Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Musíme už s něčím začít

20.11.2006  |  zdroj: EKONOM  |  128× přečteno      vytisknout článek

Musíme už s něčím začít Ukazuje se, že procesy postupují rychleji, než se čekalo, říká nad Sternovou zprávou o globálním oteplování ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze a senátor za ODS Bedřich Moldan.

Jak na vás zapůsobila čerstvá studie sira Nicholase Sterna o nebezpečích, která s sebou nese globální změna klimatu? Liší se něčím od studií už dříve publikovaných? Nebo je jen další z řady?

Předně je třeba vědět, že Velká Británie je jednou z mála zemí mimo USA, kde se provádí velmi intenzivní klimatologický výzkum - je to totiž velmi finančně i jinak náročné, takže si to nemůže dovolit každý. Tony Blair už přede dvěma lety ustavil pracovní skupinu, která měla ale spíše politický charakter, a tahle skupina dospěla k podobným závěrům jako Sternova zpráva. Tehdy ona pracovní skupina udělala něco jako inventuru toho, co o věcech sou-visejících se změnami globálního klimatu víme a také jednoznačně doporučila začít něco dělat. Snažila se vybudit světové vůdce, aby tyhle věci vzali vážně.

Mimochodem, Tony Blair je známý tím, že měl vždycky za kamarády americké prezidenty a jeden ze sporných bodů mezi nimi je právě reakce na změnu klimatu.

A ještě jedna důležitá věc - Tony Blair je v současné době ze strany konzervativců obviňován, že dělá málo na obranu Země proti změně klimatu. Nikde na světě není tak silná veřejná debata. Takže mě nepřekvapuje, že taková zpráva vyšla zrovna ve Velké Británii a že obsahuje alarmující výsledky. Od těch minulých zpráv se liší především tím, že zatímco ty předešlé byly většinou dílem klimatologů, tohle je zpráva ekonomů.

Když pan Stern uvažuje o škodách, které potenciálně může způsobit jedna tuna vypouštěného uhlíku, uvádí podstatně vyšší hodnoty než studie publikované dříve.

A je jisté, že pravdu má tahle a ne ty předchozí studie?

Nikdy nemůžete říci jednoznačně, co je pravda. Ekonomické studie vycházejí z určitých předpokladů, dosazují se další čísla a vyjde vám výsledek. Víte, ale já bych nespekuloval nad tím, jestli je to tak či onak. Pro mne jsou tyhle studie narýsování cesty, kudy by se mohl ekonomický vývoj v souvislosti se změnou klimatu ubírat. Každá studie je novým přídavkem k celkovému poznání a všechno dohromady dává vějíř možností. Nikdo neví, která z těch cest se nakonec uskuteční. Budoucnost nikdy není jistá.

Navíc přece existují vlivy na lidském počínání nezávislé. Část vědců se také domnívá, že se blíží doba ledová...

Klimatologové mají velké množství zkušeností, analyzují nesmírné objemy dat. Dnes známe klimatickou historii posledního tisíce let velmi detailně. Existuje mnoho teorií, které sledují, jak se na změnách klimatu podepisuje sluneční činnost, jak excentricity dráhy Země okolo Slunce a další vlivy.

Pokud jde o dobu ledovou - teoreticky by to přibližně vycházelo, poslední čtyři doby ledové se víceméně pravidelně střídaly: interglaciály trvaly dvacet, třicet tisíc let a glaciály sto tisíc let. Takže za pár stovek či tisíc let by mohla přijít doba ledová.

V porovnání s tím, jak ovlivňuje klima lidská činnost, ale nejsou tyhle vlivy vůbec důležité - antropogenní vlivy představují asi 90 % ze všech. A přehluší i ty, které by působily protichůdně.

Co je podle vás nejhorší? Spalování fosilních paliv a CO2?

Spalování fosilních paliv a produkce skleníkových plynů je samozřejmě určujícím procesem. Klima však ovlivňují také emi-

se různých dalších látek, například sulfátových částic. SO2, který se vypouští do ovzduší, se spojuje v atmosféře s amoniakem a vzniká síran amonný. Tyto částice tvoří zvláštní prstenec ve výšce asi okolo 18 km nad Zemí. Dřív, dokud ještě nebyly odsířené elektrárny, jich přibývalo všude hodně, dnes se na jejich vzniku podílí hlavně Čína. Celkově ale dnes vypouštějí lidé těchto částic do ovzduší méně. Ukázalo se však, že tyto částice mají ochlazovací efekt, protože jsou bílé a sluneční paprsky se od nich odrážejí. Takže jestliže je v atmosféře méně těchto částic, skleníkový efekt zesiluje.

Vrátit se k vypouštění sulfátových částic by asi nebylo řešení, že?

Víte, že i takové návrhy už se objevily? Že bychom stříleli do stratosféry nějaké bombičky s kyselinou sýrovou... Ale říkám to spíše proto, abych ukázal, jak je složité brát v potaz všechny aspekty.

Je už prokázáno, že dnešní hurikány, povodně a podobné úkazy jsou důsledkem nevratné změny klimatu, způsobené lidským počínáním?

Plně prokazatelné není nic. V téhle oblasti neexistuje jako ve fyzice jasná příčina a jasný následek, nemůžeme dělat experimenty. Nikdy nedostanete jednoznačný důkaz, ale existují statistická zjištění: frekvence hurikánů a povodní je vyšší, než byla dřív. A dá se to i logicky zdůvodnit. Ale pak existuje další skupina odborníků, kteří tvrdí, že na to, abychom mohli jednoznačně tvrdit, že se frekvence zvyšuje, bychom potřebovali delší sledování.


Nemůže tatáž námitka obstát, i pokud jde o oteplování ovzduší? Nemůže to být pouze výkyv, který se zase usadí?

Ne. S takovým názorem už přichází opravdu jen minimum lidí.

Dokonce se ukazuje, že procesy postupují rychleji, než se čekalo. Je to vidět například na úbytku ledu v Antarktidě. Přitom teplota oceánů v blízkosti pólu je docela kritická věc, protože může ovlivnit golfský proud. Když máte oceán pokrytý ledovou pokrývkou, ohřívá se pomaleji a méně, než když je tam volná hladina.

Oceán, to je vůbec obrovská starost klimatologů. Oceán pohlcuje CO2, čímž se okyseluje. Tím klesá schopnost absorbovat další CO2, takže není vyloučeno, že stále víc uhlíku bude zůstávat v atmosféře. Přichází se na to, že se vůbec nevěnovala dostatečná pozornost sledování klimatického systému, například vazeb mezi hydrologickým cyklem a atmosférou.

Teprve
poslední dobou se zjišťuje, jaký negativní dopad bude mít tání ledovců ze-jména v Andách. V Alpách se prostě přesunou chaty s vleky o kus výš, ale v Andách je na řeky vytékající z ledovců navázána řada hospodářských činností. Pokud řeky vyschnou, znamená to zajistit zavodňování, zdroje elektřiny, pitné vody...

Teplejší klima sice může znamenat pozitivum pro některé země, kde se budou moci pěstovat plodiny, které tam dříve nerostly, ale negativa celkově převažují. Nikdo kupříkladu neví, co se stane, až na severu roztaje permafrost, trvale zmrzlá půda, na které stojí stavby, města.

Takže dramatické změny připouštíte a katastrofický scénář nevylučujete.

Nicholas Stern, stejně jako ostatní experti, vychází ze zjištění, které přinesla zpráva mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC v roce 2001. Jestliže se však vezmou v úvahu čerstvější výsledky, které jsou prakticky ve všech případech více varující a předpokládají, že změna klimatu jde rychleji a bude závažnější, tak se klidně může stát, že nás řešení tohoto problému v budoucnu bude stát až 20 procent HDP, jak říká Stern.

Opatření, která je třeba dělat, jsou v principu dvojího typu: jednak ta, která by měla zabránit prohlubování klimatické změny, tedy omezování emisí skleníkových plynů do atmosféry, a jednak adaptační - například zvýšení hrází v Holandsku. Ta druhá oblast opatření se možná trochu podceňuje. Přitom znám lidi, kteří už před mnoha lety tvrdili, že na zabránění změny klimatu je stejně pozdě, že všechna opatření na její odvrácení jsou drahá a neefektivní a že je prostě třeba se na to připravit.

Zmínil jste před chvílí oceány v souvislosti s CO2. Jak se vám líbí metoda zakonzervování CO2 do mořského dna?

Jde o tzv. sekvestraci CO2 a musím říci, že se mi příliš nelíbí, a to nejen do mořského dna, ale ani do podzemních zásobníků. Asi to také není konečné řešení, je to drahé a taky energeticky náročné. Musíte vynaložit spoustu energie, abyste CO2 separovali, pak ho musíte stlačit do nějakých vaků nebo cisteren, odvézt tisíc kilometrů, pak nacpat do země - a to si nemůžete být jistí, že to někde nebude unikat. Připadá mi to jako vyrážení klínu klínem.

Co si myslíte o doporučeních ze Sternovy zprávy? Je reálné, aby se země domluvily na nějakém společném postupu? Pokud se totiž k nějaké akci nezavážou všechny země, nebude to mít potřebný efekt.

V každém případě se něco musí začít dělat. Je otázka, jestli to 1 % HDP, o kterém Nicholas Stern hovoří jako o dostatečném v případě, že se začne dnes, opravdu bude stačit. Připomnělo mi to nedávný článek z Guardianu, kde známý žurnalista přichází s jakýmsi desaterem. Jde ve svých doporučeních hodně daleko, je to často nereálné, ale vybízí to k zamyšlení.

Například doporučuje, aby se stanovily osobní příděly emisí pro jednotlivce. Každý občan dostane zadarmo roční kvótu CO2 a za ni si může koupit plyn nebo elektřinu, nebo jet vlakem a podobně. Když kvótu překročí, musí si od někoho koupit další "povolenku". Pro podniky by se prodávaly povolenky v aukcích.

Dále navrhuje zavést nový soubor stavebních norem, které budou vyžadovat zajištění energetické efektivnosti a od roku 2012 by podle něho dokonce všechny v Anglii nově postavené domy měly být "pasivní domy", tedy nevyžadující žádnou energii. Zakázané by měly být všechny žárovky, nahradí je zářivky. Také by měl vzniknout nový systém hromadné dopravy. U čerpacích stanic by se vyměňovaly automobilům elektrické baterie pomocí jeřábu... Komentátor jde tak daleko, že doporučuje i postupné zavírání hypermarketů a útlum letecké dopravy.

To zní dost fantasmagoricky, když se evropské země nedokážou shodnout ani na efektivním fungování systému povolenek pro průmyslové podniky.

Ano, máte pravdu. Nedávno jsem o tom diskutoval s jedním vysoce postaveným úředníkem Evropské komise, který přiznal, že si s tím neví rady. Podle mého názoru je problém, že se toho ujala Evropská komise a že to nedělá Rada. Kdyby se do toho zapojili ministři a premiéři, mělo by to větší efekt. Komise nemá žádnou sílu.

Systém povolenek by fungovat mohl, ale ne tehdy, když každý dostane tolik, o kolik si řekne a ještě něco navíc. Naopak by bylo třeba na začátku dát každému méně s tím, že si mohou zbytek dokoupit. Nebo je nechat všechny na prodej.

AUTOR: Libuše Bautzová
AUTOR: Milena Geussová


Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., (1935) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, je profesorem Karlovy univerzity a působí v oboru geochemie a ochrany životního prostředí. V letech 1990-1991 byl prvním českým ministrem životního prostředí, v letech 2002-2004 poradcem ministra životního prostředí. Pracuje jako ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK, je ředitelem Kabinetu environmentálních studií AV ČR a UK. V letech 2000-2001 byl předsedou Komise pro udržitelný rozvoj OSN, zastával řadu evropských funkcí v oblasti životního prostředí. Od roku 2004 je senátorem.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Regitas s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist