Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Velký kotel a přehřátá Země

24.07.2006  |  zdroj: EKONOM  |  128× přečteno      vytisknout článek

Velký kotel a přehřátá Země Obavy z nedostatku energie jsou nejspíš liché, ale přibývá problémů se skleníkovými plyny.

Klasický problém - má být dřív slepice, nebo vejce? Dokud nebudou k dispozici nové technologie, které by umožnily pohodlně splnit dohodnuté limity skleníkových plynů, vyjednavači nebudou ochotni přistupovat k nějakým závazkům. Ale když nebudou limity, nebude ani důvod vyvíjet nějaké technologie, konstatují Richard Doornbosch a Simon Upton ve studii, která se v názvu ptá, zda máme správné priority a programy na podporu energetických technologií budoucnosti. Studie vznikla v půli června v pařížské centrále OECD a posloužila jako podklad pro expertní debatu u kulatého stolu, která předcházela o pár týdnů jednání vrcholné schůzky skupiny G8 v Petrohradě na téma energetické bezpečnosti.

PETROHRADSKÁ JEDNÁNÍ vyvolala hlavně otázka bezpečnosti dodávek - vzhledem k tomu, že zbývající ropná ložiska leží v politicky nestabilních oblastech světa. Bude dost energetických zdrojů a zejména pohonných hmot pro dopravu, která je z tohoto ohledu nejméně pružná? Na tuto otázku studie odpovídá jednoznačně: bude. Tedy ze střednědobého a dlouhodobého hlediska, problémy dneška nechme politikům. Méně uspokojující je odpověď na navazující otázku, jak chce globální ekonomika uspokojit stoupající poptávku po energii, aniž by za to zaplatila zvyšováním koncentrace skleníkových plynů (a katastrofálními změnami světového klimatu). Zatím se emise skleníkových plynů nepodařilo zabrzdit a nespíš do roku 2030 stoupnou o 80 %.

Pokud bychom však měli o dvacet let později, v roce 2050, dodržet princip, že emise uhlíku do atmosféry nesmějí překročit dvojnásobek koncentrace z předprůmyslového období (s globálním oteplením do 2 stupňů Celsia), musel by být celý přírůstek energetické spotřeby kryt z "čistých" zdrojů, tedy z obnovitelných zdrojů a jádra. A není těžké si představit, jak velký by měl být tento přírůstek. Jestli se v našem přístupu k energii nic nezmění, podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vzroste globální spotřeba energie zhruba na dvojnásobek, takže budeme potřebovat přírůstek "čisté" energie v rozsahu celé současné spotřeby.

OBAVA Z NARŮSTAJÍCÍ ZÁVISLOSTI světa na ropě z Blízkého východu nemá - ve střednědobém a dlouhodobém období - opodstatnění, soudí studie. Benzin a naftu lze poměrně snadno nahradit zejména produkty ze zemního plynu a uhlí. Plyn možná není o moc bezpečnější, ani levnější, ale alternativní zdroje, jako jsou dehtové písky nebo uhlí, nabízejí konkurenceschopný produkt už při ceně ropy v pásmu 25 až 40 dolarů za barel. To může zároveň vytvořit strop pro ceny ropy. Zásoby uhlí jsou také rozmístěny ve světě mnohem rovnoměrněji než ropa. Na druhou stranu je třeba vzít do úvahy fakt, že většina ropy se stále čerpá s řádově nižšími náklady, než jsou tržní ceny, a do těžby i zpracování byly po desetiletí vkládány obrovské prostředky, takže bude vznikat odpor proti náhradě.

Představa, že nové generace pohonných hmot přinesou radikálně nižší emise, je přitom mylná, soudí studie. Půjde o podobné produkty, jenom z jiné výchozí suroviny. Biopaliva to mohou ovlivnit jen málo, vzhledem k velkým nárokům na ornou půdu.

JÁDRO by mělo být dostatečným čistým zdrojem pro výrobu elektřiny na dlouhá desetiletí, a možná i déle. Dostupné zásoby uranu by vystačily na 41 let veškeré světové výroby elektřiny na dnešní úrovni (ale fakticky se dnes vyrábí jen zlomek elektřiny z jádra). Pokud by se podařilo zavést bezpečné "množivé" reaktory, lze toto číslo vynásobit 30. V současné době ve světě funguje 443 jaderných elektráren, produkujících elektřinu a teplo v rozsahu 6,5 % světových primárních zdrojů energie. Má-li se tento podíl udržet, mělo by do roku 2050 vzniknout 800 nových jaderných elektráren. Je však rozestavěno 26 elektráren a mluví se o 60 dalších.

UHLÍ může nabídnout čistou energii, pokud se podaří zachytit oxid uhlíku a někam ho uložit. Dnešní cena ukládání do podzemního zásobníku vyjde na 2 až 3 dolarové centy z vyrobené kilowatthodiny a měla by klesnout na 1 až 2 centy, takže může jít o zdroj, který bude leckde výrazně levnější než obnovitelné zdroje. Návrat k uhlí signalizuje například nedávná zpráva britského listu Financial Times, podle které u největších výrobců energetických zařízení Alstom, Siemens a General Electric stoupl podíl objednávek turbin pro uhelné elektrárny na příští desetiletí na 40 %, zatímco podíl turbin pro elektrárny na zemní plyn klesá z dřívějších 60-70 % na 25-30 %. Všichni tito výrobci uvažují o nějaké formě "čistého" uhlí. Od plánů však může být ještě nesnadná cesta k realitě. Zatím je v komerčním provozu jen jedno norské podzemní úložiště oxidu uhlíku.

SLUNCE. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů však může podle studie uspokojit budoucí poptávku, pokud se bude opírat především o sluneční energii. Té je skutečně nadbytek, dokonce řádově víc, než by byly energetické potřeby vzdálené budoucnosti. Je to zdaleka nejnadějnější zdroj, byť ani zde ještě nejsme u cíle. Především je tu problém skladování a transportu této energie. Jistě, může se převádět ve fotovoltaických článcích přímo na elektřinu, ale tyto články zatím během své životnosti (asi 2 roky) vyprodukují méně energie, než je spotřebováno na jejich výrobu. Je tu tedy značný prostor pro výzkum strategického významu.

A jak je to vlastně s výzkumem v energetice? Soukromé podniky se do toho moc nehrnou. Mají pro to své důvody. Za prvé, je to typický obor, kde se nové poznatky nedají dlouho udržet pod pokličkou a snadno se šíří ke konkurenci doma i v zahraničí, ať už si to autoři přejí nebo ne. A za druhé, liberalizace energetického trhu vystavila hlavní hráče mnohem tvrdšímu tlaku, takže se soustřeďují spíš na krátkodobé cíle.

Trh selhává? Měl by tedy nastoupit výzkum financovaný z veřejných zdrojů. Ani tam to není v pořádku. Celkové veřejné výdaje na výzkum v zemích OECD sice trvale rostou, a posledních osm let dost výrazně. Jenže právě v oblasti energetického výzkumu ve stejném období dramaticky klesly. Největší částky přitom spolyká francouzský a japonský výzkum jaderných technologií, zatímco výzkum využití sluneční energie, která je největším a nejdostupnějším alternativním zdrojem, dostává zlomeček těchto prostředků. Měli bychom si tedy skutečně ujasnit priority, doporučují autoři zmíněné studie.

AUTOR: ZBYNĚK FIALA


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist