa je totiž klimatickou změnou postupně ohrožována zejména "od jihu" a to je třeba vzít velmi vážně na vědomí.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist